Jak dezinformace (ne)vyhrály prezidentské volby
V emocionálně vypjaté atmosféře panující po prezidentských volbách, roste poptávka po jednoduchých vysvětleních příčin jejich výsledku. Není proto divu, že je při rozličných analýzách (či pokusech o ně) často zmiňován pojem dezinformace. Zejména pro příznivce poraženého Jiřího Drahoše může být velmi lákavé poukazováním na tento fenomén vysvětlovat vítězství Miloše Zemana.
Pokud však bude toto zjednodušující vysvětlení přijato, znamená to vlastně vítězství dezinformátorů. Nejenže jim bude dána mnohem větší společenská relevance, než ve skutečnosti mají, ale také se jim podaří zabránit tomu, aby se debata soustředila na hlubší příčiny volebních výsledků.
Platformy šířící dezinformace sice (ve většině případů) přiznaně či nepřiznaně stranily Miloši Zemanovi a kritizovaly Jiřího Drahoše. Sám prezident Zeman se snažil narativy populární na platformách šířících dezinformace patřičně vytěžit (což ilustruje například skutečnost, že se v prezidentské debatě na České televizi dotazoval Jiřího Drahoše na jeho vztah s Miroslavem Kalouskem – tedy téma, kterému čeští konspirátoři věnovali relativně značnou pozornost). Klíčovou součástí kampaně Zemanových příznivců bylo také snaha vykreslit (například prostřednictvím bilboardů) Jiřího Drahoše jako člověka, který otevře Českou republiku migrantům.
Avšak skutečnost, že se v kampani objevilo neobjektivní informování, populismus či zjednodušující interpretace postojů protistrany, nedokazuje vliv dezinformací na volební výsledek. Dezinformace – tedy nepravdivé zprávy šířené s cílem manipulovat příjemce – jako takové se sice ve volební kampani vyskytly, avšak při pohledu na jejich šíření (které lze přibližně určit pomocí zmínek v článcích, twitterových a facebookových příspěvcích a komentářích pod články) je očividné, že nehrály příliš podstatnou roli a nepodařilo se jim nastolit témata, která už by ve volební kampani nebyla přítomná. Žádné „lithium“ - tedy nové téma, jež by výrazně změnilo dynamiku volebního klání, se během prezidentských voleb neobjevilo, což lze demonstrovat rozborem čtyř hlavních tématických okruhů, jimiž se dezinformace během prezidentských voleb inspirovaly.
Zřejmě mediálně nejdiskutovanější dezinformací bylo obvinění Jiřího Drahoše ze spolupráce s StB (v některých případech doplněné tvrzím, že má souvislost s Drahošovou pedofilií), které se objevila již v červenci 2017. Drahošův tým na tuto pomluvu záhy reagoval a doložením čistého lustračního osvědčení ji vyvrátil. Tato tvrzení objevovala i nadále, avšak pouze omezeně. Ve chvíli, kdy bylo jasné, že Drahoš postupuje do druhého kola prezidentské volby, jeho údajná spolupráce s StB začala být zmiňována znovu. Avšak zvýšení počtu zmínek o této záležitosti bylo pouze krátkodobé – mezi 14. a 21. lednem se denně objevovalo okolo tří stovek textů, které zmiňují Drahoše a StB, zatímco v týdnu následujícím již pouze přibližně stovka textů denně. Celkově byla Drahošova údajná spolupráce s StB mezi 14. a 26. lednem uvedena pouze v 0, 5 % textů, které zmiňovaly jeho jméno.
Podobný vývoj lze vysledovat u dezinformací, které stavěly na tezi, že Jiří Drahoš je slabým kandidátem, který bude ovládán různými zákulisními skupinami (ať už Římským klubem nebo Georgem Sorosem). Dezinformace pracující s tímto tématem se také začaly výrazněji objevovat po skončení prvního kola voleb, avšak v rámci několika dní počet případů, kdy byly zmíněny, začal klesat. Je možné se domnívat, že k úpadku jejich zmiňovanosti napomohla i to, že byly relativně rychle vyvráceny.
