Chemie zpupná a nenáviděná

16. 08. 2010 | 17:37
Přečteno 9376 krát
Dávné jsou doby, kdy se v drogerii dostala za pár haléřů spousta chemikálií a několik gymnazistů z každé třídy mělo doma laboratoř. Dnes chemie s převahou vítězí coby nejnenáviděnější školní předmět. Ponejvíce proto, jak je zpupná.
Tímto tématem jsem se trápil a napsal jsem o tom následující úvahu pro časopis Chem. Listy 104, 753-755 (2010)
http://www.chemicke-listy.cz/docs/full/2010_08_753-755.pdf

Když jsem nastupoval před více než padesáti lety na pražskou VŠCHT, bavila mne hlavně matematika a byl jsem posedlý redukcionistickými představami. Vím, že při zkoušce z filozofie jsem trochu šokoval zkoušející tím, že jsem za vrcholné filozofy prohlásil generaci Newtona, Descarta a Leibnize, kteří začali převádět přírodní zákony na problematiku matematické analýzy. Těšil jsem se, že mi budou sděleny definitivně platné zákony kvantové mechaniky, se kterými pak zručný a pracovitý matematik s velkým počítačem postupně objasní deterministicky všechny procesy v přírodě, technice a časem i v lidské duši a ve společnosti. Avšak při promoci jsem jen mohl konstatovat, že se na to trochu pozapomnělo. Přijal jsem tehdy fakt, že takovou výsadu mají mágové jako Koutecký nebo Zahradník, a v další práci chemického inženýra mi to ostatně nechybělo.

Po pár letech jsem s hrůzou zjistil, že sice svým dětem mohu poradit i v předmětech jako jazyky a dějepis, kterými jsem ve škole nikterak nevynikal, avšak že zůstávám zcela bezradný před jejich chemií.

Mám temné podezření, že středoškolská chemie se stala rukojmím lékařských fakult, které potřebovaly na něčem testovat, jak jsou maturanti schopni učit se něčemu, čemu není třeba rozumět. Aspoň učitelé chemie se rodičům žáků omlouvali, že to z takového důvodu musejí probírat. Zamlčeli, že se to také pohodlně zkouší. A fakulty si už zvykly vychovávat učitele k tomuto obrazu. Takže středoškoláci mají umět recitovat mantry o elektronových orbitalech, hybridizaci, v lepším případě umějí umísťovat do chlívečků šipečky, případně i nakreslí Schroedingerovu rovnici, o jejíž matematické povaze nemohou mít valné potuchy. (Pořádně jí v naši zemi rozumí jen pár desítek vyvolených a dovede pomocí ní leccos v chemii vysvětlit. Z nich jen zlomeček kvantově-chemických velekněží z toho umí dokonce teoreticky vytěžit i něco úplně nového.)

Je možno závidět kolegům fyzikům, že podobným postupem nezačínají výuku přednášením speciální teorie relativity. Nejdříve ji zcela pominou; dům se také zpravidla nezačíná stavět instalací internetu. Při výuce rovnováhy na páce fyzikové v prvním plánu dokonce klidně ignorují, že Země je kulatá a točí se. I s tímto jsou totiž získané výsledky praktické; dobře slouží jak při objasňování běžných jevů tak i při konstrukci strojů. Vnímavým žákům zůstává pocit existence výšin kvantové fyziky či astrofyziky jako tajemná výzva.

Dávné jsou doby, kdy se v drogerii dostala za pár haléřů spousta chemikálií a několik gymnazistů z každé třídy mělo doma laboratoř. Dnes chemie s převahou vítězí coby nejnenáviděnější školní předmět. Ponejvíce proto, jak je zpupná.

Takže tu máme generaci, která se dusí v případě, když se jí dostane do plic trochu dusíku, všechny plasty se pro ni jmenují igelit a všechna éčka (včetně kyslíku a vitaminu C) by zakázala. Máme učitele, kteří se bojí strčit do octa lakmusový papírek, všechno je jedovaté a nebezpečné a spousta středních škol vymýtila z pohodlnosti laboratoře pod záminkou, že jsou drahé. Protože mezi technickou a pedagogickou přírodovědnou chemií vládne leckde jakási bezdůvodná štítivost, jsou středoškolští učitelé většinou úplně odtržení od průmyslové reality. Studentské referáty, které se objevují na webu, bývají beznadějně archaické: kyselina sírová se vyrábí z pyritu komorovým procesem nebo ocel se vyrábí v Martinských pecích, alkany jsou nereaktivní (co je to asi petrochemie?), ethylen se získává při zrání jablek atd. Komická fakta najdeme i ve vzorové maturitě z chemie.

Snad by bylo zdravé, kdyby se chemie vrátila na základní škole k jednoduchosti; že hlavně to je něco jako lego stavebnice z prvků (kterých je sice přes sto, ale základní chemickou zajímavost má ani ne třicet) a připomenula, jak působí oxidační, redukční, kyselá a zásaditá činidla.

Středoškolákům by snad mohl k tomu přibýt nějaký prostší avšak názornější model atomu; třeba ten náš starý s červenými kuličkami s nápisem mínus. Tím se dá s koncepcí elektronového oktetu a s trochou geometrické představivosti slušně vysvětlit chemická i iontová vazba natolik, že to k všeobecnému vzdělání v obecné chemii docela postačí. Kapitola o teoreticky komplikovanějších modernějších modelech atomů a molekul sice nechybí v žádné americké učebnici chemie pro bakaláře, ale na běžných amerických Colleges, nemá za úkol sloužit coby energetická bariera cesty k chemickému vzdělání nýbrž to je návnada pro zvídavější studenty. Těch pár, které chemie zaujme, se může dále těšit na to, jak jim hlubší pohled na chemii poskytnou vysokoškolští kantoři, kteří tomu také pořádněji rozumějí.

Všude by bylo trvale zapotřebí vysvětlovat, že chemie není statickou hotovou vědou, zapsanou už v nějaké webové ...pedii, ale že to dlouho bude také vzrušující oblast sbírání zkušeností experimentálního i teoretického výzkumu jako cesta k porozumění přírodním dějům, k jejich rozumnému ovlivňování a průmyslovému využití.

A že to je výzva pro pracovité chytré mozky i šikovné ruce.

Přestože jsem se už s neskrývanou nechutí doučil dnes u nás běžně probíranou zpupnou a nenáviděnou středoškolskou chemii, pořád jí moc nerozumím. Avšak stále si myslím, že to ani není škoda.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Michal Macek napsal(a):

pamatuji si jak sme schaneli koncentrovanou kyselinu dusicnou ktera nam jedina chybela k vyrobe nitroglycerinu.nepodarilo se nam sehnat dostatecne mnozstvi.nastesti....:)
16. 08. 2010 | 17:43

ženská napsal(a):

Syn půjde do osmé třídy, učebnice fasovali už v červnu, tak jsem si trochu zalistovala, mimo jiné v chemii... to vůbec není o chemii! Knížka je plná veselých barevných obrázků, vtipů, okecávaček typu "nebojte se, chemie nekouše" a vůbec, tak nějak si představuji omalovánky pro školku. Tu trochu skutečné chemie skryli autoři tak dovedně, že ji možná učitelka ani nenajde a bude zkoušet z definicí "proč si tak hezky povídáme" a kluk, který si už před rokem se zájmem přečetl starší středoškolskou učebnici a leccos pochytil, bude za bl..., protože úča chce slyšet jen papouškování z vlastní minulé hodiny... :(((
16. 08. 2010 | 18:19

Jan Petr napsal(a):

Zlatá a pravdivá slova...
16. 08. 2010 | 18:20

v + f = s + 2 napsal(a):

ač jsem také absolventem VŠCHT, tak pronesu kacířský názor. Výuka chemie v současné podobě by měla být zrušena a nahrazena nepovinným seminářem pro zájemce o pokračující studium chemie na sš a vš. Mé zkušenosti říkají, že nikdo v mém okolí si z chemie nic nepamatuje a nedokáže odlišit třeba již zmíněná "éčka". Základy chemie bych přesunul do fyziky (vždyť co jiného je chemie než fyzika, v tomto souhlasím s P. Atkinsem)
16. 08. 2010 | 18:25

Ládik!!! napsal(a):

Z chemie si pamatuji jen chemického Alího a teď Kalouska.
16. 08. 2010 | 18:30

voroshilov napsal(a):

Copak,profesore,dnesni vzdelana a demokraticka mladez nema zajem o vyrobu vybusnin a snad ani nevi kdo namaloval tu prokletou tabulku?
No jo,jenom krvavy totalitni rezim pripravoval vzdelane absolventy,dnesni studenty zajima uplne jina chemie:-)
16. 08. 2010 | 18:42

Targus napsal(a):

Pokud si nikdo z chemie nic nepamatuje, je to jasným důkazem toho, že se asi opravdu špatně vyučovala.
Na druhou stranu pokud bychom měli přizpůsobovat výuku podle toho, co si kdo pamatuje ze školy, můžem to rovnou zavřít.
Maturanti neumějí počítat jednoduché zlomky, mají problém správně psát i-y, co se budou proboha v těch školách učit?
16. 08. 2010 | 18:50

Targus napsal(a):

Ještě k výbušninám, netřeba kyseliny dusičné, nám suprově bouchalo správně modifikované NPK, kterého byly v kažém JZD doslova mraky. A na výlov rybníka nebylo nic lepšího, než lehce upravená plechovka s karbidem.
16. 08. 2010 | 18:53

voroshilov napsal(a):

Konecne prichazime k tomu spravnemu modelu kde vzdelani ma jenom elita(Harvardy,Oxfordy,Jeily...)zbytku plebsu postaci zakladni znalosti-umit cist,psat a nasobilka,vic jako delnik u pasu nebo obsluha v mekaci nepotrbuje,pryc s univerzalnim socialistickym systemem narodneho vzdelani,emerika kde neznaji ani nazvy vlastnich statu je nas vzor!
16. 08. 2010 | 18:53

Ládik!!! napsal(a):

Jediné, co jsem si sám sestrojil, je destilační přístroj.
16. 08. 2010 | 18:55

Michal Macek napsal(a):

Targus:

nasim cilem se spoluzakama nebylo nic mensiho nez vyrobit dynamit :)))
16. 08. 2010 | 19:15

voroshilov napsal(a):

To nic,ted prijde Jozef K.(jeden z peti,psal ze se stridaji u kompu jako udernici)a vysvetli Vam ze je to vysledek normalizace.
16. 08. 2010 | 19:15

Radim Tolasz napsal(a):

Pane profesore,
chemií jsem byl poznamenán hlavně na gymnáziu začátkem 80. let minulého století (je hrozné psát o sobě stejně jako čteme na stránkách dějepisných učebnic :-). Musím i dnes přiznat, že mě zpočátku docela bavila a zajímala. Přece jenom se jedná, společně s fyzikou, o základ přírodních věd (alespoň podle mě).

Bohužel jsem chemii přestal chápat v okamžiku, kdy se vzorce přestaly psát a začaly kreslit. Dodnes to vnímám jako svůj odborný nedostatek, kterého jsem se nikdy nezbavil.

Rád bych všem středoškolákům popřál v oblasti chemie více chápavosti a středoškolským učitelům více zájmu a zaujatosti. Praktický život jim to v budoucnu v dobrém vrátí.
16. 08. 2010 | 19:21

Michal Macek napsal(a):

radim tolasz:

jojo organika - ale tam jde jen o pili a uceni se tech vzorcu nazpamet- to je jak s matikou,muzete to chapat ale dokud nespocitate aspon 1000 prikladu tak neziskate tu jistotu a praxi.a navic organicka chemie je velmi zajimava...
16. 08. 2010 | 19:23

myrta napsal(a):

Pane Wichterle,dá se tomu rozumět i tak,že i vystudovaný chemik může být zpupný a nenáviděný? Znám jednoho takového,škody nedozírné jím způsobené byly a ještě budou......
16. 08. 2010 | 19:31

voroshilov napsal(a):

myrta:
Jdete do marketu a prectete slozeni jakekoliv klobasy nebo jogurtu,mozna potom Vam neco dojde...
16. 08. 2010 | 19:33

Karel Mueller napsal(a):

Dobrý večer pane profesore,

nejdříve bych Vám doporučil navštívit blogy pana Šteffla a debaty pod nimi. Zejména ten poslední.

Maturoval jsem v roce 73 a původně chtěl chemii studovat (což jsem možná měl). Nevím, jak se vyučuje chemie na školách dnes, ale tenkrát se učila na ZŠ i SŠ zhruba tak, jak by se dle Vás učit měla. Vzpomínám si, že jsme tenkrát ve čtvrtém ročníku dostali taková skripta, kde byla uvedena SR, samozřejmě nikdo neměl ani ponětí, co vlastně říká. Nevím, kdo s tím geniálním nápadem přišel, ale nikdo z nás tomu nevěnoval sebemenší pozornost a učitelka chemie byla natolik rozumná, že se ani nesnažila nám to vykládat. Takže se důkadně zopakovala a prohloubila "klasická" látka z prvních tří let a přidalo trochu analytické chemie. Velmi rozumné.

Pokud jde o STR: Lorentzovu transformaci a její základní použití by jste teoreticky mohl vykládat na ZŠ. Ale na její pochopení je třeba dosažení určité úrovně myšlení. Stačí dát studentům SŠ i nejjednodušší úlohy vedoucí ke zdánlivým paradoxům. To asi znáte.

Ale neznám situaci na středních školách pokud jde o chemii, tak dost dobře nevím, o čem je vlastně řeč. Víte, když se podívám na výsledky uváděné panem Štefflem, tak bych považoval za neskutečně skvělé, kdyby absolventi SŠ měli znalosti chemie (tedy většina z nich), které by odpovídali naší ZŠ.
16. 08. 2010 | 19:43

Pepa napsal(a):

Targus,o NPK jsem neslyšel,asi jsem chyběl.
Ledek si však pamatuji
16. 08. 2010 | 19:59

Michal Macek napsal(a):

pepa

hnojivo to je n (dusik) p(fosfor) k(drasilk)
16. 08. 2010 | 20:01

jogín napsal(a):

Podepisuju.
16. 08. 2010 | 20:34

Al Jouda napsal(a):

To Michal Macek :
To nám se ve fabrice podařilo snadno vyrobit acetylid stříbra! A co s tím bylo legrace!
16. 08. 2010 | 20:35

Michal Macek napsal(a):

al jouda:

:) co to dela?
16. 08. 2010 | 20:41

gaia napsal(a):

MM
namáčeli do toho konce cigeret a ty pak bouchaly
16. 08. 2010 | 20:44

voroshilov napsal(a):

Michal Macek:
Dusicnan Stribrny jako antiseptik na otevrena zraneni a jako dulezita slozka pro vyrobu fotografii...
16. 08. 2010 | 20:52

DF napsal(a):

