Ve svých příspěvcích zde bývám spíše kritický, tentokrát se ale soustředím na to pozitivní, co dnešek přináší – a naštěstí i ve zlých časech je toho dobrého požehnaně. Můj výběr ze záplavy zpráv, nápadů, tipů a souhrnů je zaměřen hlavně na oblast kulturní a vzdělávací a neomezuje se na jednu věkovou skupinu.

Nejprve ale musím připomenout dobrovolné, spontánní aktivity reagující na nové problémy. Daniel Pitek, „sedlák pod Milešovkou“ (jak se představuje na facebookovém profilu), mne svými moudrými a povzbudivými příspěvky zaujal už dříve. Už před pár dny nabídl bezplatný pobyt na hájovně zdravotníkům a všem, kdo nyní bojují s epidemií, aby si po zvládnutí největší krize mohli „odpočinout, srovnat myšlenky, setřást ze sebe stres“. „Věřím, že v přírodě to jde nejlépe, a protože mají moji velkou úctu, tak jim tímto za sebe chci splatit dluh, který vůči nim v dnešních dnech máme,“ napsal v odpovědi na moji zprávu. Doufá, že ve své nabídce nezůstane osamocen.
Ozdravnou kúrou pro mysl a srdce je on-line plejáda iniciativ z oblasti občanské svépomoci, ať už se týkají roušek, vývoje a výroby respirátorů a dalších ochranných pomůcek, organizování pomoci nejzranitelnějším či osamělým aj. Řada zpráv se týká vietnamské komunity. (Jen už prosím nehovořme o jejích příslušnících jako o „imigrantech“ – vždyť velká část zejména mladší generace slyší na typicky česká jména a čistě podle sluchu byste je od „pravých“ českých týnejdžrů nerozeznali… A to tykání v prodejnách si příště rozhodně odpusťme… ) Spolek Milion chvilek spustil Mapu pomoci; kromě jiného je možné pomoci rodinám, kterým chybí základní technika tak potřebná ke vzdělávání bez docházky do školy. Asociace rodičů a přátel dětí nevidomých a slabozrakých v ČR nabídla rodičům zprostředkování kontaktu s pedagogy či dalším ochotnými lidmi se zkušenostmi s komunikací s dětmi: „V případě zájmu by si mohli s Vašimi dětmi (telefonicky) povídat, případně zazpívat nebo (…) zahrát na hudební nástroj.“ Doplněk: Bližší poznání světa nevidomých zájemcům zprostředkuje třeba próza Jána Rakytky či komentované názvosloví Pavly Kovaříkové.
Na děti se vzděláváním myslí nejen veřejnoprávní Česká televize, ale i Český rozhlas. Nemalá část učitelů se bleskurychle – až to zavilým kritikům tuzemského školství na chvíli vzalo dech – dokázala adaptovat na jiné formy výuky a také se vyvarovat nerozumného zatěžování žáků. Školské stránky a weby jsou zaplaveny spoustou nových materiálů (samozřejmě nejen od učitelů), některým z nich nechybí přesah mimo sféru školní výuky: viz např. videa Petra Pochopa, herce a pedagoga, který ve spolupráci s Marií Hodinářovou vzal podnět na vytvoření jednoduchých nahrávek využitelných k žákovské hlasové a recitační průpravě opravdu z gruntu. Softballová trenérka Helena Novotná se svými syny natáčí Clash of Skills HOME. Originálně pojala domácí vzdělávání páťačka Adélka Podholová, která nejenže začala vytvářet vlastní výuková videa – Učení s plyšáky, ale po dohodě se spisovatelkou Martinou Drijverovou dokonce pro jiné děti načítá Domov pro Marťany. Přidám drobnůstku: „U nás si holky hrají na lidi ve věžáku, co si při karanténě čtou," napsala mi v reakci na mé pozitivní příklady bývalá kolegyně Zuzana Holá, a poslala dokumentační foto: je dostupné v převzatém příspěvku Pavly Nejedlé 24 důvodů, proč dětem čtu. Výborně se osvědčuje Hravouka, interaktivní encyklopedie pro děti a rodiče; viz např. doporučení Víta Dvořáka: „Pro mě coby knihomila, přírodomila, a výtvarnomila plus nečekaně domácího učitele prvňáčka úplné zjevení. Ohromně povedené, kombinujeme knížku s aplikací a baví moc.“ Hrát si s češtinou a současně se vzdělávat lze např. na webu Pro češtinu, jehož duší je František Brož.
Na vyjadřovací schopnosti dospívajících se dnes spíš žehrá, úplně jiné příklady iniciované výukou najdete ZDE. Z toho, co jsme již dříve zaznamenali na stránkách Asociace češtinářů, přidám neakademické vylíčení působení učitele češtiny Jiřího Kostečky u protinožců, týmž autorem spravovanou jazykovou poradnu či fejetony Vladimíra Stanzla, necimrmanovské verše i prózy Miloně Čepelky nebo poláčkovsky laděné vzpomínkové vyprávění ekonoma Václava Petříčka.
Na Facebooku si můžete zahrát při Koronovečerech s kytarou (či jiným nástrojem), pořádaných Jeronýmem Lešnerem, zajít si pro povzbuzení do skupiny dobrých zpráv Dobromysl, inspiraci nabízejí Dobré koronápady. Nebo i pomyslet na průvodce člověka, často ovšem kvůli němu nesmyslně trpící – Sjednoťme se za práva zvířat.
Ještě se vrátím k rozhlasu, jehož potenciál – věřím – mnozí znova objevují: stačí kliknout na výběr z pořadů. „Co číst, poslouchat a sledovat v době karantény?“ shrnují (a aktualizují) na stránkách www.iliteratura.cz: najdete zde namátkou E-knihy ke stažení na stránkách Městské knihovny v Praze, záznamy světových operních inscenací, dokumenty České televize, „otevřené“ světové galerie…

Víc než sedm set doposud užitých slov oceán nápadů a aktivit nezměří, ale také snad žádného čtenáře nestáhlo ke dnu. Děkuji všem přátelům a známým, kteří zareagovali na původní facebookový příspěvek, a pokud svůj tip v tomto přehledu nenašli, určitě ho objeví v pokračování, jež by mělo vzniknout během několika dní. Rád do něj zařadím i další pozitivní náměty, ať už se objeví zde v komentářích, či ke mně doputují jinou cestou.