Prodává-li nějaké uskupení států politický a hospodářský vliv, měli bychom být ve střehu, zvlášť pokud se to týká přímo nás. Podle agentury Reuters z minulého týdne se potvrdily dlouhodobé spekulace, že americká společnost CME, kterou založil Ronald Lauder a v níž drží zásadní podíl americký mediální magnát Time Warner, je na prodej, a to pouze jako celek. To ve výsledku znamená, že na prodej je sedm stanic televize Nova a další televize v Bulharsku, Rumunsku a na Slovensku. Celkem jde cirka o třicet kanálů a o reklamní trh, v němž žije 43 milionů lidí, což je asi 16 milionů domácností. Vzhledem k tomu, že naše mediální krajina je dnes z velké části v rukou českých miliardářů, západní investoři již odešli, a zvětšují se útoky na veřejnoprávní média, měli bychom blížící se transakci bedlivě sledovat. Nova v dnešním kontextu představuje strategickou komoditu stejně jako zbraně.
Kauza Jany Nečasové-Nagyové vypukla v roce 2013 a vedla k pádu vlády premiéra Nečase. Padlo totiž podezření, že tehdejší milenka premiéra paní Nagyová, dnes Nečasová, zneužila vojenské zpravodajství, aby nechala sledovat manželku premiéra Radku. Včera nová soudkyně Pavla Hájková, která se případem zabývala, vynesla zatím nepravomocné rozsudky: paní Nečasová dostala trest odnětí svobody na dobu dvou let s odkladem na tři roky a pětiletý zákaz vykonávat vedoucí funkci ve státní správě. Podmíněné tresty dostali i dva zpravodajští důstojníci, kteří sledování nařídili.
Před 65 lety dne 20. listopadu 1952 začal v Praze proces s tzv. protistátním spikleneckým centrem Rudolfa Slánského, v němž padlo jedenáct rozsudků smrti a tři tresty doživotí. Ve zprávě z posledního osmého dne zcela vykonstruovaného procesu, výpovědi připravené StB se souzení museli naučit nazpaměť, zazněl poprvé slogan básníka Ivana Skály, který pak propaganda často používala: Psovi psí smrt.
Připomeňme si, co je to koalice: Spojení jedné či víc stran za účelem sestavení vlády, která má šanci získat legitimitu tím, že ji schválí sněmovna. Jinými slovy nejdůležitější je schopnost takovou koalici sestavit tak, aby měla šanci získat podporu ve sněmovně. Jenže před tím ještě musí být ustavena sněmovna se všemi místopředsedy a výbory, kde platí stejná pravidla a bez nich není možné, aby vláda získala legitimitu. Proto výroky šéfa hnutí ANO: vyhráli jsme o parník, máme nárok na předsedu sněmovny i většiny výborů či výrok Radka Vondráčka v Echu, cituji: "Aby o vedení sněmovny usilovala strana s 11 procenty, to tady nikdy nebylo," jen dokládají, že hnutí ANO nechápe, jak funguje demokracie. Teprve při jednání ANO s tzv. Demokratickým blokem se ukáže, jestli pochopili, o co jde.
Kunderova Kniha smíchu a zapomnění se původně měla jmenovat Román o smíchu a zapomnění, ale protože vznikly obavy, že by se o této polyfonní skladbě vedly zbytečné řeči o žánru, autor ji dal neutrálnější název. A udělal jistě dobře, protože podstatné v tomto díle jsou existenciální a meditativní otázky, které klade. Mnohem důležitější je vždy u Kundery nasměrování otázek kolem interpretace světa, než dějová a tematická jednota.
"Týdeník Reflex vydal krátce po zvolení Miloše Zemana prezidentem komiksový speciál Zeleného Raula... V úvodu připomínají autoři jeho životní motto 'Hlava se zvětšuje, stále více se naklání, ale Miloš Zeman zůstává stejný.'... Mediálně vděčné škatulky by ovšem neměly zakrývat politické vlastnosti a schopnosti Miloše Zemana. Těmi nejdůležitějšími jsou velké řečnické umění, pragmatická přizpůsobivost a vyvinutý politický talent."
Andrej Babiš se sice okamžitě po volbách ohradil proti tomu, že chce dělat ústavní změny, i když je to právě on, kdo se podepsal pod knihu O čem sním, když náhodou spím, kde se můžeme dočíst, cituji: "Tak zaprvé by zákonodárců mělo být méně. Poslanců jen polovina." A o kousek dál čteme. "Voliči o Senát nestojí. Zrušit Senát, to by nebyl žádný divoký experiment." A tak bychom mohli pokračovat.