Dezinformace, dle níž existuje blízké spojenectví mezi Jiřím Drahošem a Miroslavem Kalouskem (který bude v případě Drahošova úspěchu jmenován premiérem), se objevila na webu Aeronet 16. ledna. Tato fáma se šířila relativně úspěšně – počet textů vydaných mezi 14. a 26. lednem, v nichž byl zmíněn Drahoš i Kalousek, se pohyboval okolo 500 denně (v posledních 3 dnech před volbami jejich počet stoupl na 700). Toto číslo se může zdát jako relativně vysoké, avšak pouze do té doby než bude zasazeno do patřičného kontextu. Kalousek byl totiž zmíněn pouze ve 2 % textů zmiňujících Jiřího Drahoše vydaných mezi 14. a 26. lednem. Navíc počítaje i texty, které s výše zmíněnou dezinformací nemusely mít vůbec nic společného či dokonce poukazovaly na její nepravdivost.
Jedním z nejdiskutovanějších témat voleb byla migrace. V rámci toho tématu byla často zmiňována údajná vstřícnost Jiřího Drahoše k přijímání utečenců (zmínka o migraci se objevila přibližně v 5 % textů vydaných mezi 14. a 26. lednem, v nichž byl zmíněn i Drahoš). Toto téma se stalo také inspirací pro několik dezinformací. Je však nutné vzít v potaz, že platformy šířící dezinformace nebyly zdaleka jediným (a rozhodně ne nejvlivnějším) aktérem, který toto téma živil. Zatímco Aeronet se jím zabýval poprvé 8. ledna (kdy se snažil velmi neuměle propojit vraždu spáchanou afgánským uprchlíkem v Německu s českou prezidentskou volbou), tým Mirka Topolánka označil Jiřího Drahoše za „vítače“ již 4. ledna. Ještě důležitější roli ve vnášení tohoto tématu do veřejné debaty sehrály (již zmíněné) billboardy spojující Drahoše s migrací – které sice lze označit za manipulovaní (v tom ohledu, že zveličovaly skutečné Drahošovo tvrzení o možném přijetí omezeného počtu uprchlíků), ale nikoli dezinformační (respektive naprosto smyšlené) – a zejména debata prezidentských kandidátů na TV Prima (kde bylo témat migrace prezentováno tendenčně již samotnými moderátory). Právě v den jejího konání a den následující se na internetu objevily dvě třetiny z přibližně 16 000 textů, které mezi 14. a 26. lednem zmiňovaly Drahoše i migraci.
Lze samozřejmě argumentovat, že volebním výsledek mohly platformy šířící dezinformace ovlivnit nepřímo pomocí systematického poukazování na rizika vyplývající z migrace, což vedlo k vytvoření společenské atmosféry výhodné pro kandidáty s proti-imigrační agendou. Je však na místě otázka, zda aktéry odpovědnými za vytvoření této atmosféry byly – primárně a zejména – tyto platformy, anebo zda významnější roli nesehrály jiní aktéři. Případ neobjektivního informování TV Prima o tématech spojených s migrací, totiž ukazuje, že vyvolávání strachu je strategií, která není vyhrazena pouze pro platformy běžně označované jako dezinformační.
Jak vyplývá z výše rozebraných případů, vliv jednotlivých dezinformací na výsledky prezidentských voleb není důvod přeceňovat. Všechny dezinformace (snad jen s výjimkou spolupráce Jiřího Drahoše s StB) se totiž opírala o témata, které ve společenské debatě rezonovala (v určité formě) již dříve. Prezidentské volby tak opět potvrzují, že dezinformace nálady ve společnosti mnohem spíše kopírují (a eventuálně posilují) než přímo vytvářejí. A právě z tohoto důvodu je nutné hledat příčiny výsledků prezidentských voleb 2018 nikoli v dezinformacích samotných, ale ve společenských náladách (a zejména jejich příčinách) na kterých dezinformátoři parazitují.