Pane Wichterle,
má zkušenost je jako spousty jiných, utrpení místo hodokvasu! (ZŠ 2./2 80. let, 7. a 8. tř.). Po prvních pár hodinách nastaly doma komplikace, až musel zakročit táta (chemik).
Hele, takovej kyslík má dvě ruce a vodík zas jedno ucho ... hliník je divnej kufr, má uši tři ... tohle se nauč nazpaměť: -ný, -natý, -itý, -ičitý, -ečný/ičný, -ový, -istý, ičelý. Že občas přešel z oxidu na kysličník mi vůbec nevadilo, ale mordy nastaly při molaritě, molalitě a normalitě. Naopak mendělojovku dám dodnes celou dokupy zpaměti (teda kromě aktinoidů) a ještě jsem se u toho nasmál (C-o Si Ge-rtrůdo Sn-ědla? Olovo? Ó S-lečno Se-jměte Té-ž Po-dkolenku). Ale celou dobu jsem neviděl jedinou titraci s indikátorem (jen u mamky v práci jako divadlo pro prťata zaměstnanců, ale to mi bylo asi 5, taky starší pan sklář nám vyfoukal každému nad kahanem zviřátko :-) No prostě chemickej výzkumák jako vyšitej.
Na gymplu problémy zhoustly. Naštěstí po dobách temna přišel čtvťák fyziky a vysvitlo slunce. Jak prosté milý Watsone.
Leč na PřF poslední hřebík do rakve: v rámci jakési reformy po 1989 z celé chemie nám biologům zůstaly jeden či dva semestry pel-mel všehochuti. Pán Bůh zaplať za 14 dní praktik na Albertově!!!
Od té doby živořím nad pár skulinkama, kudy unikají omamné výpary (zahradníkova Obecná chemie, konstruktér mikroelektrod pan Čáp - ten mi mezi řečí o hudbě vysvětlil uhličitanovou rovnováhu ... jen tak, banalita, ale vadilo mu, že nevím, jaké je pH coly a neoslovuji ho vokálem, ale jako dřevo v 1. pádě ... a dalo by se pokračovat). Jo a trojčlenku mě naučil rovněž táta s neskrývaným údivem, že to ve škole neberem.
Vzpomínky jsou hezký, ale co s tím? Dejte dokupy 5 kamarádů a na domácí video natočte 10 hodin chemie. Vy se nasmějete a děcka budou v pohodě brát o co by jinak ani nezavadily ... a třeba ještě ke stáru pohádkově zbohatnete :-))) Hlavně si na to nedávejte grant na MŠMT ...
16. 08. 2010 | 20:57

voroshilov napsal(a):

gaia:
Tezko do toho mohli macet cigarety kdyz ma to krystalickou formu:-¨)
16. 08. 2010 | 20:59

anellus napsal(a):

To Michal Macek, Targus et all. To jsem rád, že nejenom já jsem začínal seznámení s chemií také explozemi a Urbanskim. Mím cílem byla pro změnu nitrocelulóza, na ní konc.dusičná (tedy 65%) bohatě stačí. Musím se však pochlubit, mám stále všechny prsty a vidím na obě oči.
Ale k věci, plně se ztotožňuji s tezemi prof.Wichterleho o naprosté neefektivitě současné středoškolské výuky chemie. Jedničkář na gymnaziu dnes sice umí krásně namalovat hybridní orbital sp3d2 ale nerozezná modrou skalici od sody. Současná výuka chemie má snad jen jediný didaktický cíl a to, hluboce utajit studentům fakt, že chemie je, mimo jiné, též vědou experimentální. Ono to neplyne jen z pohodlnosti profesorů a nehorázných cen chemikálií ale také z dnešního společenského protichemického klimatu, odporu k chemii obecně a k průmyslové vzlášť. Zvídavý mladý chemik, pokud si opatří jen několik základních zcela banálních chemikálií, zcela jistě se dostane do střetu se zákonem o chemických látkách a přípravcích a případně i s dalšími (O odpadech a j.). Chemie je v očích dnešní společnosti téměř kriminální činnost a chemik jakési obskurní individuum, které v řídkých volných chvílích, když zrovna neotravuje vody a neznečišťuje ovzduší určitě alespoň "vaří perník". Takže současným mladým adeptům chemie lze jenom doporučit aby včas přesedlali na nějakou vědečtější a úctyhodnější disciplínu, jako je třeba daňový poradce.
16. 08. 2010 | 21:02

gaia napsal(a):

voroshilov
dusičnan a acetylid jsou dvě různé věci
16. 08. 2010 | 21:05

gaia napsal(a):

žáci nemají dnes vůbec zájem o přírodní vědy a po roce 89 první co bylo na ZŠ zrušeno byla přírodovědná praktika. A chemie je experimentální věda když se učí jen teoreticky tak to nikoho nebaví a je o ničem.
16. 08. 2010 | 21:10

Michal Macek napsal(a):

anellus:

nitroceluloza neboli strelna bavlna?taky sikovna vecicka:)))
16. 08. 2010 | 21:12

Galmudia napsal(a):

Pane profesore, díky za článek, mluvíte mi z duše. Ač z jiné generace, mám v mnohém podobné zkušenosti. Na SŠ jsem zažila "Čiperova skripta", pak u dětí některou z verzí "omalovánek", o nichž píše diskutující Ženská. Výjimkou nebyly ani situace, kdy se vlastně podle žádné učebnice nepracovalo. Ovšem k šipkám v chlívečcích se bezpečně dospělo vždy. Zato bych si ale netroufla žádat od většiny středoškoláků podrobnější vysvětlení každodenních banalit, jako např. proč se mastné nádobí lépe umyje Jarem.
16. 08. 2010 | 21:15

im napsal(a):

@DF

Popularizaci chemie pro ZŠ a SŠ velmi zábavnou formou dělá/dělal rozkošnou češtinou jeden srandovní Angličan, dr. Michael Londesborough, vysílala to ČT 2. Bavilo to nejen moje dítko, které mělo na SŠ skvělou chemikářku... a ano, labrky se ještě někde provozují, dítka v pracovních pláštích se skvrnami různých barev si to moc užívají..:-)

http://www.ceskatelevize.cz...
16. 08. 2010 | 21:19

Michal Macek napsal(a):

galmindia:

povrchove napeti :) - ale to je spsi fyzika ne?
16. 08. 2010 | 21:20

im napsal(a):

...laborky..
"-)
16. 08. 2010 | 21:21

Petr z Tábora napsal(a):

Pěkný příspěvek pane profesore. Také jsem se jako absolvent VŠCHT divil co se syn učí ve škole.Třeba je cílem školství chemii studentům znechutit, aby nám proboha nevyrostl nějaký další Heyrovský, Wichterle apod.či se nebádalo nad novými technologiemi. Úbytek laboratorních zkušeností našich studentů souvisí s nedostatkem financí, stále přísnějšími předpisy (obecně)a tím určitou "připosr....." učitelského sboru, který je navíc silně feminizován.
16. 08. 2010 | 21:38

Targus napsal(a):

Pro sklerotické dědky a neznalé mlaďochy:

NPK bylo dusíkaté hnojivo, ze kterého se nevelkými úpravami a přidáním běžně dostupných ingrediencí dá vytvořit prvotřídní sajrajt. Popisovat nebudu, neb nechci mít nikoho na svědomí. Jako u veškerých výbušnin a trhavin je totiž dodržovat velice pečlivě naprosto všechny podmínky při výrobě. Kamaráda stálo tři prsty při výrobě jiného svinstva seškrabávání pracně získaných krystalů žádaného polotovaru jen proto, že to dělal nožem z plechového tácu, na místo skleněné desky.
Nejnebezpečnější byly tekuté výrobky za války v Jugoslávii. Občas se kladly proti vyčišťovacím komandům do objektů, anebo jednoduše se spojily tenoučkým drátem nebo žíní dvě lehoučce zašpuntované láhve, každá na jedné straně pěšiny. Pak už Amíci začali dodávat průmyslově vyráběné nášlapné miny, takže sranda skončila.
16. 08. 2010 | 21:53

Kritik napsal(a):

Pěkný článek.

