„Masakr“ malých stran i ústavní většina ČSSD a ANO – výsledky voleb s různými volebními systémy

28. 10. 2013 | 18:11
Přečteno 6775 krát
Kdo by usedl do Sněmovny nebýt 5% klauzule? Jak by se výsledky voleb změnily, kdyby existoval pouze jediný volební obvod, nebo naopak mnoho velmi malých? Pojďme se podívat na možné způsoby, jak „přetavit“ hlasy voličů ve sněmovní mandáty.

Volební systém, tedy způsob, jakým se hlasy přepočítávají na parlamentní křesla, má na výsledek voleb zásadní vliv. Stejnou sadu hlasů odevzdaných pro strany či kandidáty lze rozdělit mnoha různými způsoby, a tím dosáhnout naprosto odlišného složení parlamentu.

Volební systém navíc ovlivňuje rozhodování voličů komu dát hlas. Příkladem může být efekt volební klauzule (u nás 5%), díky níž se řada voličů zdráhá hlasovat pro malé strany. Existuje ale mnoho jiných „psychologických efektů“ volebních systémů.

Pojďme se podívat, jak by i drobné úpravy současného volebního systému používaného pro volby do Poslanecké sněmovny změnily její složení. Nutno podotknout, že efekt takové změny se dá odhadnout jen přibližně, právě protože voliči by zřejmě nehlasovali úplně stejně. Kdybychom například odstranili 5% klauzuli, mnohem více lidí by dalo hlas malým stranám

Současný volební systém patří mezi tzv. poměrné. Hlavními parametry těchto systémů jsou velikost volebních obvodů, tedy počet mandátů, které se v obvodu rozdělují, volební formule, tedy matematický postup užívaný pro rozdělování mandátů, a volební klauzule, tedy určité množství hlasů, jež musí strana získat, aby byla zahrnuta do procesu rozdělování mandátů.

Zaměřím se zejména na velikost volebního obvodu a na výši klauzule. Nyní u nás existuje 14 obvodů totožných s kraji a používá se 5% celostátní klauzule. Jak by byly rozděleny sněmovní mandáty, kdybychom tyto dva parametry změnily? Tady je několik scénářů:

14 volebních obvodů, žádná volební klauzule

Graf dole ukazuje, jak by byly mandáty rozděleny, kdybychom odstranili volební klauzuli. Ve Sněmovně by usedlo hned 10 stran – oproti současnému stavu by přibyli zelení (2 mandáty), Piráti a Svobodní (po 1 mandátu).



Jeden celostátní obvod, 5% klauzule

Větší počet malých volebních obvodů nahrává velkým stranám. Na ty malé se totiž při rozdělování mandátů „nedostane“. Politologové uvádí, že velikost volebního obvodu je dokonce nejdůležitějším parametrem poměrných volebních systémů.

Zavedení jediného celostátního obvodu, v němž by se rozdělovalo všech 200 mandátů, by tedy výrazně pomohlo malým stranám, a to i při zachování 5% klauzule. Tato úprava funguje nyní na Slovensku. Tam každá strana předkládá pouze jedinou celostátní kandidátní listinu, kde je až 150 jmen a v níž se voliči jen těžko orientují. Protože poslanci nejsou voleni po krajích, usedá navíc ve slovenském parlamentu velmi mnoho poslanců pocházejících z Bratislavy.

Nutno podotknout, že i při zavedení celostátního obvodu mohou být zachovány krajské kandidátní listiny, z nichž voliči vybírají své favority. Mandáty se totiž mohou rozdělit mezi strany celostátně a pak v rámci stran do krajů.

Zavedení celostátního obvodu by pomohlo malým stranám, tedy ODS, KDU-ČSL a Úsvitu. Naopak by poškodilo velké strany, zejména ČSSD a KSČM. V letošních volbách jsme vlastně ani žádné opravdu velké strany neměli. Kdyby některá ze stran získala okolo 30% hlasů, změna v zisku mandátů by byla mnohem výraznější.



Jeden celostátní obvod, žádná volební klauzule

Při současném zavedení celostátního obvodu a zrušení 5% klauzule by rozdělení mandátů vůbec nejvíce odpovídalo rozdělení hlasů. Podobná úprava je používána například v Nizozemsku. Do Sněmovny by proniklo hned 13 stran včetně SPOZ, DSSS a Změny. ČSSD a ANO by oproti skutečnosti ztratily až 7 mandátů.



Skládání vlády by díky velkému množství stran bylo ještě složitější než v současnosti. Například koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL, o níž se nyní nejvíce hovoří, by měla jen 97 mandátů.

35 volebních obvodů, 5% klauzule

Zatímco jediný velký obvod zvýhodňuje malé strany, velké množství malých obvodů je naopak výrazně poškozuje. Pojďme si to ukázat na případu 35 obvodů, které byly zavedeny opozičně smluvní novelou volebního zákona. Tu v roce 2000 schválily ČSSD a ODS a jejím cílem bylo vymazat malé strany. Reformu nakonec zrušil Ústavní soud, právě protože příliš zvýhodňovala velké strany.

Mapa dole ukazuje, jak by po reformě vypadaly volební obvody složené z několika okresů. V mapě nejsou zaznačeny čtyři obvody v Praze složené z městských částí.

35 malých volebních obvodů
35 malých volebních obvodů


Z grafu dole je vidět, jak by malé obvody zvýhodnily ČSSD, ANO a KSČM. Vítězná strana by si polepšila dokonce o 11 mandátů.



35 volebních obvodů, žádní volební klauzule

Za vůbec nejzajímavější scénář považuji osobně zavedení 35 malých obvodů a zrušení klauzule. Na něm je totiž vidět, že ani bez klauzule by se do Sněmovny nedostala žádná další strana. Ani v jednom malém obvodu by se totiž na zelené, Piráty či Svobodné nedostalo! Sněmovna by byla složena úplně stejně jako v předchozím případě.



Zrušená opozičně smluvní reforma volebního systému

Vůbec největší „masakr“ malých stran by nastal, kdyby byla zachována opozičně smluvní reforma volebního systému, kterou zrušil Ústavní soud. Ta totiž kromě zavedení 35 malých obvodů a zachování 5% klauzule upravila i d’Hondtův dělitel používaný pro přepočet hlasů na mandáty. Úprava by velmi zvýhodnila zejména stranu, jež ve volebním obvodu získala nejvíce hlasů.

Z grafu dole je vidět, že v takovém případě by Úsvit nezískal ani jeden mandát, ačkoli překročil 5% klauzuli! ODS a KDU-ČSL by získaly jen 4, respektive 3 mandáty. Naopak vítězná ČSSD by si polepšila o 16 křesel.



Dvojice levicových stran ČSSD a KSČM by v tomto scénáři získala pohodlnou většinu 105 mandátů. ČSSD s ANO by mohly měnit Ústavu, měly by totiž dohromady 128 mandátů.

Přehled všech modelových scénářů ukazuje tabulka dole. Barevně je označeno, zda by si strana oproti současnému stavu polepšila (zeleně), pohoršila (červeně), nebo na tom byla stejně (žlutě).



Většinové volební systémy

Kromě poměrných systémů existují i další zásadně odlišné způsoby rozdělování mandátů. V poslední době se hovoří zejména o možnosti zavedení nějaké verze většinového volebního systému. Je třeba zdůraznit, že různých variant většinových systémů je obrovské množství. Navíc neexistují dva reálně používané většinové systémy, které by měly stejný vliv na výsledky voleb.

Není možné simulovat, jak by volby dopadly, kdyby byl většinový systém použit u nás. Voliči totiž v takových systémech hlasují pro jednotlivé kandidáty, a velmi by tedy záleželo na tom, kdo konkrétně by kandidoval v jednotlivých obvodech.

V neposlední řadě by bylo důležité, jak přesně by byly volební obvody nakresleny. Kdyby bylo například Brno rozděleno na jeden centrální a mnoho příměstských obvodů, výsledky by byly jiné, než kdyby bylo centrum města rozděleno na více obvodů a ke každému by byla připojena část periferního osídlení.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

TomášL napsal(a):

Přehled všech modelových scénářů ukazuje tabulka dole. Barevně je označeno, zda by si strana oproti současnému stavu polepšila (zeleně), pohoršila (zeleně), nebo na tom byla stejně (žlutě).

pohoršila (červeně)
28. 10. 2013 | 18:42

kamilgregor napsal(a):

díky
28. 10. 2013 | 18:57

@hlidka napsal(a):

To je divné, že by v jednom obvodu bez klauzule získala SZ 5x méně než Piráti. To bude chyba.
28. 10. 2013 | 20:07

acim napsal(a):

A jak by dopadlo rozdělení mandátů, kdybychom místo 14 měli 9 volebních obvodů přibližně stejně velkých? Ty by mohly vzniknout spojením 10 nejméně lidnatých krajů po dvojicích takto: Jihočeský+Plzeňský, Karlovarský+Ústecký, Olomoucký+Zlínský, Liberecký+Královéhradecký, Pardubický+Vysočina. Popř. jak by to dopadlo při 9 volebních obvodech a bez 5% klauzule?
28. 10. 2013 | 22:29

T.Paine napsal(a):

Díky za tyhle grafy a srovnávací tabulku. Světlušky pro občany v politické tmě a svítící nad českým (ne)rovným politickým močálem.

Snad občanům a politikům ukážou cestu na pevnou půdu pod nohama.

Ústavou deklarovaná rovnost každého hlasu oprávněného voliče snad jednou opravdu bude existovat. Snad také budou kandidáti podle ústavy z řad voličů daného obvodu/kraje, místo dočasných partajnických předváděčů zázračných mastiček v kočovných maringotkách. Ať to bude většinový volební systém nebo poměrný volební systém.

5 899 kandidátů na pouhých 200 mandátů v posledních volbách do PS mluví samo za sebe. V průměru se nabízelo 29 kandidátů na jeden sněmovní mandát.

Podle krajů kursy od tutovek 24:1 až po jackpot 46:1. Klobouk dolů. Autory tohoto volebního systému určitě už dávno ulovili headhunteři sázkových kanceláří.
30. 10. 2013 | 16:52

tohecz napsal(a):

acim: Pri 9 volebnich krajich tak jak navrhujete (uz me to taky napadlo):

CSSD: 47
ANO: 43
KSCM: 34
TOP09: 27
ODS: 18
USVIT: 16
KDUCSL: 15

Viz http://goo.gl/fQOGvl
31. 10. 2013 | 14:00

Edgobard napsal(a):

Taky bych byl pro vyvážení velikostí volebních oblastí. Takový Karlovarský kraj má extrémní zaokrouhlení s 5 mandáty a vůle přes 40% voličů jde vniveč.
31. 10. 2013 | 18:59

---- napsal(a):

Proč se mi ty grafy nezobrazují?
02. 11. 2013 | 21:43

liczie napsal(a):

Skvělý článek, pane Gregore, děkuji! Můžete vysvětlit, proč v modelu s jedním volebním obvodem (jako na Slovensku) bez 5% hranice dostanou Piráti a Svobodní po pěti mandátech, přičemž SZ pouze jeden? Má to něco společného s tím, že voliči SZ jsou spíše kumulovaní ve (velkých) městech, narozdíl od svobodných a pirátských, kteří jsou přibližně rovnoměrně rozeseti? (aspoň můj dojem).
02. 11. 2013 | 23:25

Jirka napsal(a):

U varianty "Jeden obvod bez klauzule" je asi nějaká chybka - nemůže mít SZ 1 mandát, zatímco Piráti a Svobodní po 5 mandátech, když měli menší procento hlasů než SZ.
03. 11. 2013 | 01:33

roman napsal(a):

Upozornění, pro zobrazení grafů je nutné být přihlášen do googlu.
03. 11. 2013 | 01:41

liczie napsal(a):

Ještě jsem si všiml, že nesedí data z tabulky s grafy, jmenovitě u 35 obvodů mají Piráti a Svobodní nějaký modrý kopeček, přičemž doprovodný text to popírá a stejně tak již zmíněná tabulka.
03. 11. 2013 | 15:16

Adam napsal(a):

Osobně si myslím, že pro Českou republiku by byl dobrý systém s 3% klauzulí (nebo 5%, to zase takový problém není) a 8 volebními kraji, které by kopírovaly NUTS 2 rozdělení. Mají podobnou velikost i počet obyvatel. Mandáty by se nejlépe rozdělovaly stejně jako teď, ale podobným počtem voličů by bylo jisté, že se v každém kraji bude rozdělovat alespoň 20 mandátů, takže přirozená klauzule nebude vyšší než těch 5% (KV teď mají snad 10%). Další věc, kterou bych změnil, je d'Hondtův dělitel, který se teď používá. Ideálně za dánský, který je 1,4,7,10? tuším. Mandáty stranám by tak více odpovídaly skutečnosti a vůli voličů. Nechceš to zkusit, jak by to vypadalo, Kamile? Ale bylo by to na trochu delší přepočítávání.
17. 11. 2013 | 01:06

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy