Koncem minulého týdne podlehly po mnohaletých bojích se zákeřnými nemocemi dvě statečné ženy: V pátek 27. června v Praze v Košířích jednadevadesátiletá poslední německy píšící pražská spisovatelka Lenka Reinerová, přítelkyně Egona Erwina Kische a žena lékaře, interbrigadisty a spisovatele Theodora Balka. A tentýž den večer v Héricy u Paříže zemřela dvaaosmdesátiletá vdova a houževnatá spolupracovnice vydavatele Svědectví Pavla Tigrida, Ivana Tigridová.
Dne 27. června v roce 1950, tedy před osmapadesáti lety, byla v Praze na Pankráci ve věznici popravena JUDr. Milada Horáková po vykonstruovaném politickém procesu, který probíhal v režii sovětských poradců. V procesu s M. Horákovou a spol., jak byl oficiálně nazván, bylo navrženo sedm rozsudků smrti a z nich bylo pět vykonáno. Šlo o největší politický proces s funkcionáři nekomunistických stran, který zároveň provázela do té doby největší politická kampaň, v níž se ozývalo volání po krvi. V řadě velkých závodů se konaly schůze, z nichž vycházely petice, žádající pro všechny trest smrti.
Jiří Paroubek nejprve po pádu Stanislava Grosse rychle vyvedl sociální demokracii ze silného propadu (připomeňme, že v dubnu 2005 strana měla jen deseti- až dvanáctiprocentní podporu a v poslední době – kdy oslavila 130 let svého trvání - se preference ČSSD pohybují kolem třiceti procent), ale dnes stranu svým „řeznickým“ stylem řízení už silně ohrožuje zevnitř:vV sobotu 21. června 2008 jeho stranický klub opustil čtvrtý poslanec. Po pánech Melčákovi, Pohankovi, Snítilému to je ostravský Petr Wolf, který den na to oznámil, že opustí i ČSSD.
V pátek 20. června oznámila Literární akademie Josefa Škvoreckého, že zemřela v nedožitých devětapadesáti letech vedoucí katedry tvůrčího psaní, spisovatelka Alexandra Berková. Jako dnes si pamatuji na její Knížku se červeným obalem, kterou vydala v nakladatelství Práce v roce 1986 v edici Příliv, v redakci Aleny Jíchové, nákladem 8000 výtisků.
Oficiální zpráva zněla: Ve věku devadesáti let zemřel minulý čtvrtek po krátké nemoci spisovatel a překladatel Zdeněk Urbánek, který patřil k prvním signatářům Charty 77. To, jak to bylo s podpisem Charty 77, mi ve skutečnosti popsal v knize-rozhovoru Soukromá vzpoura Pavel Landovský:
První paradox: Irsko, původně nejchudší země Evropské unie, se právě díky EU stalo během pětatřiceti let spolu s Lucemburskem nejbohatší zemí tohoto společenství, a přesto odmítlo v referendu minulý týden Lisabonskou smlouvu. Kvůli tomu se Evropská unie dostala do krize, a to za situace, kdy v čele dvou nejsilnějších zemí, tedy Francie a Německa, nestojí lidé, kteří by – alespoň soudě podle jejich vystupování – mohli být společně zároveň i hlavními tahouny tohoto projektu.
V minulých dnech padly v České republice dva klíčové rozsudky: první 4. června, kdy rozhodl Nejvyšší soud v Brně o nepromlčitelnosti zločinů komunismu a druhý 5. června, kdy zase Krajský soud v Praze prokázal, že se špičky české justice pokusily ovlivňovat vyšetřování korupční kauzy vicepremiéra Jiřího Čunka. Druhý rozsudek zatím není pravomocný.
Asi tak od začátku května 1953, tedy před pětapadesáti lety, jsem mohl i doma zaslechnout první spekulace o tom, že se vláda dohodla na měnové reformě. Táta jako ekonom tvrdil, že je to pravděpodobné, protože existuje velký přebytek peněz, které lidé nemohou za nic utratit. Později jsem se dočetl, že se tento převis odhadoval až na 10 až 15 miliard. Zároveň ale otec připomínal, že dělat tak brzy za sebou druhou měnovou reformu (první byla v roce 1945) by bylo politicky složité a těžko se to lidem vysvětlí.
V době, kdy v celé republice probíhaly Dny neklidu, jako protest proti tlaku na komercializaci pražské kultury, se mi dostalo do rukou červnové číslo německého časopisu pro politickou kulturu Cicero. Mimochodem v Německu tento časopis vydává a donedávna dotoval Michael Ringier, který u nás vydělává na Blesku. A v tomto časopise je otištěný výsledek rešerše s názvem: 100 nejdůležitějších žen v německy mluvícím prostoru, jako tam před časem byl zveřejněn žebříček jednoho sta nejdůležitějších mužů. Pořadí určily podle relevantních, tedy nezpravodajských citací, různé světové servery.
Rakouská žena, kterou osm let věznil Wolfgang Priklopil, Natascha Kampuschová, má od neděle 1. června 2008 v rakouské televizi Puls 4 vlastní talkshow. Vicepremiér Jiří Čunek se chce zasadit o prosazení „chobotnice“ na Letné, Jiří Paroubek si dokonce z Jana Kaplického udělal poradce a pražští lidovci v řediteli knihovny Vlastimilu Ježkovi objevili křesťana a chtějí ho jako svého kandidáta do voleb.