Inkluze je imperativ racionálního vzestupu nejen českého školství.
V části naší pedagogické veřejnosti panuje přesvědčení, že inkluze je plánovanou sebevraždou českého školství.
Je to už jakási obsese, kterou nás někteří členové lobby speciálních pedagogů snaží přesvědčovat nejméně 15 let, že doba ještě neuzrála, aby děti s různou mírou mentálního zaostávání (hlavně sociálního) anebo i bez něho, byly začleněny do hlavního vzdělávacího proudu. Přirovnává to k rušení osnov, což není přirovnání zrovna případné. Poskytuje i chybné informace o postupném zničení praktických, dříve zvláštních, což neodpovídá tomu, co ve skutečnosti připravuje MŠMT, praktické školy se rušit nebudou. Předpovídá inkluzi, že bude startovací čárou pro šikanu mezi dětmi a počátkem nebezpečného zmatku.
Jen katastrofa a hrůza! Nic o tom, jak řešit skvrnu na tváři společnosti o staleté nerovnosti romského žáka (ano, o tom je řeč) a jak se s ní vypořádat ve slušné evropské společnosti ve 21. století. A to nemusíme ani mluvit o značném demokratickém handicapu.
Inkluze, tak jak je proponována, se nemusí podařit realizovat zcela v naznačených programech, ale je to cesta jak vybřednout ze stereotypů českého školství, mezi které patří i pýcha tradičního systému speciální pedagogiky. Nic proti tomu, klobouk dolů, ale doba, kdy tomu tak jednoznačně ještě mohlo být, je už dávno pryč!
Probůh! Snad se nám za těch 26 let budování demokracie podařilo změnit myšlení romských rodin směrem ke slušnému vzdělání, práci stovek a tisíc lidí z občanské sféry, kteří na programu vzestupu Romů pracují a kteří asistují při vstupu těchto dětí do dobrých škol. A také pedagogické veřejnosti, zbavené předsudků! To je věc racionální a finanční prosperity celého státu. Bez ní se nepohneme.
Ostatně, takových dětí, z těch 18 tisíc uváděných, se v každé české třídě objeví 1 až 2, což nepředstavuje žádný problém pro českou školu. A pokud ano, tak už je nejvyšší čas ke změně!
Je to už jakási obsese, kterou nás někteří členové lobby speciálních pedagogů snaží přesvědčovat nejméně 15 let, že doba ještě neuzrála, aby děti s různou mírou mentálního zaostávání (hlavně sociálního) anebo i bez něho, byly začleněny do hlavního vzdělávacího proudu. Přirovnává to k rušení osnov, což není přirovnání zrovna případné. Poskytuje i chybné informace o postupném zničení praktických, dříve zvláštních, což neodpovídá tomu, co ve skutečnosti připravuje MŠMT, praktické školy se rušit nebudou. Předpovídá inkluzi, že bude startovací čárou pro šikanu mezi dětmi a počátkem nebezpečného zmatku.
Jen katastrofa a hrůza! Nic o tom, jak řešit skvrnu na tváři společnosti o staleté nerovnosti romského žáka (ano, o tom je řeč) a jak se s ní vypořádat ve slušné evropské společnosti ve 21. století. A to nemusíme ani mluvit o značném demokratickém handicapu.
Inkluze, tak jak je proponována, se nemusí podařit realizovat zcela v naznačených programech, ale je to cesta jak vybřednout ze stereotypů českého školství, mezi které patří i pýcha tradičního systému speciální pedagogiky. Nic proti tomu, klobouk dolů, ale doba, kdy tomu tak jednoznačně ještě mohlo být, je už dávno pryč!
Probůh! Snad se nám za těch 26 let budování demokracie podařilo změnit myšlení romských rodin směrem ke slušnému vzdělání, práci stovek a tisíc lidí z občanské sféry, kteří na programu vzestupu Romů pracují a kteří asistují při vstupu těchto dětí do dobrých škol. A také pedagogické veřejnosti, zbavené předsudků! To je věc racionální a finanční prosperity celého státu. Bez ní se nepohneme.
Ostatně, takových dětí, z těch 18 tisíc uváděných, se v každé české třídě objeví 1 až 2, což nepředstavuje žádný problém pro českou školu. A pokud ano, tak už je nejvyšší čas ke změně!