Podle Spolkového statistického úřadu zemře v nemocnicích v dvaaosmdesátimilionovém Německu ročně zbytečně 40 000 lidí kvůli špatným hygienickým poměrům. Je to desetkrát více, než kolik Němců zemře při autonehodách.

Mohou za to velmi často úsporná opatření, která vedou k tomu, že nemocnice si nechávají sterilizovat operační nástroje u firem, které jsou levné, ale nepracují tak, jak by měly. Například v Mnichově v městské klinice byly kvůli tomuto případu okamžitě propuštěni tři manažeři nemocnice a celou věc vyšetřuje státní zastupitelství. Bohužel tento případ není v Německu jediný: zmíněných 40 000 lidí zemřelo v nemocnicích proto, že se tam nakazili. A hlavní příčina je podle Německé společnosti pro hygienu v nemocnicích v tom, že chirurgové používají nedokonale sterilní nástroje a čím dál víc za to prý mohou i chyby personálu.

Podle Institutu Roberta Kocha bylo v roce 2008 infikováno v nemocnicích dokonce 600 000 pacientů. Klaus Dietr Zastrow ze společnosti pro hygienu v nemocnicích tvrdí, že čísla mohou být ještě větší a že oni přesně vědí, jak by se tomu dalo zabránit, ale politika to neumožňuje. Třeba zdravotní pojišťovny nemohou odmítnout uzavřít smlouvy s nemocnicemi, o kterých vědí, že nedodržují hygienické předpisy. Další problém spočívá v tom, že správa nemocnic patří pod zemskou administrativu a záleží jen na ni, jestli doporučení Institutu Roberta Kocha budou v zemi závazná nebo ne. Zatím tyto předpisy se dodržují jen v několika spolkových zemích, a to v Berlíně, Brémách, Severním Porýní-Westfálsku, Sársku a Sasku.

Podle studie Mezinárodní zdravotní organizace třicet procent těchto případů je možné odstranit, kdyby kliniky okamžitě analyzovaly příčiny nákazy a odstranily její zdroj.

Začasté by stačilo dodržovat přísná nařízení, to znamená mýt si pravidelně ruce, vše dezinfikovat, zacházet správně se stravou, s odpadem a dodržovat úklidový režim.

Podle Martina Mielkeho z Institutu Roberta Kocha současné předpisy jsou dostačující, jen vedení klinik by na jejich dodržování mělo více dbát. Problém však je často v tom, že manažeři v nemocnici někdy nemají ani dostatečné vzdělání v medicíně a starají se spíše o ekonomiku. Podobně je tomu i v dozorčích radách, v níž sedí spíše úředníci či lobbisté, kteří mají dobré vztahy se zdravotnickými úřady a chybí jim medicínské vzdělání. A další problém je podle odborníků v tom, že německé zdravotní úřady mají moc práce a nestíhají nemocnice řádně kontrolovat nebo dokonce úředníci, kteří mají na nemocnici dohlížet, sedí přímo v dozorčích radách nemocnic, a proto kontrola nemůže být účinná. Odborníci proto doporučují zřízení nezávislého kontrolního spolkového úřadu.

V současné době je tomu tak, že vlastní hygieniky má šedesát procent všech německých nemocnic. Ale vzhledem k tomu, že se šetří, je pravděpodobnost, že by se bez změny zákonů něco změnilo velmi malá. To by musel - jak se někteří lékaři domnívají - nemocnicím hygieniky platit stát. Jeden hygienik totiž stojí nemocnici ročně asi 150 000 eur. Pracovníci Inbstitutu Roberta Kocha jsou přesvědčeni, že to není mnoho, protože taková investice se brzy nemocnici vyplatí. Méně vydělají jen výrobci antibiotik.

Psáno pro ČRo 6