Když jsem na požádání známého měl jednou předat své poznatky z VŠCHT jeho synovi pro doučení chemie, po chvíli jsem zjistil, že mi vůbec nerozumí, ačkoliv obstojně mluvím česky jako svou mateřštinou. Chtěl jsem totiž, aby používal svůj rozum, jak říkáme, tím obyčejným, selským způsobem.
16. 08. 2010 | 22:03

rejpal napsal(a):

Konečně chápu, proč tolik lidí (včetně dokrorů) věří blbosti, že Prazdroj ze zásaditý, a nikdo si to nevyzkouší. Chemie je prostě pro většinu lidí hermetickou vědou a tak klidně zbaští, že v pivu našli silikon a že kalcium v pribináčku je něco jiného než vápník.
16. 08. 2010 | 22:04

Al Jouda napsal(a):

To Michal Macek :
Kousek acetylidu stříbra velký jak půl zrnka rýže dá při zahřátí ránu jak výstřel z pistole.
16. 08. 2010 | 22:30

derviš napsal(a):

Podobně znechucen může být i matematik nebo fyzik-mnohost je všude.Výběr je vždy nutný.
Ono skutečně asi lze pochybovat,že by kdy něco pořádného v chemii bylo zrovna vypočteno termochemicky nebo kvantovomechanicky.Ale to,že existuje ta možnost-tohoto druhého zrcadla,lešení okolo již postaveného v chemii je přece svým způsobem přínosné,ne?
Periodická tabulka prvků spolu s nerozlučným Bohrovým modelem atomu vnesly do chemie nepopiratelný vnitřní řád.Výpočty vlnovými funkcemi a orbitaly přece asi častěji používají přímo fyzikové než chemici:k objasnění vlastností látek,jako je magnetismus apod.
Predikce je i zde zatím spíše nemožná.Objasnit nalezené-ano.Užitečnost matematiky v chemii je srovnatelná s její užitečností pro konstruktéry strojů.Potřeba je vždy specifická.
Orbitaly vnesly do světa chemických molekul prostorové znázorňování energií,ale v zásadě jsou to něco jako móda v šatech:mnoho vlastně neřeknou,ale pomohou systemizovat,rozlišit.Kombinovat-hypoteticky.Kdy se trefíte-to je jako se vším v životě-asi málokdy.
Ono má autor pravdu,že by se mohlo rozlišovat kdy škola připravuje pro mnohostrannou praxi a kdy pro čtenářství všeho druhu vědeckých mód.Asi dnes preferují tu druhou možnost.Tím se odpoutá student od tradiční chemie,ale najde náhradou něco v té novější.Ale nemůžeme říci,že stávající praxe je jenom zastaralá.V tom je problém,opravdu.Kvantoví chemici vnesli velkou přesnost do úvah o molekulách a rerakcích,ale jsou velmi málo využiti např.ve fyzice a obávám se,že ne příliš i v chemii.Jsou asi pro svůj způsob uvažování málo použitelní.Přednost dostane fyzika nebo chemie.
16. 08. 2010 | 22:33

Pierre napsal(a):

ad Voroshilov et Gaia: Nejednalo se spíše o "jododusík"? Ten je "humánnější" než acetilid (z dávné zkušenosti).
P.S. Věřím, že klimakteriologové mají dobře nastudované vlastnosti té zhoubné CO2 v IR oblasti...
16. 08. 2010 | 22:36

pavel fadrný napsal(a):

Targus??
Opravdu nekecáš?Nepleteš si NPK s ledkem amonným nebo přímo s dusičnanem amonným?
16. 08. 2010 | 22:39

voroshilov napsal(a):

Pierre:
Nevim co ma trhavina joddusik spolecneho s acetilidem stribra,prominte,nejsme vsichni absolventi Pardubicke chemicke fakulty nebo jak se to jmenuje?
16. 08. 2010 | 22:50

vlk napsal(a):

Chemie mi na základce nijak zvlášť neučarovala ani nevadila.
A kupodivu jsme zjistil, že organická, o které jsem před začátkem výuky chemie v osmičce neměl potuchy , že xistuje, s emi nějak líbila daleko víc e než anorganická. A si ptroto, že s e člověk nemusel šprtat Mendělejevovu tabuli..
Nicmén ě pamatuji, ž e jako dítě jsme si mohl koupit v hračkářství za DVACET korun - tehdy docela pěníz !!! soupravu MlaDÝ CHEMIK S kterou jsme s edocela vyblbnuli..
Co s e učí dnes na základce nebo na střední z chemie netuším. Mám na to doma lidi. Ti dokázali bezpečně chemiemi protáhnout jak syna, tak oba synovce.

Ale řekl bych, že chemie je na tom stejně, jako ostatní technické předměty, s vyjímkou IT.
že nemá solo speciální problém, ale je obecně v nemilosti. Nedá s e totiž okecat. Stejně jako matika, pružnost a pevnost, teoretická elektrotechnika nebo kterákoli jiná technická disciplina.
To je její kámen úrazu.
Nicméně jsou absolvent chemie, co rozumějí úplně všemu. Prý i financím... Prý. Když to rozumění vidím v reálu, říkám si, ž ani na té chemii to nefunguje úplně dobře.
16. 08. 2010 | 23:01

vlk napsal(a):

značka Pierre


jsi zpátky z cest příteli nebo jste nový nick, který s e jen náhodou kryje s mým přítelem?
16. 08. 2010 | 23:03

Al Jouda napsal(a):

To voroshilov :
Společného mají to, že jsou tyto látky obě třaskaviny (nikoliv trhaviny).
16. 08. 2010 | 23:07

Antonín Hrbek napsal(a):

Vážený pane profesore,

máte pravdu v tom, že dnes je obtížně seženete drogerii, kde by bylo možno zakoupit základní chemické látky v dekových množstvích.

Dovoluji si Vás ale upozornit, že změnu výuky od Votočkovské "praktické chemie" (a la že nejde např. současně hnojit síranem amonným a práškovým vápnem) k "chemii teoretické" nastartovala kniha autorů Wichterle - Petrů Anorganická chemie v roce 1953. Třeba ji doma ještě najdete.

Středoškolská chemie by měla být především chemií praktického života.
16. 08. 2010 | 23:25

Targus napsal(a):

To pavel fadrný:

Jedině že by to měli v ACHP ve špatných boxech. Jinak já jsem tam tenkrát nebyl za mistra výroby, ale jako nosič a instrumentář. Podrž, podej, přines. Šéfa dělal zneuznaný génius - takto téměř absolvent chemické průmyslovky vyhozený pro vytváření nepřetržité řady průserů tvořících souvislý řetězec. Jeho majstrštyk byl výbuch moučného prachu. Sundalo to střechu z opuštěného baráku a mě to tenkrát stálo takový výprask, že jsem si fakt dva týdny nesedl. A museli jsme zaplatit ty tři pytle mouky, co jsme si vypůjčili na ten experiment.
16. 08. 2010 | 23:28

Tomáš napsal(a):

Pane Wichterle, co se týká chemie jsem sice černá ovce rodiny protože jsem vystudoval matematiku na FJFI (děda, táta, máma - všichni chemici), ale úplně stejné stesky by se myslím daly napsat o všech přírodovědných předmětech na ZŠ a SŠ.

Je to dáno i tím že cílem ZŠ a SŠ v podstatě není žáky naučit, ale protlačit je přes formální přijímačky na další školu. Když si k tomu připočtete že mnoho kantorů danému předmětu vlastně nerozumí a nejsou tak schopni např. podat výklad za rámec toho co je v učebnici.

Takže se bifluje velké množství informací které žákům nic neříkají a mnohdy na ně ani v daném věku prostě nejsou připraveni co se rozvoje abstraktního myšlení týká. A nikomu to nepřijde divné ...

Přičtěte si k tomu že výrazně opadl zájem o přírodovědné obory na VŠ (na rozdíl od všelijakých pofiderních "mezinárodních vztahů" apod.) a budoucnost nevypadá růžově.
17. 08. 2010 | 02:13

Ládik!!! napsal(a):

Po ránu jsem ssi vzpomněl na dělbuchy z travexu (snad se dá ještě koupit) - v roztoku z travexu namočit sací papír, usušit, "zašulat" s trochou drceného uhlí, cukrem a doutnákem do zámotku (několik vrstev utaženého provazu), v nepromokavé úpravě s igelitovým obalem. Spolehlivě to vyhodilo vodu z tůně (daleko utéct) a pstruhy jsme sbírali po louce.
17. 08. 2010 | 06:01

amdg napsal(a):

Děkuji profesore. Konečně jsem pochopil, proč jsem chemii na gymplu nesnášel. Nebylo v silách středoškolské profesorky vysvětlit něco, co chápali jen jedinci na Akademii věd.
Obecně: dnes nenávidí děti angličtinu, protože je to nemá kdo naučit. Jsem učitel a vidím, že chyby je v pedagogice pedagogů. Tedy v lidech.
17. 08. 2010 | 06:16

derviš napsal(a):

U "orbitalu" jako obrázku molekuly si 99,9% studentů na SŠ myslí,že vidí "prostorově" molekulu.Ale právě toto to není.
Pokud se vpočítává někým čistě chemický orbital-představuje téměř všeho reálného smyslu zbavený pojem-obrázek.Protože je to "jednočásticové" řešení rovnic,které kvantově řeší problém prostorového rozvrstvení coulombické -elektrostatické energie v konkurenci s odstředivou silou celkově N elektronů molekuly.Odstředivá síla u každého z N elektronů individuální je,ale ne tak je individuální elektrostatická energie.Ta je sdílena všemi elektrony elektronového obalu jádra v Bohrově modelu atomu -molekuly a hrubá metoda lineární algebry,která vytvoří orbital je sama o sobě výsledkem nereálná.Nekolektivní,škrtající (N-1) a ponechávající 1.V tom smyslu může dát jen orientaci částečně chemicko-vazební 1 vazebního elektronového páru,ne celé násobné vazby .
V dalším postupu při započtení kolektivnosti látky složené z mnoha molekul se už nejedná pouze o N elektronů jedné molekuly,ale o N rovné prakticky nekonečnu,resp.přesněji obrovskému tzv.Avogadrovu číslu (počet molekul v 1 kmol látky).Tam se v případě kapalné látky neumí říci dodnes téměř nic.V případě plynné lze vycházet z chemického orbitalu.V případě skupenství pevné látky-platí jiný,fyzikálnější orbital,který lokalizuje elektron do tzv.zóny v pevné látce,případě k jejímu dnu apod.To je opět možné hlavně jen v nejhrubším,prakticky nereálném modelu pásových energií v pevné látce.S možností využít krystalosymetrii.Zde do rovnic přibudou další fyzikálně významné síly krom elektrostatického Coulombova přitažení k jádru a odstředivé síly:síly výměnné.Nezřídka i další členy magnetické a elektrovodivostní povahy.Tím se orbital před našima očima mění podle použitého modelu výpočtu z chemického a ostatních fyzikálních orbitalů vzájemně k nepoznání.Tyto metody jsou jen přibližné vzhledem ke kolektivizaci elektronů de facto.Jsou to ekliptiky hypoteticky individuálních elektronů v typizovaných a zjednodušených modelech látek,které pro účel specifického efektu berou v úvahu jen něco.Vlastní rovnice problému-Hartree -Fockovy,které zaměňují Schroedingerovu rovnici v mnohočásticovém problému,jsou málo atraktivní pro matematiku zatím zabývající se jednoduššími rovnicemi určitějších typů a jako nelineární nelokální integro-diferenciální rovnice vlastně dosud ve srovnání s jiným v matematice rovnic prakticky nevyužity,kvalitativně neřešeny a nechápány.Odtud se pak hrubými linearizačními metodami střílejí jako účelové šatičky jeden orbital za druhých pro ilustraci knížek,nenesoucí de facto žádnou informaci,krom kresleného obrázku přinášejícího psychologické uspokojení "jak se do toho vidí" a "co se už umí".
Naopak např.čistě matematický stroj-tomograf-pro znázornění rakovinného nádoru prostorově-je daleko reálnější nástroj.To je tím,že není fyzikální povahy,úvahami o silách a efektech fyziky se často i téměř nemusí zabývat-je to kinematický nástroj popisu chodu paprsků jakéhokoliv záření narazí -li na odrazivou hmotu (platí ovšem jak kde).
Nicméně pokud k němu není navíc známa fyziologická,neurofyziologická a biochemická funkce zviditelněné vrstvy nádoru,opět podobně jako orbital neříká pro praxi téměř nic.Je to střílení od boku,pistolnictví.
17. 08. 2010 | 07:14

Targus napsal(a):

To amdg:

Dnes nenávidí děti málem všechny předměty, protože situace v pedagogických sborech je, co se týká odbornosti, celkem katastrofální. Polovina lidí jsou zkrachovalí inženýři, kteří nemají na to, aby se uchytili v oboru, tak jdou učit a nějak si dodělají dálkově potřebnou aprobaci, přičemž výsledky jsou více než tristní.
Odstrašující příklady:
inženýrka chemik - angličtina
inženýrka hutník - biologie
inženýr strojař - čeština
O všech se dá s úspěchem tvrdit, že v těchto předmětech normálně plavou, o nějakém zvládání metod výuky není ani řeči.
17. 08. 2010 | 07:26

Milan napsal(a):

Školy přestaly být institucemi vzdělávacími a staly se institucemi pro ideologickou indoktrinaci k vytváření sociální konformity.
A tak se místo matematiky, fyziky, chemie a biologie učí sexuální výchova, ekologická výchova, výchova ke "zdravému" životnímu stylu a podobně.
S vzděláváním to už nemá nic společného - je to napak antivzdělávání.
17. 08. 2010 | 08:30

gai napsal(a):

no a též na ZŠ se učí chemie jen v 8. a 9. ročníku a jak známo dnešní děti v devítce již nedělají vůbec nic mnohdy si ani nevšimnou že nějakou chemii mají.
17. 08. 2010 | 08:33

amdg napsal(a):

S tím odbočením školy od vzděláváním zápasíme už tak půl století. Já pamatuji školu i svazácké schůze. SRPŠ. Už méně nějaké studentské práce. I olympiády byly nějak přidruženou výrobou. Byli i dobří učitelé, zvláště pak učitelé češtiny a angličtiny. (Tenkrát je to nejspíš bavilo).
17. 08. 2010 | 09:08

bigjirka napsal(a):

Školy přestaly být školami především proto, že dnes jde na VŠ 58% populačního ročníku, nemám přesný údaj o SŠ - odhadem 80%. Nahlédnutím do distribuce Gaussova rozdělení zjistíme, že spodní okraj IQ vysokoškoláka je někde na necelých 90 a středoškolák koketuje s hranicí debility. Je tedy skoro jedno, co je učíte, výsledek konverguje k nule. Škola je jinou formou řešení nezaměstnanosti. Kdyby existovaly PSŠ a PVŠ - pomocné školy, ještě by to šlo. Ale takhle to zasahuje všechny školy a obory. A do toho ty nešťastné deformy! Zeptejte se dnes středoškoláka, co to cítí za moderním diesel autem s katalyzátorem!
17. 08. 2010 | 09:20

kolega Fyzik napsal(a):

mate pravdu. Ale je Vam to k nicemu, buhuzel pro nase deti.
17. 08. 2010 | 09:53

dabei napsal(a):

Pokud země ( a ČR je tomu až příliš blízko) nemá vlastní VŠ inteligenci,schopnou kriticky hodnotit nakupovanou přístrojovou techniku,její omezení,účel,smysl,chytristiku(+-) a nemá obdobně lidi schopné přijmout kriticky,filtrovat laviny,vlny západních vědeckých výsledků-je odsouzena a) k obrovským ekonomickým ztrátám b) k provozování zcela formální vědy c) k školství ztrácejícímu smysl
Bohužel generace českých vědců a VŠ vyrostlých v šedesátiletí po 2.sv.válce byly přesně takové,ne opačné.
Bohužel u nás se daleko více zavedlo pro vzdělance fungování v pozici a normativní funkci instituce nežli,že by se od nich chtělo myšlení.Potom ale následně jsou na úbytě i "zlaté české ruce",protože je neživí dost nápadů,aby pracovaly vynalézavě.
My tu máme doslova plejády vědců a intelektuály,kteří před čímkoliv ze západu jen klekají a modlí se k tomu.Pokud hlouběji indikujete co z toho a jak použijí,je to děsivé.Stav je tak alarmující,že si to společnost není schopna ani uvědomit.Obludnost rozměrů zdejšího nemyšlení.
17. 08. 2010 | 09:53

karkulka napsal(a):

Ó jé, já si pamatuju z chemie na ZŠ spoustu věcí! Dodnes odříkám koncovky kysličníků (pardon, oxidů), umím napsat vzorce hydroxydů (tak se to tehdy psalo) a kyselin, odříkám tabulku tvrdosti... A to je mi 65! :-)
17. 08. 2010 | 10:03

kozoroh napsal(a):

Myslím, že nejde jen o chemii a že úpadek výuky exaktních věd nenastal až po sametu. Začalo to už někdy na počátku 80. let snahou o vytváření co největšího počtu maturantů. Dnes se zase uměle vytvářejí vysokoškoláci bez ohledu na kvalitu. Trufám si tvrdit, že největší počet vš studentů je na "měkkých" oborech, kde se dá leccos okecat. Na technikách se musí vědět.

A chemie? Vidím ji jako mladší sestru fyziky. Jestli se dá něco z ní pochopit pomocí komiksu (nick ženská) dost pochybuji. To je infantilní představa podobná mé, když jsem se rozhodl patřit k těm pár vyvoleným, chápajících kvantovou fyziku. Moje snaha skončila u Schroedingerovy kočky. Dál už skoro nic.


P.S.: Musíš do všeho tahat Kalouska, vlku? Zkus se léčit, protože to už je obsese!
17. 08. 2010 | 10:11

Vosavbotě napsal(a):

Pravda pravdoucí pane profesore,

ale jde především o toho učitele.

Zatímco na základní škole do nás paní učitelka jakési znalosti napěchovala jako bucharem a já se zúčastňoval chemických olympiád, na průmyslovce jsme měli chemii jen jeden rok a tu se nás učitelé poznovu snažili naučit - ný - natý - itý...
Vrchol tomu nasadil človíček, který měl pocit, že nás za tři měsíce seznámí s organikou.

Není divu, že na vysoké jsem si už nepamatoval nic a v laboratoři měl menší problém, poněvadž bublalo to správně, ale v chemických rovnicích se mi vždy polovina reaktantů poztrácela, takže jsem možná objevil novou jadernou reakci, ale na zápočet to nestačilo...

Prostě chemii učit hlavně s přihlédnutím k praxi, abychom prostě věděli, co je v čistícím prostředku, v limonádě a benzínu.
17. 08. 2010 | 10:16

Al Jouda napsal(a):

To Ládik!!!
To jste byl asi v kroužku ochránců přírody :))))
17. 08. 2010 | 11:02

Ládik!!! napsal(a):

Al Jouda -
takové kroužky ještě nebyly a do Pionýra mě rodiče nepustili. Kdoví, co dělali tam za pokusy :((
17. 08. 2010 | 11:50

Pierre napsal(a):

ad Vlk: Platí 2.možnost s výhradou: Tento pseudonym používám již několik let, jen jsem se kvůli změně podmínek na některých blozích vzdal komentářů. Tento je mé poslední útočiště. Snad zde budu správou a komunitou tolerován.
17. 08. 2010 | 11:54

Samuel napsal(a):

Díky za tento krásný blog. V letech 1972-76 jsem absolvoval chemii na jednom prestižním gymnáziu. Celé hodiny jsme usilovně psali "nejnovější poznatky", které byly "právě v tisku do vysokoškolských skript". Psaní jsem nestíhal, a tudíž jsem se neměl dost dobře z čeho učit, nemluvě o tom, že jsem vůbec nechápal co to tam je. Z chemie nevím vůbec nic a dodnes se budím ze sna v představě dvou neohlášených zkoušek do pololetí z tohoto papředmětu. Z představy, že se dodnes chemie učí ve stylu "Marxismus Leninismus" mi běhá mráz po zádech. Moje děti ji budou mít zanedlouho ve škole. Jsem fanda Vašich blogů. S pozdravem Sam.
17. 08. 2010 | 13:05

Karel Mueller napsal(a):

Samuel:

Obávám se, že to může být daleko horší.

V roce 94 jsem se díval, jak se učí chemie pro stavební průmyslovky. Je tam jen v prvním ročníku. Měl jsem pocit, že se autoři zbláznili - půl roku anorganická a půl roku organická chemie.

V části organické chemie byla takřka doslova opsaná značná část "zelené příšery" (učebnice organické chemie pro druhý ročník VŠCHT, nevím, jestli se ještě používá).
17. 08. 2010 | 13:12

voroshilov napsal(a):

Samuel:
Prozrad'te nam,jak se da ucit chemie ve stylu"Marxismus Leninismus"?
Nebo proto ze liny pomaly student Samik nic nechapal a nechtel psat muze treba...no ten rusak co vymyslel tabulku hm...Mendela nebo Marxa?
17. 08. 2010 | 13:24

scientist napsal(a):

mě to nedá :)

"Dnes chemie s převahou vítězí coby nejnenáviděnější školní předmět. Ponejvíce proto, jak je zpupná."

"Těšil jsem se, že mi budou sděleny definitivně platné zákony kvantové mechaniky, se kterými pak zručný a pracovitý matematik s velkým počítačem postupně objasní deterministicky všechny procesy v přírodě, technice a časem i v lidské duši a ve společnosti."
17. 08. 2010 | 15:27

kamilwichterle napsal(a):

scientist:
Musíte si tento můj naivní názor transponovat do věku 16 let, kdy jsem nastupoval na VŠCHT.

Myslíte si, že by nebylo milé a užitečné, kdyby dnešní mládež měla podobnou důvěru v mocnost vědy a chuť přispět k dílu?
17. 08. 2010 | 16:00

DF napsal(a):

Pane Wichterle,
naivně jsem si říkal ... Chemické listy, to by mohlo být čtení do metra. Prvním dvěma respondentům bych navrhl jejich výtvor svázat do kamenných desek a otřískat o hlavu! Ale budu shovívavý (díky příspěvku p. Čecha) a uctivý neb nechci, aby došlo k znesvěcení kamene.
Jestliže je ale poměr tohoto mentálního výkonu i na SŠ, libo v jakém předmětu, tak je to v řiti. A nepomůže Wichterle (O.), Heyrovský, Zahradník ... třídit je třeba! A pod hrozbou vězení bránit děti před didaktiky ... Sám mám zkušenost z pokusu o didaktiku biologie (na společný základ chemici chodili s námi). Jistá paní, jméno jsme díky Bohu zapoměl, se jala vysvětliti budoucím učitelům co je to brainstorming: "Pište si, brainstorming je když ..." Zabít? Ne! Vytřídit!!!
17. 08. 2010 | 16:37

vilček napsal(a):

To autor: Vaše podezření, týkající se výuky chemie je správné. A nejen chemie!!!
Při zjištění, co dnešní
středoškoláci ale i dnešní bc.
a mgr. znají z chemie se stydím,
že z ní po šedesátce ještě znám
5x tolik!
17. 08. 2010 | 17:06

Li-Chang napsal(a):

Před šedesáti lety jsem měl z chemie jedničku a nesmírně mě bavila, z té současné bych určitě propadnul a šel bych k lopatě. Chemie, zejména farmaceutická se do značné míry dělá na počítačích a experiment je považován za drahé a nevýnosné zlo. Ale byla to většinou náhoda, že se při experimentování přišlo na něco, na co jsou počítače úpně blbé a neschopné a co přineslo lidstvu nesmírný užitek. Pracoval jsem čtyřicet let v oboru, který by bez experimentů byl na nic. Dnes v tomto oboru jsou odborníci, kteří si vystačí s počítačem, vymýšlejí modely, mění parametry a okrajové podmínky, vymýšlejí teorie, které nikdo neověřuje, protože každý experimentátor na první pohled pozná, že jde o hovadiny. Jestliže pan Kapica tvrdil, že devadesát procent vědeckých prací není k ničemu, k čemu jsou asi ty dnešní. To jak se vykládá řada oborů by možná potřebovalo nějakou renezanci. Podstata věci asi spočívá v následujícím. Programovací jazyk C je naprosto srozumitelný každému, objektově orientovaný jazyk v podstatě dělá totéž, ale všemu se říká jinak. Vše se mění, proč věci dělat jednoduše, když je možno je dělat složitě. I matematiku lze úplně utopit v množinách.
17. 08. 2010 | 18:29

Karel Mueller napsal(a):

Li chang?

To myslíte vážně? Pak je to katastrofa.

Těch proměnných je tolik, že exaktní modely jsou nemožné. To platí i v aplikované fyzice, natož v biochemii.
17. 08. 2010 | 18:38

vlk napsal(a):

Pierre
jistě pochopíte moje zklamání z vaší odpoěvdi. Byl tu někdo, kdo psal pod nickem pierre. Psal naprosto skvěle.
Mám čest jej titulovat příteli. Jenže s evydal na nějakou hodně dlouhou pouť po světě. těšil jsem s e , že je zpět.

No nic. takže vítejte. Ale uvidíte sám, že je to tad y také pěkná divočina.
17. 08. 2010 | 22:02

pavel fadrný napsal(a):

Targus!
A baron Prášil je Tvůj dědeček.
17. 08. 2010 | 22:40

scientist napsal(a):

dobrý den pane profesore,

já mám rozbíhavé myšlení a často mi nedojde, že to, co zůstává nevyřčené, může být chápáno různě. Z těch dvou vedle sebe postavených citátů lze, pochopitelně, číst různé věci.

pro mne ta důvěra v exaktní vědu z druhého citátu není znakem osobnosti, ale především doby a kontextu, ve kterém je možno takto myslet.

co se týče mladých: já bych zde rozlišil dvě věci, které se často míchají. Libido plynoucí z poznávání a ze zvědavosti a libido plynoucí z moci (vědění je moc) či z úzkosti (která se pak kompenzuje právě snahou po ovládnutí, tedy po moci).

já to nemíchám a stačí mi to první, tzn. moje zvědavost. A ta se děsí dne, kdy by někdo tomu všemu udělal utrum tím, že vysvětlí úplně všechno. Pak už jen zbývá se oběsit, game over :)
17. 08. 2010 | 22:56

skeptický napsal(a):

"Je velký rozdíl něčemu dosud věřit a něčemu znovu věřit.Dosud věřit,že Měsíc působí na rostliny,prozrazuje hloupost a pověrčivost,ale znovu tomu uvěřit svědčí o filosofii a přemýšlení".
Lichtenberg

Posuzovat chemické prvky podle vzhledu či zevnějšku(lego)sice na chemii stačí,ale je to posuzování koně podle sedla,a podstatné zůstává skryto.

A rozvíjet se dál a dál do třírozměrného prostoru,kde naše představivost končí,je vzdalování se od jádra problému,který byl znám už dávno,a dodnes se jej nikdo nesnaží vyřešit.A zapřádání se do složité matematiky vede do osidel,a limituje počet myslících lidí na matematiky.

Občas se stává,že narazíme na pravdu.Trochu se pozastavíme,že to je zajímavé,ale pak spějeme dál,protože nevíme,k čemu by to bylo dobré.
18. 08. 2010 | 00:24

Dalibor Štys napsal(a):

Výborný článek.

Abychom trochu vzdorovali současným trendům, pořádáme pro nadané středo- a vysoko- školáky experimentální letní školy http://www.greentech.cz/sum... a podíálime se na kursech otevřená věda pro středoškolské učitele
http://www.otevrena-veda.cz/

To Karel Mueller:
Váš pohled na poznatelnost biochemických reakcí v živé buňce není správný. Je to podobné jako přechod kvantová chemie - termodynamika. V termodynamice také nesledujeme každou molekulu, ale sledujeme stavové proměnné, které jsou projevem makroskopického chování jejich souborů. Stejně tak je to s živými systémy. Fakt, že biochemie a její derivát molekulární biologie momentálně dominují poznání nic nemění na tom, že metabolické a signální cykly udržují buněčné a nadbuněčné systémy v asymptoticky stabilních stavech.

Není to na krátké povídání, ale jen pro přiblížení, asymptoticky stabilní struktury pozoroval ve směsi chemikálií v nerovnováze už koncem 50. let a na mezinárodní scéně byla prezentována v roce 1969 v Praze Anatolem Žabotinským. Dá se modelovat velmi jenoduchým a pochopitelným modelem (viz třeba implementace v netlogo http://ccl.northwestern.edu... model B-Z reaction). Jinými slovy, není třeba znát identitu všech chemikálií, stačí znát hlavní proměnné a vlastnosti stabilního cyklu. Tak jako v termodynamice, která je nakonec základem vší chemické praxe, "stačí" znát aktivity klíčových reaktantů.
18. 08. 2010 | 06:59

Targus napsal(a):

To pavel fadrný:

Vážený, zkuste si na nějaké šachtě pozjišťovat, co umí rozvířený uhelný prach. Proč asi myslíte, že se zadní chodby myjí a líčí na bílo? A já Vám garantuji, že velmi podobné kousky umí i prach moučný, pokud pro něj nachystáte ty správné podmínky. Jinými slovy každý hořlavý materiál je velice nebezpečný, pokud je rozptýlen na správném místě, ve správné koncentraci a pokud je nebezpečí správné iniciace, jestli si nepletu odborné termíny.
Já osobně jsem viděl stolárnu po samovznícení dřevěného prachu, kde si taky všichni mysleli, že uklízení je jen pro blbce.
Doufám, že tu teď napíšete, že dřevěný prach se nikdy nemůže sám vznítit a že jsem to zapálil já sám, abych tu měl o čem žvástat.
18. 08. 2010 | 10:17

śirkin napsal(a):

Dalibor Štys:

Mohl by jste objasnit,čeho -jako objevů-dosáhla molekulární biologie? Ne hypotézy ale experimentální prověrkou ověřené novum zásadního významu?
že to není podobný vztah k biochemii jako mezi jazykem "C" a objektovým programovacím jazykem,jak zde popisuje Li-Chang výše?
18. 08. 2010 | 11:56

Dalibor Štys napsal(a):

to širkin

Pořádme kurz fyzikální biologie. Trvá tři týdny a přesto vytváří pouze základnu toho, co bych vám chtěl říci. Odezva od studentů je, že když ho absolvují potřetí, pochopí, o čem je řeč. (To je teda dobré, protože sami pedagogové si tím tak jisti nejsou.)

Pokud jde o úspěchy molekulární biologie, minimálně produkce terapeutikcých proteinů v hostitelských buňkách je neobyčejně významný pokrok. Stejně tak aplifokování genů v pomocí polymerase chain reaction a genomika vůbec. Jako aplikovaná věda (něketeré věci nezkoumáme, vždyť to funguje) je molekulární biologie velmi úspěšná.
18. 08. 2010 | 14:48

jogín napsal(a):

Širkin: Přeloženo pro laiky, třeba lidský inzulin z bakterií, dtto streptáza na infarkty a mrtvice. Skoro všechny průkazy virů jsou molekulárka. Diagnoza dědičných chorob nebo bílkoviny parazitů pro immunodiagnostiku. Průkaz paternity nebo identifikace lidí, i léta po smrti. GMO.
18. 08. 2010 | 18:54

jogín napsal(a):

Širkin: Pokud jde o experimentální přístup, je nekonečně snadnější a rychlejší jít po genu než po proteinu. Takže bez molekulárky současná biologie skoro neexistuje. Dneska je biologie pokročilý obor, aneb všechno jednoduché je dávno uděláno a nová paradigmata se čekat nedají. Vlastně jediný zásadní problém co zbývá jsou sítě regulací, tady bude asi potřeba nová teorie regulací, nejspíš postavená na autonomii. Přitom Force a sp. už objasnili, jak v evoluci komplexita regulací vzniká.
18. 08. 2010 | 19:09

Karel Mueller napsal(a):

Dalibor Štys:

Nemohu s Vámi polemizovat, v toto oboru nejsem ani poučený laik.

Ale když už jste zmínil fyziku: Prakticka celá technika i fyzikální inženýrství stojí z větší části na empirii. Tady nemůžete použít analogii typu odvození rovnic mechaniky kontinua z kvantové elektrodynamiky s tím, že jejich výpočtem lze řešit praktické problémy. I když ty rovnice známe a dokonce jsou dnes k dispozici vysoce výkonné počítače s možností použití matematického modelování, tak se ve většině případů stejně neobejdete bez experimentálního ověření.

Určitě znáte faktoriálovou analýzu (full i fractional) a tak víte, jak narůstají potíže s rostoucím počtem proměnných pokud dokonale neznáte interakční efekty. A to je hlavní problém při testování léčiv, alespoň tak jsem o tom četl.

Ale znovu opakuji, neznám ten obor a tak se nemohu vyjádřit.
19. 08. 2010 | 00:20

Dalibor Štys napsal(a):

To jogín:

Řekl bych, že konkrétním regulacím se přikládá moc velký význam. Je to proto, že díky GFP technologii si je každý může vizualizovat. Metabolické (a podle mne si reguklační) cykly jsou stabilní samy od sebe, protože řád z chaosu samovolně vzniká. Cykly nestabilní rychle vymřely, respektive jsou tak málo pravděpodobné, že je nepozorujeme.

To Karel Mueller:

I složitá technická zařízení se chovají komplexně, vznikají v nich stav, které nelze deterministicky předpovědět z chování prvků. Pokud jde o fyziku, čím víc do ní vidím, tim víc je mi jasné, že inženýrství je pravdivější. Platí to samozřejmě o všech přírodních vědách. Když dělám experiment tak, abych "čistě" změřil jednu veličinu, vyvinu takovou snahu po potlačení všech ostatních vlivů, až už ztratím kontrolu nad možnými artefakty.
19. 08. 2010 | 05:39

Dalibor Štys napsal(a):

To jogín

BTW "biologie je pokročilý obor a nová paradigmata nelze čekat" - připomínám, že právě to tvrdili fyzici v druhé polovině 19. století :-) Teď už to tvrdí jen když chtějí nové peníze do CERNu, řada z nich naopak říká, že je čas na úplně novou fyziku.

Podle mne to naopak vypadá, že se rodí úplně nová biologie, která má v mnoha směrech společný základ s moderní statistickou fyzikou. Teoretický a v mnoha směrech i experimentální. Doporučuji knihu http://eu.wiley.com/WileyCD..., zejména kapitoly 1 a 2. Zatím žije v symbióze s molekulární biologií a biochemií, zvláště z důvodů financování a exeprimentálních problémů při sledování metabolismu in-vivo, ale ty se nejspíš překonají.
19. 08. 2010 | 05:49

Jan Holub napsal(a):

Jak tak na to koukám, vidím, že s tou chemií to nebude zas tak špatné, soudě podle množství komentářů. :-)
Maturoval jsem v roce 2002 a neb jsem nevěděl co se sebou (respektive věděl jsem jen to, že vojna není pro mě), nastoupil jsem na VŠCHT. A tam jsem bohužel zjistil, že chemie mě sice zajímá, ale bytostně nebaví. Takže jsem vystudoval něco zcela jiného, humanitního. A tam jsem teprve prozřel. To, že středoškoláci neumí chemii, to bych systému odpustil, koneckonců kdy ji kdo skutečně využije. Čímž chci říct, že nechcete-li vyrábět výbušniny a doutnáky a pervitin a tak dále :-), nemusíte. A i když chcete dělat nějaké ty pokusy, tak na to, abyste smíchali travex s cukrem a odpálili to, nemusíte znát vlastně z teorie nic. To znamená,že nejspíš znalost chemie nebudete za celý život potřebovat (fakt neberu v potaz hašení vápna atd.)

Skutečný problém vidím v tom, že dnešní středoškoláci a i ti co již střední školu před krátkým časem ukončili, ve většině případů neovládají matematiku. Je pro mě nepředstavitelné a děsivé, že dnešní středoškoláci a !vysokoškoláci! neovládají ani pitomou tročlenku. A matematika... to je základ. Bez té nebude ani chemie, ani fyziky, ani ekonomie...
19. 08. 2010 | 14:06

jih napsal(a):

Drive byla chemie popularni mezi mladezi, hlavne mezi chlapci. Vyrabeli jsme strelny prach, bouchaci kulicky, nitrogricelin a podobne uzitecne latky. Jeden prisel o oko, jeden byl vyloucen ze skoly jeden emigroval do USA a jeden se dokonce stal profesorem na VSCHT
21. 12. 2010 | 09:18

freedy.c@seznam.cz napsal(a):

dobry den letem svetem jse prohlidl vase stranky a abych se predstavil jsem milan a ted pracuji v oboru elektro a zabezpecovaci system.abych se dostal k veci tak jsem pracoval asi 7 roku u pyrotechniku a mam celkem zajiomave zkusennosti,ktere bych timto rad predal a to hlavne lidem co nemaji zkusenost s trhavinou.aby jste si nemyslel,ze si vymyslim tak jako deti jsme zacinali s travexem a cukrem pak to preslo na hlinik a surik a pak kola z letadel,ktere byly z elektronu nicmene k temto latkam se jiz nase deti nedostanou,ale je prece vec,ktera deti vabi a to jsou chemikalie.obycejny malir potrebuje toulen k praci aaaaaa deti ho vykradou nedej boze zabijou kvuli teto latce na vyrobu cehosi vsak vite,jak jsem pochopil jste chemik.budu uprimny vynalezl jsem trhavinu silnejsi nez semtex,perunit a nebo stary skladovatelny tritol a chtel bych tuto latku uzit ve prospech lidstva.-pro dobro ne vsak aby to bylo zneuzito ve prospech valky.
budu rad kdyz mi odpovite a moje freedy.c@seznam.cz
18. 01. 2014 | 05:31

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman J Janeček Karel · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy