Polovina roku je za námi, pojďme se proto podívat, jaké nejdůležitější změny legislativy se odehrály v předchozích šesti měsících. Pomocí vizualizace deseti zásadních hlasování ze Sněmovny přitom snadno uvidíte, jak rozhodovali jednotliví poslanci i celé politické strany.

1. Větší ochrana manželů při exekuci

Cílem příslušného návrhu je ochrana nezadlužené manžela či manželky při exekuci, např. se z exekuce vyjímá polovina peněz na jeho/jejím bankovním účtu, a to nejméně dvojnásobek životního minima. Takhle poslanci hlasovali o schválení návrhu ve třetím čtení:



Vizualizace je interaktivní - při najetí myší na ikonu poslance se zobrazí jeho jméno a strana.
Zdroj: Výsledek hlasování na webu Poslanecké sněmovny

S touto úpravou občanského soudního řádu přišla vláda. Po schválení poslanci návrh odešel do Senátu. Zde senátoři navrhli pozměňovací návrhy, které poslanci vzápětí schválili.

2. Zavedení zkrácené pracovní doby (tzv. Kurzarbeitu)

Příslušný návrh zavádí možnost spoluúčasti státu na financování mezd některých firem ve výjimečných případech (hospodářská krize, přírodní katastrofy atd.). Firmy by hradily 50 % plné mzdy a stát dalších 20 %. Podle zastánců návrh ušetří veřejné finance, protože zaměstnanci nebudou muset být propuštěni a následně pobírat sociální dávky. Podle odpůrců nejsou pravidla dostatečně jasná a mohou být zneužita.



Zdroj: Výsledek hlasování na webu Poslanecké sněmovny

Jedná se o vládní návrh. Sněmovnou byl již chválen a nyní je na pořadu schůze Senátu. Ten ho buď může schválit, zamítnout nebo upravit. Případné úpravy musí ještě schválit Sněmovna. Pokud senátoři návrh zamítnou, poslanci ve Sněmovně je mohou přehlasovat.

3. Zvýšení maximální rychlosti na dálnicích

Příslušný návrh umožní zvýšit rychlostní limit ze 120 na 150 km/h na čtyřech vybraných úsecích dálnic a z 90 na 110 km/h na celkem 200 km silnic 1. třídy. Nutno podotknout, že návrh rychlostní limit nezvyšuje, jen zavádí možnost pro jeho zvýšení. Případné zvýšení by bylo na dálnici vyznačeno informačními tabulemi a záviselo by např. na viditelnosti nebo povětrnostních podmínkách. Podle zastánců pomůže zvýšení rychlosti urychlit dopravu, podle odpůrců vzroste riziko dopravních nehod.



Zdroj: Výsledek hlasování na webu Poslanecké sněmovny

S tímto návrhem přišla vláda a byl schválen Poslaneckou sněmovnou. Senát ho vzápětí pozměnil, takže se nyní vrací zpět do Sněmovny. Poslanci mohou buď schválit navržené změny ze Senátu, nebo ho přijmout v původní podobě. Senátoři mimo jiné odmítli i možnost zvýšení maximální rychlosti na dálnicích.

4. Štědřejší investiční pobídky pro velké firmy

Příslušný návrh umožní vznik ekonomických zón pro velké investory s vyšší státní podporou pro zaměstnavatele na pracovní místo. Na pobídky by měla nově dosáhnout data centra a call centra. Podle zastánců návrh pomůže zvýšit konkurenceschopnost a zaměstnanost. Odpůrci argumentují, že návrh zvýší výdaje státního rozpočtu a že z hlediska ekonomického růstu je výhodnější podporovat drobné podnikatele.



Zdroj: Výsledek hlasování na webu Poslanecké sněmovny

I s tímto návrhem přišla Sobotkova vláda a hladce prošel Sněmovnou i Senátem.

5. Zachování tzv. lesních školek

Příslušný návrh fakticky umožňuje školkám v přírodě další existenci zejména tím, že je vyjímá z povinnosti plnit přísné hygienické předpisy platné pro "kamenné" školky.



Zdroj: Výsledek hlasování na webu Poslanecké sněmovny

Fungování lesních školek poslanci prakticky znemožnili, když loni v červnu schválili vládní návrh zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, který přísné normy pro podobná zařízení stanovuje. Původní hlasování, jež fakticky znamenalo likvidaci lesních školek, najdete zde. Novelu tohoto zákona, která umožňuje další existenci školek, předložila početná skupina poslanců složená ze zástupců všech stran kromě KSČM.

6. Zavedení elektronického registru přestupků

Příslušný návrh zavádí registr přestupků, elektronický informační systém, kam se má zapisovat drobná kriminalita. Podle zastánců bude snazší odhalit opakované porušování zákona, podle odpůrců jde o přílišný zásah do soukromí občanů.



Zdroj: Výsledek hlasování na webu Poslanecké sněmovny

Tento vládní návrh zatím prošel Sněmovnou a nyní ho mají na stole senátoři.

7. Novela zákona o vysokých školách

Tato novela zvyšuje sociální stipendium studentů a dává možnost odebrat titul nabytý např. trestným činem nebo plagiátorstvím. Zavádí také nový úřad řídící akreditace škol s vyššími pravomocemi. Akreditovány budou nově celé oblasti studia, konkrétní obory pak budou vypisovat samotné školy. Podle zastánců dává návrh větší volnost vysokým školám. Podle odpůrců povede ke snížení kvality vzdělání, hlavně na soukromých školách.



Zdroj: Výsledek hlasování na webu Poslanecké sněmovny

S novelou přišla vláda a zatím byla projednána v prvním čtení. Anna Putnová (TOP 09) při projednávání navrhla, aby byla tato novela vrácena předkladateli k dopracování, což prakticky znamená zamítnutí návrhu. Novela se nicméně bude projednávat dál, a to nejdříve ve výborech a poté opět na plénu ve druhém a třetím čtení.

8. Přísnější posuzování vlivu staveb na životní prostředí

Projednána byla i novela zákona o posuzování vlivu staveb na životní prostředí. Podle zastánců novela umožňuje větší zapojení veřejnosti do procesu povolování velkých staveb a zlepší ochranu životního prostředí. Podle odpůrců povede k průtahům, zvýšení byrokracie a ohrožení čerpání peněz z EU, protože některé stavby placené z těchto peněz se nemusí stihnout postavit včas.



Zdroj: Výsledek hlasování na webu Poslanecké sněmovny

Tato novela prošla Poslaneckou sněmovnou, ale Senát ji poté vrátil s pozměňovacími návrhy. Poslanci tyto pozměňovací návrhy senátorů vzápětí potvrdili.

9. Zrušení 2. pilíře důchodového systému

Příslušný návrh ruší tzv. 2. důchodový pilíř, v němž bylo možné odvést část důchodového pojištění soukromému penzijnímu fondu. Dle zastánců mohl 2. pilíř zajistit občany na stáří. Dle odpůrců nebylo zaručeno kladné zhodnocení vkladů a navíc docházelo k odvádění peněz z průběžného důchodového systému.



Zdroj: Výsledek hlasování na webu Poslanecké sněmovny

Se zrušením 2. pilíře přišla Sobotkova vláda. Příslušný návrh prošel hladce Sněmovnou i Senátem.

10. Kvóty pro uprchlíky

Toto hlasování se netýká přijetí návrhu zákona, přesto je ale zajímavé, protože souvisí s živě diskutovanou problematikou uprchlíků a přistěhovalectví v EU. Jedná se o hlasování o přijetí následujícího usnesení: "Poslanecká sněmovna odmítá povinné kvóty pro přijímání uprchlíků v jednotlivých členských zemích Evropské unie." Hlasování pro tedy znamená nesouhlas s kvótami, hlasování proti znamená souhlas s kvótami.



Zdroj: Výsledek hlasování na webu Poslanecké sněmovny

Návrh na přijetí tohoto usnesení padl při projednávání bodu "Informace vlády o bezpečnostní situaci a imigrační politice v ČR". Tyto "informační" body se zařazují na schůze, když si poslanci chtějí o nějakém tématu popovídat mimo rámec běžné agendy Sněmovny, mohou být úplně o čemkoli a obvykle se týkají mediálně zajímavých otázek. Přijatá usnesení mají sice nulovou právní váhu, ale zato odhalují pozice jednotlivých poslanců. Více o tomto konkrétním hlasování se dočtete v mém předchozím blogovém článku.

Tři zákony, které by mohly platit, ale nebudou

Pojďme se ještě podívat na několik dalších zajímavých návrhů, o nichž poslanci hlasovali v první polovině roku. Konkrétně se jedná o tři návrhy, jež byly buď zamítnuty, nebo nejspíše budou zamítnuty v budoucnosti:

1. Přímá volba starostů

Podle zastánců by tento návrh zvýšil možnosti občanů rozhodovat o vedení obce, podle kritiků by hrozilo nebezpečí populismu. Pokud by navíc voliči v nějaké obci zvolili starostou představitele jiného politického tábora, než je většina zastupitelstva obce, mohlo by to vést k faktickému zablokování rozhodování v obci.



