Ústavní soud zrušil některé části zákona o elektronické evidenci tržeb. Jenže celá třetina ústavních soudců, tedy pět z patnácti, byla pro celkové zrušení zákona, což ukazuje zřetelně na možnost, jak by Ústavní soud mohl v budoucnosti korigovat Babišovu vládu, pokud by ji prezident nechal vládnout bez důvěry. Zvlášť pokud by se ANO pokusilo přijímat nové zákony v urychleném řízení. S výsledky povolebního vyjednávání je podle STEM nespokojeno 58 % voličů.
O předvánočním adventním čase se někdy hovoří jako o zlatém čase, protože na náměstích se rozzáří vánoční stromy, vzduch voní pomerančovou kůrou, pečenými kaštany, svařeným vínem a lidé se o něco víc než jindy usmívají. Aby taky ne, když advent v češtině znamená příchod, tedy začátek liturgického roku, období čtyř neděl před vánočními svátky. Jde o dobu radostného očekávání, duchovní přípravu na Vánoce, kdy máme rozjímat a věnovat se dobročinnosti. V západní tradice je rovněž advent dobou zklidnění. Po ukončení zemědělských prací se doma dralo peří, šilo, tkalo a předlo a přitom se zpívalo, stejně jako v kostele při rorátech. Nyní máme po třech adventních nedělích, kdy na našich stolech byly zapáleny již tři svíce na ozdobeném věnci.
"Pominu-li triviální pravdu, že umění má jiné zákonitosti než občanský život nebo esejistické úvahy, musím znovu poukázat na komplementárnost smyslu a nesmyslu, bez hluboké vnitřní touhy po smyslu nebylo by žádného zranění nesmyslem." Řekl mi v Dálkovém výslechu před jednatřiceti lety Václav Havel, který zvýrazněním nesmyslu ve svých hrách, nás nabádal k cílevědomému hledání smyslu.
Po výroku prezidenta Miloše Zemana, který minulý čtvrtek prohlásil v TV Barrandov, že vláda bez důvěry parlamentu je plnohodnotná, což zopakoval při středečním jmenování vlády a může podle něj dělat jakékoliv kroky, a to včetně personálních změn a po výroku premiéra Andreje Babiše, že jeho vláda "bude makat i bez důvěry," se objevily výroky odborníků, v nichž zaznělo i obvinění z ústavního puče.
" Co vás na politice baví?" zeptal jsem se nedávno Karla Schwarzenberga a on mi lakonicky odpověděl: "Čeští politici." Vzhledem k tomu, že v dějinách vyrostl: nejstarší zmínka o jeho předcích je z roku 1158, dívá se i na dnešní události v širokém kontextu.
Proč Evropu překvapil Brexit, vítězství Macrona ve Francii, Babiše v Česku a naopak proč doposud zůstala v čele Německa paní Merkelová? Protože humanitní a právní vědy, říkají sociologové, byly zcela zastíněny ekonomikou a technikou. Politici přehlédli, že vyrostla nová sociální vrstva, která se o volby nezajímá a marginalizovala se střední vrstva. Čím víc se ekonomická politika stala racionální, tím víc se stranická politika stala iracionální, napsal před časem Ivan Krastev. V naší civilizaci jde o krizi hodnot, tedy o kulturní krizi.
Než jsem začal psát tuto glosu, přečetl jsem si řadu textů o Tomáši Ježkovi a všichni, kteří na něj vzpomínali, o něm hovořili s neskrývanou úctou, včetně těch, s kterými se profesně i lidsky rozešel, jako byl například Václav Klaus, s kterým se znal od dětských let.
"Česká společnost zůstává pro mě záhadou, protože přes hlásanou otevřenost, pragmatismus a racionální víru v sebe má utajenou víru po něčem, co je s touto utajenou vírou v příkrém rozporu: po jednoduché víře. Možná právě tato touha je zdrojem úspěchu Slováka Andreje Babiše, který od českých voličů žádá jen jednu věc, aby mu jednoduše věřili. Všechno ostatní prý zařídí." To je citát z poslední knihy Martina M. Šimečky, dnes šedesátiletého slovenského novináře, který byl kromě jiného šéfredaktorem slovenského deníku SME, českého Respektu a od konce minulého roku je redaktorem Denníku N v Bratislavě. Kniha se jmenuje Medzi Slovákmi a má podtitul Stručné dějiny lhostejnosti od Dubčeka k Ficovi alebo ako som sa stal vlastencom.