Velmi nepříznivé podmínky přináší novela stavebního zákona pro vlastníky nemovitostí, na nichž má být vybudována stavba, pro kterou lze vyvlastnit. K povolení stavby nově nepotřebuje úřad ani jejich souhlas, ani dořešení vlastnictví.

U staveb, kde se nevede řízení a vydává jen tzv. územní souhlas, se vlastník pozemku nemusí o záměru před vydáním povolení ani dovědět. Paní ministryně Šlechtová (ANO), stejně jako poslanci ODS a KSČM argumentovali územními plány krajů a obcí, kde jsou záměry uvedeny. Tvrdili, že každý občan i drobný podnikatel jejich schvalování sleduje, zejména prostřednictvím webových stránek úřadů. Podle mého názoru je takové tvrzení zcela mimo realitu. Lidé, kteří poctivě pracují a starají se o rodinu, nemají času nazbyt, aby po večerech procházeli webové stránky řady úřadů. Územní souhlas postačí nově pro veškerou elektroenergetickou a plynárenskou distribuční soustavu (tj. včetně doprovodných staveb). Jejich budování se může dotknout zejména zemědělských pozemků nebo zahrad drobných vlastníků a omezit jejich užívání nebo trvale znehodnotit jejich cenu. Senátní návrh, aby byl vlastník předem o záměru stavby informován, Sněmovna bohužel zamítla.

Novela vyhrotila oslabenou pozici vlastníka pozemků vůči investorovi také pro jednání o ceně výkupu pozemku. Investor může začít s vlastníkem jednat až bude mít v ruce již státem garantované povolení stavby. Role tzv. vyvlastňovacího řízení, které prověřuje nezbytnost vedení stavby přes pozemek a rozsah nuceného záboru, je novelou z hlediska ochrany práv vyvlastňovaného zcela paralyzována. V Senátu byl schválen můj pozměňovací návrh proti bezdůvodné nerovnosti mezi cenou za vyvlastnění pro dopravní stavby a energetické sítě, aby pro energetické sítě platil alespoň stejný zákonný nárok na minimálně 8 násobek odhadní ceny pozemku jako pro dopravní stavby, Sněmovna také zamítla.

Jsem přesvědčená, že nezastupitelným úkolem a odpovědností Parlamentu je přijímat zákony, které by neměly podléhat náladám často zmanipulovaného veřejného mínění nebo stranit jen určité skupině. Každá právní norma by měla vyvažovat oprávněné zájmy všech jimi dotčených osob, a to zejména pokud se týká ochrany vlastnického práva, stejně jako práva na zdravé a kvalitní životní prostředí. Patří k našim základním ústavním právům.