V neděli 23. března 2014 zemřel na rakovinu ve věku 68 let občan Mukařova u Říčan a bývalý člen Ústředního výboru Komunistické strany Československa a člen předsednictva této strany Miroslav Štěpán, kterého si veřejnost více všimla až 23. listopadu 1989 kvůli jeho projevu k dělníkům v Praze v ČKD. Tehdy prokázal před širokou veřejností totální absenci jakékoliv empatie a stal se symbolem totalitního režimu, když řekl: "V žádné zemi, ani v rozvojové ani socialistické a kapitalistické neexistuje to, aby patnáctileté děti určovaly, kdy má odejít prezident nebo kdy má přijít a kdo jím má být. A to se bohužel stalo.“ Nato ho stávkující dělníci přerušili skandováním: „Nejsme děti.“ Štěpán pak musel projev předčasně ukončit.
Otakar Brousek, impozantní herec s charismatickým hlasem a s vizáží opravdového chlapa, která je mezi herci dost výjimečná, zemřel 14. března 2014 ve věku 89 let. Pamatuji si ho nejen jako recitátora a herce v roli Bruta v Dudkově režii Julia Caesara v dnešním Divadle na Vinohradech, kde hrál od roku 1959, ale i z jednoho Silvestra na začátku devadesátých let. Trávili jsme ho společně s jeho ženou Lukou, baletkou Národního divadla a herečkou Jaroslavou Pokornou v ateliéru malíře Aleše Krejči. Celou noc vyzařoval ze sebe pozitivní energii a zamračil se jen jednou: když se ani jemu, ani jeho ženě, nepodařilo mě naučit tancovat. Naposled jsem ho potkal i s jeho ženou Lukou před dvěma lety v Dlouhé ulici v Praze a vypadal pořád stejně: šel vzpřímeně, pevně a zářil. Skolila ho až loňská operace plic, z které se již nevzpamatoval.
Potřebujeme novou obrannou koncepci, protože Rusko stále usiluje o vliv ve střední Evropě, varuje exministr obrany a bývalý velvyslanec v Moskvě Luboš Dobrovský
Prezident Miloš Zeman skoro přesně na den, kdy pobýval ve svém úřadě jeden rok, prohlásil: "Česká republika by si neměla hrát na velmoc a měla by myslet na svých 630 tisíc nezaměstnaných... Poněkud mě znepokojuje, že třeba investice typu Uzbekistán, ale i v dalších zemích, jsou ohroženy politikou, která si říká politika ochrany lidských práv."
Když jakoukoliv instituci opouštějí nejvýraznější profesionálové, její existence je ohrožena. Připomeňme, že to začalo odvoláním moderátorky ČT Daniely Drtinové z pořadu Události, komentáře. Postavila se za ni ředitelka Nových médií Pavlína Kvapilová a dostala za to okamžitou výpověď. Za trest byl zlikvidován dokonce celý její tým. Posléze odešli tři zkušení editoři Jan Rozkošný, Jan Ouředník (oba se rovněž postavili za paní Drtinovou) a Ondřej Kopa a předtím odešel i analytik Petr Fischer. A minulý týden ohlásil odchod i nekompromisní moderátor Martin Veselovský a po něm opustila televizi i Daniela Drtinová.
Prezident Miloš Zeman se koncem minulého týdne v rozhovoru pro ČTK distancoval od kmotrů, kteří podle něj jsou roztroušeni ve všech politických stranách, a prohlásil, že si s nimi nikdy nezadal. Po výčtu jejich struktur řekl: "Celý problém kmotrovských mafií vůbec není založen na kmotrech, ale na těch, kdo kmotry kryjí. Protože bez politického krytí by kmotři nemohli existovat, a když, tak na velmi krátkou dobu..."
Zanedlouho pětaosmdesátiletý Milan Kundera zveřejnil vloni na podzim nový román, a to nejprve v italštině, v překladu Massima Rizzanteho, pod titulem La festa dell’insignificanza. Teprve letos vychází ve francouzském Gallimardu pod názvem La Fête de l’insignifiance. Autor jej překládá jako Slavnost bezvýznamnosti. O knížce jsem si povídal s filozofem Václavem Bělohradským
Zatím poslední Kunderův román je rozdělen do sedmi částí: Hrdinové se představují, Divadlo loutek, Alain a Charles často myslí na své matky, Všichni hledají dobrou náladu, Pírko se vznáší pod stropem, Pád andělů, Slavnost bezvýznamnosti. Čtyři přátelé se tu setkávají, každý se jinak smiřuje s bezvýznamností, z níž není úniku, ale ani nemá smysl z ní unikat. Jeden z nich tu uvažuje o erotických bodech ženy - stehna, hýždě, prsa - privilegování jednoho z nich vždy něco vypovídá o době, jíž vládne: stehna znamenají romantickou nedostupnost, hýždě veselou a vulgární brutalitu, prsa mateřství a obraz mužů na kolenou před vznešeným údělem ženy, kojící Ježíše. Ale co pupík?