Téma konspirací přitahuje pozornost, a proto není divu, že se stalo zpeněžitelnou komoditou. Případ reklamy na pivo Gambrinus pomrkávající na odpůrce 5G sítí ukazuje, že tato skutečnost může mít pro společenskou debatu negativní dopady.

Autor považuje za důležité při přemýšlení o problematice dezinformací brát v potaz, že šíření konspiračních teorií a hoaxů nemusí být motivováno pouze ideově nebo mocensky, ale může také sloužit k osobnímu obohacení. Tento postřeh dále rozvedl se svými kolegy zejména v publikace „Dezinformace jako byznys“. V tomto textu se však rozhodl zaměřit na jiný způsob, kterým jsou z konspiračních teorií vytvářeny produkty.
Jedná se nikoli o kapitalizování konspirací samotných, ale o produkty, které se tomuto fenoménu věnují či se jím inspirují. Typickým případem jsou brakové knihy spisovatele Dana Browna, jejichž ústředním motivem je odhalování velkých spiknutí. Jak výstižně popsal v jedné ze svých recenzí filmový kritik Kamil Fila, jedním z mnoho problému těchto děl je skutečnost, že nahrávají konspirativnímu myšlení, a tak otevírají svým divákům/čtenářů cestu ke konspiračním teoriím věnovaným aktuální tématům.
Cynik by samozřejmě – zcela oprávněně – mohl namítnout, že komodifikace konspirací se projevuje i v exponenciálním růstu produktů, které se snaží tento fenomén popsat nebo na něj upozornit. Netriviální debatu o tom, jak zajistit, aby se nejednalo pouze o produkty reagující výhradně na nabídku a poptávku na trhu, ale i dodržující vědecké nebo etické standardy si autor dovolí v tuto chvíli pominout.
Cílem tohoto textu je totiž upozornit na specifický příklad komodifikace problematiky konspirací, který autor považuje za nadmíru problematický. Na rozdíl od výše zmíněných Brownových knih totiž neodkazuje k vágní a obecným konspiračním teoriím, ale necitlivě vstupuje do probíhající debaty o tématu 5G sítích, která bohužel není prosta konspirací. Jedná se o reklamu na pivo Gambrinus tvrdící, že „Chápeme obavy z účinků 5G… za nás bohatě stačí 2G.“ (viz obrázek).

Na samotném tvrzení není nic špatného, protože jsou skutečně pochopitelné obavy obyvatelstva z nové technologie. I z toho důvodu se soukromé firmy, odborníci a politici snaží danou problematiku vysvětlovat. Stejně tak není nic špatného na pojetí vážného tématu s nadhledem (autora samotného tato slovní hříčka pobavila). Konec konců i v osvětě o problematice dezinformace a manipulací online jsou nejúspěšnější ty projekty, které se neberou příliš vážně (viz například projekt Fakescape).
Problém je, že tato reklama neber v potaz všechny nuance „bouřlivé debaty“ o 5G sítích, jejíž součástí jsou bohužel i konspirační teorie (o čemž autor psal již dříve). Jedním z jejích možných vyznění tak je na spiklenecké pomrkávání na odpůrce 5G sítí ve stylu my také víme, že něco není v pořádku. Nejedná se sice o přímé potvrzení konspiračních narativů, ale bezpochyby o přitakávání nejistotě panující v souvislosti s tímto tématem. A právě nejistot představuje živnou půdu pro konspirační teorie, které v současné době v informačním prostoru již cirkulují.
Autor přiznává, že tato interpretace může být ovlivněna zájmem o téma konspiračních teorií a stejně tak uznává i argument, že jejich příznivci si podporu pro svá tvrzení najdou v čemkoli. I přesto se ale domnívá, že společensky zodpovědné firmy by do debat o potenciálně třaskavých tématech vyvolávajících silné emoce (stačí připomenout situaci na Jesenicku), měli vstupovat (pokud už se k tomu rozhodnout) mnohem střízlivěji než učinil Gambrinus.