Třetina změn zákonů je z Bruselu

02. 11. 2015 | 09:11
Přečteno 2385 krát
Jaké změny zákonů k nám přichází z EU, o čem jsou a kdo je prosazuje? Tady je unikátní analýza.

Britové loni řešili otázku, kolik procent změn jejich zákonů pochází z Evropské unie. Tehdejší evropská komisařka Viviane Reding řekla v jedné debatě, že až o 70 % legislativních změn spolurozhoduje EU. Britský parlament to ověřoval a došel k názoru, že skutečný podíl se pohybuje někde mezi 15 % a 50 %.

Velký rozptyl je způsobený skutečností, že není jednoduché přesně určit, co všechno se počítá do platného britského práva. Na rozdíl od práva kontinentálního je totiž založeno na stovkách let různých předpisů, zvyků a soudních rozsudků.

Tahle otázka mě zaujala, proto jsem se rozhodl podívat se, jak jsme na tom v České republice. Kolik procent změn zákonů od začátku našeho vyjednávání o vstupu do EU bylo ovlivněno rozhodováním na evropské úrovni, o jaké změny šlo a kdo konkrétně je prosazoval? Tady jsou data.

Na rozdíl od rozšířené představy nám evropské instituce změny zákonů přímo nediktují. Místo toho přijímají různé druhy norem, které obvykle určují jen hlavní body požadovaných změn a následně dávají jednotlivým členským státům větší nebo menší možnost upravit si detaily podle vlastních potřeb.

Při projednávání návrhů zákonů implementujících evropské normy se často stává, že se kromě odsouhlasených bodů provedou ještě další změny, které s EU nemají vůbec nic společného a často jdou přímo proti původním unijním požadavkům. To je mimochodem jeden z důvodů, proč podle mého názoru EU jen tak nezanikne – dává politikům skvělou možnost měnit si zákony posvém a potom to svádět na „zlou“ Unii.

Jaký je podíl „euronávrhů“?

Český parlament udržuje přehled o tom, které návrhy zákonů přenáší evropskou legislativu do našeho práva. Kolik procent takových „euronávrhů“ bylo tedy schváleno? Ukazuje se, že od roku 2002, kdy se tyto normy začaly přijímat, tvoří „euronávrhy“ asi třetinu všech návrhů zákonů.

Předkládá je výhradně vláda (nikoli jednotliví poslanci), přičemž „euronávrhy“ tvoří asi polovinu vládní agendy a nezáleží na tom, jaká vláda je zrovna u moci – i vlády euroskeptické ODS předkládaly „euronávrhy“ stejně často jako ostatní.

Mají „euronávrhy“ větší šanci na schválení Parlamentem oproti ostatním návrhům?

Jednoznačně ano. Tabulka dole ukazuje úspěšnost jednotlivých návrhů zákonů v různých funkčních obdobích. V letech 2002-2013 byly neprojednané návrhy automaticky zamítnuty při rozpuštění Sněmovny. V aktuálním volebním období mohou být samozřejmě ještě projednány.



„Euronávrhy“ jsou schváleny skoro vždy, zatímco u ostatních návrhů zákonů je podíl zamítnutí poměrně vysoký. To je dáno skutečností, že mezi zamítnutými návrhy je řada těch poslaneckých, jež mají obecně menší šanci na úspěch než návrhy vládní. Podíváme-li se ale pouze na návrhy předkládané vládou, i v této skupině mají „euronávrhy“ větší šanci na úspěch, i když rozdíl není tak velký.

Z tabulky je rovněž vidět, že relativní počet ani úspěšnost „euronávrhů“ v čase neroste, naopak relativně nejvíce jich bylo přijato v době vstupu do EU v letech 2002-2006, kdy docházelo ke slaďování evropského a českého práva.

Jsou „eurozákony“ projednávány rychleji?

Další otázkou je, jestli „eurozákony“ prochází legislativním procesem rychleji, protože je větší zájem na jejich schválení. Graf dole ukazuje, že tomu tak není.



Je vytvořen ze všech schválených návrhů zákonů od roku 2002. Je vidět, že mezi „eurozákony“ a ostatními schválenými zákony není žádný velký rozdíl, v obou skupinách trvá legislativní proces skoro stejně rychle.

O čem „eurozákony“ jsou?

Nabízí se samozřejmě otázka, jaké oblasti našich životů EU vlastně nejvíce ovlivňuje. Můžeme ji zodpovědět díky tomu, že každý návrh zákona je doprovázen několika tzv. deskriptory, tedy slovy nebo souslovími popisujícími, čeho se týká. Můžeme tedy snadno srovnat, jaké deskriptory (či témata) se vážou k „eurozákonům“ a jaké k ostatním zákonům.

