Číst výzkumy veřejného mínění je ošidné zvláště u nás, kdy agentury nemají nastavená přísná pravidla, což má za následek, že výsledky jejich průzkumů se začasté zásadně liší. Důležitější než absolutní čísla jsou proto vždy tendence a porovnání výsledků různých agentur.
Ve středu se objevila zpráva v Chomutovských novinách a na aktualne.cz., která zůstala skoro nepovšimnutá jinými médii, ač je velmi závažná. Novinář Chomutovského deníku Jan Rödling, který se zabývá kauzami z politického a podnikatelského zákulisí severočeského města, byl minulou sobotu odpoledne v šest hodin ve svém bytě napaden.
V sobotních Lidových novinách úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka hartusil s pojmem pravice, a ač od dob Petra Nečase slovník ODS značně zvěcněl, i tam se z úst některých politiků ozývá strašení levicí. Tak už to u nás před volbami bývá, protože strany masové kampaně míří hlavně na nerozhodnuté voliče. Těch totiž u nás při posledních volbách bylo kolem dvaceti procent a většinou se rekrutují ze sociálně nejnižších a nejméně vzdělaných vrstev.
Ve sněmovních květnových volbách šlo o to, jestli získá většinu ODS s TOP 09 se stranou Věci veřejné, anebo ČSSD, která by mohla vládnout s tichou podporou komunistů. Jiří Paroubek ohlašoval dlouho dopředu vítězství s 35 procenty a nakonec dostal jen 22 procent. Voliči se zalekli stoupající zadluženosti země, kterou by sociální demokraté jen ještě zhoršili. Před očima měli příklad Řecka.
Růst čínského hospodářství v důsledku zapříčinil i hospodářský růst Německa, jako největšího tahouna evropské ekonomiky, jenže taková jednoznačná závislost má vždycky i svá rizika. Hlavně proto, že závislost na Číně se stále zvyšuje, některé střední podniky tam vyvážejí už více než polovinu své produkce, a tím se z Pekingu, kde je hospodářství řízené jednou stranou, stává nebezpečný partner.
Kdykoliv se blíží volby, začnou naši politici hovořit o boji s korupcí. Po volbách na tento boj ale okamžitě zapomenou, proto jejich slova už málokdo bere vážně. Aby se mohlo účinně bojovat s korupcí, museli by totiž politici začít nejprve sami u sebe, totiž změnit financování politických stran, které doposud korupční prostředí nejzásadnějším způsobem podporuje a k tomu nemá nikdo odvahu.
Prezidentský úřad si zaslouží úctu, ale osoba, která ho zastává, porušuje-li sama princip ústavy, na kterou přísahala, a ještě k tomu vyzývá parlament, jak to učinil minulý týden Václav Klaus, tuto úctu sama pošlapává, a proto si zaslouží ostrou kritiku.
Podle Spolkového statistického úřadu zemře v nemocnicích v dvaaosmdesátimilionovém Německu ročně zbytečně 40 000 lidí kvůli špatným hygienickým poměrům. Je to desetkrát více, než kolik Němců zemře při autonehodách.
To je otázka, kterou si klade většina lidí pracující v kultuře od doby, kdy se funkce ministra ujal bývalý starosta Berouna a manažer Jiří Besser, tedy Jiří Lepší.
Dokáže Řecko spořit? A přestane se tam podvádět? To jsou otázky, na které čím dál tím více expertů odpovídá záporně. Země je v hluboké recesi: zavírají se obchody, prodávají hotely, firmy propouštějí zaměstnance, stavby stojí a lidé stávkují. Příjmy z daní jsou stále velmi malé, ač za prvních sedm měsíců letošního roku se proti loňsku zvýšily o 4,1 procenta. Cíl byl ale mnohem větší. Za celý rok by - jak Řecko slíbilo - měl nárůst z vybraných daní činit 13,7 procent, což se asi nestane.
V záplavě kritických zpráv o Ústavu pro studium totalitních režimů se málem ztratila jedna dobrá zpráva, na kterou upozornil snad jen Luděk Navara v Mladé frontě DNES, a sice, že tento ústav letos uspořádal letní školu dějepisu v Ostravě. Dvoudenní kurz předváděl učitelům nové metody, jak učit ve školách o období pozdní normalizace a pádu komunismu.