Téma sestavování žebříčků vysokých škol se našim deníkům v poslední době zalíbilo. Nejprve s nimi vyrukovala Mladá fronta Dnes a nedávno se připojily i Hospodářské noviny. Pojetí bylo v obou případech odlišné. Mf Dnes se spolehla na prof. Bergera z Českých Budějovic, který pro ní sestavil žebříček na základě publikačních výsledků jednotlivých fakult ve vědeckých impaktovaných časopisech v roce 2006.

Údaje nalezl ve všeobecně uznávané světové databázi Web of Science, při sestavování žebříčku zohlednil počet studentů, které fakulta vyučuje. Také přihlédl specifickým způsobem k publikacím, které pracovníci fakult uveřejnili ve dvou prestižních vědeckých časopisech Nature a Science. Hospodářské noviny se vydaly jinou cestou. Použily kritéria zahraničních žebříčků, sestavovaných americkým týdeníkem US News & World Report a britským deníkem The Guardian.

Čtení žebříčků mne však podnítilo k tomu, že jsem se pokusil vědeckou kvalitu jednotlivých fakult ohodnotit jiným způsobem. Ve skutečnosti můj přístup by si mohl zopakovat každý zájemce o takové hodnocení, protože jsem vycházel z databáze všeobecně přístupné na webovských stránkách Grantové agentury České republiky (www.gacr.cz). Grantová agentura České republiky (GA ČR) existuje od r. 1993 a rozděluje státní prostředky na projekty základního výzkumu. V letošním roce se jedná o částku 1,5 miliardy korun, která je přidělována na základě objektivních kritérií více než dvěma tisícům řešitelů grantových projektů. Téměř 60% prostředků směřuje na vysoké školy. Počet grantů, které řešitelé z jednotlivých fakult vysoké školy získali v určitém období z GA ČR, může sloužit jako jeden z ukazatelů vědecké kvality této fakulty, samozřejmě ne jako jediný. Zjistil jsem si tedy z uvedené databáze kolik grantů jednotlivé fakulty získaly za období šesti let (2001-2006) z prostředků GA ČR a pokusil se výsledky porovnat s těmi, které uvedli redaktoři Hospodářských novin (HN). Porovnával jsem údaje o počtu grantů s údaji ve sloupci Věda žebříčku HN a v některých případech i ve výsledném pořadí fakult pro jednotlivé obory v žebříčku HN.

Největší potíže nastaly při definování oborů a příslušných fakult, které se jimi zabývají. Například v oboru informatika se umístila na prvním místě žebříčku Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy (UK). To je podle mého názoru dnes jedna z nejproduktivnějších fakult UK ve vědě, ale její oborový profil lze jen obtížně charakterizovat pouze jako informatika. Podobný problém jsem měl s druhým místem v žebříčku HN pro informatiku, které zaujala Fakulta chemicko-inženýrská Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Není zjevné z názvu fakulty jak souvisí její profil s informatikou.V žebříčku pro informatiku jsem zabloudil a proto jej raději opustil. Stejně beznadějná situace nastala při snaze porovnat vědeckou výkonnost v oboru architektura podle počtu grantů GA ČR s žebříčkem HN. Za období posledních 6 let byly řešitelům projektů z fakult uvedených v oboru architektura, tj. fakulty architektury Vysokého učení technického (VUT) Brno, Českého vysokého učení technického (ČVUT) Praha, Technické univerzity (TU) Liberec, Akademie výtvarných umění a Vysoké školy umělecko-průmyslové uděleny celkem 3 granty GA ČR (z toho dva do Brna). Neměl jsem tedy na čem svůj žebříček postavit a porovnat jej s žebříčkem HN. Jen mne napadlo, že s vědou se spíše setkají studenti na stavebních fakultách příslušných univerzit, například za posledních šest let získala stavební fakulta ČVUT v Praze 114 grantů a stavební fakulta VUT v Brně 66 grantů GA ČR.

