Druhá vláda Angely Merkelové má od samého počátku velké problémy. Proto není žádným překvapením, že občané jsou s touto vládou nespokojení. Cynismus, ztráta odvahy a nevrlost či nespokojenost je cítit v celé zemi. Země je zadlužená, prezidentská volba neprobíhala zrovna nejšťastněji a slibované reformy se nekonají. To mohu potvrdit i z vlastní zkušenosti: syn v Německu žije, podniká tam a popisovaný stav přesně vystihuje jeho postoje.

Velice podobně popsal v roce 1976 týdeník Die Zeit nálady v Německu za kancléře Helmuta Schmidta. Situace v zemi je v současné době velmi podobná, stačí vyměnit jen jména v úvodní větě. Jenže, když letos v létě zadal německý newsmagazin Der Spiegel průzkum a institut TNS Forschung se dotázal tisíce obyvatel: Kdo podle vás zosobňuje vaši představu současného Německa a kdo představuje v Německu největší morální instanci, nejvíc bodů získal právě jednadevadesátiletý Helmut Schmidt, známý dnes hlavně jako řetězový kuřák, poznamenávají ironicky novináři. Třiaosmdesát procent dotázaných ho považuje za muže, který ztělesňuje nejlépe současné Německo a 74 procent v něm vidí největší morální autoritu. O hodně předběhl dnešní politickou elitu, o současném papeži ani nemluvě.

Zajímavé jsou ale i další výsledky: Moderátor kvízových pořadů má podobnou důvěru jako papež a komik, který se netají svou homosexualitou, požívá skoro stejnou důvěru jako minulý kancléř. A německý fotbalista tureckého původu je pro více než polovinu dotázaných ideální Němec. Kdyby o volbě prezidenta rozhodovali respondenti, kterých se ptal Der Spiegel, v prezidentském paláci by seděl novinář a producent Günter Jauch, vystudovaný právník, který o jedno procento předběhl i bývalého kancléře Schmidta a neseděl by tam Christian Wulff. Před papeže se na pomyslné skále nejlepších Němců dostala i Margot Kässmann, luteránská biskupka, která byla přistižena s alkoholem v krvi za volantem. A za ideální političku 66 procent Němců považuje Ursulu von der Leyen, šlechtičnu ze zámku a matku sedmi dětí, dnes političku, původně lékařku.

Zajímavé jsou komentáře politologů, protože výsledky průzkumu za dané situace nejsou pro ně vůbec překvapivé. Situace Německa je podle nich velmi těžká, všude chybějí peníze, zdravotnictví se prodražuje a stát zchudl. Za této situace se ale zatím nenašel v Německu politik formátu Churchilla, který by lidem dokázal otevřeně říci: Situace je velmi vážná, náš životní standard bude hodně klesat a dnešní děti si nebudou žít lépe než my. Anebo, což je ještě těžší, politici se bojí říci občanům otevřeně: Do této války musíme jít, protože jde o obranu naší civilizace, ztratíme tam lidi, ale je to nutnost.

Podle novinářů nikdo ze současných politiků není schopen takhle opravdově s lidmi hovořit. Kolem zásadních témat politici pouze lavírují, aby neztratili popularitu a přízeň. Politici spoléhají jen na PR agentury, spin-doktory, vyretušované fotografie, na nichž nemají žádné vrásky, nosí krásné a drahé obleky či kravaty, jenže to nezabírá stejně jako argumenty, protože politici ztratili základní důvěru občanů.

Proti těmto instantním politikům (napsal třeba Alexander Smoltczyk) vypadá Helmut Schmidt s věčnou cigaretou v ústech, jako muž z jiného světa, který se nikdy nebál říci lidem pravdu, i když kvůli tomu musel z funkce kancléře odejít. Je to ale právě on, sociální demokrat, který dal souhlas k instalování amerických raket Pershing II. v Německu proti vůli většiny, a za to je dnes obdivován. Upevnil tak pozici své země v Severoatlantické alianci. Jinými slovy upevnil tak postavení Německa v euroatlantické civilizaci, proti které nacionální socialisté, kteří opovrhovali cizinci a homosexuály, chtěli naopak v první půli minulého století stavět v Německu hráz.

Pokládají-li si politologové nad výsledky průzkumu otázku: Jaké je současné Německo, odpověď zní: Rozhodně jiné než bylo ještě před pár lety a možná že dokonce lepší.

Psáno pro ČRo 6