Je vzdělání nákladným přepychem?

01. 02. 2009 | 15:53
Přečteno 11838 krát
Před téměř čtvrt tisíciletím císařovna Marie Terézie přijala myšlenku, že by se všem poddaným mělo umožnit zvládnutí čtení, psaní a počtů.
Dnes máme povinnou školní docházku a většině populace už je umožněno dospět k maturitě. A to bez školného.
A mělo by tomu tak být i se vzděláním vysokoškolským?

Před téměř čtvrt tisíciletím císařovna Marie Terézie přijala myšlenku, že by se všem poddaným mělo umožnit zvládnutí čtení, psaní a počtů. Dnes máme povinnou školní docházku a většině populace už je umožněno dospět k maturitě. A to bez školného.
Přitom ambiciózní rodiče snaživých dětí mohou třeba za těžké školné využít prestižních soukromých škol, kde je poskytováno výjimečné vzdělání; v lepším případě se tam děti také setkají s vysoce talentovanými nezámožnými spolužáky, podporovanými stipendiem.
Zámožní rodiče tupých potomků jim zase mohou koupit maturitu na některém soukromém ústavu nevalné pověsti. Případně potom mohou přikoupit bezcenný, avšak ornamentálně vyvedený diplom z nějaké instituce, tvářící se jako univerzita.

Nicméně přistupme se k tomu, co patří k vysokoškolskému vzdělání občanů, na jehož financování bychom se měli všichni svými daněmi prostřednictvím státu podílet. Určitě potřebujme nějaké dobré lékaře, učitele, inženýry. soudce a pestrou škálu dalších vzdělaných odborníků v rozličných odvětvích, udržujících kulturní, sociální, vědeckou a technickou úroveň národa.
Vysokoškolské vzdělání jim poskytuje i kvalifikaci, nezbytnou k tomu, aby mohli být zaměstnáváni v náročnějších a poněkud lépe placených zaměstnáních. Absolventovi se tak může časem navrátit finanční investice, kterou do studia jeho rodiče a ostatně i on (ztrátou na ušlém platu) vkládají. Pomiňme tady již existující tržní prostředí soukromých vysokých škol, které často představují obdobné extrémy jako soukromé školy střední.

A dostáváme se k delikátní otázce školného na veřejnoprávních vysokých školách – kolik do toho má investovat student? Především si ujasněme o kolik peněz jde. Měsíc studia jednoho studenta na některé finančně náročnější univerzitní fakultě přijde dnes veřejnost přibližně na výši jedné minimální měsíční mzdy. Je to mnoho nebo málo? Takovou sumu např. už několik milionů českých občanů, bohatších i chudších, bylo bez povyku, demonstrací a stávek ochotno zaplatit za ani ne padesátihodinový kurs řízení osobního auta. A přitom by se dnes dala pokládat znalost řízení auta téměř za podmínku všeobecného vzdělání.

Já osobně bych se za finanční spoluúčast studenta, kryjící alespoň pár procent nákladů, přimlouval. Ideální představou je, že si student půjčí u banky, zaplatí univerzitě školné, díky tomu se při studiu projeví větší náročnost a odpovědnost jak na straně studentů, tak na straně pedagogů, a po promoci bude absolvent, vědom si své ceny, za svou kvalifikovanou práci oprávněně žádat příslušně vyšší odměnu, aby tak mohl vrátit bance peníze. V souhrnu vlastně to školné zaplatí zaměstnavatel škole za dobře odvedenou práci a všichni jsou spokojeni. V řadě zemí tento systém jíž dlouho úspěšně funguje a nepůsobí to dokonce asociálně.
Extrémně nenadané a líné, kteří nejsou schopni vysokoškolské vzdělání zvládnout, by se mělo podařit eliminovat bez větších nákladů hned v raných počátcích. Ztrátu by utrpěli pochopitelně ti, kdož pokládají povrchní studium méně praktických oborů za zábavné prodloužení dětství, aniž mají zájem se tím připravovat na užitečnou činnost.

Na závěr budu spekulovat (nebijte mne, rád bych se mýlil), že poslanci a vláda se k zavedení školného pro veřejnoprávní vysoké školy nedostali z pochopitelných důvodů: nikdo si asi nedovede v úplnosti představit, jak by se všechno zamotalo v přechodném období, jak by to zkomplikovalo administrativu, kolik by to přineslo nespravedlností, a kde by se na tom jaký darebák uměl přiživit.
Navíc se z povýtce věcné problematiky stalo politikum a v labilním politickém systému žádná vláda nechce riskovat v něčem, co přinese ovoce až po několika letech, zejména když opozice namístě spolupráce na rozumných projektech dychtivě čeká na každou chybičku.

Škoda promarněných šancí.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Vilém napsal(a):

Dobrý den,
nezlobte se, ale Vaše stanovisko není adekvátně podloženo. Po absolvování školy bude mít student možnost získat zaměstnání podle okolností, které nebudou závislé na tom, zda bude "oprávněně" požadovat vyšší plat, aby mohl splatit dluh bance, nebo bude vůbec bez dluhu, tady neexistuje žádná souvislost. Představujete si, že úhrada několika procent nákladů pozitivně změní atmosféru na školách a zvýší kvalitu vzdělání, ale neuvádíte kromě populárních morálních představ žádné důvody. Přitom jiné případy podobného typu, od zdražení na drahách po zdražení vody nebo elektřiny, odporují představě pozitivní změny dosažené cestou komercionalizace.
Zajisté není vhodné úplně ignorovat, že část občanů získává bezplatné vzdělání a pak z toho profituje, přičemž jde zpravidla o osoby individualisticky jednající, až natolik, že třeba Todd v knize Po impériu mluví a zničení demokracie vrstvou vysokoškolsky vzdělané egoistické elity. Přerozdělení tohoto přínosu bych však osobně dosáhl raději progresivním zdaněním než školným, které ve výši několika procent nemá velký význam a ve výši, kde význam má, se zase stává přehradou, která se jeví přijatelná jen těm, pro které neplatí.
01. 02. 2009 | 16:15

Neopřemyslovec napsal(a):

...Před téměř čtvrt tisíciletím císařovna Marie Terézie přijala myšlenku, že by se všem poddaným mělo umožnit zvládnutí čtení, psaní a počtů....
Po téměř čtvrt tisíciletí by se měla přijmout myšlenka povinosti praxe po základní školní docházce. Všichni žáci by půl roku museli projít tvrdou praxí s krumpáčem, vidléma, sekyrou, lopatou, zemědělskou činností apod. Zkušenost by byla největším varováním. Školné by potom s radostí přijali. Bezplatné vysokoškolské vzdělání je nejohavnější zločin! I vysokoškolští pedagogové by měli platit desátky za to, že mohou učit. V USA platí, že musí prokázat kvalitu. Vždyť učitelé jsou pro občana potřební do 26 let. Potom na ně jen doplácím.
01. 02. 2009 | 16:20

Martin B. napsal(a):

Souhlasím, co tady uvedl Vilém - totiž, že absolventovu mzdu po dostudování nebudou určovat jeho "oprávněné" požadavky, nýbrž trh.
Druhá věc je tvrzení o tom, že placení školného údajně zvýší kvalitu pedagogů a tlak studentů na kvalitu výuky. To nesmysl, který může vypustit jen někdo, kdo už dávno zápomněl, jak studium vypadá. Na zkoušce jste zcela závislý na hodnocení pedagoga. Nedovedu si představit sebevraha, která do studia investoval třeba 100-200 tisíc a bude riskovat, ze neprojde u zkoušet jen proto, že si dovolil někoho kritizovat. Čili naopak školné jen znásobí snahu studentů nevybočovat z řady, protože při vyloučení ze školy nebudou mít titul a ještě budou platit dluhy.
01. 02. 2009 | 16:38

Paterik napsal(a):

Myšlenka školného má podle mě v současné době dva hlavní nedostatky. Zaprvé není mi absolutně jasné, jakým způsobem by si studenti měli zajistit tu vysokou kvalitu. Vztah mezi studentem a profesorem je vždy nerovnocenný už jaksi ze své podstaty, student nemá žádnou páku, jak školu nutit k vyšším výkonům. Zadalší odměňování vysokoškoláků v budoucím zaměstnání - tady je problém, že ne každý vysokoškolák bude mít nadprůměrný plat. Záleží na oboru, který vystudovali. Někteří jsou prostě více ceněni než jiní. Předpokládat, že každý VŠ bude mít plat vrcholového manažera, je dost zcestné, ale cálovat budou samozřejmě všichni...
01. 02. 2009 | 16:50

boy napsal(a):

Nepěstujme diskusemi "co se patří a nepatří" v duchu dobrého tónu.Máme před očima řadu příspěvků přejících si prostě nedemokracii:zakázaná jména,která se nesmí vyslovit,témata a pojmy o nichž se nesmí mluvit,nedotknutelné osoby a práva.Už Freud jakoukoliv tabuizaci v myšlení považoval za vlastnosti primitivních kmenů a přežívající atavismy.Právě takovými zlozvyky se dostává diskuse a myšlení lidí do předem připravených kolejí.Další individuální zlozvyky jsou něčí zásadně mluvit ve směru připravovaných změn nebo naopak proti nim(vždy).Takoví lidé jsou extrémy demokracie a nevím co je horší-zda tito nebo ti co by rádi z diskusí vyřízli jejich životaschopnost,to ,že mluví reálně,ne v klišé,nepapouškují apod.
01. 02. 2009 | 16:53

Karel Vomacka napsal(a):

Souhlasim s autorem. Nejake symbolicke skolne 500-1000Kc mesicne by bylo vhodne. Samozrejme se systemem pujcek. Znam spoustu jedincu, kteri sve studium tak nejak odflakli a nevazili si moznosti zadarmo studovat.

V kritice ucitelu nevidim zadny problem. Behem sveho studia jsem ucitele kritizoval casto a skolu jsem vystudoval bez vetsich sramu. Opravdu otresny byl pripad jednoho docenta, ktery nejen ze v 1989 si dal prihlasku do strany, on hlavne vubec nic neumel! Dostal patricne nizke hodnoceni od studentu. Jenze tehdy to pro nej zadne dusledky nemelo. Domnivam se, ze kdyby to bylo placene, existoval by vetsi tlak na napravu. On ne kazdy muze aplikovat samostudium k knih, ze.
01. 02. 2009 | 16:55

KamilW napsal(a):

pro Martin B.:
Trh skutečně funguje, ale převážně tam, kde je silný a nemonopolizovaný soukromý sektor. Někteří naši absolventi se pět let po promoci usmívají nad profesorským platem. Bohužel, nemaje dost prostředků, nemohou ředitelé středních škol trhu využít, a je to vidět na kvalitě jejich produktů.

Hodnocení učitelů studenty běží na amerických školách léta. Hlavním parametrem (a na to si zvykli i studenti) je zda je kantor na hodinu připraven, zda dovede studenty inspirovat apod. (nikoliv zda je hodnej u zkoušek). Na základě tohoto hodnocení se běžně ukončuje kontrakt nekvalitních učitelů. Na trhu se vždy nějaký lepší najde.

Neopřemyslovec:
Manuální práce mládeži prospívá. Bohužel chybějí zaměstnavatelé, kteří by si vzali na svědomí nějaké tele. Kdyby se to mělo dělat jako za cara s celými ročníky, asi by se to právně nedalo ošetřit.
01. 02. 2009 | 17:10

komin napsal(a):

Nikdo neví, za jakým rohem číhá
"objev", ani jak bude vypadat. Pokud bude vzdělání nějak selektováno, pak se může stát, že dotyčný, schopný objev rozeznat bude raději řídit tramvaj, protože tam nebude muset nic v budoucnu splácet. Pokud už platit, pak, jak říkáte, jen ti oravdu neschopní - překročí délku studia, nezvladne ani opravky... Když budeme převádět vzdělání jen na to, jak nám budou "vzdělanci" užiteční, nejspíš se brzo dočkáme nepříjemných překvapení.
01. 02. 2009 | 17:19

vojnov napsal(a):

Neopřemyslovec: a manažeři by měli platit desátek za to, že mohou manažovat, a metaři za to, že mohou metat. Už to nepijte.
PS: platíte školné?
01. 02. 2009 | 17:36

Pavla napsal(a):

Martine, chyba ve vzdělávacím procesu je právě v nekvalitě vyučujících. Dobrý učitel, dle mě, je takový, který dokáže přijmout od studenta i jiný názor. Nikde totiž není psáno, že co se učí právě teď, je správné a že student nemůže vidět trochu dál. A jestliže budou studenti tedy nevybočovat z řady, dále se asi nedostaneme nikdy. V tom máte pravdu. Ale snad jsou vysokoškoláci natolik rozumní, aby uměli své požadavky na nekvalifikovanost vyučujících vznést na odpovídající místa. Pro jedince je to určitě problém, ale pro skupinu již asi ne. Autor má pravdu v tom, že si mnozí jen prodlužují mládí. Znám jich několik, kteří přebíhají z jedné VŠ na druhou a nedodělají si žádnou. Snad při placení školného by si takové jednání již rozmysleli. Ale mělo by pak taky být vidět zkvalitnění výuky, třeba právě získáváním opravdových odborníků.
01. 02. 2009 | 17:43

Al Jouda napsal(a):

Školné na vysokých školách vyvolává paralelu s poplatky u zdravotnictví. Namísto toho, aby lékaři za svůj ne malý plat, který dostávají prostřednictvím pojišťovny z veřejného zdravotního fondu, dokázali simulanty a ostatní verbež zneužívající zdravotní péči vykázat do patřičných mezí, zavedly se celoplošně poplatky, které poškozují poctivé pojištěnce.
Namísto toho, aby vysokoškolští profesoři za svůj ne malý plat, který dostávají z kapes daňových poplatníků, dokázali vyhodit z fakult líné,nenadané nebo tzv. věčné studenty, chce se zavést školné, které prý bude motivovat ke studiu. Na administraci půjček pro studenty se opět jen přiživí spousta parazitů nehledě na riziko vzniku dalších lidských tragedií !
01. 02. 2009 | 17:45

Michal napsal(a):

Martin B. "Nedovedu si představit sebevraha, která do studia investoval třeba 100-200 tisíc a bude riskovat, ze neprojde u zkoušet jen proto, že si dovolil někoho kritizovat"... máte pravdu, mnoho zkoušek neprobíhá zrovna demkraticky. Tento problém by se možná dal řešit zavedením výhradně písemných zkoušek, psaných anonymně (např:kód), aby výsledná známka odpovídala znalostem a ne sympatiím. Pak věřím, že by se zvětšil vliv studentů na kvalitu výuky...
01. 02. 2009 | 18:00

češka napsal(a):

Pane profesore máte pravdu, že Babická škola je výborná. Provozuje ji osvícený mecenáš, který umožňuje studium sociálně handicepovaným.
V žádné koncepci placeného VŠ jsem nenašla vyvažující zmínky o stipendiích.
Právě školné resp. jeho placení, je tema pro celou EU, protože naše děti jsou plnoprávnými občany EU a např. v Rakousku se školné neplatí.
Mohlo by se nám přihodit, že nadané chudé děti vystudují v zahraničí a domů se nevrátí / životní náklady jdou u nás a v zahraničí srovnatelné/. Tím se budeme hlouběji a hlouběji propadat, protože odliv mozků bude stoupat.
Nastane zase po x letech rozvrstvení obyvatelstva na "hodné studia na VŠ" a "nehodné".
Mám studující dceru, a stále se nemohu vzpamatovat z toho, kolik jejich kolegů trpí díky rodičům, hráčům , alkoholikům, jak se tyto děti modlí, aby byli jejich rodiče zbaveni svéprávnosti a ony se nemusely bát exekutora. Tyto děti své rodiče milují a dělají vše proto, aby jim pomohli. Přerušují studium, vydělávají.
01. 02. 2009 | 18:01

Pavla napsal(a):

Al Jouda: Prosím Vás, můžete popsat ty lidské tragédie? Vidíte je v tom,že absolventi budou muset něco po skončení školy splácet? Tragédií by mohlo být pro ně jedině to, když z vlastní blbosti školu nedokončí a přesto budou muset zaplatit. Ale to už je pouze jejich věc.
01. 02. 2009 | 18:04

učitelka napsal(a):

Opravdu kupování vždělání je hrozné a všichni na to pak v praxi doplatí.Rovněž je malé zapojování vysokoškoláků do praxe během studia.
fakulty by si mohly i přivydělávat. Ale k tomu je potřeba, aby si představitelé vysokých škol se zástupci studentů sjednali schůzku přímo u pana Lišky a vše mu vysvětlili, dále pak sledovali uvádění smysluplných návrhů do praxe a případně všemi demokratickými prostředky usilovali o jejich zavedení.Nejen, že poznání praxe obohatí studenty o znalost současného stavu, ale zpětně studenti mohou zdarma ve svých seminárních a ročníkových pracech navrhovat svobodně (bez strachu o místo) zlepšení.
Všichni se shodneme v tom, že úroveň klesá, i když je dnes pramenů ke studiu a možností víc než dost.
Není dnes problémem převážně samostudium a semináře na fakultě vést spíše diskuzně a s tvůrčím přístupem. ( Ktomu je ovšem potřeba znát praxi jak ze strany profesorů, tak žáků).
01. 02. 2009 | 18:11

Martin B. napsal(a):

Pavlo, mně tane na mysli vzpomínka na má vlastní vš studia, která se odehrávala kolem roku 1989. Aktivně jsem se v té době na fakultě projevoval. Někteří z těch vyučujících, co mé postoje v listopadu 89 zpochybňovali, tam učí dodnes. A mezitím si tam přivedli a vychovali sobě podobné lidi. Já jsem raději ještě na jaře 90 odešel.
Jedna věc je to, co by mělo být a druhou věcí je realita pedagogických sborů na našich školách.
01. 02. 2009 | 18:11

Demosthenes napsal(a):

Už dnes tráví celá řada mých nejlepších studentů jeden až tři dny mimo školu v práci - místo studia chemie rozváží mrazáky Algidy, rovnají zboží v Tescu apod. Ne, že by to v případě zavedení školného nezvládli - jen by ve škole trávili ještě o pár hodin týdně méně. Pokud beru vzdělání jako soukromý statek, tak je to v podstatě OK, ovšem pokud se zamyslím nad tím, že už dnes je potíž sehnat na určitá společensky důležitá místa (např. lékaři) opravdu kvalifikovanou osobu, pak si myslím, že je zavedení školného jen další schod do pekla.....
01. 02. 2009 | 18:26

ujo napsal(a):

v článku chybí zmínka o tom, že i bez školného studium něco stojí, zejména studenty studující na škole mimo domov (jídlo, doprava, ubytování pomůcky, oděv a obuv atd.)
Někde jsem četl studenta, který tvrdil, že to dělá 5000/měs.
I kdyby to bylo 4 tis. , je to pro rodiny s nižším příjmem a třeba dvěma studenty dosti (někdy až příliš) citelné
Nemluvě o nezaměstnaných, nemocných nebo jinak handikapovaných rodičích.
Jistě jsou rodiny pro které je to pakatel, ale kolik takových je? Studium pocítí i relativně slušně situovaná rodina.
A nyní chceme ještě přidat školné.
Chceme vrátit třídní hladisko do výběru vysokoškolských studentů?
01. 02. 2009 | 18:33

Kamil napsal(a):

Se školným je to jako s poplatky u lékaře. Jejich význam je v první řadě motivační a neměl by nikoho zrujinovat. Mám dvě dcery na VŠ a ročně odhaduji, že mě stojí zhruba 200 000 korun. Je to samozřejmě hodně peněz a určitě to spoustu lidí od studia odradí už dnes. Stát na to měl reagovat dávno. Např. stavební spoření mohlo mít rozšířené použití, rodiče by mohli už od mládí dětem spořit se státní podporou a peníze by se mohly čerpat i na vzdělání. Ty neustálé tahanice mají za důsledek, že se problém podfinancovaného školství stále odsunuje.
Hezký večer.
01. 02. 2009 | 18:34

Duroy napsal(a):

Důvody pro zavedení školného?
V podstatě jsou dva:
1. Lobby soukrommých VŠ, které nemohou konkurovat veřejným školám v oblasti kvality studentů.
2. Zájem elit, kdy má dnes možnost studovat VŠ každý absolvent maturitního oboru (100 000 míst v prvních ročnících VŠ, populační ročník nějakých 100 000 hlav). Pokud dáte roční školné 200 000 na právech, nebo lékařských fakultách, máte zajištěno, že studentů bude stejně jako dnes, avšak stěží si to lajzne syn živnostníka, učitele, či dělníka. Zajištěna elitnost a vyjímečnost absolventa. A aby se neřeklo, bude u školy fotbalový a basketbalový tým, pro ty šťastnější z těch chudých. :-) Ať to máme hezky po americku, polovička bude příslušníků národnostních menšin.
01. 02. 2009 | 18:35

Duroy napsal(a):

Pardon, populační ročních nějakých 130 000 hlav.
01. 02. 2009 | 18:36

MerryMan napsal(a):

Já jsem studoval na VŠB v Ostravě a mám některé poznatky, které návrh na placení školného trochu relativizují.

1. Víra, že za více peněz dostanu vyšší kvalitu je pouze víra, není to dostatečně prokázáno.
2. I pro člověka, který chce dát "za více peněz více muziky" to lze aplikovat jen do určité míry. 100 m podle pravidel atletiky neuběhnete za 6 vteřin ať Vám někdo nabídne jakoukoliv částku.
3.Jakmile se do něčeho připletou peníze, začnou se zásadně měnit lidské vztahy. Snad v každé oblasti lidského konání má ve vztahu převahu ten, kdo peníze dává nad tím, kdo je přijímá. Pokud se za vzdělání bude platit od kusu, škola se stane více či méně závislou na počtu studentů a výši platby.
4.Každý podnikatel ví, že jeho prosperita závisí na počtu zákazníků, pokud počet zákazníků klesne na určitou hodnotu (nemusí to být 0), firma krachuje. To samé bude platit pro školu. Takže učitel bude mít na vybranou buď pustit dále studenty, kteří nezvládnou látku, změnit zaměstnání nebo odejít na pracovní úřad. Zkoušející se tak stane existence závislým na studijním úspěchu studenta.
5.Na školu nastupují studenti, kteří chtějí získat dobré vzdělání a také studenti, kteří chtějí jen diplom. Troufnu si říci, že těch prvních je menšina.Nás do prvního ročníku nastoupilo cca 250, promovalo nás 122. a to včetně repetentů, kteří v průběhu studia opakovali ročník. Nyní si budou studium platit, co když většina zaujme postoj "Platím si vás, tak chci diplom".

Pokud vím, tak tímto problémem se nikdo nezajímal a placení školného je připraveno asi stejně, jako reforma zdravotnictví. Přitom problémů je zde daleko víc než jsem uvedl. Domnívám se ale, že i tyto stačí.
01. 02. 2009 | 18:43

MerryMan napsal(a):

Ještě k přivýdělku při studiu.
Studoval jsem techniku, nepatřil jsem ani k nejlepším ani k nejhorším, tak lepší průměr. Přesto si nedovedu představit jak bych jako nekvalifikovaný (a to je skoro každý student) vydělával řekněme 8 000 Kč čistého měsíčně a financoval bych z toho studium. To bych nedostudoval, nebo bych se dostal mezi studenty, kteří zkoušky dostávali "za účast".
V USA, kde se platí školné to totiž takto funguje.
01. 02. 2009 | 18:51

Al Jouda napsal(a):

To Pavla : To jste ještě nikdy neslyšela o tragických koncích dlužníků, kteří nebyli schopni splatit své dluhy?
Přitom někomu se ze zásady příčí stát se dlužníkem, a proto by měl být z možnosti studovat vyloučen ?
A Vy se domníváte, že dnes jsou životní náklady vysokoškolského studenta stejné jako žáka základní školy, a proto je dnes studium zdarma ?
01. 02. 2009 | 18:57

MerryMan napsal(a):

Pavla:
Na ostrově 3 blondýny chytily zlatou rybku a ta jim slíbila splnit tři přání.
První si přála lehátko. Dostala ho, pokusila se ostrov opustit, vlna ji převrhla a ona se utopila.
Druhá blondýna si přála umět plavat, pokusila se z ostrova odplavat ovšem dvě vlny ji utopily. (V originále ta třetí blondýna chce myslet jako muž, ale to jsem si netroufl napsat).
Uhodnete, co tím chtěl básník říci?
01. 02. 2009 | 19:15

MerryMan napsal(a):

Pavla: Oprava
Na ostrově 3 blondýny chytily zlatou rybku a ta jim slíbila splnit tři přání.
První si přála lehátko. Dostala ho, pokusila se ostrov opustit, vlna ji převrhla a ona se utopila.
Druhá blondýna si přála umět plavat, pokusila se z ostrova odplavat ovšem dvě vlny ji utopily.
Třetí blondýna si přála logicky myslet. Rybka to splnila a třetí blondýna si řekla:"Jsem na ostrově Kampa", po schodech nahoru, doleva a dvacetdvojkou domů.
(V originále ta třetí blondýna chce myslet jako muž, ale to jsem si netroufl napsat).
Uhodnete, co tím chtěl básník říci?
01. 02. 2009 | 19:19

Duroy napsal(a):

Doplnění, někde jsem tady četl informaci o prodlužování mládí, nedostudování, mnoha let na VŠ apod. Chtěl bych jen upozornit, že toto je již sankcionováno a pokud studujete o rok déle příslušný studijní program, platíte měsíčně částku v tisíci Kč.
01. 02. 2009 | 19:41

vlk napsal(a):

Dobrý večer pane profesore.
Vaše blogy zd epovažuji za jedny z nejlepších. Přesto s Vámi tentokrát hluboce nesouhalsím.

Marie Terezie zavedla povinnou školní docházku. Zdarma. Protože si myslela , že je to pro říši dobře. A měla pravdu.
JSme dnes snad už trochu dál. Takže máme i bezplatné vysoké veřejné školství. ETd y spíš "bezplatné". On ten náklad je už dnes docela nezanedbatelný a leckdy už teď na hranici únosnosti rodin.
Vím o čem mluvím. Stačí s e podívat na to jak studium táhnou rodiny mých švagrových.
Jedna je malém městě, oba pracující vysokoškoláci a táhnou dva studenty. Kdyby synovec velmi trvdě a úspěšně při s tudiu nepracoval, asi by to bylo na hraně.
Druhá švagrovka? Opět oba pracují, přesto, že švagr je už důchodového věku. Malé město, malé výdělky a pozdní dítě snad také má právo na studium.
Víte, vy píšete o školném, nějakých 8 tisíc.. O ty by s kutečně nešlo. Jde o to, že jakkoliv nízkým školným prostě otevíráte Pandořinu skříňku. Jakkmile bud e otevřena, jistě uslyšíme následně o nutné "valorizaci". Vyrovnání "inflace" , zohlednění "všech nákladů" atd. A za pár let budem někde jinde.
Prostě řekněme si, co vlastěn chceme . jestli mít ,pokud možno vzdělanostně kvalitní společnsot, jako Marie Terezie nebo prostě platit a platit aplatit, přesto, že to jasně musí omezit přístup ke vzdělání. Těch chudých.
Píšete , že řešením jsou půjčky.. N u těch, co s e prosadí na manažerská a jibá dobře placená místa jistě.
Zksute s e ale zeptat , jak by ty půjčky platili začinající učitelé, velká část státních zaměstnanců, nihovníci, pracovníci muzeí, racovníci sociální sféry...
Zavedením školného nevyřešíte nic z toho, co Vám vadí. tedy kupování diplomů ty , kteří si chtějí jen protáhnout dětství, ty co studují jen povrchně, atd.atd. Ti kteří tohle provozují dnes na školné jistě mít budou. Postihne to úplně jinou skupinu. Ty , kd e s e celá rodina skládá na to aby jejich potomek měl lepší osud.

Víte, debata o školném je, přiznejme si- o něčem jiném. Je o nedostatečném financování vysokých škol. Ano i vysokoškolští učitelé mají plné právo na slušný plat a život, na moderní vybavení na budovy , do kterých neteče a na slušný pracovní počítač. S tím nemám problém. Ale nazývejme věcoi pravými jmény. Neschováveme to za nic jiného. A řekněme si, kd e na to vzít.
Co bych osoběn zavedl jako školné okamžitě, e platba těch vysokoškoláků za náklady studia, kteří pracují někd e v zahraničí.
Pokud stát financuje někomu vzdělání, je to jeho statek. Pokud někdo odejd e do Londýna dělat velké peníze, nechť zaplatí náklady studia. Protože svou kvalifikaci používá v jiné zemi.
Je v postavení cizince, který přijde napříkad na Karlovku studovat medicínu. Ten platí, pokud vím 10000 Eur ročně.
A ještě drobnost, když už jsme u Karlovky. I tam už je dnes pro msítní placené studium. Konkrétně na lekařských fakultách. Pro t y, kteří na ni mermo mocí chtějí a neprošli přijímacím sítem. Mohou si první ročník zaplatit. Pokdu projdou, další s tudium mají zadarmo. Ten první rok,je podle mých informací stojí 200 000 . To jen abychom si řekli, jak to školné v reálné podobě vypadá.
Hezký večer.
01. 02. 2009 | 19:56

Líný černý pes napsal(a):

to autor :

Myslím, že školné by mělo být stanoveno, prospělo by to studentům i vyučujícím, ale ne v plné výši. Vystudovavší budou z vyšších než průměrných platů odvádět vyšší daně, takže i stát na tom vydělá, nejen ti, kteří dosáhnou vzdělání.

Jako student jste si přivydělávala i ke stipendiu, dnes to mnozí studenti (i středoškolští) také dělají, ne že to nejde. Zajímavé je, že ti studenti, kteří mají o svůj obor opravdový zájem jsou těmi, kteří stihnou i přivýdělek. Ti bez zájmu obvykle nemají ani zájem o to, aby si vydělali.

Jako externista na VŠ jsem před sebou měla studenty se zájmem o věc, i takové, co i když nepsali SMS, nebyli duševně přítomni.
A někteří studenti měli chování ve stylu "tak nás koukej něco naučit a ať se nemusíme sami snažit".

Závěrem podotýkám, že studenty vysokých škol jsou dospělí lidé, měli by měli mít i intelekt studium umožňující, takže dokážou posoudit, zda si mohou vzít bankovní půjčku nebo si finance na studium obstarají jinak (výdělek, výpůjčka v rodině a pod.) Mimochodem, v Nizozemí je samofinancování části nákladů na studium normální. A VŠ absolventů tam není málo.
01. 02. 2009 | 19:59

Duroy napsal(a):

Základní argument pro zavedení školného spočívá především ve zvýšení kvality školy, čili kvality subjektů zúčastňujících se daného procesu.
Řekněme, že peněz je v systému dost, akorát snížíme počet studentů na polovinu. (130 000 hlav populace, 100 000 míst v 1. ročnících VŠ).
bude zaručeno, že na VŠ se nedostane každý, až tak úplný trouba, čímž se zvýší kvalita studentstva a nároky na přednášející budou tudíž taktéž vyšší.
Na redukci počtu studujících, je argument, že by mělo být umožněno každému studovat. Nesmysl, teda pokud nechceme absolventy VŠ s IQ pod 90.

Nechme v systému stejné peníze, zredukujme a tím zkvalitněme uchazeče o studium.
01. 02. 2009 | 20:15

Duroy napsal(a):

ubyde uchazečů, bude třeba méně vyučujících a ti se také prosejí, zůstanou jen ti nejkvalitnější!
01. 02. 2009 | 20:18

Pavla napsal(a):

Al Jouda: Půjčky za školné by se měly platit dle vyjádření až po dosažení vyšší než průměrné mzdy. A bylo řečeno, že by se ročně platilo max.3O tisíc, dle zvoleného oboru. Myslím, že je mnoho rodin, kde ani zdaleka průměrné příjmy nemají a taky splácejí různé půjčky, třeba bydlení, zařízení apod.a živí i děti. Toto samozřejmě budou splácet třeba i tito vystudovaní lidé, ale je předpoklad, že dosáhnout na vyšší platy. A tak, jak jsem již kdysi psala, vzdělání je cenná deviza.
A k těm chudým rodinám, co dnes musí živit studenty. Toto by vyřešila taky půjčka, ale s velmi nízkým úrokem, případně žádným. Chápu, že pro mnoho rodin je problém mít na studiích byť jen jedno dítě. My bychom taky měli problém mít tam zároveň třeba dvě děti, proto bych byla ráda, kdyby si takovou půjčku mohly vzít. Co znám studenty, tak mají dostatek času na vysedávání po diskotékách, kavárnách apod. Takže proč nejít třeba 4x do měsíce skládat zboží do supermarketu? Myslím, že to by nikomu neublížilo.
A je zajímavé, kolik lidí jezdí studovat do zahraničí za daleko větší částky. Předpokládají, že se jim vynaložená investice v budoucnu velmi vyplatí.
Ale jak říkám, pokud platit školné, tak aby bylo využito ke zkvalitnění výuky.
01. 02. 2009 | 20:33

Skogen napsal(a):

Vysokoškolské vzdělání, to je tak široký pojem, zahrnující natolik různorodou míru společenského užitku a schopnosti komerčního uplatnění, že jakýsi jednotný přístup je nemožný.

Základní stupeň, tedy bakalářský gradus, by měl být široce přístupný, což značí také s nízkým, anebo žádným školným. Vzdělávání v navazujících programech už by mohlo být zpoplatněno více. Má-li si student půjčovat na vzdělání, pokládal bych za optimální, jestliže by náklady na studium byly alespoň zčásti odvozeny podle klíče, který by zohledňoval komerční lukrativnost konkrétního oboru. Jestliže známe průměrné roční příjmy lékaře, vědeckého pracovníka, učitele, historika, právníka, IT odborníka, pak lze s alespoň základní mírou objektivity stanovit i výši školného.
01. 02. 2009 | 20:42

Skogen napsal(a):

Duroy, my nemáme problém s nadbytkem VŠ. Právě naopak, vzhledem k obecným nárokům na VŠ a průběhu křivky inteligence by mohla být schopna vystudovat vysokou školu cca třetina populace. Otázkou je, zda pracovní trh tolik absolventů pojme, nicméně právě tehdy by vynikl akcent na kvalitu - byla by zde konkurence.
01. 02. 2009 | 20:47

Petr z Tábora napsal(a):

Pane profesore, myslím si, že jste mnohé negativní reakce vyvolal tím, že jste své myšlenky nedotáhl do konce. Máte pravdu, že to za co musí platit si člověk váží více než toho "zadarmo". Školné v menším motivujícím rozsahu ano, ale s dotažením sociálního zajištění. Už nyní má řada rodičů problém finančně utáhnout náklady spojené se studiem svých dítek, zvláště když mají na škole dvě současně. Finance by neměly v žádném případě vytvářet výběrové síto na to, kdo se stane či nestane absolventem vysoké školy. Víte nejsem žádný příznivec socialismu a platy byly tenkrát řádově nižší - nicméně menza 2,60Kč/jídlo, tramvajenka za 35Kč, kolej si už nepamatuji, ale přes stovku nebyla - rodiče mi dávali 500Kč na měsíc a včetně vlaku do Jižních Čech, oslav zkoušek atd mi to bohatě stačilo a neměl jsem pokaždé prospěchové stipendium. A můj nejlepší kamarád byl z početnější rodiny s nízkým příjmem a tak dostával sociální stipendium a také neměl problémy. Je pravdou, že bylo méně lákadel na utrácení peněz.
01. 02. 2009 | 20:50

Duroy napsal(a):

To Skogen: Právě jsem to psal, máme 100 000 míst na VŠ v prvních ročnících a generace 90-91 má po 130 000 tisících hlav. Spočítej si dotaci na jednoho žáka... Jasně, je třeba ještě připočítat ty "starší" dálkaře, dobrá, takže dle třetiny by stačilo mít míst na VŠ pro 60 000 lidí. Dotaci na přebytečných 40 000,- rozpočítáš pro ostatní vzdělávatelnější část populace.
01. 02. 2009 | 20:52

Stan napsal(a):

A proč školné, půjčky (na kterých se přiživí banky, a to je taky jeden z důvodů, proč se prosazuje), když obyčejná daňová progrese zajistí totéž - totiž, že ti zmiňovaní šéfové, manažeři apod. za vyšší náklady na své vzdělání zaplatí více na daních.

Druhé hledisko je praktické. Představte si absolventa vysoké školy, který splácí hypotéku na dům, spoří si u soukromého PF na důchod, podporuje své děti na studiích, a ještě navíc splácí svá vlastní studia - to je naprostý otrok.

A je tu ještě jedno hledisko, které mi na školném vadí, že někdo, kdo něco získal zadarmo, najednou chce, aby to ti další platili. A to je neslušnost a nemravnost.
01. 02. 2009 | 21:10

Skogen napsal(a):

Duroy, tak jsem si to projel a musím souhlasit... Mhmm, velice zajímavé.
01. 02. 2009 | 21:35

RUMCAJS napsal(a):

Na rozdíl od Vlka s váma hluboce souhlasím.
Je to investice jako každá jiná, s tím ,že se může , nebo taky nemusí vyplatit. Řešit to progresivním zdaněním, jak tam kdosi navrhuje je nesmysl. Ad 1 vyšších příjmů může dosahovat i nevyučenec, ad 2 není nikde napsaný, že ten dotyčný se nebude flákat, nebo že celý svůj příjem překryje ces´táky, nebo bude dělat úplně mimo republiku.

Pokud to bude provázeno dostupnými půjčkami, nevidím v tom problém. Dokonce vidím výhodu v tom, že kdyby půjčky pokrývaly i náklady mimo školné, kterých je jistě taky dost, pak by se vzdělání stalo naopak přístupnější.
01. 02. 2009 | 21:47

zdenekmihalco napsal(a):

Souhlasím s autorem a panem Vomáčkou. Tedy jsem pro školné, a to symbolické - řekněme pár set měsíčně, které by šly např. na prémie pedagogů. Dejme tomu, že by tyto prémie mohly vycházet z hodnocení pedagogů, na kterém by se mohli podílet i studenti. Podle mě by to opravdu mohlo přispět k vyšší motivaci chodit a připravovat se do školy a většímu tlaku na pedagogy. Znám to podle sebe. Když nějakou výuku platím, jsem víc nervózní, když nejdu včas atp.
01. 02. 2009 | 22:00

Bača napsal(a):

Problém ve školním vidím ten, že školy by se jen stěží zbavovali lidí, kteří platí.To znamená, že i ti nejhloupější by školy ukončovali. Dnes je situace taková, že(jak mi to vyprávěl jeden student technické VŠ)že po prvním ročníku jich prošlo do 2.ročníku z těch, co zahájili první ročník jen 1/4. Dovolil by si to soukromý sektor, přijít o takové příjmy? Právě tam, kde se školné neplatí, tam si učitel může bez obav, a ještě jej za to nadřízený pochválí, zbavit se těch co na to nemají. A tím se sníží i provozní náklady školy.
01. 02. 2009 | 22:05

Stan napsal(a):

Rumcajs: V době, kdy na VŠ má jít sedmdesát procent populace, bude školné, v případě, že bude limitováno např. dosažením průměrného platu, platit zase jenom někdo, čili to bude mít velmi podobný efekt, jako progresivní zdanění.

Prostě školné na státních školách je nesmysl (kromě "věčných studentů"), a vědí to velmi dobře v těch zemích, kde to kdysi hloupě zavedli. Povede to jenom k dalšímu zaostávání našeho školství, vědy a výzkumu. Místo školného bychom měli spíše přemýšlet o stipendiích pro nadané studenty, výhodách a motivaci pro špičkové vysokoškolské pedagogy, a také o tom, jak na naše vysoké školy přitáhnout co nejvíce chytrých či ještě lépe geniálních mozků z rozvojového světa. Podle úrovně zdejších diskusí soudím, že toho bude třeba v míře větší než malé.

Místo toho však naše školství, včetně vysokého, devalvuje, a soukromé školy, kde již je školné zavedeno, jsou většinou jen místem, kde si lze za příslušný obnos a s minimem námahy patřičný glejt či titul koupit.

A jen tak mimochodem, znal jsem jednoho Kanaďana, který se bude pravděpodobně kvůli nechuti splácet půjčku na školné až do smrti poflakovat po celém světě, ale do Kanady se už nikdy natrvalo nevrátí. Není prý sám, kdo to tak dělá. A to je další efekt školného na splátky, o kterém se taktně nehovoří, protože existuje dojemná shoda mezi bankami a vysokými školami na tom, že je potřeba své klienty pořádně ostříhat.
01. 02. 2009 | 22:39

češka napsal(a):

Vážení diskutující, my jsme vyrostli a vystudovali v jiné době. Dnešní mládež jsou především občany EU a v některých zemích se školné neplatí a životní náklady jsou přibližně stejné.
Znám bohužel dost studentů, kteří žijí v hrozném prostředí a odchod z domova by pro ně byl zjednodušením života. Jejich rodiče by se potom stali bezdomovci.
V Německu mají studenti nárok na výživné od rodičů, když jej rodiče nejsou schopni zaplatit, platí stát. Berňák je předtím ale důkladně proklepne.
01. 02. 2009 | 22:54

Tom napsal(a):

Ano, vysoké školství má být zadarmo. Vzdělanci přece prospívají všem, ne jen sobě!
Stejně tak je nutno zavést státem placené kurzy asertivity, neboť lidé tak budou lépe jednat a méně se navzájem stresovat. Dále dotovat hodiny jógy, zejména ženám s dětmi, které nejvíce potřebují duševní vyrovnanost, kterou jsou tyto kurzy sto přinést.
Dále navrhuji bezplatné - kurzy kutilství (rozvíjí to zručnost, která je předávána dalším generacím), kurzy malby a výtvarného umění (pozitivní dopad je zřejmý) a kurzy digitální fotografie (pro mladé lidi je to skvělá prevence kriminality, navíc bych se přihlášil).

A všechny bych tu poslal na mou fakultu, ať se podívají na průměrnou zkoušku ve čtvrtém ročníku. Odhadem tak 30% lidí na každý termín přijde s tím, že znají sotva třetinu (až polovinu) a třeba se na ně usměje štěstí.
Při opravování písemek nedávno jsem nabyl dojmu, že se studenti dokážou vypravit na zkoušku bez toho, aby pohlédli do skript či zápisků, protože jinak... A nemálo studentů. Ale proč ne, vždyť peníze tečou a v práci se to nějak udělá.
Z těch, co se mnou udělali Bc, má o základech naší vědy pořádný přehled tak polovina, zbytek to prostě nějak uhádal.

Na závěr:
Ačkoliv jsou u nás téměř všechny zkoušky ústní, nezažil jsem, že by připravený student neudělal.
01. 02. 2009 | 23:31

prirodovedec napsal(a):

Uvital jsem radostne prvni vlastovku nastavajiciho obdobi diskusi o pripravovane novele VS zakona.

Precetl jsem si text vazeneho autora a diskusi a zamyslel se. Zda a jak mam do diskuse vsatoupit. A vaham. Protoze vsichni zde vyjadruji sva presvedceni podle mne zcela zretelne na zaklade svych pomerne uzkych oborovych zkusenosti ci zajmu a neznaji ani ta verejne dostupna cisla a podklady, ktere znam ja. Ma smysl se zde dohadovat?

Protoze vim, ze "boje o skolne a reformu" povedou jini, kteri zde nediskutuji a jinde, pripada mi dnes ta pripadna osveta zde zbytecna. Lepsi bude prihravat argumenty kolegum, kteri mohou neco ovlivnit, coz se zatim dari.

Koneckoncu vim, ze mnohe zde nepresvedcim ani v zakladnim pozadavku - pripadne zmeny provest profesionalne.

Presto neodolam. Nejprve autorovi:

"Případně potom mohou přikoupit bezcenný, avšak ornamentálně vyvedený diplom z nějaké instituce, tvářící se jako univerzita."

Plati jinde. V CR diplom podle univerzity zatim vetsinove neni rozlisovan a nejakou dobu nebude. Uroven spickovych oboru (napr. fyzika na UK, MU, FJFI, VUT) byva totiz srovnatelna. U ostatnich oboru - rozhoduji jina meritka, nez jmeno skoly.

"Vysokoškolské vzdělání jim poskytuje i kvalifikaci, nezbytnou k tomu, aby mohli být zaměstnáváni v náročnějších a poněkud lépe placených zaměstnáních. Absolventovi se tak může časem navrátit finanční investice, kterou do studia jeho rodiče a ostatně i on (ztrátou na ušlém platu) vkládají."

Vitam autorovo opatrne "mohli" a "muze". Existujici studie OECD pracuji s prumery naznacujicimi skvelou navratnost pro VS profese v CR. Bohuzel jsem dosud nevidel rozliseni podle oboru a zachyceni variability alespon histogramy cetnosti. S ohledem na lognormalnimu rozdeleni blizke empiricke rozdeleni cetnosti mezd, hrozi "jista nebezpeci".

Ani po dvou letech pripravy reforem neexistuje vypoctovy model odlozeneho skolneho umoznujici simulovat chovani systemu ani na urovni diplomove prace. Nelze zatim zodpovedet ani zakladni otazku dopadu uroceni, moznosti nastaveni parametru pro splaceni, otazku obvykle vyse zisku participujici financni instituce a zejmena za jakych podminek bude soucasny system levnejsi pro danoveho poplatnika nez ten s odlozenym skolnym. Jak by to bylo mozne? Za urcitych okolnosti nizkych mezd v zahranici za dluhy absolventa ruci stat - danovy poplatnik. Muze se tedy stat, ze jedina zmena proti soucasnosti pro platce dani bude vznik skveleho systemu, do ktereho bude vsunut tradicni "parazit" financni instituce. Ani experti znali navrhu a priznivci skolneho to nejsou dnes schopni vyloucit, a proto uprednostnuji okamzitou platbu skolneho ...

"A dostáváme se k delikátní otázce školného na veřejnoprávních vysokých školách – kolik do toho má investovat student? Především si ujasněme o kolik peněz jde. Měsíc studia jednoho studenta na některé finančně náročnější univerzitní fakultě přijde dnes veřejnost přibližně na výši jedné minimální měsíční mzdy."

Rekneme to presneji: Normativ 1,0 na studenta cini cca 34 tisic rocne (jiz par let zanedbatelne narusta). Tento normativ se nasobi podle nakladovosti studia (historicky odhad davnych let) koeficientem. Pro nektere obory (ekonomie, pravo, spolecenske vedy) zustava roven 1, pro technicke a prirodni vedy stoupa k 2. Dalsi (chemie) tuto hranici prorazi, vrcholem byvaji umelecke s 5.9. Cili rocni naklady na studenta kolisaji mezi 34 tisici a cca 200 tisici Kc rocne. Prumer odhaduji (nehledam) nekde pod 2 cili cca 50 tisic na VS studenta.

Otazkou tedy je recene dale. Ma student platit procentem? Cili nakladove skolne? Na pravech a ekonomii rekneme podle autora 1/4, cili 8 tisic. Na technice a prirodovede 15 tisic. Na autorove oblibene chemii 20 tisic a na AMU, FAMU 45 tisic Kc rocne.

Veta: "Měsíc studia jednoho studenta na některé finančně náročnější univerzitní fakultě přijde dnes veřejnost přibližně na výši jedné minimální měsíční mzdy. Je to mnoho nebo málo?"

Je podle mne bohuzel nedotazene napsano. Pro posouzeni neni receno, jak casto se uvedena castka plati. Bez dalsiho to budi dojem, ze autor ma na mysli velikost teto MESICNI platby. Pak je to pro vetsinu ceske populace s ohledem na rozdeleni mezd hodne. Mozna ma na mysli platit tento MESICNI obnos jednou rocne za VS studia. Vychazim z:

"Já osobně bych se za finanční spoluúčast studenta, kryjící alespoň pár procent nákladů, přimlouval."

Vtip je v tom, ze student jiz dnes obvykle hradi (pres ruzne davky na ubytovani) podle VS a mista castky od 4 do 7 tisic mesicne. Chudsi studenti zejmena mimoprazsti si vetsinove privydelavaji, bezne ve fastfoodech a hypermarketech, sikovnejsi na projektech, ty "odvaznejsi" lze nalezt v rozvijejicich se oblastech CR sexualniho prumyslu at jiz v mistech, ci na www. At ucinime diskusni prispevek atraktivnejsi. :)
02. 02. 2009 | 01:30

prirodovedec napsal(a):

Tento tise rostouci problem je jedno z verejnych tajemstvi mnoha VS, ktere rozpaluje mnohe zodpovedne VS funkcionare do bela, protoze si uvedomuji moznou medialni katastrofu pro jejich skolu. "Lakave nabidky" ke studentum pronikaji nejruznejsimi "zavolej, zavolej ...". Je to legrace, pokud si jako blogujici nepromitneme do podobne situace sve vnucky ci dcery ... .

Bezesporu Vam vsem svym priznivcum doporucuji pred zahajenim studia v jinem meste tuto otazku s potomkem probrat.

Ruzne zasahy skol zatim vetsinou unikaji pozornosti tisku az na slavny pripad ZCU aj. Je celkem pochopitelne, ze kapitani CR pronoprumyslu si nad dalsim tlakem po skolnem mnou ruce. Odlozene by jej az tak nevytvorilo, prime ano.

Je zrejme, ze platici studenti budou chtit za zaplacene vetsi kvalitu, otazkou tedy je, z ceho zaplati a zda po privydelcich budou v kondici. Vyzpovidanim par tzv. flakacu jsem jeste nedavno zjistil zajimave pribehy a ne vsechny vylhane.

Pojdme dale - pro mne zcela nejspornejsi veta - naprosty idealismus pro podminky CR:

"Ideální představou je,"

autor nepise zda jeho idealni predstavou, ci predstavou reformistu ...

"že si student půjčí u banky,"

Cili Munichova reformni konstrukce. Za jakych podminek banka pujci? Za jakych mu pujci DNES? Co myslis vlku?

"zaplatí univerzitě školné,"

V jake vysi? Viz vyse. Stejne? Stejne procento? Da se pravo skole nevybirat.

"díky tomu se při studiu projeví větší náročnost a odpovědnost jak na straně studentů,"

I diskutovane naroky: Ja si to platim, tak chci diplom nebo dokonce, :) ja se kvuli Vasemu predmetu svlekam na www, tak chci peknou znamku ...

"tak na straně pedagogů,"

Prakticky uvadeny dopad castek muze cinit po odvedeni rezii zrejme proporcionalne do platu 25%. Coz u odborneho asistenta bude zrejme predstavovat cca do 5 tisic Kc mesicne hrubeho nad obvyklych za vyuku 20 tisic Kc hrubeho.

Jak to zkvalitneni muze vypadat? Lepsi laboratorni podminky? Dalsi ucebny (studenti nebudou sedet na schodech)? Pak nezustane tolik na platy. Mensi studijni skupiny - individualnejsi pristup? Pak ty prostredky umozni najmout dalsi ucitele, ale ne zvysit plat soucasnym. Pokud bude pozadavek, aby se soucasny vyucujici vice usmival, to bude zrejme mozne... :) I ja se uz usmivam.

Bude sance vyhodit neschopne a za zvyseny plat o 5 tisic najmout ty schopne, utikajici do praxe? Nu, predpokladam, ze vsichni znaji oborove podminky ... pro sve obory ...

"a po promoci bude absolvent, vědom si své ceny,"

To muze byt. Bude soucasna plus cca 40 - 800 tisic.

"za svou kvalifikovanou práci oprávněně žádat příslušně vyšší odměnu,"

Kterou dostane s ohledem na podminky trhu nikoliv s ohledem na sve zvysene naklady. Zadat muze cokoliv. Lze predpokladat, ze stat nadale ucitele pro ZS a SS nezaplati.

"aby tak mohl vrátit bance peníze."

Coz je otazka, zda to za neho nebude muset zaplatit stat.
02. 02. 2009 | 01:32

prirodovedec napsal(a):

"Extrémně nenadané a líné, kteří nejsou schopni vysokoškolské vzdělání zvládnout, by se mělo podařit eliminovat bez větších nákladů hned v ranných počátcích."

On je zde jeste jeden problem podle nazoru kolegu z technik - zanedbani studenti ze strednich skol, kteri dokazi drit behem uvodnich semestru a vypracovat se. Ani lini, ani neschopni. Pouze poskozeni zrusenim vyznamu matematiky na strednich skolach.

"Ztrátu by utrpěli pochopitelně ti, kdož pokládají povrchní studium méně praktických oborů za zábavné prodloužení dětství, aniž mají zájem se tím připravovat na užitečnou činnost."

Plus ti, kteri chteji ucit. Pokud vim, tak na jedne skole zkouseji opakovane "sjizdet" scenar, ktery rika asi tolik: V prvnim obdobi prudce naroste pocet zajemcu na levne obory (ktere jsou ale prakticky presycene absolventy: ekonomie, prava ...). Dojde k zasadnimu odklonu od drahych oboru (nektere obory techniky, prirodovedy, lekarske obory). S postupem casu toto nebezpeci pry klesa, ale stale je vyznamne. Prudky docasny odklon povede ke kvalitativnimu poklesu v poctu studentu zminenych oboru a ve financovani. Skolne mozna nahradi cast poklesu (odhady jsou pry o cca 30% novych studentu). Autor doufam vi, ze VSCHT uz napr. neprovozuje prijimaci zkousky ve svem "zoufalem" naborovem usili. Pridame-li zminene skolne, nastane zabava.

"Na závěr budu spekulovat ..."

Spekulujete podle mne spravne. Nicmene BKTV je vladou schvalena a novela VS zakona bude do listopadu predlozena.

"Škoda promarněných šancí."

Promarnenou sanci vidim v naprosto necem jinem: Pred par lety byly VS dle RVS statistik financovany statem ve vysi cca 0,7% HDP. Prumer OECD byl 1,4%. Po nekolika letech snazeni bylo dosazeno vyse 0,6%. Bez dalsiho rozboru techto cisel, lze konstatovat, ze zminene skolne na uvedenem bude znamenat cca +0,15%. Ale ze soukromych/osobnich zdroju. Cili pro VS navrat do podminek cca roku 2006 a zrejme tedy ke kvalite tehdejsiho roku ...

Uvedeny prispevek je jiste napsany poctive uvazujicim autorem, ktereho si vazim. Jenze jsem v nem videl prilis malo cisel a prilis mnoho viry, ze vse ma dobre dopadnout. I proto jsem zareagoval jak cisly, tak vylicenim situaci, ktere pravdepodobne dustojny autor ani nezaznamenal ...

Jako vzdy - dejme na stul cisla, budme konkretni, oponujme. Tyto nadhozene vize jsou dle mne nedostatecne.
02. 02. 2009 | 01:33

ivanT napsal(a):

"Před téměř čtvrt tisíciletím císařovna Marie Terézie přijala myšlenku, že by se všem poddaným mělo umožnit zvládnutí čtení, psaní a počtů."

Proc ji prijala? Mozna, ze v tom bylo malinko idealismu, ale hlavne v tom byla prakticka uvaha, ze se to imperiu vyplati.

Svet se od dob Marie Terezie zmenil a stacilo-li tehdy umet cist, psat, a pocitat, dnes to urcite pro stat ktery mysli na svou budoucnost nestaci.

Muj zaver: Sledovani proziravosti Marie Terezie znamena, ze vysoke skolstvi by melo byt bezplatne. Reseni otazek jako 'jak dosahnout toho, aby studenti a vyucujici dosahovali zadouci urovne' je na jine koleji a je na vysokych skolach a dalsich, aby to zajistily.
02. 02. 2009 | 02:10

prirodovedec napsal(a):

Vilem: Pro mne tentokrat uceleny a konzistentni nazor, i kdyz s Vami casto nesouhlasim.

Neopřemyslovec: Myslenka krumpace a lopaty mi pripomina skvele tradice minulosti svoji nadcasovosti pri praci na povinnych brigadach. Jsem rad, ze jsem jinde a desatky jiz platit nebudu muset.

Martin B.: K uvodu - jen jsem Vas "opisoval". Ke zkouseni: Jiz dnes predstavuji mnozi studenti zajimavy balik penez nutny pro preziti oboru, cili mnohe skoly jiz naopak slevuji z pozadavku.

Paterik: Oba dotazy jsou presne. Dosazeni vyssi kvality by mohlo byt i dnes resene bez skolneho, pokud by student mohl vice mluvit do alokace normativu, ktery na neho VS prichazi. Pokud se to nepodarilo urednimi opatrenimi za podpory studentskych senatu dosud, neni mi jasne, jak pisete, jak se to podari poz ruseni vlivu studentu v senatech a zavedeni skolneho.

Karel Vomacka: Zdravim. Neshoda, viz mnou napsane.

KamilW: "Někteří naši absolventi se pět let po promoci usmívají nad profesorským platem."

Viz ty cetnosti a obory.

"Bohužel, nemaje dost prostředků, ..."

"Hodnocení učitelů studenty běží na amerických školách léta. Hlavním parametrem (a na to si zvykli i studenti) je zda je kantor na hodinu připraven, zda dovede studenty inspirovat apod."

OK

"Na základě tohoto hodnocení se běžně ukončuje kontrakt nekvalitních učitelů. Na trhu se vždy nějaký lepší najde."

Dodejme v USA. V CR s ohledem na pocet hodin v nasobku vyukovych povinnosti v civilizovanych zemich a s ohledem na podfinancovani je take mozne chtit pripravenost, publikacni aktivity, podavani projektu, ...

Problemem neni skolne, ale podfinancovani VS vedouci k tomu, ze lide na VS dosahuji slusnych vydelku za cenu maximalniho casoveho vytizeni (nestaci 1 projekt, je treba vice, nestaci par hodin vyuky, je jich kolem 15ti tydne, atd. ...). To se samozrejme projevuje na kvalite jednotlivych cinnosti.

komin: Skepticke a logicke.

Pavla: "chyba ve vzdělávacím procesu je právě v nekvalitě vyučujících." Studenti se i dnes jsou schopni dovolat napravy. Problem nekvality je problem nemoznosti zaplatit. Navrzene skolne neni natolik vyznamne, aby zaujalo.

Al Jouda: "Namísto toho, aby vysokoškolští profesoři za svůj ne malý plat, který dostávají z kapes daňových poplatníků, dokázali vyhodit z fakult líné,nenadané nebo tzv. věčné studenty, chce se zavést školné, které prý bude motivovat ke studiu." Nastaveni systemu penalizuje financne ty, kteri studenty vyhodi.

Demosthenes: "Už dnes tráví celá řada mých nejlepších studentů jeden až tři dny mimo školu v práci - místo studia chemie rozváží mrazáky Algidy, rovnají zboží v Tescu apod. Ne, že by to v případě zavedení školného nezvládli - jen by ve škole trávili ještě o pár hodin týdně méně." Dekuji za konkretni zkusenost shodnou s moji.

ujo: "v článku chybí zmínka o tom, že i bez školného studium něco stojí, zejména studenty studující na škole mimo domov (jídlo, doprava, ubytování pomůcky, oděv a obuv atd.)" Presny postreh.

Kamil: Dnes souhlasim. :)

Duroy: "1. Lobby soukrommých VŠ," "2. Zájem elit," "máte zajištěno, že studentů bude stejně jako dnes," "Zajištěna elitnost a vyjímečnost absolventa." Ano mozny cynicky pohled.

MerryMan: "1. Víra, že za více peněz dostanu vyšší kvalitu je pouze víra," "2. I pro člověka, který chce dát "za více peněz více muziky" to lze aplikovat jen do určité míry." "3.Jakmile se do něčeho připletou peníze, začnou se zásadně měnit lidské vztahy." Zatim souhlas.

"Pokud se za vzdělání bude platit od kusu, škola se stane více či méně závislou na počtu studentů a výši platby." Jiz je.

"4.Takže učitel bude mít na vybranou buď pustit dále studenty, kteří nezvládnou látku, změnit zaměstnání nebo odejít na pracovní úřad." Jiz tato situace existuje.
"5.Na školu nastupují studenti, kteří chtějí získat dobré vzdělání a také studenti, kteří chtějí jen diplom." Navazal jsem.

"Přesto si nedovedu představit jak bych jako nekvalifikovaný (a to je skoro každý student) vydělával řekněme 8 000 Kč čistého měsíčně a financoval bych z toho studium."
02. 02. 2009 | 02:40

prirodovedec napsal(a):

Duroy: "... toto je již sankcionováno a pokud studujete o rok déle příslušný studijní program, platíte měsíčně částku v tisíci Kč." Souhlas.

vlk: "Jde o to, že jakkoliv nízkým školným prostě otevíráte Pandořinu skříňku." Ano, viz United Kingdom. I dale presne (skoro chci rici - jsi mym dobrym ctenarem - ale nejen :) ). Presne je: "Víte, debata o školném je, přiznejme si- o něčem jiném. Je o nedostatečném financování vysokých škol." Ano, dolozil jsem drive.

Líný černý pes: Dnes by se Vam k privydelku otevrely nove moznosti :). Ale nechci zlobit :). Pak byste treba take byla duchem nepritomna...

Duroy: Vas navrh ma logiku, ale snizeni poctu studentu je v rozporu se zoufalym cilem vsech vlad, ze zaostavame za cisly OECD... Zaroven rodice i studenti jsou volici ...

Pavla: "Půjčky za školné by se měly platit dle vyjádření až po dosažení vyšší než průměrné mzdy. A bylo řečeno, že by se ročně platilo max.3O tisíc, dle zvoleného oboru." K financnim otazkam jsem naznacil. Vas pohled ma optimistickou logiku. Bohuzel "nizky urok" musi nekdo garantovat (stat) aj. Studenti jiz brigadnici, dopady na kvalitu jsem zminil.

Skogen: "Má-li si student půjčovat na vzdělání, pokládal bych za optimální, jestliže by náklady na studium byly alespoň zčásti odvozeny podle klíče, který by zohledňoval komerční lukrativnost konkrétního oboru." Zajimava moznost - predam tip.

Petr z Tábora: Uvidime co socialni zajisteni.

Duroy - Skogen: Viz OECD. Cisla Vam celkem sedi.

Stan: Diky za postrehy: Danova progrese versus skolne. Otroceni absolventa. "A je tu ještě jedno hledisko, které mi na školném vadí, že někdo, kdo něco získal zadarmo, najednou chce, aby to ti další platili. A to je neslušnost a nemravnost."

Coz mne vraci k myslence kolegy: At vsichni absolventi (vcetne duchodcu) doplati jednorazove zpetne sva skolne, a tim se i srovnaji trzni podminky v soutezi. A VS pribude penez skokem (mohlo by to dat treba i 200 - 500 mld.? :) ). Co Vy na to?

RUMCAJS: Pevne verim, ze se pridate k nam, kteri chteji zpetne doplatit sva skolne ...

zdenekmihalco: "Tedy jsem pro školné, a to symbolické - řekněme pár set měsíčně, které by šly např. na prémie pedagogů." Viz muj text drive.

"Dejme tomu, že by tyto prémie mohly vycházet z hodnocení pedagogů, na kterém by se mohli podílet i studenti." Normalni VS v CR hodnoceni ucitelu jiz maji.

Bača: "...že po prvním ročníku jich prošlo do 2.ročníku z těch, co zahájili první ročník jen 1/4." Spise statisticky vyjimecne. Nicmene propadovost je vysoka. Prvni semestr je casto vniman jako sance dohnat stredni skolu.

"Právě tam, kde se školné neplatí, tam si učitel může bez obav, a ještě jej za to nadřízený pochválí, zbavit se těch co na to nemají. A tím se sníží i provozní náklady školy." Zkusenost potvrdi, ze to tak neni. Mate fixni naklady a na ne potrebujete naplnit pocty studentu. Prilisna propadovost muze byt kriticka.

Stan: "V době, kdy na VŠ má jít sedmdesát procent populace, bude školné, v případě, že bude limitováno např. dosažením průměrného platu, platit zase jenom někdo, čili to bude mít velmi podobný efekt, jako progresivní zdanění." Ano, muze byt. Viz me poznamky.

"Podle úrovně zdejších diskusí soudím, že toho bude třeba v míře větší než malé." To neni hezke. :)

Tom: Nevim, co napsat. Jsem ponekud zklaman vykrikovosti textu - zrejme reakce na skepticke predchudce. Myslel jsem si, ze chapete rozdil mezi VS a kurzem asertivity :). Problem ESF MU bych nepletl s problemy "normalnich" VS. Omlouvam se, ale je to tak. O prf MU byste tak nepsal. Pokud ano, tak je zrejme MU pred zrusenim ...
02. 02. 2009 | 02:40

John2 napsal(a):

Se zakladni myslenkou clanku souhlasim, ale nejsem si jisty, zda je na podobny styl jednani nase spolecnost pripravena.

Pred (hodne) lety jsem s odrenyma usima absolvoval technickou VS, ktera byla "zdarma". Bylo mi v zasade jedno, zda se tam neco naucim, zda je kurz vedeny kvalitne nebo zda je to jenom ztrata casu. Bral jsem to jako nutne zlo.

Po par letech v pracovnim procesu jsem si dodelaval ekonomicke vzdelani na pomerne drahe univerzite v USA a ten pristup byl zasadne odlisny. Pokud stal kazdy den studia nekolik tisicikorun, tak si clovek dvakrat rozmyslel nejake absence, a zaroven chtel, aby se na kazdem kurzu (v cene ojeteho automobilu) neco poradneho naucil. Nemeli jsme problem se spoluzaky "reklamovat" nedostatecnou kvalifikaci jisteho (pozitivne diskriminovaneho) vyucujiciho a svete div se, vedeni skoly nase argumenty vyslyselo.

Funguje tedy zodpovedny pristup studentu a skoly v praxi? Na dobrych skolach v USA ano, ale mam velke obavy, ze v podminkach CR jde o prilis velke sci-fi.
02. 02. 2009 | 03:46

textilák napsal(a):

Vážení
V současné době začínájí ze středních škol vycházet slabší ročníky a poměr nabídky ze strany vysokých škol bude pravděpodobně výrazně převyšovat poptávku po vzdělání, pokud ovšem nebude docházet k devalvaci kvality studentů a současně požadavků na znalosti. Śkolné, pokud vznikne, bude část studentů, kteří se rozhodují zda nezkusit vysokoškolská studia určitě odrazovat. O čem tedy chceme polemizovat? Tlak studentů a profesorů na kvalitu výuky ?
V posledních letech je výrazný nedostatek a současně klesá kvalita absolventů z technických vysokých škol.
Řešení ? Proč zde nefunguje tržní princip ? Proč máme právníky, ekonomy,finanční analitiky, manažery a nemáme strojaře, elektrotechniky,ale i lékaře. ˇKdyž školné tak cílené. Do oborů s vysokou poptávkou převyšující nabídku. Přesun prostředků do méně poptávaných oborů je společensky žádoucí.
Přestaňme si konečně lhát a začněme ne plánovat, ale bilancovat potřeby společnosti hlavně průmyslu. Bílou knihu jsem nečetl, ale kvalitu výuky, úroveň školství sama o sobě nezvedne. A přijmy musí růst spolu s výkony a ty jsou bohužel rok od roku horší.
02. 02. 2009 | 06:58

textilák napsal(a):

Vážení
V současné době začínájí ze středních škol vycházet slabší ročníky a poměr nabídky ze strany vysokých škol bude pravděpodobně výrazně převyšovat poptávku po vzdělání, pokud ovšem nebude docházet k devalvaci kvality studentů a současně požadavků na znalosti. Śkolné, pokud vznikne, bude část studentů, kteří se rozhodují zda nezkusit vysokoškolská studia určitě odrazovat. O čem tedy chceme polemizovat? Tlak studentů a profesorů na kvalitu výuky ?
V posledních letech je výrazný nedostatek a současně klesá kvalita absolventů z technických vysokých škol.
Řešení ? Proč zde nefunguje tržní princip ? Proč máme právníky, ekonomy,finanční analitiky, manažery a nemáme strojaře, elektrotechniky,ale i lékaře. ˇKdyž školné tak cílené. Do oborů s vysokou poptávkou převyšující nabídku. Přesun prostředků do méně poptávaných oborů je společensky žádoucí.
Přestaňme si konečně lhát a začněme ne plánovat, ale bilancovat potřeby společnosti hlavně průmyslu. Bílou knihu jsem nečetl, ale kvalitu výuky, úroveň školství sama o sobě nezvedne. A přijmy musí růst spolu s výkony a ty jsou bohužel rok od roku horší.
02. 02. 2009 | 07:02

Rumcajs napsal(a):

prirodovedec:

Pokud mi stát doplatí rozdíl mezi příjmem vysokoškoláka v totáči a v zahnívajícím kapitalismu, rád si ho doplatím.
02. 02. 2009 | 07:40

zajíček8 napsal(a):

Pro Neopřemyslovce
Skvělá myšlenka. Má právě 18tiletá dcera si sehnala brigádu při škole. Prodává v malém obchůdku (20 zákazníku za 11 hodin je rekordní prodej), 80 hodin měsíčně za 75 Kč hrubého na hodinu, příplatky za So, Ne a svátky. Z počátku nadšená, při práci si dělá úkoly a učí se do školy. Je na gymplu, chytrá ale lempl. Po prvním měsíci těžké vystřízlivění. Peníze slušné, práce lehká, uznání kolegyň, ale ta nuda. "Kdybych se tam neučila do školy, tak tam umřu nudou."
02. 02. 2009 | 07:59

ALT napsal(a):

pro prirodovedec,
pekne,pekne,zvlaste ten posledni odstavec ve 02:40:30, z toho by se dalo dovozovat.......
co, odborne texty,uz napsano? takze si zase tady vic poctu?

jinak diky za komentar na Munich, jsem zvedav, jestli bude mit Milka dost trpelivosti

k clanku autora, vida co dokaze dobry PR i u exaktne zalozeneho cloveka
02. 02. 2009 | 07:59

KamilW napsal(a):

Děkuji, že diskutující pod tímto blogem se snaží najít východisko ze současné zamotané situace a že se zde nestalo hlavním tématem označovat druhé za blbce.

Systém vysokoškolského vzdělání je rozsáhlý a zahrnuje řadu ne zcela souměřitelných oborů. Je třeba si přiznat, že současná pravidla veřejnoprávních vysokých škol nutí k tomu, že i ten kde nechce, musí občas mírně podvádět, a že někde se podvádí záměrně a dost. Avšak na jednoduchém případu školného jsem chtěl ukázat i to, že jinde úspěšným postupům by se měly dveře otevírat pozvolna a uvážlivě neboť zbrklé revoluční řešení může způsobit řadu škod.

Tvořivost českých výčůrků v období změn pravidel se v posledních letech nesčíslněkrát prokázala.
02. 02. 2009 | 08:08

statnizamestananec napsal(a):

Nám se školné nelíbí. Nemáme na to. A oba máme VŠ vzdělání. Bohužel nás platí stát. A tak je u nás v rodině už teď, a to se školné ještě neplatí, otázka, zda máme na to, aby náš potomek studoval dál nebo zůstane jen u maturity.
02. 02. 2009 | 08:13

eM napsal(a):

Nejsem Rom, takže přepychem není.
02. 02. 2009 | 08:22

KamilW napsal(a):

Jmenovitě děkuji prirodevedcovi, který problematiku rozpracovává na velkém formátu. I když i k některým jeho tvrzením bych doplnil také slůvko "ale".
02. 02. 2009 | 08:24

Josefr K. napsal(a):

Studium vysoké školy má mnoho důležitých dopadů pro společnost. Společnost se jeho prostřednictvím může kultivovat (ČR je výjimkou) , zvyšuje se úroveň výroby a služeb (ČR není výjimkou) ...Aktuálně se odsouvá nástup mladých generací na trh práce, což zajišťuje obživu jejich rodičům. Školné jako paušální platba je v rozumné míře (v kontinentální Evropě cca 1600Euro/rok, UK již cca 3300 Euro) může být prospěšné. Ale....Systém musí být nastaven tak, aby nedocházelo k opaku, t.j. ve vtahu k celkovým příjmům rodin, stavu trhu práce atp. Lze těžko podpořit systém, ve kterém se studentky i studenti živí jako prostitutky a dělají mnohé práce, je pro společnost nejsou prospěšné či jsou dokonce škodlivé... tudium není zcela soukromou záležitostí. Školné v zemi, kde student vysoké školy nemá po jeho dobu nárok na důchodové pojištění je nesmysl. Povede to ještě k hlubší sředoškolzaci společnosti, zaostávání...Nemyslím si, že současné ládnoucí garnitury politiků,ekonomů, vysokoškolských učitelů jsou schopni najít systém, kerý bude přínosný.
02. 02. 2009 | 08:55

ALT napsal(a):

pro KamilW,
díky,nejen za to,že píšete ale hlavně za to, že pod blogy čtete a reagujete.
shrnutí v 08:08:43 je pro mě lepší než samotný blog
k poděkování prirodovedcovi - doplnte to ale,
prosím, moc rád si počtu
02. 02. 2009 | 08:55

ALT napsal(a):

pro KamilW,
díky,nejen za to,že píšete ale hlavně za to, že pod blogy čtete a reagujete.
shrnutí v 08:08:43 je pro mě lepší než samotný blog
k poděkování prirodovedcovi - doplnte to ale,
prosím, moc rád si počtu
02. 02. 2009 | 08:55

chemik napsal(a):

absolvoval jsem VŠCHT, vzhledem k počtu laboratoří (anorganika, organika, fyzikála, anála, chemické inženýrství a dál laboratoř diplomové práce- u mně konkrétně příprava a tavba skel), které je nutné absolvovat a k množství spotřebovaných chemikálií je to velmi drahá škola. Zajímalo by mně, kdo by na téhle poměrně náročné škole ještě platil školné, snad úplný masochista. Já sám bych si to asi rozmyslel a šel studovat školu s nižším školným a vyšší šancí na úspěšné dostudování.
02. 02. 2009 | 09:34

Sláma napsal(a):

Myslím, že úvaha je správná, ale nejprve by se měla změnit jedna věc. Tou je tabulka platů státních zaměstnanců. Ta totiž vůbec nereflektuje úsilí a náklady, které vysokoškoláci do studia vložili. Je třeba si uvědomit, že studium znamená pro vysokoškoláka a jeho rodinu velkou oběť. Na 4 - 6 let se musí vzdát řady požitků, neboť na ně nemá ani peníze ani čas. Pokud si vydělává, je to na úkor volného času, kterého i tak má málo. Po absolvování jej čekají, pokud vystudoval univerzitní obory (s výjimkou práv) hodně hubená léta. Protože je placen podle Kočárníkových tabulek (připomínám, že Kočárník byl bývalý člen KSČ, který zavedl trochu se zpožděním tabulky, plánované už bolševikem). Pro nezasvěcené připomínám, že jsou obory, kde je rozhodujícím zaměstnavatelem stát. A vysokoškoláci v těchto oborech mají nižší platy, než mají mnohé dělnické profese.
Jaké by mohly být následky pro společnost? Ještě větší útěk vystudovaných pedagogů do jiných oborů (myslím, že současná drtivá převaha žen mezi kantory není moc zdravá), větší odliv mozků. Proč by zde měl někdo zůstávat a pracovat za bídnou mzdu, ze které by měl ještě splácet půjčku? O talentované a vzdělané lidi bude v zahraničí zájem vždy.
Dalším následkem bude to, že talentované děti ze sociálně slabších rodin si vůbec nebudou moci studium dovolit (což je v podstatě už do jisté míry skutečnost).
Je třeba si uvědomit, že investice do vzdělanosti obyvatelstva se státu vždy bohatě vyplatí.
02. 02. 2009 | 09:36

Sláma napsal(a):

To Rumcajs:
Nevím, jaký máte obor, ale většina vysokoškoláků v poměru k průměrnému platu nižší příjem, než měla v období reálného socialismu. Problém je v tom, že, jak jsem nastínil výše, stále přežívá Kočárníkova tabulka, která ztratila kontakt s realitou, neboť na rozdíl od platů poslanců není svázaná ani s výší průměrného platu ani s inflací.
02. 02. 2009 | 09:41

StandaT napsal(a):

Bezplatné školství ve mě vyvolává otázky. Třeba proč mám spoluplatit někomu vystudování pedagogické faktuly, když pak ani nejde učit, nebo proč spoluplatit náročnou výchovu farmaceutů, když ti pak prodávají kosmetiku, vitamíny a dětskou výživu, aby udrželi v chodu lékárnu nebo proč na druhou stranu nemám zubaře (přestože ti neodcházejí do zahraničí - prostě na ně v záplavě laciných kunsthitoriků, žurnalistů a absolventů nejrůznější "kecacích a okecávacích" oborů nezbydou peníze). Bezplatné vysoké školství na mě dělá dojem hypermarketu s lacinou produkcí - kvantita bez ohledu na kvalitu. Buřty z mleté kůže místo masa a blyštivé cetky jak pro černoušky.
02. 02. 2009 | 10:00

Sláma napsal(a):

Finanční podhodnocení v oborech, kde je majoritním zaměstnavatelem stát (nebo kraje) vede k postupné erozi. Můžeme např. vidět, jak na ministerstva přicházejí méně talentovaní čerství absolventi, aby si udělali praxi. Rozhodují přitom o stamilionech a miliardách, připravují návrhy zákonů, a pod. Na školy přicházejí učit také často ti méně talentovaní, a to se týká i vysokých škol. Zavedení školného, aniž by se vyřešila otázka odměňování v celé státní sféře, tento problém dále prohloubí.
Ono je to podobný paskvil, jako poplatky ve zdravotnictví. Je obecně známo, že peníze ze zdravotnictví utíkají především ve zdravotních pojišťovnách a jdou především farmaceutické loby. Takže poplatky nemohou žádný problém zdravotnictví vyřešit a roční zkušenost ukazuje, že je taky nevyřešily.
Rovné poplatky jsou v podstatě degresivním zdaněním, které se více dotýká nižších příjmových skupin. To vede k omezení jejich spotřeby a tím stupňuje dopady ekonomické krize.
Jediné štěstí je, že v příští vládě už pan Liška (který by taky potřeboval si nejprve udělat někde nějakou praxi), už sedět nebude, neboť SZ se do parlamentu nedostane. Ledaže by se pro dobrou práci osvědčil natolik, že by "dostal lano" od Topolánka a přestoupil do ODS.
02. 02. 2009 | 10:06

MerryMan napsal(a):

K diskutované problematice se neobjevil jeden názor, který považuji za významný. V době zavedení povinné školní docházky v trvání 3-4 roky si málokdo dovedl představit, že by se tato doba mohla prodloužit. Postupně se prodloužila na 8let, 9 let a se započítáním učňovského školství na 12-15 let. Toto prodlužování školní docházky není jen u nás, je i v ostatních evropských státech. Lidé, kteří si nedovedou představit že toto historicky prokázané prodlužování povinné docházky nemůže pokračovat i nadále mají prostě malou představivost.

Ohledně financování. Za socializmu bylo školství bezplatné (byl to "výdobytek"). Kromě nevratných sociálních a prospěchových stipendií existovala i krajská a závodní stipendia, kde se student musel zavázat že bude po určitou dobu pracovat k kraji nebo pro firmu, pokud nedokončil studium nebo nechtěl po ukončení studia pracovat pro poskytovatele stipendia, musel stipendium vrátit.

Při prodloužení doby povinné školní docházky na řekněme 20 let (VŠ nebo jiné vzdělání) by se počet osob na trhu práce snížil o cca 250 000 a prostředky na podporu v nezaměstnanosti by bylo možné využít na podporu vzdělání. Náklady na vzdělání by se evidovaly na účet studenta, při nedokončení studia, nebo odchodu do zahraničí by samozřejmě za studium zaplatil. Zaplacení studia bych zavedla i pro studenty, kteří by dříve než 10 let po ukončení školy přešli do politiky.

Dávám opět jen nástin, ale možná by to někdo dokázal propočítat a poopravit.
02. 02. 2009 | 10:17

jogín napsal(a):

Pane profesore, zanedbáváte působení trhu. I v USA bylo ze stejných důvodů zavedeno školné, ve výši 1-2 tisíce dolarů ročně. Dnes je na průměrné univerzitě kolem 40 000$ a každoročně se navyšuje, na dobré škole je taky 150 000$ každý rok. A je na místě podotknout, že výše platu není zdaleka dána náročností a kvalitou práce, ale spíš zásadou že mlynář mouku nekupuje. Což je momentálně na tapetě- bankéři a ekonomové s mnohamilionovýni příjmy, kteří přivedli své podniky ke krachu. Pokud vím, Einstein se milionářem nestal a váš plat má hodně daleko k platu manažera.
02. 02. 2009 | 10:22

ALT napsal(a):

proMerryMan,
předposlední věta - hezká moc

že vy se taky živíte prací?
02. 02. 2009 | 10:27

Rumcajs napsal(a):

Sláma:
Když nedávno proběhla anketa mezi vysokoškoláky, tak největší zájem byl o místa ve státní správě. Mám také dost kamarádu, kteří tam pracují a nikdy by to za privátní sféru nevyměnili.
Přeci jenom,pracovní nasazení je diametrálně rozdílný.

A to, že VŠ-pracovník má v průměru v "koši" méně než dříve, to je naprostý nesmysl.

Průměrný plat VŠ stoupl 10-15 krát.
V elektronice ceny spíše klesly, u automobilů tak 4-5 krát stouply.
Stavebnictví tak 5 krát.
Atd .....
02. 02. 2009 | 10:42

Martina K napsal(a):

Nedomnivam se, ze existence skolneho sama o sobe ma motivacni vyznam. Spis moznost studovat zdarma v systemu, kde se plati skolne. Tedy prospechova stipendia. Jinymi slovy. Nechme 5-10% nejlepsich vystudovat zdarma, ostatni at si to zaplati. Tady v USA to funguje velice dobre. Napriklad nase universita (dlouhodobe mezi patri mezi 25 nejlepsich v USA) nabizi studium zdarma pro nejlepsi 4 studenty z kazde sterdni skoly ve state + socialni stipendiu. Samozrejme existuje system castecnych stipendii, kde podle vysledku ze stredni skoly dostanete stipendium na castecnou nahradu studijnich nakladu. Pokud mohu posoudit podobne je to i v jinych statech. Napriklad jedna z nejlepsich soukromych universit nabizi diky systemu grantu ukonceni studia bez dluhu. Prospechova stipendia jsou nekolikanasobne dostupnejsi nez sportovni.
Tedy skolne ano, ale zalezi na systemu.
02. 02. 2009 | 11:05

Martina K napsal(a):

Jogine. $40 000 je rocni skolne treba na Duke univesite. Tedy na nejdrazsi a nejlepsi spicce. Pokud se tam dostanete vyplati se...
Prumer pro statni university je pro "in state" studenty je $7000 rocne "out of state" asi dvojnasebek. Na in state uroven se to da v pohode stahnout na jakekoliv skole (viz drive zminena stipendia). Staci studovat s vyznamenanim.
02. 02. 2009 | 11:14

Martina K napsal(a):

Jogine jeste jednou. Pokud vystudujete prirodni vedy v USA, zacinate jako postdoc na mirne nadprumernem platu. Pokud nejste levej, za deset let a jako sef laborky s 2 grantama vydelate kolem $150 000. Pokud zrovna nebydlite v Bostnu nabo Kalifornii (platy se v ramci oboru lisi podle mista bydleni o 20%, zivotni naklady nekolikanasobne), jste bohac. No, asi nebudete mit vlastni letadlo, ale malou jachticku a bazen (alespon na konci ulice) urcite. A to biologove patri k tem chudsim
02. 02. 2009 | 11:25

Pocestny napsal(a):

Hm, tak jsem si to celé prošel, musím říci, že je tu vidět, že tohle téma se patnáct let nehnulo z místa. Je asi opravdu výrazným rysem dnešní leading generation utíkat od témat, na které neexistuje laciné a banální řešení jako u poplatků za ambulantní péči.

Dalším výrazným zlozvykem starších mudrlantů je tendence neustále měřit dnešek zkušeností studenta z minulého století, míra nepochopení rozdílu v životě studenta tenkrát a dnes je zarmucující.

Třetí výrazný fakt, který tu vystupuje, je ten, že zatímco ti, kteří o frormě hrazeného vzdělání přemýšlejí, tuto ideu zanášejí partikulárními zájmy, tedy zejména kantoři.

To také není nic nového, pamatuji si dobře, jak od Palouše po Hampla všichni chtěli urputně reformovat, ale nesmělo se to hlavně dotknout jich samotných, tak se neustále dělaly naprosto trapné změny pro změny, studentům se co tři roky měnily podmínky examinace, sylabus, nikdo pořádně nevěděl, kdo co zkouší. Muásím se pochlubit, ale jsem asi jedniný student u nás, který tenkrát donutil tehdejšího studijního proděkana, aby "po škole" opsal stokrát examinační řád, protože se ho nebyl ochoten držet.

Závěrem, mám hlubokou nedůvěru vůči jakékoliv další "reforměP", která nebude, podobně jako v medicíně, naprosto vojensky oktrojována, aby každý kantor i student byli podřízeni jednotnému kodu, áby zejména v akademické samosprávě vznikla disciplína.

Hluboce nesouhlasím s tzv. akademickou svobodou při správě majetku a veřejných zdrojů. Pokud jsou školy zřizovány státem, neexistuje "autonomie" při jejich správě. Ta je možná jen při tzv. statutu "frei universitaet", tedy u plně příspěvkových institucí.

Rozhodně by však za této situace nemělly být do systému integrovány poplatky zvenčí. Neexistuje totiž žádná kontrola a jistota, že tyto peníze nebudou "rozkradeny" úředníky ministerstva a rektorátů, protože účetní systém neziskovek a rozpočtovek prostě plošné defraudace a škody bez zpětné vazby osobní odpovědnosti přímo podporuje
02. 02. 2009 | 11:41

Pocestny napsal(a):

Další věc - je školné politikou školy nebo politikou státu, který většinu škol zřizuje?

Jde o privatizaci zdrojů nebo o narovnání státně zupáckého systému, který tu tak pěkně representují všichni ti, kdo tu chtějí ty "nezbedné studenty" zastrašovat, vyhrožovat jim lopatou a omezovat numerus clausus. To vše dělal bolševik, je vidět, kolika z vás ještě neráčil z hlav vystoupit.

Je příznačné, že ti stejní tu hystericky volají po "záchraně" a kreslí tu tklivé obrázky trpících.

Vážení akademici, jak vás znám, vy byste reformovali prád, ale ty druhíé, hlavně, aby někdo nezreformoval vás. Vám - stejně jako lékařům, nejde o reformu vzdělání, ale o to, jak si v tom chaosu udržet vliv, klid, zvyky, tradice, prostě to vše, co u reformy na stůl nepatří.

Proto tvrdím, že jedinou možností je vymyslet to bez vás a pak vám to položit stylem "akceptuj nebo táhni", protože u převládající většiny akademiků a lékařů panuje naprosto omulná iluze, že stát je tu proto, aby se oni měli dobře, veřejná služba je až to druhé.

Dokud zde nebude stát, který bude autoritou, kterou věčně napadá kdejaký bolševický kantorský odborář - kandrdas, až státní zaměstnanci pochopí, že to první, co se platí a cení je loajalita, nebude lépe.

Dnešní pokusy o reformy jsou totiž je bitky mezi odborovými wohnouty a smečkou arogantních fakturantů veřejných zdrojů za privatizované "veřejné služby".
Na jedné straně sentiment po etatistickém řízení paramilitárního druhu, který je dodnes krásně vidět mezi lékaři - kliniky, na druhé bezedná hamižnost a téměř pudový chtíč "dělat prachy".

Pokoru před vlastním řemeslem, tu tam vidím až naposled a jen v některých případech. Ve státní službě se dodnes fláká příliš mnoho politicky "chovných" příbuzných a kamarádů, že to základní pravidlo - nejsi - li k užitku, nemáš tu co pohledávat vůbec neplatí.
02. 02. 2009 | 12:04

JAHA napsal(a):

Konkretna skusenost. Nie je to tak davno, co VS skoncili moje dve deti. Starsia dcera studovala v Zline. Kedze som na to (chvalabohu) mal, nemusela si prijmy doplnovat pracou. Potom zacal studovat i syn v Bratislave a to uz islo do penazi dost aj pre mna. Este nez nastupovali na VS som im povedal, ze prvy a druhy rocnik im zafinancujem, aby sa venovali len skole a nemali problemy aj napr. v parte, ze nemaju nic vo vrecku a mohli sa ist tiez zabavit. Od tretieho rocnika som ich ale nabadal, aby zacali aj pracovat. Samozrejme, pokial dostavali dost penazi, nesli. Az som obmedzil prisun, ihned vedeli sklbit studium s pracou. Okrem ineho to pre nich bola aj dobre skola do zivota. Ked isli do USA, uz si nepytali na letenku, ale pytali si p o z i c a t na letenku. Po prichode po troch, styroch mesiacoch mi peniaze bez pytania vratili. (Samozrejme, polovicu som im, ako dobry ocko odpustil a dal im spat). Ale naucili sa nedrzat iba nastavenu dlan a dnes nemaju problem sa v krutom suboji o zamestnanie uplatnit. Preto ciastocnu platbu (napr. z poziciek pre studentov) schvalujem aj z tohoto dovodu.
02. 02. 2009 | 12:27

Pocestny napsal(a):

Na závěr, oborově. Přírodovědec tu rozepsal nákladové normativy. Opět se domnívám, že je to naprosto špatný začátek, protože školné je nejprve instrument státního a veřejného zájmu, až potom je to zdroj příjmů pro zainteresované.

Proto je nesmysl kasírovat za práva málo, protože je nízký náklad a holit ty, kteří studují instrumentálně náročné disciplíny.

Já to soukromně vidím v rozdělení na studia komerční a klasická. Kdo studuje základní studium oboru, aby své vzdělání uplatnil v oboru, kde sám stát či odborný kartel určuje minimální palmáre, notářský poplatek v jeho současné výši, tam by mělo přijít husté školné. Právníci by tímto měli platit ne elikvotu k nákladovému normativu, tedy těch 5000,- ale třeba 50 tisíc, protože pokud dostudují, prostě to vydělají. Universitě by tím vznikl prostor na trochu sociálnější politiku vůči zejména výhradně science oborům.

Stát si prostě musí uvědomit, že školné je mocný instrument, když se použije tak, jak má, ne tak, jak to akademici, kteří soudě dle zdejších příspěvků mnohdy o komerci a vztazích zákazník - dodavatel nic netuší, zkoušejí už celá leta.

Ta reforma nám všem jasně ukazuje, jak není řešena věcně, ale politicky, opět jako u lékařů nejde o to, jak shůry stanovit pravidla, kterých budou všichni v oboru bezpodmínečnými loajálními vykonavateli a objekty, ale naopak se tu jednou Konference rektorů, jindy odbory snaží stát se subjektem, tedy zdrojem i vykonavatelem jediné "správné" cesty.

To je ovšem špatně, protože to naprosto ničí systematické pracovní vztahy a regule, naopak to otevírá pokaždé cestu pro soukromé prebendy, korytaření dynastického rázu, šlechtitelství lemplů a segregace těch, kteří jsou důvodem k existenci všech těch bohulibých institucí a posic - tedy studenta a pacienta.

Nemůžete vymyslet žádný "ostrý" režim na studenta, když sami zaměstnanci školy jsou zářným příkladem plýtvání časem a enrgií. Vy tu zase mudrujete o "mládeži", čtu tu ty odsudky, ale nikomu z vás ve svém egoismu nedochází, jak nemravný je přístup ke studentovi z lidského a sociálního hlediska.

Student jke pasívní kráva, ktewrou dojí ty vaše instituce, které by bez tohoto práva první noci nikdy na trhu nepřežily.

Sociální příspěvek kasíruje škola - ne student. Kolejní subvenci kasíruje kolej, ne student, příspěvek na stravu kasíruje menza, ne student.

Tento současný sociální režim pak v realitě vypadá tak, že studenti, kteří nemají nárok na kolej, sponzorují živobytí svým kolegům, kteří ho nějak seženou, ale oni si musí najít a plně hradit vše, co neposkytuje škola. V principu vůbec nejde o studenta, ale o tu armádu ksindlů, které tenhle rodičovsko - státní bolševismus dává prostor k existenci a ty "sociální jkistoty". Jedinou "jistotou" studenta je potom bída.

Tak jde na brigádu.... on by mohl, jako v rozvinutých zemích pracovat za peníze na projektech školy, ale to by nesměl platit teorém, že student je sice dost starý, aby volil, danil, ale je "nesvéprávný", tudíž bude dřít na rígu svého asáka zadarmo za klasifikovanej zápočet, zatímco asák si vesele píše náklady na laboranty, které kasíruje za studenta.

Zejména u lékařů to dosahuje kriminálně zločinného charakteru, protože takoví borci jako je Ráth mají až ČTYŘI plné úvazky.... to je podvod, zločin a dotyční nepatří do vědeckých rad, nýbrž do kriminálu!

Každý má v tétřo zemi své bolševické= právo na "nemakačenku" od sociálky. Degenerátům vyplácíme povalné, aby se nebouřili, ale ty, kteří budou vytvářet naše důchody, ty segregujeme a ponižujeme už tím, že oni žádný sociální státní příspěvek nekasírují, jsou jen důvodem, aby hrabaly školy, úřady apod.
02. 02. 2009 | 12:39

P/ocestny napsal(a):

Jediným řešením je sebrat eráru tyto peníze a dát je těm, na koho jsou kapitovány, tedy studentům.

Tvrdím proto, že jakékoliv oktrojované "zastupování" studenta při rozhodování, kam na něj temn příspěvek půjde, je zločin, že po 18 roce věku nikdo nemá právo tyto peníze směrovat na rodiče nebo instituci, protože to je státem organizovaná segregace, ponižování a hlavně, je to nezákonné, protože tu vzniká zdání, že sice jedinec je schopen všech občanských úkonů, za které také osobně odpovídá, ale pro "svaz chytrých gerontů" je negrem, na němž se "dělaj prachy".

To ovšem není problém školský, ale obecně lidský, vychází naprosto přirozeně z perversní podstaty principu okrádání každého, kdo si to musí nechat líbit.

Domnívám se, že akademici by měli diskutovat odborné věci, ale jako zaměstnanci systému nemohou kecat do toho, jak bude financován, protože prostě nenesou žádnou zákonnou ani exekutivní pravomoc za to, jak ta reforma dopadne.

Bez odpovědnosti není pravomoc! Proto by vláda jako autorita měla zvolit systém a pak dát každému ze zainteresovaných prostý výběr - take it or leave it.
02. 02. 2009 | 12:39

MerryMan napsal(a):

Pocestný:
Opět jste nezklamal. Víte on by se člověk nad Vašimi názory i zamyslel a mohlo by se tam najít i lecos zajímavého, ale kdo se bude prokousávat přes ty vulgárnosti.
02. 02. 2009 | 14:49

ALT napsal(a):

pro pocestný,
hm, nemělo být náhodou v předposledním odstavci z 12.39.51 místo pravomoci odpovědnost?,

k tomu proděkanovi, to bylo dobrý,
tak já vím zase o jednom rektorovi co se rozplakal když zjistil, že hledí na jeho studenta, shodou okolností jeho budoucího zetě a na svou manželku, ale to je jiná pohádka, taky taková situace kdy je každá rada drahá tak, a teď zase tu o VŠ reformě
02. 02. 2009 | 15:26

JAHA napsal(a):

Ad: MerryMan to pocestny
Precital som si 3x posledne prispevky Pocestneho a akosi som tam vulgarnosti nenasiel, samozrejme, ak za vulgarnost nepokladate"...takovi borci jako je Rath maji az ctyri plne uvazky...to je podvod...", pripadne "...pro "svaz chytrych gerontu" je negrem...". Naopak, ako sledujem, v poslednej dobe sa "Pocestny" az podozrivo umravnil:-).
Takze - "Opet jste nesklamal". Nic k tomu, co napisal.
02. 02. 2009 | 15:31

MerryMan napsal(a):

JAHA:
např.
"...kdejaký bolševický kantorský odborář - kandrdas..."

"Dnešní pokusy o reformy jsou totiž je bitky mezi odborovými wohnouty a smečkou arogantních fakturantů veřejných zdrojů za privatizované "veřejné služby".

Pokud takovéto a podobné výroky považujte

Já tyto věci posuzuji tak, že i ten nejslabší pokus napadnout člověka s jiným názorem (ne jeho názor) podstatně snižuje možnost akceptovat názor autora. Souhlasím s Vámi, že toto není nejurážlivější příspěvek nicka Pocestný.

Nemohl jsem napsat nic k příspěvku, protože jsem ho nečetl. Já každý příspěvek nejdříve přeletím a pokud tam najdu určité slovní vazby, tak se tím dále nezabývám. Stykem s hulváty člověk zhrubne, stykem s hlupáky člověk zhloupne atd.
02. 02. 2009 | 16:09

MerryMan napsal(a):

JAHA:
Doplňuji a opravuji:
Pokud takovéto a podobné výroky považujete za vhodné, ponechte si prosím svůj názor a já si ponechám svůj.

Omlouvám se za chybu
02. 02. 2009 | 16:12

JAHA napsal(a):

Ad: MerryMan
Dakujem za upresnenie. Nie, nepovazujem taketo vyroky za vhodne, ale z a s a d n e od n i k o h o. Teda, je mi jedno, privrzenec koho reaguje. Len ich nepocitam za vulgarne. Inac, len pre upresnenie, v minulosti som to aj p. "Pocestnemu" aj inym (oponentom) vytkol.
02. 02. 2009 | 16:23

Taoiseach napsal(a):

Vážený pane profesore,

píšete: "Ideální představou je, že si student půjčí u banky, zaplatí univerzitě školné, díky tomu se při studiu projeví větší náročnost a odpovědnost jak na straně studentů, tak na straně pedagogů, a po promoci bude absolvent, vědom si své ceny, za svou kvalifikovanou práci oprávněně žádat příslušně vyšší odměnu, aby tak mohl vrátit bance peníze. V souhrnu vlastně to školné zaplatí zaměstnavatel škole za dobře odvedenou práci a všichni jsou spokojeni."

Nabízím jiný ideál: nejlepší a nejpilnější uchazeči se hlásí na nejnáročnější a nejúspěšnější vysoké školy. Školy si vybírají nejlepší uchazeče mimo jiné pomocí přísných přijímacích zkoušek. Studenti neplatí školné, ovšem mohou si brát výhodné půjčky na živobytí během studia. Absolventi budou v zaměstnáni odměňováni za svou kvalifikaci bez ohledu na to, zda platili školné nebo ne. A z vysokých platů budou odvádět daně. V souhrnu vlastně ty peníze investované do škol dostane stát zpátky a všichni jsou spokojeni. Tedy jenom banky asi vydělají o něco méně - :( .
02. 02. 2009 | 17:40

Tom napsal(a):

Přírodovědec:
Ano, dovolil jsem si trochu ironie a nadnesenosti, nedalo mi to:) Odpusťte. Když někteří přede mnou píšící vypadali, že oni si taky dělají srandu, ale z jiné strany:)
Uznávám, na PřF je situace lepší než na ESF, ale i tady by se dalo lecos zlepšit a věřte, že o úrovni svých spolužáků mám dobrou představu, protože jsem dobrou třetinu doučoval:) A pokud snad myslíte, že u Vás je to jiné, nevsázel bych na to. Jde o logiku věci - z krátkodobého hlediska není v mém zájmu učit se opravdu poctivě, ale právě tak, abych zvládnul zkoušku. Jistě, z dlouhodobého hlediska je jasné, že prozíravější přístup mě lépe vybaví do života, ale preference dlouhodobých cílů se mi nezdá být mezi studenty tak široce rozšířená, jak někteří lidé čekají.

Mně hodně vadí, že dnes je přístup ke vzdělání pro nemajetné opravdu silně omezen. Z chudých rodin u nás studuje cca 10% dětí, tedy daleko méně než průměr a daleko méně než v zemích, kde mají školné. V uváděním příkladě UK jsem potkal farmáře se 4 dětmi na univerzitě. Nevěřím tomu, že by se to u nás stalo. Kdyby dnes existoval státní systém půjček s odloženým splácením (popř. podmíněným dosažením určitého příjmu), několik lidí z mého okolí by studovalo...
Samozřejmě na to není potřeba školné, zavedl bych to rovnoui bez něj, ale je to cesta jak se k tomu dostat a navíc věřím, že to pomůže úrovni škol.

Mimch.: zmiňoval jste, že by tento systém mohl dokonce i dražší, než přímé zvýšení financování státem. Mohl byste to rozvést, třeba i s příkladem?
02. 02. 2009 | 17:56

KamilW napsal(a):

Za Marie Terezie domluvil pan farář chudému sedlákovi aby poslal nadaného synka na študije a sám farář mu s náklady vypomohl.
Žádný systém by si ani dnes neměl dovolit aby schopnosti chudého nadaného a pracovitého studenta/ky přišly nazmar. Jenom je dnes trochu obtížné vytřídit ty, kteří mají skutečně všechny tři tato atributy, aby stipendium nepřišlo vniveč.

Myšlenka, že výnos školného se právě i k tomu zčásti využije, byla obecně přijata, nicméně za výběrem asi nebude poměrů znalý a neúplatný pan farář, ale jakási smečka úředníků.
02. 02. 2009 | 18:56

Hugo napsal(a):

KamilW:
uvádíte, že " .... po promoci bude absolvent, vědom si své ceny, za svou kvalifikovanou práci oprávněně žádat příslušně vyšší odměnu " - ono to žádat bude asi tak vše, co ten absolvent bude moci.
btw. tak například si neumím představit, že by něco spláceli fyzici na pozici lékařských fyziků v nemocnicích. Tedy umím si to představit, ale povede to ke snížení už tak nepříliš velkého počtu studentů v tomto oboru, o jehož potřebnosti pochybovat nelze.
02. 02. 2009 | 19:15

sedi napsal(a):

Vite, pak je tu jeste takova ta vec s platy. Pokud clovek zjisti, ze muze jako SS mit v urcitem oboru nastupni plat x desitek tisic s ruznyma motivacnima a odmenovacima programama (nastup hned, firma zaskoli, VS neni treba), potom si rozmysli, zda bude studovat treba pedagogiku (zaplatit za studium treba 100k) a pak jit pracovat a postupovat tarifnimi tridami. Totez se da ekvivalentne vztahnout i na dalsi obory. Bude pak o studia zajem? Tech 5-6 let, co VS studuje uz SS ziskava praxi, reference, zkusenosti, cestuje, stravuje se v restauracich (na rozdila od studenta pojidajiciho rohliky a tatranky) aby pak mohl tomu VS, co prijde na post zelenace, sefovat :)

Cili skolne klidne ano, ale musi mit ta VS vyznam.

prirodovedec: ta fyzika/matika/apod. je na stejne urovni proto, protoze ty rovnice a pocty se nemeni, jsou stale stejne. Kdezto obory, ty se vyvyji a tam se lame chleba.
02. 02. 2009 | 21:17

čtenář napsal(a):

Po první (a to velmi hrubé) pravopisné chybě jsem článek pana profesora přestal číst. Ve které třídě ZŠ se v češtině učí rozdíl mezi slovy raný - ranný?
03. 02. 2009 | 10:40

KamilW napsal(a):

čtenář:
Dočetl jste to poměrně daleko, než jste mne zavrhl.

Děkuji za upozornění, já už to vícekrát neudělám. Paní profesorka češtiny Ševcová (které se nesmělo říkat Švecová) mi také před 51 lety dala jenom chvalitebnou.
03. 02. 2009 | 11:14

hermiona napsal(a):

Ano, vzdělání je nákladné ale školné z něj udělá přepych...

Tak nějak si v posledním ročníku bakalářského studia neumím představit, že bych ke všem těm nákladům, které mě to zatím stálo (dojíždění, koleje, městská doprava, výživa, školní potřeby a jiné - upozoňuji, že v hospodách nevysedávám a v kině či divadle jsem max jednou do roka) a stát ještě bude, protože bych ráda pokračovala v navazujícím magisterském studiu...prostě, že bych k těm všem penězům měla platit navíc ještě jakékoli školné...

Půjčky? Úvěry? I kdybych neměla co jíst, tak bych se k něčemu takovému musela odhodlávat jen těžko...navíc v téhle době.

Proč by to nemohlo fungovat tak, že

1) čisté náklady školného by jako dosud platil stát (který bez mrknutí oka dává peníze do větších hloupostí) ale po těch co úmyslně nedostudují nebo úmyslně přetáhnou by měl jasnou a nezpochybnitelnou pravomoc vymáhat všechny své peníze zpátky (rozhodně by to mělo větší efekt než chtít ty peníze předem...)

2) krize vzdělávání by se vyřešila jinou systémovou změnou (fantazii se meze nekladou)

3) studenti by nebyli trestáni za snahu si na ostatní náklady na studium a nějaké své vlastní pohodlí přivydělat (trestem myslím zrušení dávek nebo ztráta nároku na některá sociální stipendia)

Příklad - jak se musí cítit "sociálně slabší student" když kvůli několika stovkám na učebnici přivydělaným na neletní brigádě, která se započítává do příjmů celé rodiny, přijde o několikanásobně vyšší sociální stipendium nabízené samotnou VŠ, které se od poměru (příjem rodiny/životní minimum) odvozuje a které by mu zaplatilo i dva měsíce kolejného?

Mimochodem - na studium mi přispívají již vydělávající starší sourozenci a já až začnu vydělávat budu přispívat jejich dětem...když může finanční solidarita fungovat v malém měřítku rodiny, proč mají někteří lidé problém s aplikací téhož ve velkém měřítku celého státu?
- bojí se nevděčnosti? v tom případě by se nad sebou měla společnost vážně zamyslet...
04. 02. 2009 | 17:43

hermiona napsal(a):

Dodatek

Jak si tak pročítám svůj příspěvěk dodávám:

ad 1 - ať státu vrací náklady i ti, kteří ihned po škole sbalí fidlátka a jedou vydělávat jinam - nepočítám získávání zkušeností ale dlouhodobý odsun naší společností zafinancovaného mozku odborníka

ad 1 - myslím, že jsem se přiblížila myšlence tzv. odloženého školného...které už skrytě funguje těmi výše zmíněnými vyššími platy => daněmi vysokoškolských absolventů...

ad 3) citelným "oceněním" snahy přivydělat si během studia jsou i dosti nevýhodné daňové škrty z jakéhokoli brigádníkova mimoletního výdělku

a propos kdo vymyslel, že jen o velkých letních prázdninách lze beztrestně vydělávat byl "hlavička otevřená"
- proč nevyužít hojně nabízenou brigádu v univerzitním městě během semestru? protože budeš "bit" => spoléhej na letní brigádu v místě bydliště abys jinde neprobydlel co vyděláš...=> tleskám...
04. 02. 2009 | 18:04

Lada Kozeny napsal(a):

Pane profesore,
v prve rade bych Vam chtel pogratulovat k vami 5-ti detem, z kterych mate nepochybne radost. Ja v dnesnich 32 letech po vystudovani CVUT ,nemohu rici ze bych se mel jako "prase v zite" jak se rika a na rodinu radsi ani nemyslim, i kdyz mi v tuto chvili vsichni rikaji, ze jsem jiz stary mladenec.
Jsem si vedom toho, ze penize do universit jsou nutne, ale nemyslim si, ze by meli jit zrovna z kapsy studentu. Pred rokem a pul kdyz jsem odjizdel z cr na zkusenou do zahranici a zdokolnaleni AJ se vam mohu priznat ze muj plat, ktery cinil tehda 45 tisic hrubeho za cenu 13 hodinoych dennich sichet, jsem dostaval v cistem po ruznych odpoctech, ze jsem svobodny atd.. zustavalo cca 29 tis. kdyz si vemu ze z kazde veci nakoupene odvadim 19% dan dostavam se na cenu cca 23,5 a to nepocitam jine dane. A kdyz si vezmu, ze moje superhruba mzda byla nekde pres 60 tisic, tak muzu ted hned rict, ze mesicne slo z meho platu do "statni kasy" v uvozovkach kolem 40 tisic. Nemyslim si ze by to byly male penize, mozna jsem to delal spatne asi jsem to mel delat stejnym zpusobem asi jako vsichni jit pres Schwartz system a bylo to lepsi.
Kazdopadne si myslim, dokud nebude udelana radna kontrola, co se ze statnimi penezi deje a ze mame nejdrazsi silnice pomalu v evrope, neni to podle me aktualni reseni.
V zahranici samozrejme skolne funguje, ale nevim jestli jste delal nekdy v zahranici, ale takove danove zatizeni jako je v cr, to jsem nezazil. Uvedome si, ze mlady vysokoskolak po skole dostane mensi plat, nezli dostava sekretarka. Nedovedu si proto v tuto chvili predstavit, ze mlady vysokoskolak zacne hned po studiich vydelavat na hypoteku, skolne, tehotnou zenu a pet deti, kdy kocarek dneska stoji ojety 10 tis. CZK.
Hlavne se divim,ze to navrhuji vsichni ty co vystudovali zadarmo.
05. 02. 2009 | 10:21

Karel (taky) napsal(a):

Pane Kozeny, on ten vysokoškolák po škole nemá za co ty prachy dostat - musí se obvykle tak 2 ropky učit dělat práci, kterou si vybral, než se začne zaměstnavateli jakž takž vyplácet. Většinou se učí dva roky to, co se středoškolák naučí za rok...
07. 02. 2009 | 14:29

aplly napsal(a):

Úžasné, opravdu....já jako studentka VŠ v prvním ročníku se opravdu nestačím divit.Když si vemu, že rodiče stojím měsíčně kolem 6 tisíc(ano v Praze je opravdu draze) a je v tom ubytování, doprava po Praze a na jídlo si nekupuju lanýže ale obyčejné polívky do hrnku(jako náhrada za kvalitní teplé jídlo ale aspoň zahřejou žaludek trochu) a domů se dostanu 2x za měsíc na víkend.....tak nějaké poplatky nebo školné vyhlížím opravdu s děsem....ano, můžu jít na brigádu při škole ,ale docela by mně zajímalo kdy, protože každý den přiletím ze školy, začnu dělat na seminárkách, projektech a podobných věcech a chodím spát kolem 2, 3 ráno...a na 9 zase do školy kdy mi cesta trvá slabou hoďku...Takže až bude školné, budou asi naši chroustat trávu a spát pod stanem až můj mladší bratr nastoupí na VŠ...A hlavně je strašně milé, že tyhle návrhy prosazují lidé co sami vystudovali zadarmo...ale však proč ne, proč neždímat mladou generaci, že?Stydím se že žiju v česku, vážně......
07. 02. 2009 | 20:57

Archeolog napsal(a):

Nástupní plat archeologa v Jihomoravském muzeu ve Znojmě, rok 2002:
Bakalář: 7500,- hrubého
Magistr: 8300,- hrubého
Motivační povzbuzení od zdejší pracovnice: "Obětujte se pro vědu!"

Už máte nějaký nápad, z čeho budou takoví nešťastníci splácet školné?
08. 02. 2009 | 15:12

KamilW napsal(a):

Ano, patřím ke generaci, která studovala zadarmo. Pak jsme si odkroutili vojnu a nastoupili jsme za 1080 Kčs hrubého na určenou nám umístěnku. Mám pocit, že školné jsme si takto již dávno odpracovali. Naši spolužáci, kteří se rozhodli v roce 68 emigrovat a rozhodli se svůj status dodatečné legalizovat, například zaplatili státu ve valutách mastné školné.

Dnes se tak erár z technických důvodů nemůže chovat, ale archeolog by měl školné dodatečně zaplatit pokud se svému poslání zpronevěří a bude živit třeba jako realitní agent. K čemu je mu takové vzdělání?

Jak ovšem zinkasovat různé dobrodruhy, kteří se z dosahu eráru dostanou, ať už se dobře živí tím, k čemu získali vzdělání či nikoliv.
Měl by platit stejné školné právník, který má talent být rvavým advokátem, jako ten, jehož posláním je poskytovat servis neziskovému sektoru?

Jak jsem naznačil v diskusi 02.02.2009 08:08:43, nevidím jednoduchá univerzální řešení; avšak právě v zájmu spravedlnosti cítím, že by se mělo se současným systémem nějak pohnout. Vždy na tom bude někdo lépe a někdo hůře už proto, že vysoké školy dávají velmi rozmanité vzdělání a rozmanítě ceněnnou kvalifikaci.

Jediné, co mne udivilo, že se dosud nenašel nikdo z autoškol, kdo by se rozčílil nad mou poťouchlostí, že např. řidičské kursy by spíše než vysoká škola měly být vzděláním, garantovaným ministerstvem školství.
08. 02. 2009 | 17:33

Abone napsal(a):

Pan profesor je příkladem člověka ,jež zastává vysokou funkci po právu ,ale nemá v tomto vůbec soudnost. U Lišky podšité se to dá předpokládat, je to podvodník ,který by měl mít pelech na Mírově. Musíme se zamyslet komu vlastně jsme nuceni !§! dlužit a tedy stát se nevolníky? Stát to rozhodně není ,navíc ten se stává pouze mocenskou pákou soukromých subjektů, korporací, mafií. Profesor zmínil M.Terezii ,je to trapné si takhle naběhnout ,protože "zpoplatněním"se dostáváme daleko před narození M.Terezie.
09. 02. 2009 | 05:16

Jacques Enfant Terrible napsal(a):

Mily pane Wichterle,
Vase asumpce ze universitni vzdelani umozni individualovi ziskat vyssi vydelek je naprosto mylna. Vydelek, i.e. oceneni jedince na pracovnim trhu, se odviji od situace na trhu prace a jeho trzni hodnoty. Se vzdelanim to nema takrka nic spolecneho.
Motivacni ucinek skolneho na studijni vysledky je velmi sporny. Osobne jsem v zamori university kde se skolne plati navstevoval (a vlastnorucne vydelane skolne platil) a nevsiml jsem si ze by skolne melo nejaky motivacni efect na studijni vysledky ci disciplinu. Na to mely efect pomerne strictni pravidla ktera se s tim co je takrka anarchie v CR nedaji srovnat.
Prestante "objevovat Ameriku" a udelejte si nejdriv poradek v rozvracenem ceskem skolstvi. Podstatne utuzeni discipliny by byl vhodny prvni krok.
09. 02. 2009 | 07:32

KamilW napsal(a):

Kdybyste si ten blog přečetli pořádně, zjistili byste, že bychom se v mnohém mohli shodnout. Přinejmenším v tom, že řešení není jednoduché.
09. 02. 2009 | 09:21

Alexandr napsal(a):

Přidám malou zkušenost. Mladší kolega začal dálkově studovat na soukromé vysoké škole marketing a managment. Školné za něj platí firma - 20 tisíc Kč za semestr. Této vysoké škole nejde o nic jiného, jen o těch 20 tisíc korun, protože z toho žije. Žádného studenta nevyhodí, protože by přišla o příjem. Mladší kolega je o tolik mladší, že jej ruština už minula. Nyní měl skládat zkoušku z tohoto jazyka, zkoušku úspěšně zvládl - naučil se totiž azbuku. O dalších předmětech se nebudu vyjadřovat, ale bylo to velmi podobné. Nyní se tento mladý ambiciózní odborník přes marketing a manegment ohání diplomem a řve, že požaduje odpovídající plat jeho vzdělání (ne jeho výkonům na pracovišti, odpovídající asi úrovni znalosti ruského jazyka). Po revoluci se všude "řvalo", že až soukromé školy přinesou tu pravou úroveň.
09. 02. 2009 | 13:16

Ivan napsal(a):

Existuje systém, který se výborně osvědčuje, leč je kvůli ideologické masáži této společnosti pro mnohé nepřijatelný, protože je uplatňován v Rusku. Tam stát (protože nikdo jiný nemá tak dobré informace) určuje pro každý obor každé školy počet vysokoškolských odborníků, kteří jsou podle mínění státu pro společnost v daném oboru potřební. Dále určí maximální kapacitu dané školy a daného oboru. Škola může přijímat studenty jen do maximální kapacity. Ti, kteří se umístí v přijímacích zkouškách (co nejvíce anonymních a objektivizovaných) na předních místech až do počtu státem požadovaných odborníků studují zadarmo. Ostatní pak platí školné, na které si samozřejmě mohou vypůjčit peníze, ale to je už otázka komerční, která školu nezajímá. To do značné míry zabraňuje tomu, aby na úkor daňových poplatníků nevystudovali právníci a manažeři či ekonomové, které pak lze přehazovat vidlemi a nikdo je nepotřebuje. Současně mají studenti informaci z nejpovolanějšího zdroje, jaké obory jsou považovány za nejperspektivnější. Jejich šance vybrat si perspektivně jsou pak nepoměrně lepší, než při volbě, při které mají k dispozici jen nejasnou vlastní představu. V současné době ale někteří jedinci z vládnoucích stran vidí rudě kdykoliv se pronese slovo Rusko, takže naděje na zavedení obdobně rozumného systému jsou, bohužel, malé.
09. 02. 2009 | 15:15

Martin B. napsal(a):

Motivace ke studiu záleží zřejmě na něčem jiném než na školném
Jiří Jírovec

Minulý týden jsem našel ve sklepě potopu způsobenou prorezavěním kotle na teplou vodu. V neděli dopoledne se objevil mistr s učedníkem, za příčinou opravy. Učedník, pořízek kolem 25 let, občas něco podal nebo přidržel. V mezidobí mi stačil vysvětlit, že momentálně navštěvuje college, kde se učí instalatéřinu, a tohle je jeho praxe. Je to třetí obor, který studuje. Mimo jiné má v kapse diplom počítačového technika, ale v tom oboru nedostal práci, která by byla alespoň trochu zajímavá.

Nechodí na college z oboru na obor, aby si prodloužil studentský život, ale proto, že tápe. Platí školné, ale není mu to příliš platné. Motivace ke studiu zjevně záleží na něčem jiném než na školném.

O dva dny později jsem při kávové přestávce dvěma kolegům zmínil názor Jaroslava Moravce , který by, pokud si nedělá z čtenářů BL legraci, rád platil školné.

Oba kolegové, jeden z Jižní Koreje a druhý Kanaďan, to považovali za povedený vtip. Mají, stejně jako já dvě děti, které čeká těžký úkol nalézt po ukončení university práci. Korejec pravil, že v sedmdesátých letech, kdy graduoval, šlo v Koreji na universitu necelých 10% absolventů středních škol, takže většina absolventů pak vybírala zaměstnání z několika nabídek. Od té doby počet absolventů vysokých škol přerostl nabídku míst, a tak absolventi s PhD hledají jakékoli zaměstnání, třeba i místa uklizečů.

Kanaďan se velmi srdečně zasmál představě , podle níž si student, vědom si své ceny, určí plat, aby se mu lépe splácel dluh. Jeho odiplomovaný syn již několik měsíců posílá žádost za žádostí, aniž by se vůbec dočkal odpovědi, že ji příjemce vůbec zaregistroval.
11. 02. 2009 | 11:57

Marta Spáčilová napsal(a):

Pane profesore, já jsem studovala medicínu a nástupní plat byl 12 tisíc hrubého, nyní po třech letech praxe mám osmnáct, hypotéku a auto a opravdu nevím z čeho bych měla splácet školné, nehledě na to že spolužáci co vydělávají od střední mají již našetřeno na slušný začátek samostatného života. Takové řeči mě vždy rozčílí
27. 02. 2009 | 10:02

Petr napsal(a):

Je mi 40let a nedávno jsem ukončil bakalářský program na Ostravské univerzitě, školné mě stálo 60 000 za dobu studia.Taktéž ostatní studující při zaměstnání převážně platí nemalé poplatky jak na soukromých i státních vzdělávacích institucích za vzdělání a toto se týká i všech forem celoživotního vzdělávání.Je to drahý špás.
01. 05. 2009 | 22:29

Bisnis Online napsal(a):

We do not like school. We do not have to. And we both have university education. Unfortunately, our true state. So it is with us in the family now, with fees still apply, the question of whether we have to our offspring studied further or remain only in maturity.
04. 06. 2009 | 03:07

Tomáš Václavíček napsal(a):

Souhlasím s názorem pana Wichterleho. Možná tu jsem s tímhle názorem v menšině, ale přesto se jej jen tak nevzdám.

I když je těžké najít argumenty, které by průmrného čecha přesvědčily o výhodnosti zavedení školného na vysokých školách, tak nepopiratelným argumentem je, že takový systém funguje.

Nedá se sice říct, že jenom zaplacením školného se všechno rázem změní, ale je fakt, že si tak student uvědomí hodnotu vzdělání - která je mnohonásobně vyšší než navrhované školné - a jeho rodina se bude spolupodílet na jeho financování.

Je až s podivem, že proti školnému nejzásadověji vystupují ti, kteří jinde přerozdělují peníze od vzdělaných k chudším spoluobčanům.
A tady dělají přesný opak. Uberou všem a dotují z toho vzdělání těm, kteří se dají na vysokoškolské studium.

Není to maličko postavené na hlavu?

Pokud chcete reagovat, prosím pište na e-mail TVaclavicek@seznam.cz
30. 06. 2009 | 20:59

Bromik napsal(a):

To Al Jouda

je to hezké, když chcete, aby lékaři vyhodili simulanty a marodéry a vyskoškolští profesoři flákače. Ale pak přijde pan doktor Rath a řekne : Lidé mají právo na bezplatnou péči nebo další lidé mají právo na vzdělání. Kde je podle Vás odpovědnost ?? Jak ji těmto lidem dát zákonem ??
02. 07. 2009 | 20:28

Peterik napsal(a):

nezlobte se, ale Vaše stanovisko není adekvátně podloženo. Po absolvování školy bude mít student možnost získat zaměstnání podle okolností, které nebudou závislé na tom, zda bude "oprávněně" požadovat vyšší plat, aby mohl splatit dluh bance, nebo bude vůbec bez dluhu, tady neexistuje žádná souvislost. Představujete si, že úhrada několika procent nákladů pozitivně změní atmosféru na školách a zvýší kvalitu vzdělání, ale neuvádíte kromě populárních morálních představ žádné důvody. Přitom jiné případy podobného typu, od zdražení na drahách po zdražení vody nebo elektřiny, odporují představě pozitivní změny dosažené cestou komercionalizace.
12. 07. 2009 | 11:25

art napsal(a):

Je úsměvné číst názor někoho kdo prosazuje systém,kterým nikdy nemusel projít a který nezažil.A nakouknout "přes plot" a tvrdit,že v zahraničí to funguje je velmi odvážné."Ideální představou je, že si student půjčí u banky, zaplatí univerzitě školné, díky tomu se při studiu projeví větší náročnost a odpovědnost jak na straně studentů, tak na straně pedagogů, a po promoci bude oprávněně žádat příslušně vyšší odměnu, aby tak mohl vrátit bance peníze."
Už jste pane autore byl žádat o práci?Pokud celý ročník vysokoškoláků bude pilně studovat(což je podle vás účelem tohoto opatření),budeme tu mít celý ročník potencionálně kvalitních zaměstnanců a po něm další a další...zákonitě by tak poklesl plat,který bude zaměstnavatel ochoten nabídnout.Nemluvě o tom,že zaměstnavatel si bude dobře vědom,že absolvent je pod tlakem splátek půjčky a ono "oprávněné vyžadování vyššího platu" tak,zvláště v našich podmínkách,vyznívá dost naivně,až komicky...
14. 07. 2009 | 07:49

bexon napsal(a):

Robine, máte pravdu, většina studentů chce školu dodělat, pak pracovat a vydělávat. Budoucí akademici jsou ve výrazné menšině.
16. 08. 2009 | 20:30

ap napsal(a):

na VŠB-TU Ostrava...NE
DOCHÁZÍU TAM K ŠIKANĚ PRACOVNÍKŮ
bod 3
http://www.fs.vsb.cz/soubor...
30. 08. 2009 | 10:36

Astaga.com lifestyle on the net napsal(a):

your article is excellent,i really love it.
14. 01. 2010 | 12:17

cheap Jimmy Choo Shoes napsal(a):

http://www.dearwatches.com/... A.Lange & Sohne watches
http://www.dearwatches.com/... Bell & Ross watches
http://www.dearwatches.com/... Breguet watches
29. 01. 2010 | 09:11

Poptropica napsal(a):

blog.aktualne.centrum.cz/blogy/kamil-wichterle.php
15. 02. 2010 | 00:36

Free Ringback Tones napsal(a):

Je vzdělání nákladným přepychem?
05. 03. 2010 | 00:12

replica watches napsal(a):

Very happy I can comment here!
Best wishes for this year.
05. 03. 2010 | 02:43

iPod to iPod transfer napsal(a):

Nice article, great writing
08. 03. 2010 | 09:33

ksakef napsal(a):

شات سعودي
http://www.ksakef.com/

منتديات السعوديه
http://www.ksakef.com/vb/

دليل سعودي كيف
http://dlel.ksakef.com/

عرب
http://www.nada5.com/
08. 03. 2010 | 19:41

breitling colt watches napsal(a):

And Roger Corman, save a brief recap of a ceremony held in emergency mission November. It wouldn't have been unthinkable in a previous year breitling evolution for Hughes to have been shoehorned into the In evolution Memoriam obituary montage. It's hard not to see the elaborate salute to his breitling mont brillant career as an effort to appeal to Generation X, which might mont brillant have had anyone older asking why.
11. 03. 2010 | 09:57

breitling colt quartz napsal(a):

Interesting thing!
This is my first time comment at your blog.
Good recommended website.
11. 03. 2010 | 09:59

skyracer watches napsal(a):

That to him was one of the best times of his life – but breitling montbrillant it was also the last time he was truly himself,
13. 03. 2010 | 06:17

breitling navitimer napsal(a):

That's awesome! I can't wait to get into i
13. 03. 2010 | 06:18

Skip napsal(a):

Zaráží mne tvrdost, se kterou se vyjadřuje pan Wichterle o nenadaných studentech v jeho oboru, odsuzuje soukromné vysoké školy i když na nich nikdy nestudoval, čímž zpochybňuji jeho inteligenci.
Pokud se týká školného, je nutné a to nejen z hlediska současné ekonomiky. Zavazuje, motivuje,vychovává, že ani vzdělání není zadarmo, jako všechno ostatní
23. 03. 2010 | 11:12

cartier ballon blue napsal(a):

TU water fish known, is also the source of happiness.
25. 03. 2010 | 03:33

cartier cheap napsal(a):

I am looking forward for the next updates of your awesome worship. It would be great if you have other great things

just like this. I really love it. Thanks!
25. 03. 2010 | 04:24

nike air max napsal(a):

good article,i love this so much,thank you for your working
26. 03. 2010 | 02:10

cartier love napsal(a):

TU water fish known, is also the source of happiness.
27. 03. 2010 | 04:18

Pepa napsal(a):

Pokud by to bylo takhle bez dalších změn, nikdo nebude chtít studovat na učitele, protože z platu by pak půjčku nezaplatil, učitelé zaniknou, školy zaniknou, my zanikneme a bude vyřešeno. Učit budou jako za Marie Terezie vysloužilí vojáci ze zahraničních misí a ti kteří učit nechtějí budou dělat na venkově ponocné.
Hloupé je porovnávat náš křovákov se zeměmi, kde platí lidská slušnost a fair jednání.
23. 04. 2010 | 14:02

cheap chanel napsal(a):

case creates the feminine gently beautiful makings, is worth having black and white most classical color matching, has cheap chanel bag the succinct graceful unique charm fine double C symbol decoration in left side, lets the outward appearance be richer changes cheap chanel http://www.coachofnewyork.com
30. 04. 2010 | 07:36

Marek Kobera napsal(a):

To vlk:

"Je v postavení cizince, který přijde napříkad na Karlovku studovat medicínu. Ten platí, pokud vím 10000 Eur ročně."

A víte, jak to tam pro cizince při zkouškách vypadá (zvláště Plzeň, HK)?
30. 06. 2010 | 10:48

Petr Novotný - dříve utzcht napsal(a):

Kamile plně souhlasím se vším co jsi napsal v článku o vysokých školách a školném.
Snad již nyní vládní koalice najde odvahu a alespoň nějaké školné zavede.
26. 08. 2010 | 10:12

Martin Z. napsal(a):

Sociálně slabý student většinou pochází i ze sociálně slabé rodiny, jejíž osob není a nemůže být studentovi lhostejný. Sám jsem po dobu 4 a 5 ročníku studia na VŠCHT v Praze pracoval na plný pracovní úvazek, což bylo cca 25 nočních směn do měsíce, abych uživil svojí těžce nemocnou matku a sestru, která byla ještě školou povinná. Byl jsem rád, když jsme se alespoň měli co jíst s tím, že jsme byli cca jeden týden v měsíci o hladu. Nedovedu si představit, že bych měl ještě platit několik desítek tisíc školného, nebo si brát úvěr, který by mě do budoucna spolu s hypotéčním úvěrem na bydlení spolehlivě zadlužil nejméně do 50 let.
24. 11. 2010 | 12:33

Antonín Kulhánek napsal(a):

To je všechno moc hezké, ale kde na to vzdělání brát? Jsem zadlužený, kam se podívám, a nyní mám novou přítelkyni, která ani pořádně neumí psát, od 15 maká, a když jsem chtěl jí pomoct přihlásit se někam na doučování, tak všichni chtěli peníze a peníze... Zlatý komunismus, všichni měli práci a všichni měli vzdělání - a dnes nemusíte ani dokončit základku, a jen makat a makat. Mám dluhy, práce není, všechno je drahé - tak alespoň ať to vzdělání je zadarmo!
01. 03. 2012 | 22:53

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman J Janeček Karel · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy