Nejúžasnější je pro mě ne ta chvíle, kdy tajemství potkávám, kdy ho držím už v ruce, ale moment, kdy začnu tušit, že brzy budu něco držet v ruce, aniž vlastně přesně vím co. V tu chvíli ve mně něco zableskne a já vím, že se toho dotknu, řekla mi, když jsme spolu pracovali na knize Stopy Adrieny Šimotové.
To je otázka, kterou položily sobotní Lidové noviny. A proč by se tak mohlo stát je dost evidentní: na podzim se obmění třetina jeho poslanců a pravice má logickou snahu rozbít levicovou většinu, která tam vládne stejně jako v Poslanecké sněmovně. ČSSD tam má 43 senátorů a bude obhajovat dvacet mandátů.
Toto úterý, tedy uprotřed prohlubujícího se konfliktu mezi Ruskem, Ukrajinou a euroatlantickou civilizací, se sešel v Moskvě předseda parlamentní frakce Levice v německém Bundestagu Gregor Gysi s ruskými politiky. Sám prezident ho sice nepřijal, ale setkal se s jeho blízkým spolupracovníkem, předsedou parlamentu Sergejem Naryškinem. Jenže právě tento muž je jedním z těch, kteří se objevili na listině ruských politiků, na které jsou uvaleny sankce a který nesmí vycestovat do Evropy a do Spojených států. A chvíli před tím přijal Naryškin i krajně pravicovou francouzskou extremistku Marine Le Penovou, s kterou hovořil o protiruské kampani v Evropě. Gysi byl přijat jako antifašista.
Už ve dvacátých letech minulého století, když se ve Spojených státech novinář a mediální teoretik Walter Lippmann zabýval nastolováním agendy, tedy témat, kterými se zpravodajská média zabývají, kladl si otázku: jaký je rozdíl mezi okolním světem a obrazy v naší hlavě. Jako první vyslovil myšlenku o existenci pseudoprostředí. Tímto termínem nazýval právě obrazy v naší mysli, které díky médiím jsou vždy neúplné, nepřesné či nedůležité. Zároveň upozorňoval na to, že naše chování je ale reakcí na toto umělé prostředí, nikoliv na skutečnost. Tato kdysi kacířská myšlenka se v dalších desetiletích, kdy zvláště digitální média nás doprovázejí už na každém kroku, jen potvrdila. A poslední mediální krize, která nás postihla po finanční krizi v roce 2008 a masovém rozšíření internetu, příkop mezi prostředím a pseudoprostředím ještě prohloubila.
ODS ztratila poslední schopnost sebereflexe, sama sebe marginalizuje. Naposled to zase předvedla na 1. máje, kdy její lídří ve volební kampani do Evropského parlamentu zahájili podpisovou akci za nepřijetí eura ve všech krajských městech. Šéf kandidátky Jan Zahradil v Praze na Petříně hlasitě vykřikoval: Otázka nezní, jestli chcete euro, ale jestli nechcete euro. A pro aktualne.cz řekl: "Chceme výjimku pro Česko ve vstupu do eurozóny. Někdy možná euro budeme chtít přijmout, ale musí to být naše volba. Nikoli povinnost jako nyní." Zapomněl, že jsme se k tomu zavázali sami.
A není se čemu divit, protože jen norské letectvo, které patří do NATO, podle Larse Saunese z operačního velitelství norských vzdušných sil, zaznamenalo zvýšený počet přeletů ruských stíhacích a bombardovacích letounů u svého pobřeží. Od počátku letošního roku do konce března registrovaly norské stíhačky 75 ruských letounů. Koncem minulého století byly ruské letouny zaznamenávány u norského pobřeží tak třikrát až čtyřikrát do roka. V roce 2013 to bylo již zase 87 krát, tedy jako v době studené války. A podobná situace je i na moři.