Zdroj: Výsledek hlasování na webu Poslanecké sněmovny

S tímto návrhem přišla skupina poslanců Úsvitu. K nim se nepřipojili zástupci jiných stran, jež přímou volbu starostů rovněž podporují. Návrh byl zamítnut v prvním čtení, tedy hned při první příležitosti. Hlasování o zamítnutí vyvolal Jan Chvojka (ČSSD). Pavel Blažek (ODS) navíc podal návrh na vrácení předkladatelům k dopracování, což je prakticky stejné jako zamítnutí.

2. Zákaz privatizace státních lesů

Toto opatření navrhovala novela zákona o lesích, s níž přišlo zastupitelstvo Středočeského kraje. Poslanci ji zamítli už v prvním čtení. Hlasování o zamítnutí vyvolal Herbert Pavera (TOP 09). Návrhy zákonů předkládané krajskými zastupitelstvy nemají dlouhodobě v Parlamentu velkou naději na úspěch, téměř vždy jsou zamítnuty při první příležitosti.



Zdroj: Výsledek hlasování na webu Poslanecké sněmovny

3. Ztráta mandátu poslance po spáchání trestného činu

Podle této navržené změny ústavy by poslanec přišel o svůj mandát, pokud by byl odsouzen za spáchání trestného činu. Podle zastánců je např. těžko představitelné, aby poslanec nadále vykonával mandát z vězení. Podle odpůrců by mohl vést k účelovému stíhání poslanců s cílem odstranit je ze Sněmovny.



Zdroj: Výsledek hlasování na webu Poslanecké sněmovny

S návrhem přišli tři poslanci KSČM (Stanislav Grospič, Zuzka Bebarová Rujbrová, Zdeněk Ondráček) byl sice schválen v prvním čtení a nyní se bude projednávat ve výborech, velmi pravděpodobně ale nevstoupí v platnost - poslanci mohou odkládat jeho projednávání až do konce volebního období, nebo ho zamítnout v dalších čteních.

Téměř totožný návrh podala skupina poslanců KSČM už v minulém volebním období. Tehdy byl zamítnut už v prvním čtení na návrh Marka Bendy (ODS). Hlasování o zamítnutí najdete zde.

Kdo s kým hlasuje

Na závěr se ještě pojďme podívat, kdo s kým ve Sněmovně hlasuje. K zobrazení hlasovacích koalic používám statistickou metodu nazývanou analýza hlavních komponent (konkrétně model vytvořený matematikem Michalem Škopem).

Výstupem metody je dvourozměrný graf dole, v němž je každý poslanec zobrazen jako jeden bod. Vzájemná vzdálenost dvou bodů odpovídá tomu, jak často dva poslanci hlasovali společně. Tzn., že kdyby dva poslanci hlasovali pokaždé úplně stejně, byli by v grafu na stejném místě. Čím dál od sebe dva poslanci jsou, tím častěji hlasovali právě opačně (např. jeden "pro" a druhý "proti").



Poznámka: Graf je pohyblivý – animaci můžete spustit kliknutím na ikonu trojúhelníčku (►) vlevo dole. Obdobnou vizualizaci pro Senát najdete zde.

Proměny hlasovacích koalic v čase sleduji každý kvartál, protože třeba v předchozím volebním období docházelo k poměrně velkým změnám, a to hlavně u přeběhlíků. V tomto volebním období zatím žádné velké změny nepozorujeme. Sněmovna se stále dělí na tři shluky, které odpovídají relativně stabilním hlasovacím koalicím.

První hlasovací koalice odpovídá dělení na vládu a opozici a vymezuje ji vodorovná dimenze grafu. Druhou hlasovací koalici vymezuje svislá osa a odpovídá v zásadě dělení na pravici (ODS a TOP 09 dole) a levici (KSČM nahoře). Vládní strany a Úsvit se nachází uprostřed. Tato dimenze vzniká tím, že se vláda někdy spojuje s KSČM a hlasuje proti pravicové opozici a jindy se zase spojuje s pravicovou opozicí a hlasuje proti KSČM.

Novinkou je odchod několika bývalých poslanců Úsvitu z jejich klubu. Ti nicméně zatím stále hlasují stejně jako ostatní poslanci jejich původní strany. To je poměrně obvyklé, např. Jiří Paroubek hlasoval v minulém volebním období po odchodu z ČSSD prakticky stejně jako jiní sociálně demokratičtí poslanci.

Psáno pro HlidaciPes.org. Autor je datový analytik a politolog, působí v občanském sdružení KohoVolit.eu a na Katedře politologie Masarykovy univerzity v Brně.

Pokud se vám tento článek líbí, podpořte nás pomocí DMS na číslo 87777 s textem: DMS ROK KOHOVOLIT (cena 30 Kč, z toho 27 Kč pro KohoVolit.eu).