Ač by Petr Nečas vždy vůči panu prezidentovi velice loajální, zdá se, že v posledních dnech se začínají na řadu věcí dívat každý jinak a sdělují to veřejnosti. Začalo to rozdílným pohledem na utváření velkých koalic v důležitých městech, které pan prezident obhajuje, zatímco Petr Nečas jako premiér ostře kritizuje.

Velké koalice se panu prezidentovi líbí a označil je za rozumnou dohodu zřejmě i proto, že vyšachovávají z komunální politiky tzv. rychlokvašené strany, jak Václav Klaus hovoří o TOP 09 a straně Věci veřejné.

Nejprve premiér Nečas silně kritizoval velkou koalici v Praze a kvůli uzavření takové koalice v Brně, kde mohla být místní vláda pravicová s primátorem z ODS, dokonce pan premiér nechal odvolat z dozorčí rady Lesů ČR místopředsedu ODS Pavla Blažka. Ten koalici jako šéf místní ODS sjednával. Primátorem tam totiž zůstal sociální demokrat Roman Onderka. Připomeňme, že pan Blažek byl v dozorčí radě jen od září.

Stejně vznikla velká koalice z větších měst i v Ostravě či například v Plzni. Zdá se, že právě těchto koalic ve velkých městech se někteří členové ODS bojí a zřejmě oprávněně: mají totiž strach, aby nakonec, kdyby vznikly neshody ve vládě, nebyla uzavřena "jako rozumná" podobná koalice na celostátní úrovni, což by si nejspíš přál hlavně prezident. Ten by tím zpětně legitimoval své staré postoje po pádu jeho vlády a uzavření tzv. opoziční smlouvy. Takovým krokem by se totiž zabetonovalo ve státě staré rozložení moci a i starý transfér financí, proti kterému se veřejnost vehementně bouří, jak ukázaly právě poslední volby i demonstrace proti velké koalice v Praze. O vyhroceném stavu uvnitř ODS svědčí i výrok Nečasova blízkého politika Jiří Kadrnka z jihomoravské ODS, který prohlásil o koalici v Brně: "Je to neobhajitelný krok, se kterým nesouhlasím. Jde o totální selhání brněnských politických elit."

Prezident Klaus se ale neshodne s premiérem Nečasem ani v pohledu na náš vztah a způsob přijetí eura. Koncem minulého týdne vyzval pan prezident spolu s Českou národní bankou vládu, aby odmítla společnou měnu, ke které se naše republika zavázala při vstupu do Evropské unie v roce 2004. Premiér Nečas opáčil, že takový krok nemá šanci na prosazení v Evropské unii, protože jsme se na rozdíl od Británie a Dánska vzpomněli pozdě a výjimku nevyjednali včas. Taková snaha v době, kdy je euro v největším ohrožení od svého vzniku, by ještě více podkopala důvěryhodnost měny, což by nám Brusel nikdy neodpustil. Snahy jsou naopak opačné: přesvědčit státy, aby k euru přistoupily a demonstrovaly tak důvěryhodnost nové měny. Proto taky před časem paní kancléřka Merkelová o vstupu do eurozóny jednala s Polskem.

Tyto rozdíly mezi pány Klausem a Nečasem spolu s levicově se více profilující stranou Věci veřejné a s rozkoly mezi ODS a TOP 09, které pramení z nevraživosti ODS vůči TOP 09 kvůli přesvědčení občanských demokratů, že jim tato strana ukradla voliče, může vést v krajním případě i k pádu vlády. To by mohlo pak skutečně vést k uzavření velké koalice na celostátní úrovni a ke změně vedení v ODS na volebním sjezdu v roce 2012, který proběhne krátce před ukončením funkčního období Václava Klause na Hradě.

Toto nebezpečí si uvědomuje zřejmě i Miroslav Kalousek, který byl k prezidentovi vždy loajální a začíná ho naopak veřejně označovat za rodiče korupčního kartelu, jak řekl v sobotu v Právu. Opoziční smlouvu, v níž si jedna strana hrála na to, že vládne a druhá na to, že dělá opozici, vidí pan Kalousek jako jeden z nejtěžších úderů, který dostala polistopadová demokracie. Snaha vyšachovat nové strany z rozhodování je zřejmě poslední křečí velkých stran, které se snaží za každou cenu udržet u moci a u peněz a jsou ochotné kvůli tomu učinit cokoliv.

Toto nebezpečí by si měl uvědomit i občan.