Data o počtu zmínek byla zjištěna pomocí nástroje >versus< vyvinutého International Republican Institute, který používáme v našich analýzách v rámci projektu České volby v éře dezinformací. Grafy zachycující výše popsané trend budou součástí závěrečné analýzy.
Pokud však bude toto zjednodušující vysvětlení přijato, znamená to vlastně vítězství dezinformátorů. Nejenže jim bude dána mnohem větší společenská relevance, než ve skutečnosti mají, ale také se jim podaří zabránit tomu, aby se debata soustředila na hlubší příčiny volebních výsledků.
Platformy šířící dezinformace sice (ve většině případů) přiznaně či nepřiznaně stranily Miloši Zemanovi a kritizovaly Jiřího Drahoše. Sám prezident Zeman se snažil narativy populární na platformách šířících dezinformace patřičně vytěžit (což ilustruje například skutečnost, že se v prezidentské debatě na České televizi dotazoval Jiřího Drahoše na jeho vztah s Miroslavem Kalouskem – tedy téma, kterému čeští konspirátoři věnovali relativně značnou pozornost). Klíčovou součástí kampaně Zemanových příznivců bylo také snaha vykreslit (například prostřednictvím bilboardů) Jiřího Drahoše jako člověka, který otevře Českou republiku migrantům.
Avšak skutečnost, že se v kampani objevilo neobjektivní informování, populismus či zjednodušující interpretace postojů protistrany, nedokazuje vliv dezinformací na volební výsledek. Dezinformace – tedy nepravdivé zprávy šířené s cílem manipulovat příjemce – jako takové se sice ve volební kampani vyskytly, avšak při pohledu na jejich šíření (které lze přibližně určit pomocí zmínek v článcích, twitterových a facebookových příspěvcích a komentářích pod články) je očividné, že nehrály příliš podstatnou roli a nepodařilo se jim nastolit témata, která už by ve volební kampani nebyla přítomná. Žádné „lithium“ - tedy nové téma, jež by výrazně změnilo dynamiku volebního klání, se během prezidentských voleb neobjevilo, což lze demonstrovat rozborem čtyř hlavních tématických okruhů, jimiž se dezinformace během prezidentských voleb inspirovaly.
Zřejmě mediálně nejdiskutovanější dezinformací bylo obvinění Jiřího Drahoše ze spolupráce s StB (v některých případech doplněné tvrzím, že má souvislost s Drahošovou pedofilií), které se objevila již v červenci 2017. Drahošův tým na tuto pomluvu záhy reagoval a doložením čistého lustračního osvědčení ji vyvrátil. Tato tvrzení objevovala i nadále, avšak pouze omezeně. Ve chvíli, kdy bylo jasné, že Drahoš postupuje do druhého kola prezidentské volby, jeho údajná spolupráce s StB začala být zmiňována znovu. Avšak zvýšení počtu zmínek o této záležitosti bylo pouze krátkodobé – mezi 14. a 21. lednem se denně objevovalo okolo tří stovek textů, které zmiňují Drahoše a StB, zatímco v týdnu následujícím již pouze přibližně stovka textů denně. Celkově byla Drahošova údajná spolupráce s StB mezi 14. a 26. lednem uvedena pouze v 0, 5 % textů, které zmiňovaly jeho jméno.
Podobný vývoj lze vysledovat u dezinformací, které stavěly na tezi, že Jiří Drahoš je slabým kandidátem, který bude ovládán různými zákulisními skupinami (ať už Římským klubem nebo Georgem Sorosem). Dezinformace pracující s tímto tématem se také začaly výrazněji objevovat po skončení prvního kola voleb, avšak v rámci několika dní počet případů, kdy byly zmíněny, začal klesat. Je možné se domnívat, že k úpadku jejich zmiňovanosti napomohla i to, že byly relativně rychle vyvráceny.
