Václav Klaus: Nepřítel moderní Evropy (II.)

02. 02. 2011 | 18:57
Přečteno 4472 krát
Když jsem minulý týden v komentáři s názvem Václav Klaus Nepřítel Evropy napsal, že pan prezident je nepřítelem moderní kontinentální sjednocující se demokratické Evropy, tedy křesťansko-sociálního státu, jehož strany mají v Evropském parlamentu většinu, a tudíž představují hlavní proud, byl jsem za to porůznu kritizován.

Někteří autoři mi kultivovaně vyčítali, že Klausova kritika Velké francouzské revoluce patří k základním proudům konzervativního myšlení a připomínali knihu Edmunda Burkeho Úvahy o revoluci ve Francii a jiní mi rovnou nadávali do socialistů (a někteří i komunistů), neboť vše sociální je pro ně socialistické a za symbol roku 1789, kdy se zrodila Deklarace lidských práv, vydávali jen gilotinu.

Básník by řekl: Pánové, jako když bohové zbavili Krona mužství a z jeho uříznutého přirození se zpěnilo moře, tak z krve francouzské gilotiny se zrodilo univerzální poselství a "byla vynalezena" demokracie: tedy svrchovanost jedinců. I otcové zakladatelé Spojených států se odvolávali na francouzské filozofy.

Jako novinář musím jen konstatovat, že jako první o sjednocené Evropě hovořil těsně po válce právě konzervativní Winston Churchill na konferenci ve Švýcarsku a že Evropskou unii vymysleli po druhé světové válce pravicoví křesťanští demokraté z Francie a Německa, k nimž se přidaly vlády podobné orientace z Itálie, Holandska a Belgie. V knihách se cituje výrok Jeana Monneta, který když přijel za Konradem Adenaurem do Bonnu v roce 1950 s projektem umístit pod jednu společnou evropskou střechu uhlí a ocel, tedy je mít pod kontrolou, aby nemohly tyto komodity být zneužity ke zbrojení, Adenauer okamžitě zareagoval slovy: "Chápu stejně jako vy, že jde o věc vyššího morálního řádu!"

Projekt začínajícího se sjednocování Evropy tedy rozhodně nebyl levicový, naopak sociální demokraté se na něj zprvu dívali s velkým podezřením a to jen proto, že ho vítal evropský kapitál, který jim zjednodušoval komunikaci, až nakonec dotlačil Evropskou unii i ke společné měně. Jacques Rupnik kdysi prohlásil velmi lapidárně: Rozhodně se nespojovali proletáři, ale trh.

Evropská unie je dnes v jazyce politologů považována za liberální projekt (protože konzervativní hodnoty překračuje): stojí na společném trhu, právním řádu, demokratických normách a volném pohybu zboží a osob. Za sociální politiku si ručí státy.

Jenže, jak napsal v půli minulého století Thomas H. Marshall: Člověk nemůže být plnohodnotným občanem bez sociálních práv, která kompenzují nevýhody vznikající z ekonomických a sociálně třídních nerovností. Stručně řečeno: Zatímco velké občanské revoluce ve Francii a ve Spojených státech na konci XVIII. století byly bojem o základní práva, po celé XIX. a na začátku XX. století probíhal boj o práva politická. Většina staré Evropy a i Spojené státy přijala právě v této době Deklaraci lidských práv, i když v USA nejprve neplatila pro černochy. Tam jejich zrovnoprávnění trvalo do šedesátých let minulého století a zdravotní pojištění pro zbylých čtyřicet milionů obyvatel zavedl až poslední prezident Obama.

Samozřejmě, že termíny "sociální právo" či "sociální spravedlnost" jsou velmi proměnlivé na rozdíl od jednoduchého konstatování, že všichni občané jsou si před zákonem rovni. Proto je sociální spravedlnost předmětem neustálého politického vyjednávání: o tom jsou moderní demokracie. Tento proces nikdy neskončí a výklad tohoto termínu se bude a musí neustále měnit podle možností té které společnosti. Právě proto mnozí politici, včetně našeho prvního prezidenta Masaryka, považují moderní demokracii za odpověď na otázku sociální.

Ke stejnému závěru došel i guru našich konzervativců Friedrich von Hayek, který řekl, že socialismus lze kriticky vyvrátit jako falešnou teorii, ale sociální spravedlnost ne, protože je vnitřní součástí demokratického života.

Jan Kubalčík v Parlamentních listech mi například vyčítá, že jsem nepřítelem Evropy. A dodává: Možná ne té moderní, protože ta je nepřítelem Evropy bez přívlastků. Ale tak tomu přece bylo vždycky: Kapitalistická Evropa byla zase nepřítelem feudální Evropy. Podobně jednou zanikne sociální stát, ale sociální občanství ne, jak napsal třeba Jiří Přibáň. My můžeme dodat: pokud nezanikne naše civilizace.

Psáno pro ČRo 6

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy