"Inteligence českých novinářů je někdy na úrovni blbouna nejapného..., který byl po právu vyhuben. České novináře se zatím vyhubit nepodařilo," to jsou slova prezidenta Miloše Zemana. A podobně hovořil v poslední době i premiér Andrej Babiš, když na novináře křičel: "Jste zkorumpovaná pakáž... Lžete!.. Řešíte pseudokauzy!"
"Mé setkání s rozhlasem muselo být osudové. Dnes, na konci své životní cesty, si myslím o rádiu totéž, co se říká o cestách do Říma," říkával Jan Petránek, který v roce 1950 jako žák třetího ročníku obchodní akademie se zúčastnil recitační soutěže v Radiopaláci.
Podíváme-li se zevrubněji a trošku z odstupu na současnou politickou krajinu v České republice, není možné si nevzpomenout na Niccolo Machiavelliho a knihu, kterou věnoval Medicejskému vladaři, podle jehož postavení ji nazval.
Každé výročí, jako tomu bylo již u 28. října, by mělo být nejen důvodem k oslavám, ale jak často připomínají sociologové, i záminka k hlubšímu a sebekritickému zamyšlení, které událost zařadí do širšího kontextu.
V Paříži se o víkendu u příležitosti stého výročí ukončení první světové války sešlo přes 70 státníků a jeden z nich, předseda české vlády Andrej Babiš, se při té příležitosti setkal ve svém volném čase s česko-francouzským spisovatelem Milanem Kunderou. Setkání domluvil velvyslanec Drulák s jeho ženou Věrou. Bezmála devadesátiletý Milan Kundera je naším světově nejúspěšnějším a nejpřekládanějším žijícím autorem, který od roku 1975 žije ve Francii, kam ho tehdy pozval prezident Francois Mitterand. Československá republika mu kvůli jeho literární činnosti odebrala státní občanství. Současný český premiér panu Kunderovi nabídl, že by se mohl pokusit, aby mu bylo české občanství vráceno a při té příležitosti ho pozval do České republiky, kde 22 let nebyl. Tak by mohla znít oficiální agenturní zpráva.
"Pokud chceme uchovat svou identitu a obhájit existenci, musíme vstoupit do kontextu. Čím širší kontext, tím větší šance. Dnes, když se zase od Evropy izolujeme, je třeba si vzpomenout na Masaryka, který věděl, že silní můžeme být jen tehdy, když spolupracujeme se starou Evropou a učíme se od ní... " To jsou slova básníka, romanopisce, esejisty a diplomata Jiřího Gruši, který zemřel 28. října 2011 a 10. listopadu by se dožil osmdesáti let.
Než na takovou otázku odpovím, je třeba si ujasnit, jaké jsou pravomoci policejního prezidenta.