To je otázka, kterou si klade většina lidí pracující v kultuře od doby, kdy se funkce ministra ujal bývalý starosta Berouna a manažer Jiří Besser, tedy Jiří Lepší.

Dne 17. srpna poskytl kulturnímu časopisu A2 obsáhlý rozhovor, který vyšel minulý týden, v němž bez kliček, a proto celkem přesvědčivě vysvětlil novou strukturu fungování svého ministerstva, způsob jak mají být v budoucnu přidělovány granty, jak se bude chovat k příspěvkovým organizacím a i se zcela jasně vyslovil ke kauze Národní galerie a Milana Knížáka, který chtěl ve funkci zůstat do konce roku 2011. Zcela zřetelně řekl, že žádné přání ředitelů nemůže jeho rozhodnutí ovlivnit a oznámil, že jako samostatný ředitel končí k 31. květnu 2011 a plat mu poběží do 31. srpna 2011.

Otázka je, co bude ale nyní následovat? I na ni pan ministr Besser odpověděl jasně. Nejprve bude posouzen statut Národní galerie, budou zkontrolované koncepce, provedena důkladná oponentura a v lednu bude vypsáno řádné výběrové řízení. Předchozí výběrové řízení, v němž vyhrál v tajném hlasování hlavní Knížákův oponent, mezinárodně uznávaný a renomovaný Jiří Fajt, bylo zrušeno. Panu ministrovi se hlavně nelíbily dvě věci: že hlasování výběrové komise bylo tajné (každý má umět veřejně obhájit komu a proč svůj hlas dává) a že výběrové řízení na nového ředitele bylo vypsáno v únoru, tedy čtyři měsíce před volbami (nehledě na to, že v prosinci 2009 byla uzavřena v Národní galerii kontrola, pan Knížák byl pochválen a dostal absolutně neobvyklou odměnu v řádech set tisíc korun).

Celým rozhovorem se ale táhne jedno ministrovo přesvědčení, které může budit u znalců silné podezření, a sice, že pan ministr přecenil neutralitu a odbornost komisí - v rozhovoru je zmiňuje několikrát - ač právě komise mohou představovat hlavní problém. Koneckonců i předchozí ministr Riedlbauch takovou komisi měl a měla stejné zadání jako ta nová.

Podívejme se proto podrobněji na složení poradní komise pro Národní galerii: Většinu tvoří slušní lidé a odborníci Bartlová, Stehlík, Kotalík, Pospiszyl, Havránek, Smolíková, Čiháková-Noshiro, jenže většina z nich je tak či onak existenčně závislá na ministerstvu. Pak tam najdeme několik dravých kšeftařů s nadstandardními politickými vazbami, kteří si od podobné činnosti zřejmě slibují výhodné poradenské smlouvy a několik ochotných úředníků. Další jména jsou i odborné veřejnosti zcela neznámá.

Nová komise pro Národní galerii vzbuzuje proto u zasvěcených lidí, s kterými jsem o tom hovořil, pochybnosti a v tom může být právě hlavní problém. Nový pan ministr, který se ve vztazích v kultuře ještě moc nevyzná, totiž manipulaci nemusí rozpoznat. Stačí, když jeho první náměstek František Mikeš, který je na ministerstvu jako doma (odvolán z této funkce byl jen dočasně ministrem Riedlbauchem) a proslavil se jako tvrdý kritik blobu Jana Kaplického, zařídí, aby v komisi seděli převážně lidé, kteří jsou na ministerstvu závislí a výsledek lze předem odhadnout.

Další problém je v tom, k čemu má taková komise sloužit? Má opravdu definovat budoucí koncepci NG? A nový ředitel jí dostane nařízenou? To je přece od počátku nesmysl: Nový ředitel má být vybrán právě kvůli předložené vlastní koncepci, která ve výběrovém řízení zvítězila atd.

A to už vůbec nemluvím o zásadním problému Národní galerie, a sice o ohromných investičních akcích, o jejich připravenosti a smyslu. To by měla ale doopravdy posoudit zcela nezávislá komise a dokonce by o tom měla proběhnout i veřejná diskuse, protože nejde jen o přestavbu Salmovského paláce v odhadované výši několika set milionů, ale i o přestavbu Veletržního paláce v hodnotě asi půl miliardy korun. Přičemž Veletržní palác rozhodně není nejvhodnějším výstavním objektem nejen kvůli interiérům, ale i kvůli umístění, protože v blízkosti je nedostatečná parkovací plocha hlavně pro autobusy. Pokud se s přestavbou začne před květnem 2011, lze se s úspěchem domnívat o co vlastně zainteresovaným lidem šlo. Potom už ani pan ministr Jiří Lepší alias Besser nic nezmůže a bude jako předešlý ministr jen přihlížet hrátkám svých úředníků.

Psáno pro ČRo6