Skutečnost, že web Sputnik CZ není standardním médiem, ale vlivovým nástrojem Ruské federace, je všeobecně známá. Z tohoto důvodu v některých zemích došlo k jeho zákazu. Autor se však domnívá, že tento přístup není správný a pokouší se navrhnout efektivnější cesty k omezení vlivu tohoto webu.

Českými médii před nedávaném proběhla zpráva, dle níž šéfredaktorka české pobočky ruské státní zpravodajské agentury Sputnik Sofia Ovanesová na svou pozici rezignovala z osobních důvodů. I přestože lze spekulovat o tom, zda tato změna nepřinese i změnu publikační strategie toho webu, bezpochyby se nezmění jeho hlavní zadání, kterým je zlepšování image ruského státu a tlumočení pozic jeho představitelů publiku v České republice a na Slovensku (podrobněji o fungování tohoto webu autor již obšírněji psal například zde). Vzhledem k tomu, že Sputnik CZ slouží (a bude i nadále sloužit) jako politický nástroj Ruské federace varovali před ním nejen experti, ale i příslušné státní orgány jako například kontrarozvědka BIS nebo Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám. V tomto kontextu se tedy nabízí otázka, proč tento web přímo nezakázat.

V evropské kontextu by se nejednalo o bezprecendentní rozhodnutí. K tomuto kroku došlo již například na Ukrajině nebo v Litvě (kde se web přesunul na doménu .com). Je však nutné mít na paměti, že tyto případy nelze srovnávat s českou situací. Ukrajina je v (nepřiznaném) vojenském konfliktu s Ruskou federací a část jejího území byla tímto státem anektována. V Pobaltí zase existují silné ruské menšiny, která představuje jasné publikum pro propagandu. Ani jedna z těchto skutečností pro Českou republiku neplatí. Proto si autor dovolí tvrdit, že zkušenost těchto zemí může být poučná zejména při hledání červené linie po jejímž překročení by některé médium mohlo být zakázáno z důvodů ohrožení bezpečnosti státu. Takovéto hypotetické cvičení (možná následované potřebnou legislativní úpravou) rozhodně není na škodu, i když v současné době se situace nezdá být natolik vážná, aby nějaké médium bylo zakazována. Naopak jsou dobré důvody, proč tak v současné době nečinit. A to ani v případě Sputniku CZ.

Prvním důvodem je samotná podstat demokratické diskuze, která by měl být přestupná všem, kteří nepřekračují zákony. Alespoň, co je autorovi známo, Sputnik CZ tak nečinní a skutečnost, že patří jinému státu není v rozporu s českými právními normami ČR. Proto je nutné jeho přítomnost v debatě respektovat. Druhým důvodem je skutečnost, že snaha zakázat toto médium pouze kvůli názorům (pro připomenutí tento web se často opírá o citace oficiálních představitelů ruského státu), by posloužilo jako voda na mlýn českým dezinformátorům. Argumentace – údajnou – snahou o cenzuru totiž patří mezi jednu z jejich oblíbených strategií. Zákaz Sputniku CZ by těmto tvrzením pouze dodal na legitimitě a oslabil by důvěru ve fungování českých médií.

Třetí důvod je sice čistě hypotetický, ale též stojí za to se jím zabývat, jelikož může mít pro demokratickou debatu fatální následky. Zakazování určitého média na základě pozice (například Sputnik CZ za to, že prezentuje oficiální pozici ruského státu), kterou přináší do společenské debaty, totiž může vést k otevření Pandořiny skřínky. Napříště tak může někdo požadovat například zákaz webu A2alarm, který často publikuje názorové texty (zde se autor dopouští určitého zjednodušení) blízké anarchistickým postojů. Ty však mohou být vnímány jako neslučitelné se současným politickým systémem České republiky a proto může vzniknout poptávka po jejich potírání a případném zákazu média, které je šíří. A tato spirála by mohla snadno pokračovat.

Čtvrtý důvod je čistě praktický a je jím skutečnost, že by se jednalo o krok kontraproduktivní, jelikož by značně nadsazoval rozsah hrozby. Sputnik CZ má okolo (nutno připomenout nejen v ČR ale i na Slovenskou) 36 000 fanoušků na Facebooku a celkový počet návštěv (tedy nikoli unikátních čtenářů) se v červnu 2018 pohyboval okolo 2,5 milionu. Pro srovnání (podle údajů projektu Mapa médií, který též používal nástroj SimilarWeb) v lednu 2019 měl obdobný počet návštěv například iRozhlas. Podle výzkumů Oxford Research Institute Sputnik Cz četlo minimálně jednou týdně pouze okolo 3 % dotazovaných českých občanů. Je tedy na místě otázka, zda by snaha zakázat tento web (zřejmě spojená s táhnoucím se soudním sporem) spíše nevedla k popularizaci tohoto média.

