Současný stav záchranných akcí eura vypadá takto: Španělské banky se musí sanovat, nová řecká vláda požaduje víc času na zavedení důkladného spořícího programu, Itálie je nestabilní, a proto se v Bruselu tento týden má jednat opět o opatřeních, která by měla zastavit krizi. Na stole již leží nové plány, ale současně už rostou i protesty proti nim.
A to dokonce bezprecedentně, mohli bychom dodat společně s ministrem Kalouskem, který to ovšem řekl v opačné souvislosti s vyšetřováním nákupu letadel Casa, jež armáda odmítala a nakonec ke koupi byla zřejmě donucena, a to asi za přemrštěnou cenu. Proč mohou novináři a občané takto spekulovat se mi zdá být jasné: obavy politiků z vyšetřování dalších podobných zakázek, z nichž byly nejspíš financovány politické strany, by mohlo pokračovat a za nákup čtyř letadel byla nakonec zodpovědná vláda, premiér i prezident, kteří paní ministryni Parkanovou do této funkce bez jakékoliv zkušenosti jmenovali. Proto jsme mohli slyšet tak nevybíravé útoky premiéra Nečase na partu plukovníků i ministra Kalouska. Paní Parkanová s největší pravděpodobností stejně jako generál Picek podlehli silnému tlaku mocných. Policie se proto mohla po právu domnívat, že by se právě výslechem paní poslankyně a dnešní místopředsedkyně Poslanecké sněmovny mohla dovědět, kdo ji k tomu donutil.
I když ze všech dostupných materiálů, které se dostaly na veřejnost, zřetelně vyplývá, že s největší pravděpodobností jsou od samého počátku letadla Casa nevyhovující a ještě navíc předražena nejméně o 658 milionů korun, vláda a zejména ministr financí Kalousek, nákup obhajuje. Celková suma, za níž byla tři letadla nakoupena, činila 3,5 miliardy korun.
Dr. Radek Mezulánik z Univerzity Jana Ámose Komenského vyzval na zasedání Rady ČT ve středu 20. června 2012 ředitele Petra Dvořáka aby odstoupil slovy: "Vyzývám pana generálního ředitele, aby velmi vážně zvážil své další setrvání ve funkci, protože zatím vidím za jeho působením pouze škody jak v oblasti ekonomické, tak programové a personální." Projev, který byl velmi konkrétní, reagoval na výzvu ředitele z minulého zasedání, aby kritické hlasy byly konkrétní. Ve stejný den opustil funkci člena kolegia generálního ředitele režisér a pedagog Jiří Svoboda, protože se - dle něj - chování ředitele neslučuje s představami, které sdílí o veřejnoprávní kulturní instituci. Odkazoval na tuhý centralismus v řízení a neprůhledný systém hodnotitelů. Možná že jde ale o to, že pan Svoboda nebyl komisí vybrán jako šéf jednoho z producentských center. Rozhodně situace v České televizi je ale napjatá, protože minulý týden byli odvolání i oba šéfredaktoři regionálních studií v Ostravě a Brně, aniž byla vytvořena nějaká nová koncepce organizace, takže v těchto studiích vzniká vakuum a zbytečná nervozita, která samozřejmě se vždy odrazí na snížení kvality práce, a to v době, kdy právě sledovanost zpravodajství klesá.
Tak nazvali novináři rozhodnutí bývalého kancléře Helmuta Kohla přijmout za každou cenu euro. Rozhodnutí o přijetí chtěl kancléř učinit ještě před volbami v roce 1998 přes odpor finančních expertů, kteří se báli hlavně ekonomické situace v Itálii. Proti byl i tehdejší protikandidát na kancléře Gerhard Schröder. Helmut Kohl naopak ve volební kampani euro tvrdě prosazoval: podlehl vášni ve váhu dějin. Chtěl ukázat, že i sjednocené Německo je zárukou evropského míru, jak prý sám říkal.
To je zpráva, kterou známe od 12. června 2012 a její důležitost není jen v tom, že zřejmě bude v soustavě státních zastupitelství zacelena největší díra, kterou se propadaly závažné kauzy do ztracena jako do černé díry. Stát v souhrnu mohl přijít zřejmě díky pochybením na tomto státním zastupitelství až o sto miliard.
Od té doby, co vazebně stíhaný exhejtman dr. David Rath měl promluvit v Poslanecké sněmovně, existuje velká pravděpodobnost, že bude po skončení vyšetřování propuštěn z vazby a bude se nadále zúčastňovat zasedání sněmovny. Tu bude využívat účelově ke své obhajobě, místo k hájení zájmů občanů, kterými byl zvolen. Proto se začíná v České republice hlasitě uvažovat o tom, že by měla i u nás být možnost poslanci odebrat mandát, jako je tomu ve civilizovaných zemích v Evropě, včetně většiny postkomunistických zemí včetně Slovenska.
Po odvolání ministra Norberta Röttgena, kvůli neúspěšným volbám v Severním Porýní - Vestfálsku, se rozhořela v CDU debata o změně kurzu. Pro generálního sekretáře strany Hermanna Gröheho typický volič křesťanských demokratů je člověk, který silně dá na racionální čísla a statistiky. Říká to evidentně proto, že sám hodně věří výsledkům průzkumů veřejnosti. Podle toho se i zaměřuje na oslovení nových voličů této strany, které nyní hledá vlevo od tradiční skupiny příznivců.
To je věc, o které se doposud nehovoří, ač tato skutečnost je velmi pravděpodobná a je mnohem podstatnější než Rathovo vystoupení před poslanci před hlasováním o jeho zbavení poslanecké imunity dne 5. června 2012, o němž se popsalo spousty papíru.
Musím se hned v úvodu přiznat, že mě - na rozdíl třeba od Bohuslava Sobotky a celé ČSSD - kauza exhejtmana dr. Davida Ratha nijak nepřekvapila, protože osobnostní struktura pana hejtmana signalizovala dlouhodobě značně narušenou schopnost sebereflexe, zduřelé ego a pohrdání jakýmikoliv pravidly, což dokládá i čerstvá informace z aktualne.cz, kde dr. Hubálek říká, že obviněný ještě dodnes nepochopil, že před zákonem si máme být všichni rovni. Ze všeho, co jsem si po návratu ze zahraničí dodatečně přečetl, ve mně zůstaly nejvíce pokusy různých autorů či zpovídaných osobností zveřejněných v Lidových novinách dobrat se vnitřního profilu dr. Ratha, protože posuzovat míru jeho viny musí jen a jen soud, to novinářům nepřísluší.
Tak hovoří novináři o novém předsedovi pirátské strany v Německu. A poprávu, protože to je poprvé v dějinách Spolkové republiky Německa, kdy aktivní ministerský úředník se stal šéfem strany, která sedí již ve čtyřech zemských parlamentech a s velkou pravděpodobností se dostane v příštích volbách i do bundestagu, tedy spolkového parlamentu. Co je v jiných stranách zastoupených v parlamentech nemožné, u pirátů neplatí, naopak piráti to takhle chtějí. Tato strana neplatí své funkcionáře a i pan Schlömer jako předseda nepobírá žádný plat, jeho funkce je čestná. Otázka je, jestli je to možné. Mnozí se domnívají, že pan Schlömer bude muset brzy ministerstvo obrany, kde pracuje jako vládní ředitel: má na starosti vojenské univerzity, opustit.
Vrátí-li se člověk po čtrnácti dnech ze zahraničí, kde čte výlučně tamní tisk, který řeší na první stranách změnu poměrů v Evropě po nástupu nového francouzského prezidenta Francoise Hollanda, zamýšlí se nad situací v Řecku a v Sýrii a zevrubně probírá snahy ruského prezidenta Putina o novou orientaci Ruska na Asii a pak se podívá do českých novin a čte na prvních stránkách z 2. června, že Čtenáři zachránili stařenku od exekuce, Nová figura v kauze Rath: zběh Pohanka či Odkloněno, připadá si, že se ze světa vrátil do indiánské rezervace, která se odmítá smířit s civilizací, ke které patří a o jejíž problémy by se měla intenzivně zajímat.
My jsme Evropa. To je název manifestu evropských intelektuálů, který vyzývá k novému založení Evropy zdola. Jde o výzvu, kterou inicioval německý profesor sociologie Ulrich Beck, autor velmi úspěšné knihy Riziková společnost a francouzský politik a sociolog Daniel Cohn-Bendit, ke kterému se brzy připojily stovky dalších intelektuálů z celé Evropy. Jde vlastně o reakci na neschopnost a zlobu občanů na politiky prakticky v celém evropském prostoru, kteří neřeší nezaměstnanost a vzdělanost mladých lidí a investují miliardové sumy do záchrany egoistických bank, které se pouštěly do rizikových operací. Vlastně jde o vzpouru duchovních a intelektuálních elit proti politickým a hospodářským elitám, které chtějí sjednotit Evropu způsobem, který jim je proti srsti. Je to výzva proti představě, že je možné vytvořit šťastné občany Evropy i proti jejich vůli. Manifest suše konstatuje, že takhle nemůže žádný demokratický systém fungovat, a proto je ho třeba změnit.
Šéf frakce sociálních demokratů v bundestagu, tedy německém parlamentu, Frank Walter Steinmeier byl spolu s vládní koalicí pro účast Německa v protipirátské misi v Somálsku, ale byl svými straníky přehlasován. Analytici soudí, že tato prohra pro jednoho z kandidátů na kancléře za sociální demokraty jeho pozici oslabila. Sice hned druhý den se někteří poslanci pokusili význam takového kroku před veřejností bagatelizovat slovy, že nejde o žádné zásadní nedorozumění, ale jen o věc vkusu. Jinými slovy, že jde o velmi málo podstatnou otázku, řekl například Thomas Oppermann.