Konec každého roku je dobrým důvodem k bilancování i mediální krajiny, a tohoto roku zvlášť, protože ji dost podstatně změnil. Po Maďarsku, kde byla již v minulých letech panem Orbánem ovládnuta nejen veřejnoprávní média, se totéž ve střední Evropě podařilo i panu Kaczynskému v Polsku. Ten v rámci tzv. vlastenecké revoluce, která má vrátit do Polska Boha, rovnou přejmenoval veřejnoprávní na národní média.
Moji milí,
žádost, abych vás mohla v Bonnu navštívit, mi zamítli. Prý to není v souladu se státními zájmy. Řekněte mi, proboha, co to je za stát, když s ním není v souladu návštěva staré babičky za pravnukem? Řekněte mi, co je to za stát, když se za to ani nestydí a takovéhle dokumenty proti sobě vystavuje písemně? Já vím, jsem asi hloupá, když po tom, co se mi stalo, ještě věřím na dobro v lidech, ale já jinak neumím. O Vánocích budu opět sama vyhlížet betlémskou hvězdu, která kdysi přivedla východní mágy do Jeruzaléma k Heródovi. Zbývá mi jen se začíst do starých mýtů a vzpomínat...
V pondělí 19. prosince se po čtrnácti dnech po odeslání dostala konečně k veřejnosti zpráva o asi pětatřicetistránkovém rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, kterým byla věc odsouzeného Davida Ratha vrácena Krajskému soudu k novému projednání. V původním vyjádření mluvčího soudu po neveřejném jednání stálo, že byly zjištěny procesní a hmotné nedostatky.
Na sklonku minulého týdne soudkyně Helena Králová z Obvodního soudu pro Prahu 1, která již dříve dvakrát se postavila v podobné kauze proti rozhodnutím vyšších soudů, vyhověla stížnosti advokátů, kteří obvinili státního zástupce z podjatosti, a přelíčení odročila na neurčito, ač státní zástupci jsou jednou stranou sporu, nezávislý může být jen soud, proto je z principu tato námitka lichá. Advokáti ale přesto musí podat stížnost písemně, a tím se další jednání odsouvá o další jeden až dva měsíce.
Před pár dny prezident Miloš Zeman změnil názor na zákon o střetu zájmů, kterému se přezdívá lex Babiš. Ještě v září řekl, že ho nebude vetovat, protože by to bylo jen symbolické gesto, a nyní začal váhat. Z toho se dá usuzovat, že chce možná ještě jednou kandidovat.
Koncem minulého týdne byla zveřejněna zpráva, že Národní bezpečnostní úřad NBÚ povede bývalý šéf Bezpečnostní informační služby BIS. Ten se ve své funkci osvědčil: sloužil osmi premiérům a vydržel na své židli nejdéle ze všech podobných šéfů v Evropské unii: plných třináct let.
Krizi tradičních systémových stran po amerických prezidentských volbách a nárůstu krajně pravicových stran v Evropě signalizuje i politický vývoj na Islandu, kde poprvé v Evropě byla ve čtvrtek pověřena sestavením vlády předsedkyně strany pirátů. Stalo se tak po té, co se nepodařilo sestavit vládu konzervativcům a zeleným po mimořádných volbách 29. října 2016.
Po nedělním opakovaném druhém kole prezidentských voleb v Rakousku, i když ještě nebyly spočítány korespondenční hlasy, je jisté, že prezidentem bude profesor ekonomie a bývalý předseda strany zelených, dvaasedmdesátiletý Alexander Van der Bellen.
Členy poslanecké komise, která zkoumá důvod a následky překotné reorganizace policie, chce vyslechnout Generální inspekce bezpečnostních sborů: GIBS. Důvodem tohoto kroku, který se dověděla veřejnost před pár dny, jsou úniky informací z utajené zprávy. Tu předložil komisi bývalý šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu: ÚOOZ, plukovník Robert Šlachta.
Před opakovaným druhým kolem prezidentských voleb v Rakousku, které se uskuteční tuto neděli 4. prosince, jsou šance obou kandidátů podle listopadových průzkumů velice vyrovnané: pohybují se v rozmezí 49,51 procent a 51,49 procent, což je v rozmezí statistické chyby Jak ale víme: průzkumům už nikdo nevěří.