Ideál škol bez studentů, o pečených holubech do úst si nechat zdát

10. 03. 2009 | 02:12
Přečteno 14695 krát
Studiem vysoké školy si zhoršíte vyhlídky na získání zaměstnání. Běžte místo toho na průmyslovku, a pokud ji najdete, pak zvolte nejlépe nějakou co nejvíc se blížící předlistopadovému „mimořádně kvalitnímu“ socialistickému střihu. Budoucnost totiž leží v místech středoškolských projektantů a techniků, kteří budou úspěšně dávat na frak konkurenci svých zbytečně lépe kvalifikovaných vrstevníků z rozvinuté části světa. Něco takového vyplývá z rozhovoru Jana Kouckého, ředitele Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK, někdejšího náměstka dvou ministrů školství, poradce čtyř dalších a dvě volební období i poslance za ODS a někdejšího místopředsedy „školského“ výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu (ne že by se na stejných postech dnes nenašli lidé podobně diletantští, viz například příběh z těchto dnů popsaný zde) a šest let do roku 2006 zástupce ČR v OECD.

Koucký opakovaně a vytrvale varuje před nárůstem počtu studujících na vysokých školách již dlouhá léta. Jeho výhrady zjevně neodpovídají neodpovídají skutečnosti, jen se liší novinářské publikum, které mu na výsledky jeho „výzkumů“ naletí a otiskne je. Tentokrát to postihlo Lidové noviny, které mu daly 9. března prostor v příloze Akademie, přetiskly tabulku z jeho zprávy a udělaly s ním na téma jeho utkvělých představ nijak nekorespondujících se skutečností rozhovor nadepsaný Vysokoškoláků začíná být příliš, ve kterém je výše uvedená chvála průmyslovek spolu se zatracováním perspektivy vysokoškoláků uvedena. 

Co na tom, že na tuzemském pracovním trhu je dlouhodobě nezaměstnanost absolventů průmyslovek, jiných druhů středních škol i vyučených vyšší, než nezaměstnanost absolventů vysokých škol? Koucký si jako své vzdělání uvádí „ekonom“, takže by měl aspoň v hrubých rysech tušit, že pokud by jeho chvála tradice českých průmyslovek byla aspoň trochu relevantní pro tuzemský trh práce, nedávalo by pro zaměstnavatele smysl preferovat kvalifikovanější a tedy i mzdově náročnější vysokoškoláky před průmyslováky.

Možná by zde Koucký namítl oblíbený protiargument takových úvah - že totiž pro mnoho povolání středoškolská kvalifikace stačí, ale dobří středoškoláci u ní nezůstávají a odcházejí na vysoké školy, zaměstnavatelům ti horší z nich nejsou dost a tak na středoškolská místa musí brát vysokoškoláky. Jistě, sentiment příliš mnoha lidí teskní po dobách, kdy byli průmyslováci výborní, protože na průmyslovky chodila spousta dětí nadaných, kterým kvůli jejich rodičům komunistické partajní sekretariáty nedovolily ani gymnázium, ani vysokou školu. Pokud nadaným dětem znemožníme snažit se dosáhnout nejvyšší vzdělání, na které stačí, jistě budeme mít jak mávnutím kouzelného proutku spousty středoškoláků s nadprůměrným talentem a schopnostmi. Koucký by jistě tuto perspektivu rád vymýšlel pro druhé, zatímco pro své dětiu i pro sebe by si cestičku na vysokou našel.

Před dvěma dvěma a půl rokem mu podobně naletělo Aktuálně.cz, které předchozí verzi Kouckého „výzkumů“ věnovalo článek s názvem Vysokoškolákům končí zlaté časy. Tehdy na jeho „výsledky“ velmi kriticky a věcně naprosto správně reagoval rektor Vysoké školy chemicko-technologické prof. Vlastimil Růžička, dnešní náměstek ministra školství mládeže a tělovýchovy. Upozornil na to, že Kouckého čísla jsou zavádějící a jeho vysokou školu (ostatně stejně jako jiné školy také) poškozující, protože operují s průměrnými údaji za září a duben, kdy zářijová čísla jsou značně zkreslená díky různým formám „prodloužených prázdnin“ nebo jen dokončovaného hledání práce těsně po nich u čerstvých absolventů. Jeho tehdejší prorektor, prof. Stanislav Labík, k tomu dokonce vypracoval podrobnější analýzu, ve které Kouckému jeho chyby dodal tak říkajíc „na stříbrném podnose“ (nevím, zda se Koucký část své mzdy za práci na projektu převedl na prof. Labíka - vlastně ani nevím, jestli se namáhal své chybné údaje korigovat).

Koucký má štěstí, že vysoké školy přes všechna tvrzení o tom, že berou studenty jen kvůli penězům, které od státu na ně dostávají, mají svůj skutečný zájem v poskytování vzdělání, nikoli jen v honění peněz za ně. Stěží si lze jinak představit, že by se vědomým šířením pověst konkrétních vysokých škol poškozujících desinformací nestal velmi rychle terčem žalob, ve kterých by se na něm vysoké školy domáhaly kompenzace za finanční prostředky, o které přišly jen proto, že Kouckému na jeho slova o nesprávně uvedené vysoké míře nezaměstnanosti absolventů někdo naletěl.

Jeho nejnovější rozhovor v Lidových novinách vychází ze studie o nezaměstananosti absolventů, kterou vydalo Středisko vzdělávací politiky Univerzity Karlovy v prosinci 2008 (viz odkaz na zprávu na stránkách Univerzity Karlovy) a jíž je Koucký spoluautorem. Tak trochu prvky tragikomedie má srovnání znění jednoho z průběžných titulků z této zprávy, „Absolventů je u nás sice více [než v dřívějších letech], ale jejich nezaměstnanost klesá,“ s pesimistickým titulkem z Lidových novin, „Vysokoškoláků začíná být příliš.“ V rozhovoru se svěřuje se svou vizí, že kdyby byl ministrem školství (že by se znesvářené frakce v ODS konečně dohodly a bylo na spadnutí vyhození koaličních partnerů z vlády a ustavení úřednické vlády pouze z členů ODS?), domluvil by s rektory, že přijmou další rok menší počty uchazečů, ale dostanou na své školy celkově stejné peníze, jako letos. (Hýčká si naději, že mezi rektory najde hlupáky, kteří by ho podpořili kvůli vidině pečených holubů létajících bez práce do otevřené huby - že by se totiž vysoká škola mohla zbavit nejlépe rovnou všech studentů, přestat úplně učit, ale peníze brát ve stejné výši jako v dobách, kdy studenty měla?)

V této zprávě je uveden graf ukazující vývoj míry nezaměstnanosti absolventů vysokých škol v letech 2002, 2006 a 2008. Je z něj na první pohled patrné výrazné zlepšování uplatnění absolventů, jak plyne z dat, se kterými Koucký pracuje: U technických škol nezaměstnanost v jeho datech klesla z hodnot vyšších než 10 procent v roce 2002 na 2-4 procenta v roce 2008. U jiných škol se tato zaměstnanost absolventů v tomto období zlepšuje také, i když ne takto výrazně (nemá jak z tak velkých počátečních údajů klesat). Ke zhoršení zaměstnanosti v roce 2008 vůči roku 2002 došlo u absolventů jedné jediné školy, která je svou velikostí zanedbatelně malá - počet nezaměstnaných, o který se zde jedná, činí pouhých pět(!) osob:
Nezaměstnanost absolventů podle škol 2002, 6, 8
Nezaměstnanost absolventů podle škol 2002, 6, 8


Z těchto údajů vyplývají neobyčejně dobré vyhlídky absolventů vysokých škol na uplatnění na trhu práce ve srovnání se všemi ostatními druhy škol. Nezaměstnanost absolventů vysokých škol totiž nejen byla celou tuto dobu pod nezaměstnaností celkovou, jak vidno ze srovnání rovněž obsaženého v citované zprávě, ale navíc došlo v polovině tohoto desetiletí k výraznému zmenšení míry nezaměstnanosti vysokoškoláků jak absolutně, tak vůči celkové nezaměstnanosti v populaci (to bylo v době, kdy Koucký v Aktuálně.cz pábil o „konci zlatých časů pro vysokoškoláky“) a od té doby si udržuje vpodstatě konstantní odstup s minimálním sbíháním obou trendů (z čeho z tohoto srovnání Koucký dochází k vývodu, že středoškolské vzdělání je pro uplatnění na trhu práce lepší, bůh suď):
Nezaměstnanost absolventů a celková nezaměstnanost 2002-8
Nezaměstnanost absolventů a celková nezaměstnanost 2002-8


K soustavnému zlepšování došlo podle dat z Kouckého zprávy u absolventských ročníků 2003-8, což odpovídá studiím zahájeným v rozpětí let cca 1995-2004. Za zvláštní pozornost zde stojí moment, kdy Koucký ve svém "rádobyministerském" rozhovoru v Lidových novinách tvrdí, že „rychlému růstu [počtu studujících] neodpovídá ... schopnost vysokého školství přizpůsobovat se,“ jeho vlastní data ho však usvědčují z nepravdy: Vysoké školy v uvedené době restrukturalizovaly své studium na boloňský model bakalář-magistr, umožnily vyšším počtům zájemců studovat a prací na obsahu studia prokazatelně zlepšily šanci svých absolventů získat zaměstnání, vedle toho se systematicky zlepšuje i jejich vědecký výkon. Kde je zde neschopnost vysokých škol reagovat, poradit si s počty studentů nebo zvyšovat kvalitu své práce? Je-li ukazatelem úspěšnosti uplatnění na trhu práce (což spolu s Kouckým tvrdí i bíloknižní „reformátoři“), pak tato data jasně ukazují velkou vnitřní schopnost vysokých škol dobře a pružně toto kritérium zohledňovat a zlepšovat.

Pokud si Jan Koucký a jeho přátelé ve Středisku vzdělávací politiky (to v tomto kontextu zní skoro jako název „ministerstvo lásky“ pro ministerstvo odpovědné za represe; z plné verze rozhovoru v Lidových novinách, kterou toto středisko vydalo, je navíc vidět, že ani neznají základní zahraniční zdroje, na které dělají odkazy) myslí, že vysokoškoláků je u nás už příliš, nic jim nebrání vrátit diplom a jít pracovat někam do továrny na místo vyžadující pouze středoškolskou nebo nižší kvalifikaci. Je jen dobře, že Koucký se svými představami o finančních pobídkách vysokým školám není ministrem (ale jak už jsem poznamenal, co není, jistě snadno může být). Jeho recept dát vysokým školám víc peněz za to, že zmenší počet studujících (snad na nulu?) a omezí příležitosti české mládeže aspirovat na vzdělání, které jejich vrstevníci mohou získat v rozvinutých zemích, je nehorázný a neslušný.

Neslušný je ostatně i Kouckého způsob hodnocení „vývoje“ míry nezaměstnanosti v podkladové tabulce v jeho zprávě, kterou v příloze Akademie přetiskly Lidové noviny: Jak jinak hodnotit skutečnost, že celkem 22 fakult má uveden nulový počet nezaměstnaných absolventů, ale tato nulová nezaměstnanost je v ukazateli hodnotícím vývoj nezaměstnanosti u těchto fakult hodnocena nejen v rozpětí vysoce kladném (++), kladném (+) a neutrálním (0), ale ve čtyřech případech se Koucký nulovému počtu nezaměstnaných absolventů nerozpakuje přiřadit hodnocení takového vývoje jako záporné (-)?

S takovou svévolí není divu, že se uchazečům o studium i širší veřejnosti nerozpakuje poradit jakoukoli - s odpuštěním - pitomost.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

qwertz napsal(a):

Máte tu grafy, ale mě by zajímala fotografie pana Kouckého. Jestli je geneticky v pořádku, jestli nemá nadměrnou či podměrnou velikost klobouku, 4 oči, 3 uši nebo tak nějak.
Nebo jestli on není agent cizí mosnosti s úkolem zabránit čechům ve vzdělání. Říká se, že Himmler plánoval po vyhrané válce na Ukrajině výměnu knih za vodku. Aby to nebyl nakonec podobný týpek.
10. 03. 2009 | 03:23

student napsal(a):

Pane profesore máte špatné informace o historii průmyslovek.
V šedesátých letech chodili na průmyslovky ti lepší. Ti horší (méně chápavější)navštěvovali jedenáctiletky, později dvanáctiletky. I některé učební obory byly přísně výběrové. Např.automechanik.
Je ale správné, že podporujete studium VŠ. Kdysi však platilo, že schopnosti k VŠ má jen 10 % populace. Dnes už to neplatí ?
Nebo naopak. Dokázali by se všichni vyučit hodinářem nebo cirkusovým akrobatem ? Tak co jsou to potom za VŠ když podle vás je může udělat každý ?
10. 03. 2009 | 06:41

Kamil napsal(a):

Pane profesore
naprostý souhlas, celý život to ve svém okolí prosazuju.
Navíc mě těší, že mám děti na ČVUT a VŠE.
Hezký den.
10. 03. 2009 | 07:31

Rumcajs napsal(a):

Já můžu pouze názory pana Koucké potvrdit či odsouhlasit.
Kdyby to bylo na panu Zlatuškovi, tak vysoké školi by za chvíli studovali i šimpanzi a věřím, že úspěšně.

Manka nyní studuje ekonomku a musím říci, že se jedná o masovku a Bůh chraň všechny budoucí zaměstnavatele, před absolventy této školy.

Další kapitolou jsou vyučující. Jejich kvalita odpovídá současné masovosti. Manažerskou ekonomii vyučuje chlapec, kterej ukončil studia a rovnou přešel k výuce.
Jak může něco takového učit člověk bez praxe ?

Já myslím, že by se od kvantity mělo přejí ke kvalitě.
10. 03. 2009 | 07:31

Demosthenes napsal(a):

Kdosi kdysi řekl, že věří jen statistikám, které si sám zfalšuje :) Já proto raději věřím tomu s čím se ve své praxi VŠ pedagoga denně potkávám. A pravda je taková, že nesmím vyhodit jediného studenta od zkoušky, jelikož je pro školu zdrojem peněz a neúspěch by ho mohl rozesmutnit natolik, že by odešel k měkčí konkurenci. Bohužel, s takovým přístupem je naše technická civilizace v háji, protože za pár let nebude nikdo, kdo by jí udržel v chodu (natož rozvíjel). Na tom nic nezmění mraky zkratek kolem jmen nedouků.......
10. 03. 2009 | 07:49

jirizlatuska napsal(a):

student: Pamatuji si situaci, na kterou se odkazuji ve čtvrtém odstavci o sentimentu; nemám po ruce srovnání, které by se týkalo šedesátých let, kde nevylučuji, že můžete mít pravdu. I tam bych to ale přičítal spíš tomu, co se stalo za komunismu s gymnázii. Za první reprubliky se naopak na tlak rodičů konvertovaly reálky do osmiletých gymnázií, vznikla zde také silná tradice reálných gymnázií a reformních reálných gymnázií, která mohla situaci v šedesátých letech ještě zprostředkovaně ovlivňovat (i když jejich úroveň šla dolů).

Jen drobnou historickou ilustraci: Ve Věstníku českých profersorů, části pedagogické, vyšly roku 1919 dva návrhy včetně odůvodnění, od Jednoty českých matematiků a fyziků a od klasických filologů, ze ztanoviska JČMF: "Reformovaná střední škola budiž ústavem v prvé řadě všeobecně vzdělávacím, bez ohledu na jakékoli budoucí povolání." Tyto záměry se týkaly především přípravy na vysokoškolská studia. V závěru najdete konstatování dokládající omezenou kapacitu vysokých škol: "Na střední školy každým rokem vstupuje větší počet žáků, jejichž úmyslem není studium vysokoškolské, nýbrž nabýti většího všeobecného vzdělání. Gymnasium, které bylo původně ústavem výhradně studijním a připravovalo jen ke studiím na vysoké škole, ztratilo tento svůj význam jako svůj účel hlavní a nabylo významu hlavně jako ústav všeoecně vzdělávací. reálka, která byla původně zřízena jako ústav všeobecně vzdělávací k povolání praktickým, časem přetvořena na byla na studijní ústav, který vychovával prot echniku. Tato reálka je dnes v hlavním je dnes v hlavním svém účelu opět všeobecně vzdělávací. Ze žáků, kterí byli zapsáni do prvních tříd středních škol, ani 20 % nevěnuje se studiu vysokoškolskému."

Během první republiky si rodiče vymohli konverzi reálek na osmiletá gymnázia, kde bylo dokonce padesát procent populačního ročníku v roce 1941, než byla za okupace protektorátní vláda donucena k násiloné redukci na polovinu, což vedlo k proporcím převzatým po válce i komunisty. To by i u nás vedlo spojitě k dnešnímu trendu zájmu o vysokou školu nebýt komunistické přetržky a související celkové deformace prostředí, kde měla prim dělnická třída a inteligence byla z ideologického hlediska póvl.
10. 03. 2009 | 08:00

jirizlatuska napsal(a):

Rumcajs, Demosthenes: Vsimněte si, že konfrontuji Kouckého výroky pouze s jeho vlastními daty.

Jinak pro Rumcajse: Pro kohokoli, kdo na vysoké škole trpí tím, že má příliš mnoho spolužáků, doporučuji, aby šel příkladem a odchodem ze školy těm zbylým jejich počet spolužáků snížil. Problém kvality je dnes primárně problémem střednáích a základních škol, beze změny tam se medián úrovně studentů nezlepší; návrhem na řešení ale nemůže být odmítnoud uchazečům možnost studovat, mají-li jejich vrstevníci v zahraničí tuto možnost otevřenu (pravda, nepovažujeme-li se za méněcenný národ, který svým západnímu světu nemůže konkurovat).
10. 03. 2009 | 08:07

123 napsal(a):

Jako absolvent soukromé vysoké školy musím dát za pravdu Demosthenes, páč vím že úroven studia na nich je ve vetšine případů zlá. Zvlášte na kombinovaných formách studia (prošel jsem kombinované i prezenční). Vzhledem k tomu že znám lidi z humanintních oborů na státních VŠ nedelám si iluze ani o nich - mám na mysli falkultu humwnitních studií UK. .... naprosto zbytečné obory.
10. 03. 2009 | 08:21

Demosthenes napsal(a):

To jirizlatuska - podle mě by pro vysokou školu nemělo být základním kriteriem přežití, kolik lidí na ní momentálně předstírá studium (jak je tomu nyní), ale také její potenciál poskytovat skutečně kvalitní vzdělání. Za propad kvality studentů (o kterém v případě mnoha technických oborů odmítám diskutovat, jelikož jde o nesporný fakt) může nejen chybná koncepce financování, ale na druhé straně také chybná koncepce udělování akreditací. Jasně, že když chci, aby VŠ studovalo 30% populace, musím pro ty slabší z daného balíku vytvořit měkké obory. Ovšem dotace na studenta takového měkkého oboru by měla být menší a zkratka u jeho jména po absolutoriu taková, aby umoňila jednoduchou kategorizaci.... Jestli je dnes s masovým přílivem studentů na VŠ spojen nějaký závažný problém, pak je to zejména nivelizace a degradace. Studenti s vynikajícími předpoklady jedou na čtvrt plynu, jelikož je jejich průměrné okolí (jak studentské, tak učitelské)stahuje ke dnu...
10. 03. 2009 | 08:29

Stan napsal(a):

Autor:

Ten problém nastává už na ZŠ a jmenuje se motivace. Pokud má 90 procent žáků jistotu přijetí na SŠ, tak se v 9. třídě v podstatě jen flákají a zapomenou i to málo, co věděli. Pokud student střední školy ví, že se ho v podstatě nemůžete zbavit, protože tím školu připravíte o peníze a jinde ho vezmou s otevřenou náručí, chová se stejně tak. Pokud 90 procent studentů SŠ ví, že se dostanou (třeba i se čtyřkami na mat. vysvědčení) na VŠ, je velmi těžké je motivovat.

Já s Vámi souhlasím s tím, aby každý dostal takové vzdělání, jakého je schopen svým úsilím dosáhnout, ale současný systém je demotivující a naše školy (jak střední, tak vysoké) opouští až příliš mnoho lidí, kteří nikdy neměli dostat maturitní vysvědčení či diplom. Takže se pomalu a jistě stáváme národem otitulovaných hlupáků, kteří nejsou schopni pochopit psaný text či formulovat myšlenku, natož být odborníkem v nějaké oblasti.

Já nejsem pro to, vracet násilím zpět dobu, kdy se plýtvalo talentem, ale faktem je, že mnoho z našich studentů a studentek by bylo velmi spokojeným a šikovným mechanikem či kadeřnicí, ale tlak rodiny, společnosti a zdánlivě snadná dostupnost dalšího vzdělání dělá své.

Pro potřeby manipulace a konzumní společnosti je to všechno skvělé, pro krizovou situaci, do které se valíme, je to příšerný handicap.
10. 03. 2009 | 08:34

jirizlatuska napsal(a):

Demosthenes: Muze to byt fakt, ale pomerte ho tim neskutecne velkym zmensenim nezamestnanosti absolventu, plus doplnte Kouckeho narky z jeho zpravy, ze bakalari vetsinou pokracuji magistrem (ergo udelaji statnice a splni prijimaci kriteria do graduovaneho studia - to asi neni jen "predstirani" studia). S mekkymi obory nemate pravdu - data ukazuji, ze studijne ci svymi predpoklady elitni uchazeci maji nejvetsi zajem o studium prav. Nase skoly nebyly lepsi, nez skoly na Zapade, kdyz v nich studoval jen zlomek populacniho rocniku, a cesta k jejich kvalite nevede v navratu do techto byvsich proporci a pomeru.
10. 03. 2009 | 08:45

Ing. Josef Vávra, CSc. napsal(a):

Jsem absolventem strojní průmyslovky z r. 1957 a ČVUT z roku 1963. Dlouhá léta jsem pracoval jako konstruktér a projektant, potom jsem 15 roků učil na průmyslovce. Takže mohu srovnávat. Dnešní absolventi technik jsou většinou asi tak na úrovni té průmyslovky z r. 1957, absolventi dnešních středních škol jsou v drtivé většině pro kvalifikovanou odbornou práci nepoužitelní! Jenom malé procento z nich se časem vypracuje, jinak většina se věnuje všemu možnému, jenom ne tpmu, co vystudovali.
10. 03. 2009 | 08:47

jirizlatuska napsal(a):

Stan: Ano, s predposlednim odstavcem mohu souhlasit -- ostatne si vsimnete, ze presne to navrhuji treba panu Kouckemu: nemusel by byt konfrontovan s protimluvy ve svych vystoupenich a s frustraci z toho, ze mu predpovedi o naplneni poctu vysokoskolaku zmenseni jejich hodnoty na pracovnim trhu porad nevychazeji, nenadelal by take tolik skody.
10. 03. 2009 | 08:50

Demosthenes napsal(a):

To jirizlatuska - promiňte pane profesore, ale o nezaměstnanosti tu bude vhodnější diskutovat za rok. Ono, když žádná nezaměstnanost není, těžko se dá mluvit o její struktuře. Navíc trh může pracovat jen s těmi uchazeči o práci, kteří se nabízejí. A když se sníží úroveň na všech typech škol, těžko si pak zaměstnavatel může vybírat. A ještě ... já jsem netvrdil, že se máme vrátit před rok 89. Jen mám pocit, že se tu mnoho peněz utrácí za nevzdělávání průměrných a nejsou prostředky (ani koncepce) týkající se vzdělávání elit. Což považuji pro národ v daném geopolitickém prostoru za zhoubné....
10. 03. 2009 | 08:59

ALT napsal(a):

pro Rumcajs,

k textu v 07.31.něco
s výhradou k prvním třem řádkům - souhlasím loupežníku
(tedy jen proto abyste měl motivaci k těm návrhům ze kterých pořád utíkáte ;-))

pro stan,
:-)

pro demosthenes,
:-)
10. 03. 2009 | 09:11

jirizlatuska napsal(a):

Demosthenes: Ale verejne skolstvi nemuze pred prumernymi zavrit oci, kdyz je v dnesnim svete vzdelani v rozvinutych zemich bezne i pro prumer. Pro elity u nas ostatne skoly vpodstate nemame - pokud by se dala ziskavat stipendia na studium na takovych vybornych skolach pro skutecne kvalifikovane uchazece, bylo by to hodne dobre; do ale dosud vzdy narazilo na skupiniovy zajem domacich posjytovatelu vzdelani. Trochu by mohlo pomoci, kdyby nase lepsi skoly zasadne odmitaly prijimat vlastni absolventy na vyssi studpen studia 9PhD, ale i Mgr. po Bc.), to by aspon nektere mohlo vykopnout k postupu na kompetitivnejsi skolu. To je ale vse dost jiny problem, nez evidentni rozpory v datech pana Kouckeho, jejich problematickeho nebo primo chybneho zpracovani a verejnych vyvodu, ktere z nich dela.

O nezamestnanosti samozrejme muzeme diskutovat az za rok. Jen pripominam, ze sve katastroficke predpovedi pan Koucky do medii tlacil jiz v roce 2006. Soudim take, ze se mmuze ponekud snizit obrovsky naskok v prijmech vysokoskolaku vuci absolventum nizsich stupnu skol, jjeich nezamestnanost vsak porad zustane znatelne nizsi. A konecne bych zduraznil, ze hledisko nasledneho zamestnani nebo prijmu v nem neni ani zdaleka jedinou funkci vyssiho vzdelani (a ani tvari tvar uvaham o financovani to na to nemuzete redukovat -- stat neni pracovni tabor, ve kterem by minitri byli kapove rodelujici praci).
10. 03. 2009 | 09:30

Demosthenes napsal(a):

To jirizlatuska - myslel jsem, ze duvodem k napsani Vašeho blogu bylo v širším kontextu diskutovat kvalitu a případné směřování našeho vysokého školství. Pokud šlo jen o to ukázat, že se jistý pan Koutecký opakovaně plete, omlouvám se za své vstupy. Pan Koutecký pro mě není téma....
10. 03. 2009 | 09:37

F. Adamec napsal(a):

Zalezi na tom kdo a co uci a ridi:
Studuji v prirode na Morave a v Brne uz vice nez 40 let. Bolshevici vytunelovali Moravu a prejmenovali UJEP podle militantniho bolshevika Masaryka. Mendel a Purkyne byli vedci - nestranici. Masaryk byl nemanzelsky slovako-nemec, militantni multistranik-politicky prebehlik. Klaus vytuneloval, bolshevizoval a izoloval CR od EU, jmenoval sve nasledovniky, bolsheviky, straniky profesory, rektory a dekany.

Vyvoleni bolshevici, morbidni spalovaci mrtvol z Prahy, dosud popiraji holokaust komunistickeho zlocineckeho rezimu. Vlada progobolsheviku (krivohubych) brzo skonci. Zavadi cesky rasismus, nacismus - nacionalni socialismus. Okupuje Moravu. Pragobolshevici znarodnili a vytunelovali prirodni zdroje a kulturni pamatky v povodi Moravy. Uz brzo nebude co rozkradat a rozprodavat, Klausova tunelova ekonomika ze stalinisticke VSE v Praze brzo zkrachuje. Z chemika udelali ministra dopravy, pozarnika a distributora tisicu tun toxickych tezkych kovu a ceskych vojenskych herbicidu z Neratovic. Hlavni hygienik je zakazal distribuovat do prirody, lesu, vod a strani. Tajici snih a dest je z CHKO Bile Karpaty splachnul a usadil na dno potoku, studni, rybniku, prehrad a rek v povodi Moravy a Dunaje. Vyskyt rakoviny a nezamestast roste. Za potokem, 200 m pod nasim vinohradem uz plati euro. Nejak se vam bolshevikum v EU nedari, uz ste si to osladili? Bolshevici mate co jste chteli, Klause, stranicke vedce, profesory, ucitele a nezamestnanost.

Dnes odpoledne budu opet zdarma doucovat jednoho doktoranta, ktereho osobne neznam. Nade mnou v byte doucuje cizi jazyky absolventka UJEP. Ucila mne anglicky, ale myslim v mem rodnem straznickem dialektu. Husiti znasilnili latinku, zavedli ceskuu diakritiku. Mel jsem stesti na sve ucitelky a ucitele. Z politickych duvodu byli vyhazovani z vysokych skol a univerzit. Studentum preji dobre ucitele - nestraniky. Delal jsem pro zahranicni firmy, nektere dosud ridi bolshevici, exclenove KSC-ODS/CSSD. Predrazuji rozvojove projekty nejen v Brne a rozkradali miliardove fondy EU.

Profesore Zlatusko, pouzijte google a zeptejte se mafiana radniho Venclika a europoslance Duchone (KSC-ODS), byl nejen v dozorci rade BVK, a dalsich brnenskych radnich za KSC-CSSD-ODS, kde jsou ty miliardy, ktere nyni chybi studentum - nestranikum.

Zdravi Vas F. Adamec
10. 03. 2009 | 09:41

jirizlatuska napsal(a):

ing. Vavra: Hm, vsechno bylo lepsi, tedy i tehdejsi studenti, ze kterych pak vyrostli ucitele, tedy budou dnesni ucitele kolem padesatky mnohem lepsi, nez byvali za vasich dob. Kde se stala chyba a doslo v tom zlepsovani ke diskontinuite? nebo se nam porad zlepsuji ucitele i dnes a zhorsuji studenti ruku v ruce s tim (odkud se ale bere ten vysoce kvalitni budouci ucitelsky poter)?

Nezlobte se, ale take na sve detstvi vzpominam s ruzovymi brylemi, Korektni porovnani stavu timto postupem ovsem neziskate. Silne pochybuji o tom, ze v "kvalitnich" patrech dnesni siroke skupiny studentu najdete mene spickovych, nez tomu byvalo v drivejsich dobach; z vlastni zkusenosti tvrdim, ze je jich vic (v rocniku, ve kterem jsem sam zacinal studovat, nas bylo dvacet; stejne motivovanou dvacitku najdu mezi dnesnimi cca peti stovkami samozrejme take; i v drivejsich dobach nemuseli vsichni koncit jen ve svem oboru - studoval jsem informatiku, ale jeden z mych tehdejsich vysokoskolskych spoluzaku je vynikajici vinar). Tyhle vyberovym efektem odpozorovane historky a vlastni limitovane zkusenosti moc dobrym meritkem pouzitelnych srovnani neni (znam ovsem radu techniku, kteri se nad korektni metodologii pro ziskani validnich vpodstate sociologickych dat jen osklibnou, protoze tyhle mekke obory jsou prece neco mene, nez treba stavba mostu).
10. 03. 2009 | 09:43

jirizlatuska napsal(a):

Demosthenes: Davam dohromady tym, ktery by mel rozjet vnejsi hodnoceni kvality nasich vysokych skol vyuzivajici zahranicni posuzovatele a postupy, ktere se v zahranici osvedcily. Je to tema, ktere mne zajima, ale mate pravdu, ze to nebylo tema tohoto blogu. Nejake pouzitelne srovnavaci vysledky z projektu budou behem 3-6 let.
10. 03. 2009 | 09:48

student napsal(a):

Pane profesore, počítejte se mnou. 2009 - 50 = 1959 - rok narození dnešních padesátiletých učitelů. Ing.Vávra však abosolvoval průmyslovku v r.1957. Takže "doby ing.Vávry" jsou někde jinde než kam je řadíte vy. Tak jestli smím poprosit věnujte více pečlivosti svým odpovědím na připomínky techniků.
10. 03. 2009 | 09:54

jirizlatuska napsal(a):

Student, Demosthenes a Rumcajs: Jeste obecnejsi poznamku na tema metody - vyslovne bych chtel zduroaznit, ze nepolemizuji se vsim, co pisete. Cast pravdy samozrejme mate, soustredim se jen na jeden aspekt relevantni k obsahu blogu a polemizuji jen s temito castmi ("vsechno souvisi se vsim" je sice pusobivy slogan, ale analytictejsim soustredenim se na vybrane tema se podle meho da dojit k podlozenejsim, byt' z jisteho pohledu jen dilcim zaverum).
10. 03. 2009 | 09:58

jirizlatuska napsal(a):

student: Pardon, vychazel jsem z patnacti let uceni a skutecne jsem prehledl dlouha leta jine cinnosti pred tim. Tim ovsem lepe, mustek ke kvalite ucitelu a nekvalite studentu dnes se mi tim jen zkratil.
10. 03. 2009 | 10:01

Karkul napsal(a):

Milý pane, již před drahně let formuloval Erich Fromm možná základní myšlenku naší civilizace.:"Poznání pravdy nezavisí na inteligenci, ale na charakteru" . Vzhledem k vašemu všeobecně známému "charakternímu" jednání vůčí své nemocné manželce, mne vaše "inteligentní" nadávky na adresu slušného člověka nemohou nijak přesvědčit. Pokud je to tak, musí to zkrátka napsat někdo věrohodný a to vy nejste, a už nikdy nebudete.
10. 03. 2009 | 10:33

Rybobuch napsal(a):

Pokud vysoké školy generují nadbytky humanitně vzdělaných absolventů, kteří nemají jinou šanci na zaměstnání než ve statní správě, tak je něco špatně. Ti pak, aby dokázali svou potřebnost, tak vytvoří PROBLÉM. A pak se přihlásí k jeho řešení. Pak skutečně narůstá potřeba vysokoškolsky vzdělaných osob, z pohledu prospěšnosti pro společnost bohužel vesměs jako parazitů.
10. 03. 2009 | 10:53

Jedla napsal(a):

Vrátím se k prvnímu grafu: Zdá se mi, že v roce 2008 vzrostl počet nezaměstnaných nejen u VŠUP, o níž se zmiňujete, ale i u VFU, tj. brněnské veteriny. Z tabulky pak vyplývá, že nezaměstnaní jsou zde absolventi veterinárního lékařství a veterinární hygieny, nikoliv farmaceuti (0%).
Veterina je v ČR jen jedna, rozdělením federace přišla o Košickou konkurenci, a jdou o ní nepříjemné zvěsti. Zdá se, že s akademickou svobodou to tam nebude valné. Poznal jste se blíže s panem rektorem Večerkem?
10. 03. 2009 | 11:00

martys napsal(a):

hlavně potřebujeme svářeče, instalatéry, kominíky a zedníky.....
10. 03. 2009 | 11:15

orinoko napsal(a):

Pane Zlatuško, měl bych dotaz. Školné se má platit proto, aby se banky měly dobře? Už dneska náklady rodičů na vysokoškolská studia dětí jsou docela náročná. Platí daně , proč tedy, pokud nejde o soukromou školu?
Jistě jste zaregistroval , že v Británii vyšla z vysokých škol první várka těch, co si půjčili na školné, práce není a oni to mají splácet. Doporučuje se jim, aby brali jakoukoli práci. Kvůli tomu dělali vysokou a platili školné, aby do života vešli s dluhy a jen je splatí /pokud vůbec/ si dělali další?
Austrálie má údajně vysokoškoláků více než ten slavný "trh" absorbuje. Hodně absolventů tedy dělá taxikáře? To je účel?
Takové blbce v průměru, jací dnes lezou ze škol základních , středních i vysokých , bolševik neprodukoval ani náhodou. Úroveň je horší , když masovost vysokého vzdělání se stává záležitostí"trhu".
Smyslem školného je tvorba dluhů pro jedny a tvorba zisku pro druhé, přičemž ten dlužník nemá svoje jisté ani náhodou?
Řemeslo už dneska sešlo na úbytě. Zato vysokoškolských dementů začíná už teď být nadprodukce.
Vysoké školy v zajetí Chrenků a blbost jako symbol doby?
10. 03. 2009 | 11:30

Milan H. napsal(a):

Pane Zlatuško,
děkuji za povedený článek.
U některých diskutujících mne překvapuje to, že na tu Kouckého argumentaci skočili. Zastánci volného trhu brojí proti humanitním školám a zájmu o ně...to mi přijde dost nesmyslné. Není lepší to nechat na kalkulaci a rozhodnutí uchazečů? Přece uchazeč o studium do svého rozhodování započítává profesní vyhlídky, touhu po vzdělání, vztah k oboru atd. To jsou věci, které se nedají nějak direktivně ovlivňovat. To jestli budou absolventni humanitních škol nezaměstnaní se ukáže v budoucnu. Zatím tomu nic nenasvědčuje. Problémem je produkce špatných absolventů, ale i to je věc, kterou by měl uchazeč zohlednit při svém rozhodování. Dnes k tomu bohužel nemá skoro žádné podklady, jaké existují například v Německu. Každoroční hodnocení a články žurnalistů jsou spíš pro smích. Výhodou vysokoškolských absolventů oproti středoškolským absolventům je a měla by být jednoznačně jejich flexibilita, schopnost zvládat úkoly, které nikdy předtím neřešili, vyhledávat nové informace, zohledňovat méně zřejmé aspekty problémů atd. To jsou ovšem kompetence, které trh práce umí (narozdíl od některých diskutujících a úředníků) velmi dobře ohodnotit.
10. 03. 2009 | 11:42

Rumcajs napsal(a):

ALT:

Utíkám a neutíkám. Vaše dotazy jsou povětšinou položeny strašně "ze široka" a vyžadují moc času. Tímto se omlouvám.
prof. Zlatuška:

Přijde mi, že schválně uhýbáte od jádra pudla. Veskrze Vám všichni tvrdí totéž, tedy že masovost a snaha VŠ "expandovat" vede k nízké úrovni absolventů a Vy to odvádíte do úsměvné roviny.

Mě je úplně jedno, kolik je studentů, nebo jestli se jedná o nostalgii za odešlým mládím.
Mě vadí, že spousta Vašich absolventů je nepoužitelných a že jejich papírový titul stál spoustu peněz. Pokud si to budou platit sami, ani nepípnu, ale takhle je to vyhazování peněz, z kterých máte užitak tak maximálně Vy, ale nikdo jiný.

Stálo by za to, ještě udat, jak jsou oni absolventi zaměstnáni. Jestli třeba neroznáší pivo někde na pláži.
10. 03. 2009 | 12:03

Jedla napsal(a):

Rumcajs:
Ten blog je širší reakcí na Kouckého. V užším smyslu slova na rozhovor v Lidovkách, šířeji i na jeho působení ve státní správě a parlamentním výboru.
Tady to vidím jednoznačně, lepší jsou argumenty Zlatušky než Kouckého.
Že univerzity slevily z úrovně, aby při malém nárůsti rozpočtu daly většímu počtu lidí šanci vystudovat, tím není popřeno. Je tu více problémů - někteří Bc. prostoupí na Mgr., aniž by měli splněno to, co bylo dříve samozřejmé (první dva ročníky byly mnohdy nadupány teoretickým fundamentem, což u tříletých Bc. programů není možné), atd. atd. Ale je to mimo téma článku. Pořád je lepší Bc., než dnešní maturita z průmky či SOŠky.
10. 03. 2009 | 12:15

Milan H. napsal(a):

To Rumcajs:
Ono to studium vůbec není zadarmo i ze strany studenta Jen si spočítejte náklady na bydlení, stravu, literaturu, kopírování atd. což je v Praze takových 5000 za měsíc plus ušlý příjem, který by člověk měl, kdyby šel hned po maturitě do práce. Počítejme, že by měl třeba patnáct tisíc přijem. Takové studium má v rozhodování uchazeče tedy cenu 20000 měsíčně. Proto si myslím, že uchazeči mají tendence se rozhodovat racionálně, i ekonomicky racionálně. Je však třeba umožnit ještě vyšší racionalitu rozhodování, a to tím, že bude dobře provedeno hodnocení VŠ, včetně samozřejmě statistik o uplatnění absolventů atd.

Jinými slovy, to že Manka studuje na VŠE, která je mimochodem i svými samotnými studenty zpravidla považována za jeden z nejtěžších pražských gypmlů, je rozhodnutí málo racionální, protože Manka dopředu neměla k dispozici solidní informaci o kvalitě dané školy. Vinu za to ovšem nenese velké množství studentů, ale především škola sama, která ze současného málo průhledného systému těží.
10. 03. 2009 | 12:28

Rumcajs napsal(a):

Jedla:

Souhlasím s tím, že když chcete např. slušnýho programátora, musíte šáhnout po nějakém "titulu", i když formálně by to měl zastat středoškolák, nebo dokonce odborný vyučenec.

Ale je to dáno tím, že co trochu dejchá a chodí, spolkne VŠ.

A já se ptám, jaký to má smysl, když ten otitulovaný nakonec zastává práci, na kterou mu mohl stačit učňák ?
10. 03. 2009 | 12:34

Alena-M napsal(a):

Pane Zlatusko,
UK Praha pokud se zeptam v zahranici tak odpoved je vzdy podobna=stejna
zastarale obory a nic specialniho se tam neuci
asi by bylo potreba se zamyslet kolik se rocne vydava na provoz stareho kolosu a jaky je konecny uzitek=celk.uplatneni..
10. 03. 2009 | 13:10

Wasserman. napsal(a):

To Zlatuška:
Přečtěte si příspěvek pana: ing.Josef Vávra,CSc. a už tomu konečně věřte. Totéž Vám potvrdím i já, který má téměř podobnou kariéru. A spousta mých kolegů. Nevím, proč strkáte hlavu do písku jako pštros. Snad proto, že to bylo před rokem 1989 a tudíž všechno špatné? Jediným lékem na naše střední školství by bylo uzrušení nadbytečných středních škol (které vznikly jako houby po dešti po roce 1989) a zavedení přijímacích zkoušek. Pak by se ti ručně nadaní hlásili raději na výuční listy a získali bychom spoustu kvalitních řemeslníků, místo nekvalitních maturantů a t.zv. vysokoškoláků.
10. 03. 2009 | 13:29

jirizlatuska napsal(a):

Rumcajs: Vaše představy 12:34:26 o slušných programátorech nebo pivu na pláži 12:03:41 jsou docela úsměvné. Na téhle úrovni se skutečně nemá smysl bavit.

Má fakulta neprodukuje žádné neupotřebitelné, ale máte samozřejmě právo na to, aby Vám to vadilo (však nám i Koucký dal jen jedno plus, nikoli dvě). Ne malá část ji vystuduje až napodruhé, ti kteří na studium nestačí bez problémů zvládnou jinou školu nebo jiný obor. Ale jak říkám, v pípání Vám nikdo nebrání, když Vám to přináší pocit uspokojení..

orinoko: Na nepravdy v předpokladech otázek se takto v prostoru diskuse pod blogem odpovídá dost těžko, Váš poukaz na Austrálii si ale zasluhuje reakci, protože právě Austrálie ukazuje koncepční reakci na poptávku po vzdělání i společenský zájem na expanzi příležitostí:

V Austrálii před pěti dny ohlásila vicepremiérka a současně ministryně školství Gillardová plán na zásadní expanzi vysokých škol (http://www.universityworldn...), hovoří se o potřebě vzniku až 20 nových univerzit během příštích patnácti let, australská vicepremiérka za vládu slíbila financování vysokých škol na základě poptávky po studium na nich, tj. žádné stropy na počty studentů na způsob návrhů našeho ministerstva nebo dokonce redukce podle receptu Kouckého, univerzity také n edostanou peníze na studijní místa, která neposkytují (opak je to, co navrhuje pro naše vysoké školy Koucký).

Austrálie má několik univerzit na předních místech světových žebříčků kvality (například ten, co publikuje britský týdeník Times Higher Education [náš tuzemský "odborník" Koucký si ten časopis plete s deníkem Times, protže ho asi nikdy nedržel v ruce]) a není to nijak ve sporu s posilováním kvality (množství Nobelových cen pro výzkumníky na australských univerzitách je samozřejmě mnohem větší, než dvojnásobek [nulového] počtu u nás, jak by odpovídalo proporcím mezi počtem obyvatel).

Takto by se země s nadprodukcí vysokoškolsky vzdělaných jistě nechovala. Je to čerstvá zpráva, takže se dost divím tomu, že jste si svoji "údajnost" jednoduše neověřil.

Blbiny typu těch, které hlásá pan Koucký, se ovšem snáze říkají lidem s menším vzděláním a horším obecným rozhledem (upřímně řečeno, řada ministrů není výjimkou - může mít třeba ministr financí bez znalosti angličtiny přehled o stavu věcí, když je u jakékoli zahraniční informace odkázán na tlumočníky nebo překlady?) - nevím, zda se sám sebe za dementa (je to Váš slovník, ne můj) považujete, ale naši absolventi mají rozhled, kterým jim s úklady dementů kolem nich aspoň trochu pomáhá vyrovnat se.

Masovost vzdělání není problém, je to nutná odpověď vzdělávacích institucí, kterou musejí poskytnout, aby naplnily veřejný zájem, ve kterém existují. Rostoucí počty studentů také nejsou samy o sobě "zájmem vysokých škol", ale plněním poptávky po po poskytování širší nabídky vzdělávacích příležitostí, které po nich veřejnost vyžaduje.

Jedla: VFU tak docela slovenskou konkurenci neztratila, protože jít studovat na Slovensko není problém, stejně jako pro Slováky studovat u nás. Na své fakultě mám cca dvacet procent slovenských studentů a propagaci směrem ke slovenským středním školám děláme stejně intenzivně jako ke školám českým.

VFU ten nárůst vyrobil svými úpravami Koucký, v tabulce s čísly je vidět, že ten počet je pouhých 14 nezaměstnaných absolventů, což na práci se zvířaty s návazností na zemědělství není nijak špatný výsledek, a skutečná nepřepočítaná "běžná" míra nezaměstnanosti je jen 4,7 procenta. Koucký to ale adjustuje na pracovní příležitosti v místech škol, takže to školám v Praze a v Brně zvýší, čímž mu to číslo skočí na 7,5 procenta. Tu manipulaci s čísly Kouckému už na podzim roku 2006 vyčítal dnešní náměstek ministra školství Růžička, Koucký si z té kritiky ale asi moc nevzal.
10. 03. 2009 | 14:03

ALT napsal(a):

pro Rumcajs 12.03.41,

zeširoka to je proto, že to tak berete, mě fakt stačí jen fundament, který jste zrovna tady vystihnul pěkně - vaše poznámky k blogu

jinak mě těší, že zrovna v "neregulovaném"
odvětví vzdělávání (hodně zjednodušuji) jste sám uvedl na příkladu kvality absolventů jak to zrovna v tomhle oboru nefunguje - nebo funguje - ale dře to :-)

PS a fakt netrpím lítostí nad starými časy
10. 03. 2009 | 14:08

jirizlatuska napsal(a):

Wasserman: Tak na zkoušku - přečte si, prosím australskou vicepremiérku a ministryni školství k potřebám vzdělání její země a způsobu, kterým na to zareagují. Pak si představte, že u nás uskutečníme Váš návod.

Kontrolní otázka: Která z těchto dvou zemí bude mít poté větší právo být označována za zemi s málo civilizovanými obyvateli, kteří by raději neměli vystrkovat nos z houští, ve kterém bydlí??
10. 03. 2009 | 14:14

F. Adamec napsal(a):

Pane Zlatusko!
Dobreho vinare na zcizenych pozemcich a danoveho poradce nepoznate podle RNDr. z UJEP.

Od roku 1982 temer denne sedim u pocitace a relaxuji ve svem vinohradu, zivi mne IT, publikace a manzelka. Domnivam se, ze skala Vaseho vzdelani a praxe je velmi omezena pro dnesni dobu. Vyrabite sve kopie na MU. Strana Vam nepomuze.

Pozdravujte Hrebicka, profesora IT na MU a Ekologie na MZLU. Naposledy jsem jej potkal s Venclikem z ODS na Ministerstvu zivotniho prostredi. Vybrali tam fondy EU, a musel jsem to za ne pul roku dodelavat, za 30 000 Kc.

Zdravi Vas F. Adamec
10. 03. 2009 | 14:26

Rumcajs napsal(a):

Mě uniklo,že jse profesorem informatiky.

Já myslel programátory robotů.Tudíž jsem se nechtěl dotknout vaší profese.

VŠ roznášející pivo - normální realita.

Řešíme V. školství jako celek. Né pouze fakultu informatiky.
Zrovna hlásili v rádiu, že se hlásí na VŠ o 20 tisíc studentů více jak loni. Nejvíce na filozofické obory.

Nebe nám budiž milostivo.
10. 03. 2009 | 14:47

student napsal(a):

Pane profesore. Dle mých informací Australie není zrovna vzor vzdělanosti. Sousedka tam žije a se svou střední školou v ČSSR je tam za hvězdu. Její manžel s průmyslovkou je objektem závisti svých australských kolegů, kteří mají pouze tzv.certifikáty.
10. 03. 2009 | 14:56

Filolog napsal(a):

Dobry den, sam ucim na VS a muzu potvrdit zkusenosti kolegu ohledne spatne kvality uchazecu a masifikace vyuky. Co se tyka zamestnanosti absolventu VS, chci poznamenat tolik: jedna vec je nizka mira nezamestnanosti udavana statistikami a druha charakter zamestnani: znam z okoli radu lidi (nasi absolventi, moji spoluzaci ap.), kteri v podstate delaji obycejne administrativni prace ve firmach, nebo delaji telefonisty, kde by opravdu stacila stredni skola. Je to podle me problem hlavne humanitnich oboru, ktere kvuli dlouhodobemu podfinancovani prijimaji masy studentu (dnes v podstate kazdeho), aby prezily. Na nasi katedre za me (1998-2002) bylo v rocniku 30 lidi, dnes na preziti chceme 50 a mame dokonce vyjimecny rocnik, ktery jsme nabrali bez prijimacek, kde mame 100 studentu. Sam jsem mel skupinu o sto lidech a reknu Vam, ze o individualnim pristupu ke studentovi se nedalo mluvit. Zkouska pak spocivala v testu s moznostmi a, b, c, d. Na co takova vyuka je na filologickem oboru? Dusledek masifikace je nasledujici: v prvnim rocniku mame studenty, kteri neumi pracovat s psanym textem, maji velmi spatne jazykove znalosti (jsme jazykova katedra), nulovy zajem o studia ap. Casto jedinym duvodem, proc studuji, je jakasi spolecenska prestiz akad. titulu a mozna jeste tlak rodiny ci spolecnosti. K nam jdou proto, ze nemusi umet matematiku. Motivace studia u nas je casto jedina: dojit cestou nejmensiho odporu k akad. titulu. Tato masa studentu stahuje dolu schopne lidi, kteri maji opravdovy zajem o studium. Nevim, zda je dobre, aby byla VS pro kazdeho.
10. 03. 2009 | 15:17

jirizlatuska napsal(a):

Rumcajs: O.K., pak se omlouvám za trochu ostřejší odpověď. :-)

S těmi FF to je složitější, uvědomte si, že tu před 1989 téměř žádní studující na FF nebyli, jazyky pořád vypadají žalostně, atd. atd.

Je fakt, že současní PhD v humanities třeba V USA nedostanou žádné místo s perspektivou tenure na amerických unievrzitách, to ale pro nás pořád ještě neplatí.

Za první republiky a těsně po válce chodili absolventi FF učit na střední školy. Kdyby se tohle udělalo třeba s jazyky, byl by to odbyt ještě na dlouhá léta.

Odpor proti FF je podle mého dědictvím doby, kdy se hlásala základna a nadstavba, budoucnost byla v revoluci uskutečňované dělnickou třídou a ze vzdělanců byla v módě jen pracující inteligence zaměřená na techniku. vzdělání je trochu víc a vzdělaná společnost i víc potřebuje.

Lidé z top managementu Googlu i Yahoo mi chválili kvality absolventů liberálních studií (něco jako FHS UK) v jejich firmách: Cenili si na nich kreativitu, fantazii a schopnost nebýt omezeni paradigmatem technických řešení. Ale znovu: Vzdělání nejde redukovat jen na učební obor pro uplatnění na trhu práce.

student: O.K., odpovídal jsem na orinočinu výhradu, že prý v Austrálii už mají vysokoškoláků tolik, že pro ně není na trhu práce uplatnění. K tomu jsem jen přidal zřejmý fakt, že řada australských univerzit je ve světové špičce (a skutečně nevěřím, že naše průmyslovky jsou tajnými popelkami, o kterých se ve světě neví a které by všechny ty Australské národní univerzity, Melbourne, Sydney, atd., mohly strčit do kapsy - podívejte se na australské univerzity v první padesátce nebo stovce na http://www.topuniversities....).
10. 03. 2009 | 15:27

jirizlatuska napsal(a):

K průmyslovákům mi ještě mailem došla poznámka kolegy z techniky, který se v problematice vyzná a dlouhodobě se jí zabývá. Říká to lépen, než bych to zvládl, takže si dovolím odcitovat:

"Již delší dobu na různých fórech, kde se toto téma zmíňuje, poznamenávám, co
jsou příčiny "soumraku průmyslováků", jak tento fenomén nazývám. V povědomí
přežívá představa o průmyslovákovi, kterého produkovaly poválečné střední
školy a ze kterých se stávali výkonní mistři v řadě průmyslových podniků. Ta
doba je nenávratně pryč s ohledem na tato fakta:

1) Vzhledem ke vstupu víceletých gymnázií na scénu vzdělávání, tvoří
absolventi základní školy již množinu značně ochuzenou o mladé elity. Dříve
se středoškolská "elita" zdělila na průmyslové a jim na roveň postavené
střední školy a na školy gymnaziálního typu. Nyní tam už většinou žádná
"elita" není.

2) Ten bývalý "mistr" byl sice vzdělán střední školou, ale vychován na
vojně, kde se v poddůstojnické škole a vzápětí v pozicích nejnižších
velitelů naučil řadě sociálních, manažerských a organizačních dovedností.
Naučil se velet podřízeným i přebírat zodpovědnost. Zrušením povinné
vojenské služby tento inkubátor mistrů přestal existovat. Na absenci těchto
soft-skills si hořce stěžují všichnu zaměstnavatelé i u vysokoškoláků.

3) Dovednosti, které se získávaly v období vojenské služby, tedy většinou v
období mezi 19 - 21 rokem, nelze aplikovat na postbubescentní a nedozralé
středoškoláky. Proto je vhodně postavený bakalářský studijní program jedinou
možností, jak nahradit dřívější "střední technické kádry" vzdělané na
středních školách.

Pro svá tvrzení uvedu dva příklady:

a) Evropské standardy nám jasně ukázaly, že osmnáctiletá zdravotní sestra se
sebelepšími znalostmi není tím nejvhodnějším personálem k lůžku umírajícího
pacienta.

b) Byl jsem přítomen jednání Českomoravské asociace elektrotechnického
průmyslu, kde si kapitáni průmyslu stěžovali na nedostatek pracovníků. Jasně
se vyjádřili, že nemají zájem o maturanty, ale že by jim vyhovoval i
nedostudovaný bakalář v elektrotechnickém či příbuzném oboru!"
10. 03. 2009 | 15:32

Pepan napsal(a):

Něco za laickou veřejnost - ale jako rodič se snad mohu vyjádřit také. Samozřejmě jako každý normální rodič mám zájem na tom, aby moje děti dosáhly co nejvyššího vzdělání z mnoha důvodů (syn momentálně na střední škole, dcera na VŠ). Nicméně musím konstatovat následující:Pedagogická úroveň na ZŠ - velmi slabé. Střední a vysoké školy: masovost, přemíra "managerských" a humanitních oborů (která již plodí plodit přetlak na trhu práce v těchto oborech, masovost,nízké nároky zkoušejících.
10. 03. 2009 | 15:46

Jedla napsal(a):

Děkuji autorovi za odpověď o manipulaci s čísly (10.03.2009 14:03:18 ) a zdravím.
10. 03. 2009 | 17:28

Joun napsal(a):

Podstatná část střetů a rozdílných názorů v předchozí diskusi pramení z toho, že vlastně není jasné, co vlastně je dnešní vysoká škola. Pro pana profesora Zlatušku dobrý recept na nezaměstnanost a pro učitele s dlouholetou praxí smutný doklad úpadku vzdělanosti. Oba pohledy jsou pravdivé.