Skutečnost, že existují dobré důvody, proč Sputnik CZ nezakazovat, však neznamená, že by mu neměla být věnována pozornost. Podle názoru autora však existují mnohem elegantnější cesty, jak omezit jeho vliv. Efektivnější strategií by bylo demaskování cílů tohoto média a jeho postupné vytlačení na okraj české informačního prostoru. Tato strategie má v zásadě tři kroky.

Zaprvé je nutné tento web pečlivě monitorovat a upozorňovat na konkrétní příklady, kdy překročí hranice zákona nebo novinářské etiky. Konce konců i v Litvě bylo o zákazu tamní verze Sputniku rozhodnuto, jelikož bez souhlasu veřejnoprávní televize zkopíroval její články, čímž porušil autorská práva. V tomto ohledu bychom se měli inspirovat a případná porušení zákona na webu vymáhat (jak by konec konců mělo být zvykem u každého). Stejně tak včasná reakce na konkrétní manipulativní pokusy webu a jejich demaskování představuje vhodnou strategii, jak poukázat na fungování a cíle. Například Sputnik CZ již do konce jeho fungování bude zcela jistě pronásledovat kauza s protesty proti umístění plakety na soše maršála Ivana S. Koněva. Tehdy web uvedl, že demonstrovalo tisíckrát (!!!) více lidí než ve skutečnosti. Tato a podobné kauzy nejen ukazují, že se nejedná o médium seriózní, ale o manipulátora (který je navíc nepříliš schopný).

Poukazování na jednotlivé případy manipulativních zpráv (příklady z minulosti lze například nalézt na webu EU vs Dezinfo) je třeba kombinovat se širším kontextem a neustále připomínat skutečnou povahu tohoto média. Lze se například inspirovat u francouzského prezidenta Emanuella Macrona, který kritizoval RT a Sputniku při tiskové konferenci po setkání s ruským prezidentem. Nebo u britského ministerstva zahraniční, které těmto médiím neumožnilo účast na konferenci o svobodně médií. Jak ukazuje nedávná kauza policisty Jakuba Frydrycha, který Sputnik CZ poskytl rozhovor a následná nulová reakce ze strany ministra vnitra, v České republice máme v tomto ohledu stále, co dohánět. Podobně rezervovaný přístup je na místě i u novinářské obce. Konec konců i samotná Ovanesová vyjádřila určitou frustraci nad nemožností navázat spolupráci s dalšími českými médii. Sputnik CZ by se měl též stát toxickou značkou též pro firmy, které by na něj neměli umísťovat svou reklamu. Samozřejmě, že to vážně nenaruší jeho finanční model, ale stejně jako u předchozích opatření se jedná o drobnosti, které znepříjemní každodenní fungování webu.

Existence webu Sputnik CZ dokonce představuje pro výzkumníky určitou výhodu, jelikož umožňuje relativně dobře monitorovat informační toky v českém informačním prostoru a tak identifikovat entity, které se na šíření ruské propagandy podílejí. Tato propojení by měla být zmapována lépe, jelikož nám umožní zjistit mnohem více o fungování českých antisystémových webů. Z dílčích poznatků například vyplývá, že jedním z hlavních šiřitelů zpráv Sputnik CZ je konspirační web AC24. Hledat způsoby, jak omezit vliv těchto aktérů, je nutnou součástí strategie snažící se omezit vliv Sputniku CZ samotného. Stejně tak by bylo důležité zjistit, kteří další aktéři se podílejí na legitimizaci Sputnik CZ ať už tím, že mu poskytují rozhovory (viz již výše zmíněný případ policisty Frydrycha) nebo šíří jeho zprávy. Každý, kdo tak učiní, by posléze měl být s tímto rozhodnutím konformován a být schopen si obhájit, proč považoval právě tento web za vhodnou platformu pro vyjádření. Tímto způsobem lze dosáhnout toho, že Sputnik CZ nebude mít k dispozici jiné partnery než obskurní osoby a weby z politického a společenského okraje.

Vzhledem k omezenému vlivu Sputnik CZ by příliš vehementní snaha o jeho zákaz byla nejen v rozporu s hodnotami demokratické diskuze a mohla mít nepříjemné vedlejší efekty, ale též by nebyla příliš efektivní. Je proto nutné odolat nutkání přikročit k tomuto silovému řešení (i přestože by mělo být zváženo v jakém kontextu by teoreticky mohlo přicházet v úvahu) a spíše se zaměřit na dlouhodobou strategii omezování vlivu tohoto webu. Jejím cílem by měla být izolace toho média pomocí připomínání jeho skutečných záměrů, důsledné odhalování a postihování jeho právních i argumentační přešlapům a komplikování jeho praktického fungování například odpíráním přístup k příjmům reklamy nebo k zajímavým osobnostem. Sputnik CZ je tedy třeba vykázat na okraj českého informačního prostoru a izolovat jej. O roli párii se konec konců svými cíli, identitou a neseriózností sám přihlásil.