HN se v jednom případě zaměřily na velmi úzký obor, na psychologii. Psychologie nepatří u nás k příliš rozšířeným oborům (ve srovnání například se situací ve Spojených státech či v Holandsku) a proto v žebříčku figurovaly jen čtyři fakulty: tři filosofické fakulty a to z Brna, Prahy a Olomouce a Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity (MU) v Brně. HN se v tomto případě při oceňování vědecké kvality fakult zaměřily na získání prostředků z výzkumných záměrů (nikoliv grantů jak je v celém žebříčkovém materiálu HN mylně uváděno), které jsou podkladem hodnocení výzkumných institucí Radou pro výzkum a vývoj. Počty grantů získaných v GA ČR mne vedly k pořadí jinému než pořadí HN: podle počtu získaných grantů GA ČR byla na prvním místě Filosofická fakulta UK, v těsném závěsu Filozofická fakulta MU, pak Fakulta sociálních studií MU a nakonec Filosofická fakulta University Palackého (UP) v Olomouci. Je však otázkou jak objektivní mohou být závěry o vědeckých výsledcích celé fakulty pro studium jednoho poměrně úzkého oboru. Tady bych doporučil HN, aby se zaměřily na porovnání kvality filosofických fakult a nikoliv jen dílčího oboru.

Nejlepší shodu jsem nalezl mezi hodnocením HN a hodnocením založeným na získání grantů v GA ČR v případě strojírenství, tam bylo pořadí v obou žebříčcích prakticky identické. Strojní fakulty byly seřazeny takto (první je nejvyšší pořadí, poslední nejnižší) : VUT Brno, ČVUT Praha, TU Liberec, Vysoká škola báňská (VŠB)– Technická univerzita Ostrava a Západočeská univerzita (ZČU) v Plzni. Podobně dobrá shoda panovala i v oboru chemie, na špici byla Přírodovědecká fakulta UK, pak Přírodovědecká fakulta MU a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. Snad jen Chemická fakulta VUT se v počtu získaných grantů GA ČR neumístila tak dobře jako v tabulce HN.

V případě lékařských fakult byly rozdíly mezi vědeckou výkonností fakult z hlediska počtu grantů získaných v GA ČR jen relativně malé, ale je nutno přihlédnout ke skutečnosti, že GA ČR financuje jen výzkum prováděný na teoretických oborech těchto fakult. V absolutním počtu řešených grantových projektů se umístila na prvním místě podle počtu získaných grantů GA ČR pražská 1. lékařská fakulta UK následována Lékařskou fakultou MU. Pak následovaly 2. a 3. lékařská fakulta UK, olomoucká lékařská fakulta UP, hradecká fakulta UK a poslední místo patřilo plzeňské fakultě UK. Žebříček HN měl na prvním místě brněnskou fakultu MU, ale rozdíly nebyly veliké (zvláště když uvážíme, že vědecký výkon byl podle HN měřen na základě výzkumných záměrů). Trochu jiné pořadí by přineslo zohlednění velikosti fakult podle počtu studentů (a tudíž nepřímo i učitelů) jak je použila dříve Mf DNES. Tam by se podle počtu získaných grantů GA ČR nejlépe umístila 2. lékařská fakulta UK, v těsném závěsu za ní 1. lékařská fakulta UK a 3. lékařská fakulta UK, pak Brno, Hradec Králové, Olomouc a Plzeň.

Další porovnání žebříčků již nebylo tak ideální a vedlo k větším neshodám. Například v HN se umístily právnické fakulty v pořadí UK Praha, MU Brno, UP Olomouc a ZČU Plzeň a to jak v pořadí podle kritéria věda tak v celkovém pořadí. Podle počtu získaných grantů GA ČR tomu bylo jinak: první pořadí patřilo MU Brno, druhé UP Olomouc, třetí UK Praha a čtvrté bylo shodné s HN , tj. ZČU Plzeň. Kritérium vědeckého výkonu měřené podle úspěchu v GA ČR však asi není správné aplikovat na právnické fakulty neboť i ta nejúspěšnjší fakulta z MU Brno získal za 6 let jen 9 grantů. Podobně nepříliš velký zájem o granty GA ČR projevují pedagogické fakulty. Proto z hlediska GA ČR je pořadí osmi pedagogických fakult velmi vyrovnané, na špici je v každém případě Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích s 20 získanými granty (ta se umístila v žebříčku HN na druhém místě), ty další získaly za 6 let mezi 8 a 12 granty, nejméně úspěšná byla fakulta Ostravské univerzity se 4 granty. Pořadí z hlediska GA ČR je proto obtížné sestavit, vědychtiví zájemci o studium na pedagogických fakultách se musí při výběru řídit jinými kritérii (s výjimkou Českých Budějovic, kde na vědu drží). Stejně obtížné je sestavit pořadí v případě studia sociologie, i když zájem o získání grantů GA ČR je zde větší. Žebříček HN zde začlenil pro obor sociologie také Filozofickou fakultu UK v Praze, resp. její katedru sociologie a stejně tak katedru sociologie na Filozofické fakultě ZČU v Plzni. Na úroveň kateder jsme v členění GA ČR grantů nešli, proto se jimi nezabývám. Na základě počtu získaných grantů GA ČR jsou Fakulta sociálních věd UK a Fakulta sociálních studií MU v rovnocenném postavení, každá z nich získala za 6 let 26 grantů GA ČR.