Je pravda, že vyšší vzdělání obvykle dává větší šance na zaměstnání, i když třeba ne vždy na odpovídající úrovni. Pak se zákonitě volá po zvyšování počtu vysokoškoláků. Jenže při takovém nárůstu počtu studentů vysokých škol je nesmírně těžké poskytnout užitečné bakalářské vzdělání těm, kdo by při nárocích běžných před 20 lety nezvládli ani první ročník (např.) inženýrského studia, a zároveň udržet dobrou úroveň magisterského studia, jímž by ti schopnější studenti měli projít a prokázat kvality srovnatelné s absolventy před 20 - 30 lety (technický vývoj jde kupředu, takže přímé srovnání není snadné, ale jde o rozhled v oboru, schopnost uplatnit vědomosti, pružné myšlení atd.). Mám pocit - a odvažuji se mluvit jen za technické VŠ - že k prvému cíli jdeme kulhavě a druhý se nám vzdaluje. Kvalita a náročnost celkově rozhodně šla dolů, a nic na tom nezmění skutečnost, že v ročníku se stále najde 20 vynikajících studentů. Žel, ten šedý průměr je o mnoho níž, než býval. Je to také tím, že (přinejmenším technické) VŠ dnes suplují střední školu, protože podstatnou část nově přícházejících studentů tvoří lidké, u nichž není jasné, jak vlastně mohli získat maturitu, když neumějí sečíst dva zlomky, nevyřeší kvadratickou rovnici a nerozumí logaritmu. Kvůli financování škol vázanému na počty studentů je nesnadné se s takovými studenty rozloučit a laťka jde dolů. Pan profesor Zlatuška to na IT oborech tolik necítí, protože o ty je zájem a lze si z uchazečů vybírat, ale kolegové na jiných (např. strojních) fakultách by mohli vyprávět.

V tomto smyslu mají kritici rozbujelých VŠ pravdu. Svou pozornosti by však měli zaměřit i na střední školy. Kdyby totiž jejich absolventi nebyli tak katastrofálně slabí, nebylo by třeba přesouvat středoškolské vzdělání na VŠ a mladý člověk by se trojčlenku naučil dříve než ve dvaceti letech na technické vysoké škole.
10. 03. 2009 | 17:49

m. machacek napsal(a):

Dovolte mi, abych zde volně reprodukoval svůj příspěvek pod blogem Jany Strakové, kde se rozpoutala obdobná debata o „snižování úrovně“ v důsledku masového přijímání na školy. Omlouvám se za určitou recyklaci, ale Janin blog nebyl příliš navštěvován, tak snad to pro většinu diskutérů není stará věc. Tam se mluvilo o „požadavcích středních škol“, ale podstata zůstává stejná.

Protože skutečnost je moc složitá, vytvořme si určitý model, jinak to nejde. Předpokládejme tedy za prvé, že pro každého jednotlivce existuje veličina „úroveň“, za druhé, že všechny vysoké školy jsou stejné, za třetí, že výstupní úroveň studenta závisí jen na tom studentovi (u „dobrých“ je vyšší, u „špatných“ je horší), a konečně za čtvrté, že na vysokou školu se vždy dostanou právě ti „nejlepší z populace“ („nejlepší“ ve výše uvedeném smyslu). Já vím, že to je model velmi hrubý, ale co si budeme povídat, v takové fyzice nebo astronomii je taky spousta velmi hrubých modelů a o vědách jako je ekonomie nebo sociologie radši ani nemluvme.

A teď: Mluvíme-li o „snižování úrovně“ absolventů, musíme rozlišovat aspoň tři veličiny:

A. Průměrná úroveň všech absolventů vysokých škol. Tato veličina se se v našem modelu opravdu snižuje (přesněji: neroste), když větší podíl populace vystuduje vysokou školu. To je myslím zřejmý matematický fakt: přidám-li dalšího studenta, který má podle předpokladu stejnou nebo nižší úroveň než ti dosavadní, průměr se sníží nebo v nejlepším případě nevzroste.

B. Průměrná úroveň elity, řekněme těch nejlepších 10 %. Ta se v našem modelu samozřejmě nemění s podílem studentů v populaci: Musí přijetí studenta číslo 100 001, byť by nebyl zvlášť nadaný, ovlivnit vzdělání studenta číslo 1?

C. Průměrná úroveň celé populace. Když se zvětší podíl vysokoškoláků v populaci, tato veličina určitě neklesne (ledaže by školy jen lidem blbly hlavu), ale s největší pravděpodobností vzroste.

Veličina A je nejnápadnější, všichni ji vidíme a mnozí nad ní lamentují. Pro společnost je ale naprosto bezvýznamná. Naproti tomu důležité jsou veličiny B, protože elita tvoří nové myšlenky, a C, protože tato veličina určuje průměrnou vzdělanost celé společnosti a tudíž i to, jak jsou tyto myšlenky uváděny do života.

Řeči o tom, jak se „snižuje úroveň“, jsou tedy líbivé, ale povrchní, při pečlivější analýze se ukáže, že v nich je logická chyba. Autoři těchto řečí vlastně také tvrdí, že bychom na tom byli lépe, kdyby na střední školy chodilo sotva 10 % populace jako před sto lety, a zbylých 90 % by chodilo do učňáků nebo dokonce rovnou do výroby; pak by mohla být úroveň středních škol opravdu vysoká.
10. 03. 2009 | 19:12

m. machacek napsal(a):

Možná odbočuji, ale chtěl bych se pana profesora Zlatušky zeptat ještě na toto. Z žebříčku http://www.topuniversities.com, který uvedl, plyne, že naše nejlepší univerzita, Karlova, je na místě 261, a v první pětistovce je už jen ČVUT Praha (mezi místy 400 a 500, přesné pořadí neuvedeno). Chápu, proč nemůžeme úplně konkurovat Harvardu nebo Cambridgi, ale nevidím zřejmý důvod, proč by naše univerzity nemohly být srovnatelné např. s universitou v Sheffieldu (76), Aarhusu (81), Lundu (88), Helsinkách (91), Vídni (115) atd. atd. Mohl by mi pan profesor říct, proč se naše školy umisťují tak vzadu, a co by dělal, kdyby byl jmenován českým carem, aby se naše univerzity (včetně jeho vlastní) dostaly taky do první stovky?

Díky. MM
10. 03. 2009 | 19:32

jenicek napsal(a):

"Veličina A je nejnápadnější, všichni ji vidíme a mnozí nad ní lamentují. Pro společnost je ale naprosto bezvýznamná." To možná pro vás, ale pro firmy, na které je tím přeneseno břemeno hledat kvalitní inženýry více než předtíjm mezi haldami blbců, to jistě bezvýznamné není.
10. 03. 2009 | 22:37

Stan napsal(a):

m.machacek: Brilantní úvaha, jen jediná námitka - není to tak, že ti průměrní a podprůměrní jsou závažím na zádech těch "elitních"?

jenicek: Tady je spíše problém v tom, že doposud v ČR nenastal proces, v němž by absolvent "Harvardu" byl trhem práce posuzován jinak, než absolvent "Univerzity třetího věku". A prosím bez urážek ze strany seniorů, rád bych se dožil toho, abych ji mohl absolvovat...
10. 03. 2009 | 22:54

prirodovedec napsal(a):

m.machacek: Prof. Z zrejme odpovi presneji. Zkusim. Pokud si ale vzpominam, doma se uvadelo, ze naklady CR z verejnych prostredku na VS jsou na cca 50% prumeru OECD.

Podle mne nelze brat prilis vazne zebricky (Shanghai, ci Vami zmineny THES, nemluve o HN aj), jsou povrchni.

Pokud si vzpominam, tak se jedna u THES o vazeny prumer ukazatelu (muzete dohledat na

http://www.topuniversities....

), kde vahu 40% ma znamost univerzity mezi asi 6000 oslovenymi akademiky ve svete (finance generuje propagaci), 10% znamost mezi 2000 zamestnavateli, 20% citace ve SCOPUSu na akademika, 20% podle pomeru poctu studentu na ucitele (VS v CR maji cca 20:1, v popredi jsou VS s 10:1), 5% podil zahr. ucitelu (obtizne zaplatit), 5% podil zahr. studentu (zde hraje roli financovani). Je otazkou, jak zasadni uvedene ukazatele maji byt pri soucasnem financovani VS v CR.
10. 03. 2009 | 23:24

Stan napsal(a):

Přírodovědec:

Ukazatele kvality vysokých škol mohou být různé, ale pravda je ta, že naše vysoké školy neprodukují žádné nositele Nobelových cen, že v počtu patentů a vynálezů jsme naprosto marginální, a že věda a výzkum se stěhují jinam než do ČR.

Nemám z toho radost, stejně tak jako nemám radost z úpadku středních a základních škol, úpadku prestiže učitelské profese a respektu k učitelům obecně, který se projevuje čím dál více i v běžném provozu škol.

Smutné na tom je i to, že rodiče (jimž to sice dělá nejvíce problémů, ale je to alespoň pochopitelné), vedení škol, kraje, ministerstvo školství a především různá lobby, která chtějí vydělávat na školství, dělají (vědomě či nevědomě) vše pro to, aby tento trend pokračoval. Ostatně nadcházející příjimačky na střední školy jsou jenom vrcholným produktem takového myšlení...
10. 03. 2009 | 23:48

prirodovedec napsal(a):

Stan: Nobelovy ceny u nas - to je dle mne vtip, staci ale par set milionu a mlade budouci nositele snadno koupime odjinud, podobne jako jine zeme. :)

Patenty Vam vymluvi prof. Z. :), nicmene tyto kvantitativni ukazatele spolecne s publikacemi prokazatelne rostou za poslednich 20 let. Co se tyka dle vynalozenych penez, pak jsme prumerni (viz grafy prof. Z. a diskuse u Municha).

Nemyslim si, ze veda se stehuje jinam, pouze se nevraceji postdokove, protoze podminky jsou v prumeru slabe.

Co se tyka vynalezu, domnivam se, ze na kolene v malych firmach se ponekud napravuje situace po likvidaci aplikovaneho vyzkumu pri privatizaci.

Cili jsem mensi skeptik nez Vy. Situace dle mne odpovida financovani.
10. 03. 2009 | 23:59

jirizlatuska napsal(a):

m.machacek 19:12:20: Ano, to je velmi trefné; je samoztřejmě věcí organizace práce se studenty na školách, aby ti horší nebyli závažím na zádech těch vynikajících (k tomu slouží i zapojení studentů jako TA nebo RA, což lze rovněž vidět jako jistou formu výuky výrazně posilující jejich akttéry; je to také cesta snižování poměru studentů na učitele, protože ten je fakticky poměrem na akademika, zapojených učitelů může být včetně TA vyšší počet). Tohle zapojení také může výrazně pomoci motivovat aspoň cást studentů - přitom problém jejich motivace na obsahu studia je pro kvalitu podobně důležitý, jako úroveň středních škol a vstupní připravenost studentů (k tomu souhlasím zejména s tím, co v posledním odstavci píše Joun), nebo ničím neomezovaná viditelnost (přes internet) celých textů všech kvalifikačních prací obhajovaných na vysoké škole, protože ty velmi podstatně ilustrují úroveň výstupu a výšku laťky náročnosti na jednotlivých vysokých školách.

jenicek: Ty náklady je ovsem treba poměřit se společenskou cenou toho, že se spousta jiných nedostane na vzdělanostní úroveň, na kterou by se mohla dostat. Vy je šmahem označíte za blbce a chcete politiku vzdělávacích institucí takovou, aby odpovídala požadavkům Vaší firmy a ušetřil jí na nákladech výběru (mimochodem: vysoké školy za přijímací zkoušky vybírají poplatek do 500 Kc - Vy ovšem asi chcete říct, že Vaše firma by potřebovala podtstaně nákladnější selekci bez ohledu na to, že má konkrétní další podklady typu Diploma Supplement, může se podívat na bakalářskou nebo diplomovou práci, atd. - nechcete ze svých nákladů na přijímání pracovníků na vysoké školy přenést trochu moc? :-). Také byste tím mohl snadno způsobit nedostatek kvalifikovaných pracovníků pro jiné, kteří nepotřebují úplnou elitu, ale středoškolák jim nestačí.

Zdůrazňuji ale, že požadavky trhu práce nejsou jedinou funkcí vzdělání. pokud se ale soustředím jen na ni, student i přes to není produktem vysoké školy, který od ní odebírá zákazník v podobě firmy. Vzdělání pomáhá rozšiřovat studentovu osobnost, poskytuje šířku i hloubku znalostí, které jsou použitelné především genericky, v rázných kontextech [mluví se i o přenostitelných znalostech či dovednostech]. Student si po absolutoriu vybírá své další uplatnění, je na firmách, aby o dobré absolventy soutěžily a přesvědčily je k nástupu zrovna u nich, místo u konkurence. Firmy mne v tomto ohledu moc nezajímají, pokud mám potvrzenu dobrou uplatnitelnost absolventů (mám-li na fakultě nulový počet nezaměstnaných absolventů, nevidím, proč bych jim měl nasazovat klapky na oči, aby měli ztížené uplatnění jinde, než u konkrétní formu pro kterou ten či onen speciální požadavek změnil studijní program).
11. 03. 2009 | 00:01

Ares napsal(a):

Studoval jsem VŠ, kde na Bc bylo v ročníku asi 40 lidí a na Mgr. nabrali 70. Bez přijímaček a i lidi zcela či částečně mimo obor. Už tak mizerná úroveň šla celkově k čertu. Musí to tak být automaticky? Pokud to vedou neschopní diletanti tak ano. Ale i tam šlo místy vidět, že to jde, když měli jednotliví vyučující snahu a schopnosti.

Přeci jenom mě na té škole něco naučili, takže nebudu zobecňovat jeden případ :-). Otázka je, kolik lidí z vedení škol, fakult i jednotlivých kateder mají skutečně předpoklady na práci, kterou dělají (tím nemyslím pouze titul a oblek) a jak jsou na tom řadoví vyučující. Měl jsem možnost si jeden rok zkusit na VŠ učit a pokud to porovnám se všemi ostatními povoláními, kterými jsem prošel, tak u téhle práce by bylo nesrovnatelně jednoduší dělat ji špatně, než kdekoliv jinde.
11. 03. 2009 | 00:50

jirizlatuska napsal(a):

m. machacek k žebříčkům: Kdybych byl jmenován českým carem, asi bych zavedl republiku (ve společnosti jsou i větší hodnoty, než jen pozice škol v žebříčcích). :-)

Jinak souhlasím s tím, co píše prirodovedec: Úroveň zhruba odpovídá vynakládaným financím. Peníze samy ale musí být rozděleny s nějakou přiměřenou rozvahou. Dokud u nás vítězí věcně chybný postup, který je obhajován nehoráznostmi podobnými té, kterou pronesl prof. Zrzavý ("Metodika ma jenom nekolik drobnych chybicek, jinak uspesne dela to, co ma:
rozdeluje 10 mld. bez dotyku lidske ruky."), budou vyhrávat spíš technické triky ve vykazování, než přidělování peněz tam, kde mohou plodit dobré výsledky.

Universita Karlova memimochodem poskočila v žebříšku THE mezi rokem 2007 a 2008 o 29 míst výš, což není špatný výsledek. Když popatříte na data o jednotlivých ukazatelích (uvádí je prirodovedec) v tabulce předních evropských univerzit (http://www.topuniversities....), je vidět, že má problémy s počtem citací na akademika a také se znaámostí svých absolventů mezi zaměstnavateli (to druhé je asi pochopitelné), ale není na ní nějakou katastrofou poměr studentů na učitele.

Kvalita výzkumné práce a tedy i citací závisí na financích. Metodika, která bude finance rozdělovat, bude preferovat výzkumné smetí typu patentů, nebo i úplně bezcenné věci typu prototypů či autorizovaných softwarů, odvede peníze z míst, kde by časem postrčily dopředu kvalitu, do míst, kde budou víc obejítím zákazu nedovolené podpory firem.

při sestavování žebříčku jsou na tom lépe větší školy. Kdyby se například k ČVUT připojily jako fakulty VŠCHT a VŠE, stačilo by to samo k posunu ČVUT na lepší místo.

V žebříčcích se nepočítá s výzkumem z neuniverzitních pracovišť - vykáže-li si doktorandovu publikaci spolupracující ústav AV ČR, nepomůže vysoké škole v žebříčcích. Tradice paralelní a spolupracující existence UK a AV ČR (v Praze je tento efekt evidentně největší) nedovolí výraznější skok UK v těchto žebříčcíh dopředu ani v dohledné budoucnosti (reforma financování výzkumu je dnes vládou schválenou metodikou postavena likvidačně pro AV ČR, situace se tedy může po třech a více letech dost výrazně změnit; nepovažuji ovšem tohle kejklířství s financemi za něco, co by prospělo výzkumu a vývoji v ČR jako celku).

No a konečně by bylo podle mého názoru velmi žádoucí povolit veřejným výzkumným institucím samostatně akreditovat studijní programu, přijímat a vzdělávat studenty a udílet jim i diplomy. Tohle by mohlo počet institucí zastoupených na vyšších příčkách žebříčku trochu zvýšit.

*

No, a není jen Jiao Tong a Times Higher Education, celostátní žebříček podle elektronické viditelnosti, bohatosti poskytovaných elektronických dokumentů a přístupnosti elektronických verzí publikací i citací pracovníků školy, se zabývá španělský žebříček Webometrics (http://www.webometrics.info/).V první dvoustovce světových univerzit je 60 vysokých škol z Evropy, z toho jsou dvě z České republiky: UK na 144. místě (35. v Evropě) a MU na 199. místě (59. v Evropě), následují ČVUT na 293. místě, VŠB-TU Ostrava na 519. místě a VUT v Brně na 560. místě. V excelovské tabulce prvních 500 universit je vidět roli jednotlivých faktorů váhy; v dostupnosti publikací a citací přes Google Scholar se výrazně dobře mezi světovými školami umístily VŠB-TUO a MU (Google Scholar ale poměrně dobře indexuje sborníku z informatických konferencí, takže relativní váha [v souboru je místo ní uvedeno pořadí v příslušném parametru] může být výrazně ovlivněna informatikcými nebo podobnými publikacemi).

Nad Webometrics se mohou ošklíbat zastánci tradičních "scientometrických" parametrů. je ovšem fakt, že přístupnost elektornických materiálů i bohatost jejich prezentace přispívá k vytváření dobrého studijního prostředí a tedi i ke kvalitě.
11. 03. 2009 | 00:59

Stan napsal(a):

Přírodovědec: Situace odpovídá financování a úrovní řízení celého resortu.

Můj, kvantitativní analýzou nepodložený názor je, že za posledních deset let jsme udělali v oblasti vzdělávání a výchovy jako společnost (rodiny, školy, politické orgány), velký krok... vzad.

Dobrou noc.
11. 03. 2009 | 01:03

jirizlatuska napsal(a):

Ares: je hodně důležité, aby bylo studijní prostředí transparentí a klady i zápory byly vpodstatě komukoli vidět: týká se to závěrečných kvalifkačních prací, studentských zpětných vazeb v podobě anket, atd. Pro špatného učitele musí být těžké se schovat do učebny jen se svými studenty - jinak máte samozřejmě pravdu, že špatný učitel bude špatně učit, důležité je, aby to zpětná vazba od stduentů ukázala. Bez vnitřní i vnější kontroly kvality to samozřejmě nejde. V blogu ovšem namítám, že Kouckého data indikují dobré výsledky z hlediska uplatnění absolventů, přestože autor údajnou nasyceností trhu práce zdůvodňuje postulovanou potřebu redukcí. Kontrolu kvality nejde nahradit jen nesprávnou úvahou o nasyceném trhu práce (a už vůbec ne ve spojitosti s jeho vývody o průmyslovkách a jejich preferenci v dnešní době).
11. 03. 2009 | 01:07

Stan napsal(a):

Jiří Zlatuška: Nejsem s Vámi ve sporu v tom, že by se školy neměly až tak přizpůsobovat momentální situaci na trhu práce. Posledních několik měsíců nám ukazuje, jak je to ošidné.

Měly by se snažit spíše "produkovat" kreativní absolventy, schopné se orientovat a dále vzdělávat. A jestli tomu tak opravdu je, poznáme velmi brzy.
11. 03. 2009 | 06:43

F. Adamec napsal(a):

Začíná mezinárodní soud s bolsheviky, podvodníky století,
Bernardem Madoffem, Václavem Havlem a Klausem.
11. 03. 2009 | 08:36

Ares napsal(a):

Osobně se nedomnívám, že je tak snadné přesytit trh vysokoškoláky. Pominu-li možnost špatné skladby studijních oborů, tak ta poptávka tu bude vždy. Pokud ve školství něco funguje dobře, tak je to kredencionalismus. Proto bych o uplatnění absolventů, na rozdíl od Kouckého, strach neměl. V té souvislosti se ale nabízí otázka, čeho je jejich míra uplatnění pak vlastně měřítkem. Uplatnění totiž vychází z relativní kvality absolventa ve vztahu k ostatním, ne k nějaké objektivní úrovni. Čímž se vracíme opět k těm mechanismům rozvoje a udržení kvality :-).
11. 03. 2009 | 09:01

Alison napsal(a):

Vychvalujete profesora Ruzicku, neprijde vam trochu divny affair, ktery kouka z jeho rozhovoru v poslednim Euru, jak ho ukazuje na svem webu http://iforum.cuni.cz/IFORU... nase nejstarsi Alma Mater? Na svou reformu tam cituje panu redaktorovi independent reference od magnifiku: "CTK zverejnila stanovisko rektoru technickych vysokych skol. Havlicek, Rais, Konopa, Prusa i Cermak se stavi za potrebu reformy." Neni to tak trochu conflict of interest, kdyz je pred tim o takovou podporu sam pozadal? A kde zustali Malek, Koubek a Hindls?
11. 03. 2009 | 10:55

Michal Hocek napsal(a):

To JZ
"vykáže-li si doktorandovu publikaci spolupracující ústav AV ČR, nepomůže vysoké škole v žebříčcích"

To jsme tu uz resili nekolikrat. Afiliace autoru publikace ma byt pracoviste, kde se vyzkum provadel (nikoli skola, kde je student imatrikulovan a dojde tam na par hodin prednasek v prvnim rocniku PhD studia a pak uz ani to ne). Takze nejde o zadne "nespravedlive vykazovani vysledku universit ustavy AV", ktere "poskozuje university".

Jinak souhlasim s tim, ze metodika hodnoceni je postavena likvidacne pro AV (a bohuzel vedeni AV to nedochazi a podle me nedostatecne argumentovala pro modifikace algoritmu). AV uz avizovala, ze bude rozdelovat penize na ustavy podle sveho (nikoli podle hodnoceni RVV), coz bude nutne znamenat, ze pri celkove nizsi dotaci (ktera vyplyne z celkove nizke efektivity AV) budou poskozeny zejmena ty nejlepsi ustavy (ktere by si podle tech zverejnenych tabulek nejvice polepsily - kdyby se ty penize dale distubuovaly na ustavy podle stejneho klice).
11. 03. 2009 | 11:07

KamilW napsal(a):

V diskusi (nepočítám-li nesouvisející výkřiky) zaznělo mnoho názorů, ukazujících, že se spousta lidí vážně zamýšlí nad současným stavem vysokých škol a nad jeho perspektivou.
Protože na průchodnosti škol se asi nic nezmění, je možno kvalitu výuky zlepšit poměrně jednoduchým trikem, který využívají jen některé studijní programy. Při akreditacích bakalářských programů se málokdy objeví odvaha zařadit vedle snadno zvládnutelných předmětů pro masu studentů hledajících cestu nejmenšího odporu také náročnější výběrové předměty, které by pomohly vydělit smbiciozní nadané studenty z davu, v němž absolvují zkoušky levou rukou. Pro ně pak mít magisterské obory, ve kterých by se kantoři nemuseli otravovat s polovzdělaným podprůměrem a kde by rostla opravdová špičková kvalita.
A i když absolventi třeba nastoupí na jiných zajímavých a kvalitních pracovištích v tuzemsku či v cizině, sklidí sice třeba kvantitativní body za jejich doktoráty někdo jiný, nicméně nevyčíslená prestiž původní alma mater tím nepochybně narůstá.
11. 03. 2009 | 11:08

Pocestny napsal(a):

Pánové, bavme se o relevanci statistik, které se upínají na akademickou stránku věci, protože narážíte na zásadní práh.
Je to dvojakost státu jako majitele jednoho týmu a rozhodčího zároveň.

Koho zastupuje stát?
Učitele?
Žáky?
Rodiče?
Všechny najednou?

Systematicky děleno stát by měl jednak definovat rozpočet na veřejnou službu, dohlížet nad pravidlyu čerpání a tvořit celostátní normy znalostí požadovaných věcně u té zkoušky, ze které pochází státem autorizovaný doklad o dosaženeném vzdělání.

Vše ostatní je věcí kraje, komunity, veřejné i soukromé investice. Stát by neměl mít povinnost "zajistit", nýbrž povinnost vymoci tuto veřejnou službu ztěch, kteří za ní odpovídají.

Dnes cítím přirozený rozpor v tom, že sice prostě platí, že se v počátku každého ročníku vyselektuje ta menšina schopných nadprůměrně, ti zbylí projdou či neprojdou, ale je nad nimi "zlomena hůl", protože veškeré nastavení směřuje k pokračióvání v akademické kariéře a odchod do komerce se bere jako "odpadnutí",

ale zároveň se systém tváří "férově", protože nechce reflektovat fakt, že vzdělání v oborech komerčních by mělo být zdrojem financí pro systém sám.

Já opravdu necítím žádné ponížení nebo banalizaci VŠ školství jeho bobtnáním. Naopak, chápu, že zainteresovaní vědí, že nové talenty nezískají, naopak, přibude průměrných "přizdihráčů", a vychovávat komerční odborníky, to university přece nebaví, od toho jsou tu ty "vysoká ing. učiliště".

Nakonec je tu ta nutkanost provázat svou akademickou kariéru s kariérou erární, která nese "zvýšené pocity sociálních jistot", takže chápu nechuť pánů akademiků se vystavovat "nepředvídatelnu" trhu.

Až konečně český akademik pochopí, že kromě "šlechtění talentů" je zde i práce, tedy úkol dovést netalentované k nějakému vzdělání, ne elitarizovat své postavení tím, jak "nemilosrdně" vymetem všechny podměrečné.

Vše končí trapnými ztělesněnými paradoxy tupounů s povědomým příjmením....ti náhle "elitní" obor absolvují za naprosto "křiklavého nedostatku komplexního vzdělání"...

Tato země má jednu strašlivou vlastnost - vše, co je v dobrém míněno se ve zlé otočí....
11. 03. 2009 | 12:22

jirizlatuska napsal(a):

Michal Hocek: Nevim, co v citaci v prvnich uvozovkach zpochybnujete, to je proste fakt.

Pasaze v dvojici uvozovek ve vete "Takze nejde ..." nejsou moje a osobne si myslim, ze s kategorii "spravedlnosti" tahle vec nema co spolecneho. Je-li ustalenou praxi, ze studium nekde probiha, je korektnejsi a pruhlednejsi, jsou-li na toto misto prevedeny i vsechny dalsi pravomoce a odpovednosti, tj. netvarit se, ze VS maji monopol na zdelavani a povolit programy akreditovat i na VVI.

**

Posledni odstavec jsme uz diskutovali (abych pouzil Vasi formulaci) - tvrdim dlouhou dobu, ze reforma, ktera tohle zabetonuje v zakone a normach obdobne tezkopadne menitelnych, prostredi vyzkumu a vyvoje v CR poskodi. To neni drobna chyba, to je soucast systemu. Maly odpor nemusite vycitat jen vedeni AV CR, pamatuji se na to, ze jste se k tem zmenam vyjadroval docela nadsene. Vzpominate si treba na svou repliku 31.03.2008 17:16:56: "... ja v zasade s temi Vasimi pripominkami souhlasim, ale porad si myslim, ze je lepsi to vyhodnotit takto, nez nedelat nic ..."? Ale to vase tehdejsi "takto" preci naprosto presne zapada do toho, co dnes oznacujete jako poskozovani. nemuzete si snist obed a zaroven si ho netknuty schovat.

Tehdy jste pokracoval slovy "... je treba se na to divat jako na statistiku s velkym souborem dat (nikoli malym) - zde se nepochybne drobne nedostatky zprumeruji a vyjdou cisla, ktera se budou pro ruzne instituce vyrazne lisit. Budou ihned videt instituce, ktere cerpaji penize na VaV a neprodukuji nic nebo skoro nic, bude jasne videt podprumer, prumer a samozrejme take spickove instituce, ktere jsou aspon v evropskem meritku konkurecneschopne - ty vysledky se budou lisit HODNE. Ja se opravdu spise bojim toho, ze se slavne udela evaluace a vysledku se RVV lekne a nebude mit odvahu podle nich rozdelit penize, protoze by to znamenalo nekomu ubrat a nekomu pridat a to se v nasi zemi zatim moc nedela..."

No a RVV a reformatorsky premier se tohoto nelekli, pouze to v souvislosti s vyse citovanym vyrokem prof. Zrzaveho "Metodika ma jenom nekolik drobnych chybicek, jinak uspesne dela to, co ma: rozdeluje 10 mld. bez dotyku lidske ruky."

Ted je legislativni proces tak daleko, ze abyva mala sance, ze se najde dost hlasu nejdriv v Senatu a pak znova v PSP, aby se to zmenilo (nehne-li ted nikdo ani prstem, pujde to za dva mesice prezidentovi a muze to zacit platit).

Nechapu proto moc Vasi vytku smerem k vedeni AV CR o slabe argumentaci zmen v algoritmu. Zaprve, jakmile uzakonite algotitmus, stanese prilis snadno, ze uzakonite pitomost tvaru 2+2=5, a v takovem pripade ta pitomost bude platit, protoze vule zakonodarcu je vic, nez nejaky archaicky system, se kterym kdysi ve starovekem Recku prisel Peanno. Zadruhe v tom to vseobecne nadseni podobne tomu Vasemu vedeni AV CR proste nechalo. Ono je tezke jasat nadsenim (v blahove nadeji, ze za to vlada necha tem jasajicim vic penez, to je ostatne podle meho soudu jadro servility nekterych rektoru, na kterou vyse poukazuje Alison [nikoho jsem nevychvaloval, jen jsem pripominal, ze namitky vuci Kouckemu uz pred casem a zcela oficialne zaznivaly]), ale soucasne se nebat ukazovat na to, ze je to cesta do pekel. Dnes od clena vedeni AV CR slysel konstatovani "byli jsme s nasimi namitkami vzdy demokraticky prehlasovani." Neodolal nepronest trochu pichlave, ze nechat se "demokraticky prehlasovavat" tvari v tvar hrube manipulaci a uziti sily bez korektniho uvazeni charakteru problemu, se mi nezda jako adekvatni forma odporu (a ze se ucinne branit ciste a hrube zvuli jde, ukazal dost dobre rekor UK Hampl, kdyz zastavil ten nesmysl s prevodem univerzitnich nemocnic na akciovky, jeste ten mel za sebou akademickou obec, ktera se nenechala vmanipulovat do prohlaseni "lepsi je udelat jakoukoli zmenu, jen ne postupovat dal za situaci, kdy zne nejsou jasne smlouvy mezi nemocnicemi a fakultami, atd., atd.).
11. 03. 2009 | 16:44

jirizlatuska napsal(a):

Michal Hocek: A ano, je mozne jeste ted v Senatu a pote v PSP pokusit o drobnou zmenu v dikci § 7. Prvni veta odstavce 6 tam nyni zni: "Institucionální podporu poskytne poskytovatel výzkumné organizaci na základě zhodnocení jí dosažených výsledků tak, že její podíl na celkové výši institucionální podpory výzkumných organizací ze státního rozpočtu v daném roce odpovídá jejímu podílu na hodnotě výsledků všech výzkumných organizací dosažených v uplynulých 5 letech podle hodnocení prováděného každoročně Radou pro výzkum, vývoj a inovace."

Rozumnou minimalizaci skody by bylo zmenit jeji zneni na: "Institucionální podporu poskytne poskytovatel výzkumné organizaci na základě zhodnocení jí dosažených výsledků podle hodnocení prováděného každoročně Radou pro výzkum, vývoj a inovace."

Tato zmena vety je ale zasadnim(!) nabouranim zakladu toho, co "reformatori" v tehle reforme provadeli (nemuselo by jim to ale ted uz tolik vadit: posty v RVV nebo GA CR jsou uz na zaklade zasluh rozdany, kdyz se podari TA CR, budou aspon castecne prenastaveny i financni toky [i kdyz tahle zmena by nektere odklony financi trochu zkomplikovat] takze zasadni osobni prinosty tak zcela zniceny nejsou): reforma stala na mechanickem rozdelovani miliard "bez zasahu lidske ruky."

Nektere vety v takovych normach neni mozne menit bez zruseni vychozi koncepce. U vladniho navrhu by bylo korektni se vratit k tomu, aby koncepce byla nejdriv poradne, a mit podle ni take upraven vecny navrh zakona. Sve "zpet k rysovacim prknum" jsem na adresu tehle reformy rikal jeste v dobe, kdy to bylo mozne.

*

No, a nemyslete si, ze to poskozeni kvalitnich ustavu, o kterem se zminujete, je jen dilem nejake nestastne shody okolnosti. Doporucuji si precist nedavnouv zpravu na Aktualne.cz o prijeti novely v PSP (http://aktualne.centrum.cz/...) a vsimnout si v nich formulaci predsedy vyboru Bartose o monopolu AV na vyzkum (a take tak nejak mezi reci uvedenou tezi, ze jediny vyzkum je fyzikalni vyzkum - zrejme se rozpomnel na leta, kdy jako kandidat strany pred listopadem 89 chodil na VUML a tam slysel neco o primarnosti hmoty nad duchem).

Komicka je take chvala reformy financovani vyzkumu a vyvoje - opticky to vypada jako hodne, ale objemy penez to neni prilis vyznamne, protoze se zrusily jen kapitoly vcelku trpaslici. Pripada mi ovsem, ze by se Kopicova s Bartosem a spol. byli ochotni po eventualni Topolankove navsteve v Africe premiera vychvalit, ze se mu podarilo na cernem kontinentu ulovit spoustu divoce zijicich zvirat; skutecnost by ovsem byla takova, ze se premierovi podarilo sebrat do kapsy hrst mravencu a hrdinne uteci pred tlupou divokych prasat, ktera sama utikala pred lvem (ktery ovsem pri te akci nebyl ani v dohledu).
Pocestny i KamilW: Ano. O te vnitrni diferenciaci studijnich programu (KamilW) si myslim, ze je dulezitejsi, nez vnejsi diferenciace skol na vyzkumne a ucici, o ktere se porad tolik hovori. Vetsi pocty prumernych studentu, kteri maji moznost projit predmety, ktere nedelaji kdovijakou "rocket science", mohou pomoci financovat ucitele i diferenciaci vyberovych prednasek, ktere se hodi pro par vynikajicich. Kdyz je dobre udelan kreditovy system, da se takova vec zvladnout, na vlastni fakulte jsem tohle koncipoval v dobe jejiho zakladani v roce 1994. je to take jedna ze zasadnich vyhod dobre udelaneho kreditoveho systemu pres systemem modulovym (i kdyz bych dnes uz netvrdil, ze to nema vubec zadne nedostatky, protoze se mi zda, ze nejaka forma studentskeho kolektivu, ktery jde ruznymi fazemi pospolu, muze slabsim studentum pomoci; stale ale nevidim, jak to udelat bez zbytecneho omezeni tech lepsich. Ve verejnosti ovsem povedomi o tehle flexibilite moc neni (i proto se casto setkavame s obraty "opakovani rocniku/semestru" apod., ktere v takovem systemu nedavaji vubec zadny smysl).

Taky me napada, ze ta vnitrni diverzita vytvari horsi pohled verejnosti na kvalitu, nez odpovida skutecnosti - podivame-li se na podprumerneho studenta, ktery prochazi svou cestou studiem, ktera odpovida naprostemu minimu naroku, prehlizime vedle nej jineho, ktery si zvolil cestu narocnejsi a s ohledem na jeho aspirace do budoucna take prospesnejsi (o nekterych rozporech s tim souvidejich se Pocestny zminuje).
11. 03. 2009 | 16:45

Marek Kobera napsal(a):

Drahý pane profesore,
přečetl jsem si tento Váš blog i reakce na něj a musím konstatovat, že jste mě příliš nepřesvědčil.

Namátkově:
1) Používáte vágní pojmy jako "veřejný zájem", "veřejnost" jako zásadní podporu svých argumentů.
2) Myšlenka nucení toho, aby Bc. absolvent šel na jinou VŠ studovat Mgr./Ing. je poměrně podivná, když zde sám na konci reakcí blogu píšete o studijních skupinách na sebe náročnějších studentů. Ty by se tedy pak měly zřejmě rozpustit a oni by se měli specializovat zase nějak jinak v navazujícím studiu, jestli tomu správně rozumím.
3) Celkově stále nechápu na co nám bude mít velký, event. co největší počet, absolventů VŠ. To vlastně komentujete jen emotivním "...neměli vystrkovat nos z houští, ve kterém bydlí". Asi je "evangelium znalostní společnosti" a podobné věci už takovým dogmatem, že se o něm nesmí pochybovat, jinak si to stěží vysvětlím.
4) Hlavní potíž v těchto diskusích je s pojmem "spravedlnosti", jak na to naráží i Stan. Není srovnatelnost mezi školami, mezi obory, mezi současností a minulostí (a i budoucností), v naší společnosti se téměř výhradně hledí na tituly a konstatuje se, že už nastal čas, že tento pohled již delší dobu nedostačuje, ale málokdo má nějakou vůli s tím něco dělat. A patrně nejmenší takovou vůli mají představitelé těch škol, které by mohly být označeny za méně kvalitní.
5) A tím jsme u kvality škol. Ta se velice liší i mezi jednotlivými předměty, ale vcelku se ze svých zkušeností domnívám, že je v drtivé většině nepříliš kvalitní. Myslím si, že pokud VŠ učitel nenabídne studentům lepší (tj. rychlejší přehled, hlubší znalosti a vyšší nadhled, to vše postupně získáváno) než se najde v poměrně snadno dostupné literatuře, tak jeho výuku nemá cenu navštěvovat. V porovnání s touto laťkou univerzity moc neprospívají, a to ani UK či MU.
19. 03. 2009 | 11:57

Marek Kobera napsal(a):

6) "Přenositelnost vzdělání" - tak o té silně pochybuji. Naopak mě celkem děsí, když profesor jako Vy (tedy jeden z nejinteligentnější, nejvzdělanější skupiny národa) napíše, že jeho spolužák je dobrý vinař a je to tak správně. Proto bych se hned zeptal, jak mu znalost Petriho sítí nebo teorie rekurze pomohla při okopávání vinné révy. :-) Z čistě ekonomického hlediska je investice do vzdělání takového člověka přinejmenším velmi sporná. A "přenositelnost" dle mého soudu mnohem víc souvisí s inteligencí a kreativitou než s formálním vzdělání na škole.
7) Úloha vzdělání - několikrát píšete, že nejde jen o uplatnění na pracovním trhu. S tím bych souhlasil, přesto, když se to hodí, tak argumentujete počty nezaměstnaných podle vzdělání. Vůbec tento argument mi přijde "typu moštárny". Nyní se do ní nevozí pouze jablka, ale ledajaké ovoce a zelenina, někdy i nahnilé, ale "politik, zabývající se vzdělanostní politikou" se postaví k výtoku z lisu a konstatuje průtok lisů označených ZŠ, SŠ a VŠ. Ano, podstatnými slovy jsou zde kvalifikace a překvalifikovanost. A ta se u nás, pokud vím, ani neumí měřit. Jistý pokus se najde ve velmi zajímavé knížce prof. Kellera "Vědomostní společnost?".
8) Kvalita absolventů - píšete velice zajímavě. Na jedné straně polemizujete s příspěvky kritizujícími její propad, na druhé straně ji implicitně přiznáváte. Možná chcete tím říct, že není tak velký, jak Vaši kritici by Vám chtěli namluvit. Píšete o výběrovém efektu. Inu, dobře, co Vám brání udělat nějaký, co nejobjektivnější, průzkum znalostí absolventů, řekněme rok po absolvování VŠ?
Mezitím se budeme muset spokojit pouze s těmi kazuistikami a malými vzorky. Jeden bych si dovolil také přidat. Absolventka ekonomického Bc. programu po škole (kde jsem nějakou dobu učil) nastoupila do cestovní kanceláře. Jako jeden z prvních pracovních úkolů ji zadali přepočítat ceny vybraných zájezdů tak, aby klientům poskytli 5%-ní slevu. Bohužel toho nebyla schopna... Ano, již slyším argumenty, že toto je ZŠ učivo. Naprosto souhlasím. Ekonomické přežití fakulty ji však neumožňuje (podle vyjádření proděkana) stanovit výběrovější přijímací zkoušky.
9) A na závěr bych si dovolil vůbec konstatovat, že naším školstvím (a možná celou společností) prorůstá fenomén lhaní a podvodů. Vždyť co jiného je podpis ve výkazu o studiu na VŠ v řádku předmětu, který student neovládá ani zanedbatelně a který se pak sepíše na Diploma Supplement? Vy ovšem toto považujete za doklad kvality absolventa...:-((, tedy jenom konstatujete, že jde z jeho strany (potažmo ze strany VŠ) o podvod, neboť VŠ také (ve veřejně přístupných) syllabech píše o obsahu jednotlivých předmětů a úspěšně absolvovaná atestace má dokládat jeho znalost.
19. 03. 2009 | 11:57

jirizlatuska napsal(a):

1) Nepovazuji to az za tak vagni, aby se o tom nedalo rozumne mluvit.
2) Spatny efekt samoplozeni je obecne znamy. Dobre instutuce ve svete tento druh migrace samozrejme maji (prectete si treba Feynmana, kapitola "To snad nemyslite vazne, pane Feynmane" ve stejnojmene knize, kde lici svuj prechod z undergrad. do grad. studia). Nepisi o studijnich skupinach, lepsi studenti maji vyraznejsi stupen individualniho pruchodu studiem (kreditove systemy jsou na to stavene), skupiny obvykle pomahaji spis tem slabsim.
3) Verejne financovane vzdelani je vec rozvijeni schopnosti jednotlivcu -- neni veci evangelia uzivat tyto prostredky tak, aby dovolily temto jednotlivcum dojit co nejdal.
4) Nepouzil jsem termin spravedlnost. Presto bych si vsak dovolil vytahnout vyrok, ktery mi pri navsteve jeho Institutu pro verejnou politiku rikal James Buchanan: "Verejne financovani vysokeho skolstvi pro mne neni otazkou ekonomickou, ale veci spravedlnosti." Pokracoval tim, ze verejne prostredky je korektni uzit pro to, aby lide meli prilezitost rozvinout maximalne sve schopnosti a predpoklady (nevztahoval to jen na studia smerujici k ziskani specifickych vyhod pristupu kzamestani.) Myslim, ze je to priklad ekonoma, ktery se s Vami shodne v tom, ze nevidi kauzu "verejneho zajmu," presto vsak uzna, kde je legitmni uzit verejne prostredky pro rozvoj predpokladu, nikoli ziskani neopravnene vyhody.
5) Moudrost se prenasi osobnim stykem. predstava, ze ho nahradime jen knihami, mi prijde jako velmi nerealisticka.
6) Vzdelani rozviji schopnosti, neni to remeslo nebo ucebni obor (s drobnymi vyjimkami studii zamerenych ciste prefesne, ktera samozrejme take existuji). Spolecnost neposkytuje prilezitost ke vzdelani pro to, aby ziskala nevolnika, ktery pro ni bude pracovat.
7) Argumentoval jsem zamestnanosti, protoze tudy argumentoval Koucky, k nemuz jsem se vymezoval.
8) Polemizuji s nedolozenymi tvrzenimi o propadu ve stejne studijne disponovane skupine populacniho rocniku. v sirsim vzorku budete mit i suirsi rozptyl vysledku, na tom mi neprijde nic divneho. -- jeden bonmot rika, ze vzdelani je to, co Vam zbude, kdyz zapomenete konkretni fakta. Zkousky nerikaji nic vic, nez ze se student v dobe zkousky byl schopen naucit tak, ze to zvladl (a tedy by se do probelmu mel byt schopen pozdeji vpravit, bude/li to potrebovat). nemyslim, ze se matrvat na chodicih encyklopediich.
9) Vykazy jsou snimkem toho, co studenti dokazali v okamziku zkousky. nerikam, ze vetsina latky ma byt Cimrmanova "zabudka" (ten ostatne take rafinovanymi chytaky skousel, jestli si tuto latku zaci nepamatuji), ale predpokladat, ze si pamatujeme vse, co jme pri zkouseni zvladli ve skole, mi prijde mimo rozumna ocekavani.
24. 03. 2009 | 19:52

Marek Kobera napsal(a):

1) Dobře, přesto tu určitý problém s vymezení základních pojmů přetrvává a narušuje porozumění v komunikaci.
2) Feynmana jsem četl, i tuto knihu, bohužel už docela dávno, a tak už nevím, co je v této kapitole. Nicméně Váš argument je správný, ovšem domnívám se, že právě jen pro ty lepší školy a lepší studenty. Možná je za tím až taková představa učení se od mistrů jako ve středověku. Tak to jistě funguje lépe v USA než u nás, lépe u výborných studentů než u slabých i průměrných, lépe u oborů, kde studuje studentů deset než tam, kde jich studuje tisíc. A ke kreditovému systému: určitě ho považuji za lepší než systém všech povinných předmětů, ovšem opět studenti, volící si "těžší cestu", nebo také ti, kteří absolvují více variant z "alternativ" zároveň (kvůli svému zájmu o obor), jsou jednak ve značné menšině (podle oboru i školy - např. 1:8, 1:10, někde i mnohem méně), jednak se musejí vypořádat s reakcemi okolí v rozsahu od údivu, přes určitou závist až po výsměch (tady mluvím i z vlastní zkušenosti).
3) Ano, s takovým tvrzením sympatizuji. Rozvíjení schopností zní velice dobře a správně. Avšak zase bych si dovolil Váš pohled trochu rozšířit. Nemáme totiž jenom studenty, kteří si volí VŠ a obor tak, aby se rozvinuli v tom, co je dlouhodobě dost zajímá, ale také různé úředníky anebo policisty, kteří, pokud chtějí dosáhnout důstojnické hodnosti, nebo např. vůbec nebýt degradováni, mají povinnost absolvovat VŠ (bez ohledu na obor). Takoví a podobní studenti jsou motivováni výrazně negativně. V našem školství se sice velice "šermuje" postavou Jana Ámose Komenského, ale jeho výrok ve stylu "Považuj za naprosto marné učit někoho, kdo se učit nechce!" (přesnou citaci bohužel teď nemám) se nerespektuje. Praktická zkušenost pak ukazuje, že kombinace subjektivně pociťované povinnosti nějaký předmět absolvovat, nedostatečného až žádného znalostního a dovednostního základu pro předmět a nízké hodinové dotace téměř jakémukoli rozvíjení dalších schopností studenta účinně zabraňuje. Ano, k nějakému rozvinutí i tak může dojít, ale spíš jakoby mimochodem, i proto už, že pedagog konfrontovaný s takovou situací záhy pochopí její "neřešitelnost".
4) Na obecné, teoretické, rovině se s panem Buchananem dá souhlasit. Neříká vlastně nic jiného než např. John Rawls nebo i obyčejný lidský rozum ve smyslu common sense. Potíž těchto teorií (již od dob utilitarismu) podle mě spočívá spíš v praktické realizovatelnosti, která se neobejde bez dobré vůle mnoha lidí. Pokud se tato pouze předpokládá, nebo dokonce se člověk považuje za dokonalý "myslící stroj", tak tyto teorie zůstávají na piedestalu akademismu.
5) "Přenos moudrosti" - nevím, zdali Vám správně rozumím. Tento termín mi přijde jako anglicismus, neboť v češtině se moudrostí rozumí víc než jen chytrost nebo soubor praktických dovedností, které by např. firmy rády využily ve stylu knowledge management. Knihy a další zdroje bych nepodceňoval, dá se z nich načerpat hodně, a mohou mít výhodu přesnosti, které přednášky nemusejí dosahovat. Uznávám ale, že zejména na vyšším stupni vzdělávání, se bez jakési formy komunikace s učitelem neobejdeme. Opět jsou tu ty modely mistr-žák, učednictví (M. Polányi), nebo nedávné vyjádření rektora Hampla o VŠ jako dílnách, kde se studenti učí od opravdových vědců. Ovšem posuďte sám, nakolik jsou tyto modely užitečné např. pro Bc. studium na "masových oborech". Mimochodem - pokud trváte na osobním styku, znamená to, že pochybujete o e-learningu a o distančním, event. různých formách kombinovaného vzdělávání?
27. 03. 2009 | 12:42

Marek Kobera napsal(a):

6) Nikde nezastávám nevolnictví.:-) Naopak se mi docela líbí, co píšete jinde, tedy, že by se společnost měla ucházet o služby vysokoškolsky vzdělaného člověka. To vypadá docela sebevědomě, zdravě sebevědomě; přál bych si, aby to i tak bylo. Realita je, aspoň někdy, víceméně jiná. O tom ostatně mluví i makroekonomie v oddíle poptávky po pracovní síle. Nemám nic proti osobnostnímu rozvoji a podobným věcem, dokonce sympatizuji s tím, co píše V. Havel o recitaci diferenciálních rovnic v divadle, což by skutečně mohlo značit nějakou vysokou úroveň společnosti. A mám velkou úctu ke každému, kdo ovládá např. ugaritštinu nebo klínopis. Zároveň si ale uvědomuji, že exprezidentova představa je patrně utopistická. (Nebo už to někdo zkoušel?)
A je tady jedna námitka, totiž, že osobnostní rozvoj je jedna věc a školská politika, např. ve formulaci "lisabonské strategie" věc druhá, sice s neprázdným průnikem, ale přece jenom odlišná. Ta druhá věc totiž argumentuje slovy jako jsou inovace, patenty, objevy apod. Vcelku tomu rozumím tak, že jde o špičkové produkty vědy a výzkumu. Bohužel tak daleko běžní absolventi VŠ nedosáhnou a myslím, že situace v tomto směru se zhoršuje a zhoršovat bude. Je tedy úžasné něco umět a něčemu rozumět, ale teprve v hloubce takové dovednosti nebo poznání to začíná být velmi přínosné pro člověka - jedince a nakonec i společnost. Naopak směr k povrchnímu vzdělávání, kdy namísto poznávání nějaké reality se vykládá nějaký její zvulgarizovaný a zdeformovaný model, který nakonec ji neodpovídá (vím, tady by to chtělo příklady), patří na ZŠ a SŠ, a to ještě v omezené míře.
7) Ano, jistě. Jenom tvrdím, že je dobré se podívat na věc podrobněji, stejně jako např. "filolog".
8) Řekl bych, že pokud je skupina stejně studijně disponovaná, tak tam nebude propad v dispozici ke studiu, ale může být ve znalostech, motivaci apod. Každopádně, pokud se vám stále dostává dostatek kvalitně připravených, motivovaných a inteligentních studentů, tak to svědčí ve prospěch toho tvrzení, že dříve (třeba ještě nedávno) se zabraňovalo studentům s dobrými studijními předpoklady ve studiu na VŠ. Ten spor je v tom, že jinde ten dojem třeba nemají (např. signatáři výzvy "Všem, jejichž hlas..."). A širší rozptyl - ten nám nebrání testovat tvrzení o střední hodnotě. Nicméně, abych byl spravedlivý, tak bych jistě rád uvedl ze zkušenosti také příklady vynikajících studentů, absolventů atd. Bohužel příliš nemohu sloužit. Jistě znám velmi inteligentní studenty, ale zde je otázkou, zda skutečně nabývají svého potenciálu a jestli jim v tom škola dostatečně pomáhá či ne. Až do nějakého seriózního výzkumu to stejně bude jen předmětem dohadů. Nerad bych diskusi ale redukoval jenom na relativní pojmy - pokles, vzestup, protože i to, co člověk zvládá absolutně je důležité, snad ještě důležitější.
8) Vůbec netrvám na chodících encyklopediích. To, že student někdy něco nějak zvládnul, je mi trochu málo. Rád bych věděl totiž aspoň co a v jaké míře. (Ano, pro tu míru je tam hodnocení). Představoval bych si, že student bude znát základní pojmy, jejich definice aspoň zhruba, a základní souvislosti a problémy spojené s tématem. Takové věci se nenaleznou jen tak v nějaké encyklopedii, snad jen v těch lepších. A bylo by skvělé, kdyby student dosáhl toho, co se snaží nějak psychologie i filozofie uchopit, totiž pochopení, vhledu. Učitel, který ten vhled nemá, jen velice těžko může poskytovat vysvětlení, která by ho pomáhala budovat u studenta. A proto také je jednodušší bazírovat na úplných detailech, které navíc nemusejí být optimální, a zkoušet věci dané konvencemi nebo prostě fakta, jako čísla zákonů, názvy kostí apod. I to jsou důležité věci, ale skutečně nějaké méně používané se dají poměrně snadno dohledat, na rozdíl od vhledu.
A ano - vpravit se člověk dokáže jen do toho, čemu kdysi porozuměl. To je přesně ono.
27. 03. 2009 | 12:43

Marek Kobera napsal(a):

9) Opět - netvrdím, že vše. Bylo by hezké vědění i přednášení strukturovat hierarchicky podle potřebnosti zapamatování, která by měla odpovídat důležitosti a přínosnosti pro budování vhledu. Ostatně o tom patrně existují celé stohy publikací, takže to není potřeba rozepisovat. Bonmot je jenom a pouze bonmot. Brát vážně by se neměl ani z legrace. Například si stále myslím, že pokud někdo absolvuje zkoušku z pravděpodobnosti či statistiky a rozptyl je pro něj pouze nějaký složitý vzorec, který si nepamatuje, eventuálně "přece nebude pamatovat", tak je to špatně a takovou zkoušku by absolvovat neměl. Dokonce si myslím, že i po letech by měl být schopen tento vzoreček napsat na základě porozumění tomu, oč se tam jedná.
27. 03. 2009 | 12:45

replica watches napsal(a):

Very happy I can comment here!
02. 03. 2010 | 07:35

replica watches napsal(a):

Best wishes for this year.
02. 03. 2010 | 07:37

replica watches napsal(a):

Welldone!
02. 03. 2010 | 07:38

panerai watches napsal(a):

very happy to comment here
08. 03. 2010 | 08:06

rolex watches napsal(a):

Whoa! I am looking forward for the next updates of your awesome worship. It would be great if you have other great things just like this. I really love it. Thanks!
08. 03. 2010 | 08:07

cartier cpcp napsal(a):

happy to come here
24. 03. 2010 | 04:54

cartier libre napsal(a):

They weren't looking to make a lanieres political statement or to be pioneers of gender liberation.
26. 03. 2010 | 08:49

sesli sohbet napsal(a):

Thank you for your sharing.! <a href="http://www.yuregininsesi.com" title="seslisohbet, sesli sohbet" target="_blank">sesli sohbet</a> <a href="http://www.yuregininsesi.com" title="sesli chat, seslichat" target="_blank">sesli chat</a>
29. 03. 2010 | 23:18

replica tag heuer napsal(a):

Interesting thing!
Good recommended website.
just want to add a comment
30. 03. 2010 | 04:41

Links of London store napsal(a):

I ran all the way to the main gate, and then I waited a second till I got my breath. I have no wind, if you want to know the truth. I'm quite a heavy smoker, for one thing--that is, I used to be. They made me cut it out.
31. 03. 2010 | 17:11

men-s watches napsal(a):

I am looking forward for the next updates of your awesome worship
02. 04. 2010 | 10:32

replica watches napsal(a):

Stát nemá přispívat na patentovou loterii
06. 04. 2010 | 09:20

Breguet watches napsal(a):

I do NOT ordered a and I don’t confirmed anything.I ony generate a kind of a account on your side, because I want to know with option I have by the payments.If I make the decision to order a Alain Silberstein watches.... I am interest in the Baume & Mercier watches. So please give me a special price and inform me I witch way it is possible to pay.
12. 04. 2010 | 03:52

omega watches napsal(a):

Very happy I can comment here!
13. 04. 2010 | 08:59

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chmelař Aleš · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Navrátil Marek · Němec Václav · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Witassek Libor · Wollner Marek Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy