„První republika byla velikým pokusem o demokracii ve střední Evropě, ale klasická západní demokracie tu nemohla vyrůst, potože tu pro to přes všechnu vůli a snahu nebyly podmínky. U nás nikdy neexistovala klasická parlamentní demokracie. Česká společnost nebyla na takovém stupni vývoje, aby mohla demokratický stát patřičně dotovat hlavně finančně, ale i společenským zázemím“, řekl mi nedávno historik profesor Zdeněk Kárník, odborník na první republiku.
Podle Benešových dekretů ne, ale podle historiků jsou Czerninové naopak jeden z nejstarších českých šlechtických rodů. Jsou poprvé doloženi k roku 1193. To může říci v české kotlině, kde se obyvatelstvo silně míchalo, protože tu žili společně Češi, Němci, Maďaři, Židé, Rusové, Italové atd., málokdo a genetické testy DNA to v poslední době jen potvrzují.
Podle únorového průzkumu agentury STEM, který byl proveden na 1222 respondentech vybraných kvótní metodou, šest lidí z deseti v České republice volá po vládě pevné ruky, je to tedy 61 procent obyvatelstva.
Tak se jmenuje titul knihy osmasdmdesátiletého berlínského novináře a historika Klause Hemmo, který má podtitul Němci a jejich slovanští sousedé a která vyšla v nakladatelství Artemis and Winkler v Düsseldorfu a Zürichu. Kniha má 230 stránek a je rozdělena do tří oddílů. První nese název Němci a Poláci, druhý Němči a Češi a třetí Nemci a Lužičtí Srbové.