Nejčastěji používaná zkratka v Německu je GroKo, Grosse Koalition: česky velká koalice. Jedna část společnosti kolem kancléřky Angely Merkelové, tedy CDU a CSU, v pokračování koalice vidí záchranu: konečně bude mít Německo vládu a může se spolu s Francií podílet na změnách v Evropské unii. Druhá, levicová část občanů, v ní vidí pokus o likvidaci SPD, tedy sociální demokracie. Důvod je plausibilní: Sociální demokraté se koaliční smlouvou posunou do středu a levé křídlo obsadí Alternativa pro Německo považovaná za ultralevici.
Právní filozof Jiří Přibáň z Cardiffu v nedělních Otázkách Václava Moravce prohlásil, že je možné hovořit o počátku ústavní změny režimu. Tím se de facto ohlašuje konec demokratické České republiky, která trvala od roku 1993 do roku 2017 a byla ústavním, demokratickým a parlamentaristickým státem.
Při pohledu na česká média má člověk dojem, že televizní debaty před druhým kolem prezidentských voleb budou mít rozhodující vliv na volbu prezidenta. Zdá se, že jsme jako staří generálové, kteří chtějí vyhrát novou válku pomocí staré taktiky, a nevšimli jsme si, že se už používají nové zbraně.
Mezi politology začal převažovat názor, že problém není Zeman, ale jeho voliči. Prezidentu Miloši Zemanovi se totiž za léta v politice podařilo formát podobných debat přiblížit estrádě. Jiří Drahoš jako jeho protivník proto nutně působí vedle něho se svou věcností a výrazem agelasta jako nudný profesor. Ač o vlivu předvolebních debat neexistují žádné exaktní průzkumy, většinou se soudí, že nejvíce mohou ovlivnit nerozhodnuté. Jedno pravidlo ale platí obecně: Při rozhodování voličů hlavní roli hrají pozitivní motivace. Hlas dávají tomu, kdo jim nabízí to, co jim chybí.
"Být historikem je pro mne celoživotní řehole. Je to jako s vínem. Stáří historikovi neubírá nutně na ceně. Naopak, v něčem může být lepší než na začátku, kdy psal rychle a dělal rychlé závěry. Později lépe rozumí člověku a společnosti, opírá se o další „pomocné“ vědy historické – o sociologii, psychologii, politologii..." To jsou slova Viléma Prečana, který 9. ledna 2018 oslavil pětaosmdesáté narozeniny.
Spekulovat zpětně o tom, proč se na Silvestra 1992 rozpadlo Československo, respektive tehdy Česká a Slovenská Federativní Republika a vznikly dva nové státy je vždy ošidné, ale - jak známo - státy existují jen tehdy, když jejich jednotlivé entity se navzájem potřebují, kdy existuje silná státnost, tedy vůle k udržení státu. Jinými slovy existují-li společné zájmy. Proto si snad zpětně můžeme dovolit říci, že v překotném čase změn po roce 1989 jsme zapomněli, že fundamenty, na kterých Československo bylo Masarykem budováno, přestaly existovat.