Dezinformace, dle níž existuje blízké spojenectví mezi Jiřím Drahošem a Miroslavem Kalouskem (který bude v případě Drahošova úspěchu jmenován premiérem), se objevila na webu Aeronet 16. ledna. Tato fáma se šířila relativně úspěšně – počet textů vydaných mezi 14. a 26. lednem, v nichž byl zmíněn Drahoš i Kalousek, se pohyboval okolo 500 denně (v posledních 3 dnech před volbami jejich počet stoupl na 700). Toto číslo se může zdát jako relativně vysoké, avšak pouze do té doby než bude zasazeno do patřičného kontextu. Kalousek byl totiž zmíněn pouze ve 2 % textů zmiňujících Jiřího Drahoše vydaných mezi 14. a 26. lednem. Navíc počítaje i texty, které s výše zmíněnou dezinformací nemusely mít vůbec nic společného či dokonce poukazovaly na její nepravdivost.
Jedním z nejdiskutovanějších témat voleb byla migrace. V rámci toho tématu byla často zmiňována údajná vstřícnost Jiřího Drahoše k přijímání utečenců (zmínka o migraci se objevila přibližně v 5 % textů vydaných mezi 14. a 26. lednem, v nichž byl zmíněn i Drahoš). Toto téma se stalo také inspirací pro několik dezinformací. Je však nutné vzít v potaz, že platformy šířící dezinformace nebyly zdaleka jediným (a rozhodně ne nejvlivnějším) aktérem, který toto téma živil. Zatímco Aeronet se jím zabýval poprvé 8. ledna (kdy se snažil velmi neuměle propojit vraždu spáchanou afgánským uprchlíkem v Německu s českou prezidentskou volbou), tým Mirka Topolánka označil Jiřího Drahoše za „vítače“ již 4. ledna. Ještě důležitější roli ve vnášení tohoto tématu do veřejné debaty sehrály (již zmíněné) billboardy spojující Drahoše s migrací – které sice lze označit za manipulovaní (v tom ohledu, že zveličovaly skutečné Drahošovo tvrzení o možném přijetí omezeného počtu uprchlíků), ale nikoli dezinformační (respektive naprosto smyšlené) – a zejména debata prezidentských kandidátů na TV Prima (kde bylo témat migrace prezentováno tendenčně již samotnými moderátory). Právě v den jejího konání a den následující se na internetu objevily dvě třetiny z přibližně 16 000 textů, které mezi 14. a 26. lednem zmiňovaly Drahoše i migraci.
Lze samozřejmě argumentovat, že volebním výsledek mohly platformy šířící dezinformace ovlivnit nepřímo pomocí systematického poukazování na rizika vyplývající z migrace, což vedlo k vytvoření společenské atmosféry výhodné pro kandidáty s proti-imigrační agendou. Je však na místě otázka, zda aktéry odpovědnými za vytvoření této atmosféry byly – primárně a zejména – tyto platformy, anebo zda významnější roli nesehrály jiní aktéři. Případ neobjektivního informování TV Prima o tématech spojených s migrací, totiž ukazuje, že vyvolávání strachu je strategií, která není vyhrazena pouze pro platformy běžně označované jako dezinformační.
Jak vyplývá z výše rozebraných případů, vliv jednotlivých dezinformací na výsledky prezidentských voleb není důvod přeceňovat. Všechny dezinformace (snad jen s výjimkou spolupráce Jiřího Drahoše s StB) se totiž opírala o témata, které ve společenské debatě rezonovala (v určité formě) již dříve. Prezidentské volby tak opět potvrzují, že dezinformace nálady ve společnosti mnohem spíše kopírují (a eventuálně posilují) než přímo vytvářejí. A právě z tohoto důvodu je nutné hledat příčiny výsledků prezidentských voleb 2018 nikoli v dezinformacích samotných, ale ve společenských náladách (a zejména jejich příčinách) na kterých dezinformátoři parazitují.
Data o počtu zmínek byla zjištěna pomocí nástroje >versus< vyvinutého International Republican Institute, který používáme v našich analýzách v rámci projektu České volby v éře dezinformací. Grafy zachycující výše popsané trend budou součástí závěrečné analýzy.