V oboru ekonomika má zájemce o studium k dispozici velmi bohatý počet fakult , a to neberu v úvahu fakulty soukromých univerzit. Nejvíc grantů GA ČR za období 6 let (celkem 32) získala Fakulta informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické (VŠE) v Praze (tu však uvádějí HN v žebříčku fakult v oboru informatika), pak Fakulta financí a účetnictví VŠE, v těsném závěsu za ní Fakulta sociálních věd UK (jejíž součástí je Institut ekonomických studií, uvedený na prvním místě v žebříčku HN). Pak následuje pořadí podle počtu získaných grantů (nejvíce 20, nejméně 7) následující: Fakulta podnikohospodářská VŠE, Fakulta národohospodářská VŠE, Fakulta ekonomicko-správní MU Brno, Fakulta mezinárodních vztahů VŠE, Fakulta ekonomická ZČU Plzeň, Provozně-ekonomická fakulta Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, Fakulta informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové, Obchodně podnikatelská fakulta Slezské univerzity v Opavě, Provozně ekonomická fakulta České zemědělské univerzity v Praze, Fakulta podnikatelská VUT Brno a Ekonomická fakulta VŠB – TU Ostrava. Nejméně grantů a to 4 získaly Fakulta sociálně-ekonomická Univerzity J.E. Purkyně v Ústí n.L., Fakulta ekonomicko-správní Univerzity Pardubice a Fakulta ekonomiky a managementu Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Co vyplývá z celkového pohledu na žebříček fakult vysokých škol z hlediska vědecké výkonnosti viděno prismatem počtu získaných grantů GA ČR za období 2001-2006?

Některé fakulty jsou v tomto směru velmi úspěšné (v závorce počet získaných grantů): Přírodovědecká fakulta UK v Praze (183), Matematicko-fyzikální fakulta UK v Praze (174), Stavební fakulta ČVUT v Praze (114), Přírodovědecká fakulta MU v Brně (109), Filozofická fakulta UK v Praze (91), Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně (90), Filozofická fakulta MU v Brně (84), Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně (68), Fakulta stavební VUT v Brně (66), Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze (64), Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství VŠB Ostrava (57), Přírodovědecká fakulta UP Olomouc (55) a Fakulta chemické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (50). Pochopitelně početně velké fakulty získávají velké množství grantů. Ale kupodivu i když počet získaných grantů vydělíme počtem studentů (za předpokladu, že počet studentů je přímo úměrný počtu akademických pracovníků fakulty) zůstávají uvedené fakulty stále na předních místech žebříčku. V seznamu velmi úspěšných fakult chybí lékařské fakulty: jak již bylo výše řečeno GA ČR je otevřen v současné době jen pro základní výzkum prováděný na teoretických oborech lékařských fakult, klinicky zaměřený výzkum je financován z Interní grantové agentury Ministerstva zdravotnictví. I přes toto omezení získala značné množství grantů GA ČR za uvedené období 6ti let 1. lékařská fakulta UK v Praze (41).

Ještě ke shodě nebo k neshodě se žebříčkem HN. Prakticky shodné závěry co do kvality fakult existují v případě oborů strojírenství a chemie, do značné míry i v ekonomii a lékařství (s uvedeným omezením). V ostatních případech se závěry obou způsobů hodnocení rozcházejí. Je však nutno vzít v úvahu, že žebříček HN byl budován ve snaze pomoci budoucím studentům s výběrem fakulty v určitém oboru. Výše uvedený rozbor je zaměřen především na vědeckou výkonnost fakult. I v tomto směru je však nutné jej brát jen jako orientační, neboť pouze informuje o úspěšnosti v získání grantů GA ČR, nikoliv o kvalitě vědeckých výstupů. Jestliže však grantová agentura funguje správně, pak by tyto dvě veličiny – počet získaných grantů a kvalita vědeckých výstupů - neměly být příliš odlišné.