Graf dole ukazuje dvacet témat s největší převahou souvisejících „eurozákonů“ nad ostatními zákony. Jde tedy o témata, kde měla EU od roku 2002 největší vliv na podobu legislativních změn. Úplný seznam všech témat seřazený od největší převahy „eurozákonů“ k nejmenší je k dispozici zde. V grafu najdeme kromě témat týkajících se přímo EU především ochranu životního prostředí a regulace ve finanční oblasti.



A jaké okruhy našich životů naopak EU ovlivňuje nejméně? Graf dole ukazuje dvacet témat s největší převahou „domácích“ změn zákonů nad „eurozákony“.



Mezi nimi jsou především změny politického systému (ústava, referenda, volby), ale i témata týkající se územní samosprávy nebo rozpočtu.

Kdo „eurozákony“ prosazuje?

Poslední zajímavou otázkou je, jestli se nějak liší hlasování politických stran ve Sněmovně o „euronávrzích“ oproti ostatním návrhům. Očekávali bychom např., že euroskeptické strany je budou častěji odmítat. K zodpovězení této otázky mi pomůže metoda hlavních komponent podrobněji popsaná např. v tomto článku.

Výstupem metody je graf dole, v němž každý bod odpovídá jednomu poslanci. Vzájemná vzdálenost dvou bodů odpovídá tomu, jak často dva poslanci hlasovali společně. Tedy: kdyby dva poslanci hlasovali pokaždé úplně stejně, byli by v grafu na stejném místě. Čím dál od sebe dva poslanci jsou, tím častěji hlasovali právě opačně (např. jeden “pro” a druhý “proti”).



Každý poslanec je v grafu dvakrát – vybarvené body ukazují vzájemnou polohu poslanců při hlasování o „euronávrzích“ a průhledné body ukazují vzájemnou polohu poslanců při hlasování o ostatních návrzích zákonů. Graf je vytvořen na základě závěrečných hlasování o všech návrzích zákonů (tedy nejen o těch přijatých). Poslanci jsou obarveni podle strany, za kterou byli zvoleni.

Z grafu je vidět, že výraznější rozdíly v hlasování existují pouze u opozičních poslanců. Poslanci vládních stran hlasují o „euronávrzích“ skoro stejně jako o ostatních návrzích – jejich pozice v grafu je skoro stejná. KSČM hlasuje o „euronávrzích“ častěji společně s vládou (tedy pro) – plné červené body představující komunistické poslance při hlasování o „euronávrzích“ jsou podstatně blíže těm vládním (oranžovým, žlutým, tyrkysovým) než červené průhledné body představující komunistické poslance při hlasování o ostatních návrzích.

To může být způsobeno skutečností, že řada „ostatních návrhů“ jsou poslanecké návrhy právě z dílny KSČM, jež jsou obvykle zamítnuty hned na začátku jejich projednávání. Při takových hlasováních KSČM stojí obvykle osamoceně proti všem ostatním stranám, což v grafu vytlačuje průhledné červené body odpovídající hlasování komunistů o takových návrzích směrem pryč od ostatních poslanců.

U ODS, TOP 09 a Úsvitu je situace opačná – plné body představující poslance těchto stan hlasující o „euronávrzích“ jsou trochu dál od těch vládních než průhledné body odpovídající hlasování o ostatních návrzích. Rozdíl ale není veliký. Zajímavé je, že podle této metodiky vypadá TOP 09 skoro stejně „euroskepticky“ jako ODS – obě strany hlasují častěji proti „eurozákonům“ než proti jiným návrhům zákonů.

Grafy z minulých volebních období (2002-2006, 2006-2010, 2010-2013) neukazují skoro žádné rozdíly mezi hlasováním o „euronávrzích“ a ostatních návrzích zákonů. To je zajímavé zejména u období 2010-2013, kdy byly u moci vlády ODS. Ukazuje se, že v té době ODS schvalovala „euronávrhy“ stejně jako jakékoli jiné návrhy.

Psáno pro HlidaciPes.org. Autor je datový analytik a politolog, působí v občanském sdružení KohoVolit.eu a na Katedře politologie Masarykovy univerzity v Brně.

Pokud se vám tento článek líbí, podpořte nás pomocí DMS na číslo 87777 s textem: DMS ROK KOHOVOLIT (cena 30 Kč, z toho 27 Kč pro KohoVolit.eu).

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza C Cimburek Ludvík Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Růžička Michal · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy