Guantanámo: Obamova můra a bezmocnost mocných
Připomeňme si: Na území americké vojenské základny na Kubě, která se jmenuje Guantanámo, postavili v roce 2002 pod vlivem útoků na Spojené státy 11. září 2001 a kvůli válce v Afghánistánu internační tábor pro lidi podezřelé z terorismu. Mělo to pro Američany tu výhodu, že tábor leží mimo území Spojených států, a tudíž nepodléhá jejich jurisdikci. Lidé, kteří sledují porušování lidských práv, proti tomuto zařízení, které nechal postavit prezident Bush, protestují. Jako důvody protestů udávají nelidské podmínky a brutální výslechy, který tam jsou podezřelí podrobováni. Mezinárodní červený kříž v této souvislosti hovoří o mučení. Už bylo zjištěno, že při výsleších byl používán tzv. waterboarding, tedy násilné ponoření hlavy vyslýchaného do vody, aby měl strach, že se utopí.
Barack Obama při své první volební kampani v roce 2008 slíbil, že během jednoho roku internační tábor zavře, pokud se stane prezidentem. Stal se ale pravý opak: v prosinci roku 2011 legalizoval neomezené držení podezřelých z terorismu, a to i v tom případě, že proti nim nebylo vzneseno žádné obvinění. Podle organizace Amnesty International byl jen jeden vězeň ze 779 vězněných v tomto lágru postaven před civilní soud a pár případů skončilo před vojenskou komisí. Osm vězňů ve vězení zemřelo a zřejmě tři z toho spáchali sebevraždu. Většina z vězňů ale již Guantanámo díky advokátům opustila. V současné době je tam ještě vězněno 171 lidí ze 23 zemí, z toho 89 vězňů má naději, že bude propuštěno. O 46 vláda tvrdí, že nemohou být ani postaveni před soud, ani propuštěni na svobodu.
Jména vězněných drží americká vláda v tajnosti. Obhajobou vězněných se zabývá skupina advokátů, která je složena z křesťanů, židů a muslimů. Strážci se snaží vězňům podsunout, že advokáti jsou homosexuálové, a proto se o vězně zajímají: chtějí vzbudit u vězňů nedůvěru. Kvůli zájmu advokátů, kteří byli schopní zveřejnit mnoho důležitých faktů, i vláda byla nucena přiznat, že vězni byli mučeni. Například mandant advokáta Ramzi Kassema, pan Mohammed al-Kahtani, kterému Američané chtěli dokázat, že měl být dvacátým atentátníkem a jen náhodou se do jednoho z letadel nedostal, byl po zatčení údajně vyslýchán 49 dnů a z toho každý den dvacet hodin. Vyplývá to i z protokolu, který uveřejnil Time Magazin. Aby byl ochoten víc hovořit, dostával prý i různé omamné látky v injekcích. Zatím se al-Kahtanimu, dle advokáta, nepodařilo nic dokázat, ale přesto je na Guantanámu stále držen.
To je důsledek globální války s terorismem, který vytvořil nové normy pro normalitu. Za úspěch je dnes na Guantanámu možné považovat i to, že si vězeň, který drží hladovku, může vybrat způsob, jakým mu bude do těla vpravena umělá výživa.
Nejpesimističtější pohled na budoucnost zatčených a neodsouzených má advokát Joshua Dratel, který již obhajoval teroristy z Keni a Tansanii, kteří tam zaútočili na americké ambasády. Ten má ze všech advokátů i největší zkušenost s bezpečnostním aparátem ve Spojených státech. Podle něj je Guantanámo jen nejviditelnějších vrcholem celého bezpečnostního systému, kterému k odsouzení stačí pouhé podezření, což zcela odporuje starému vžitému právu, podle něhož každá pochybnost má hovořit ve prospěch podezřelého. Příčinu vidí mimo jiné v tom, že množství nasbíraných informací již bezpečnostním úředníkům přerostlo přes hlavu. Nikdo neví, co s nimi má dělat, a co všechno nasbírané informace obsahují.
Advokát Ramzi Kassem říká: "Až do prezidentských voleb v listopadu 2012 se určitě nic nezmění. A možná ani potom. Jediné, co se v poslední době změnilo, je, že na Guantanámu byla zřízena malá knihovna: Je tam mimo jiné Harry Potter v pěti jazycích. To je sice příjemná změna, ale zároveň signalizuje, že nikdo nepočítá s tím, že by tento lágr měl být definitivně zavřen."
Zároveň ale tento příběh ukazuje, jak omezenou moc má v demokratické zemi, kde funguje dělba moci, i nejmocnější muž na světě, i když o jeho původních úmyslech asi nemůžeme pochybovat.
Barack Obama při své první volební kampani v roce 2008 slíbil, že během jednoho roku internační tábor zavře, pokud se stane prezidentem. Stal se ale pravý opak: v prosinci roku 2011 legalizoval neomezené držení podezřelých z terorismu, a to i v tom případě, že proti nim nebylo vzneseno žádné obvinění. Podle organizace Amnesty International byl jen jeden vězeň ze 779 vězněných v tomto lágru postaven před civilní soud a pár případů skončilo před vojenskou komisí. Osm vězňů ve vězení zemřelo a zřejmě tři z toho spáchali sebevraždu. Většina z vězňů ale již Guantanámo díky advokátům opustila. V současné době je tam ještě vězněno 171 lidí ze 23 zemí, z toho 89 vězňů má naději, že bude propuštěno. O 46 vláda tvrdí, že nemohou být ani postaveni před soud, ani propuštěni na svobodu.
Jména vězněných drží americká vláda v tajnosti. Obhajobou vězněných se zabývá skupina advokátů, která je složena z křesťanů, židů a muslimů. Strážci se snaží vězňům podsunout, že advokáti jsou homosexuálové, a proto se o vězně zajímají: chtějí vzbudit u vězňů nedůvěru. Kvůli zájmu advokátů, kteří byli schopní zveřejnit mnoho důležitých faktů, i vláda byla nucena přiznat, že vězni byli mučeni. Například mandant advokáta Ramzi Kassema, pan Mohammed al-Kahtani, kterému Američané chtěli dokázat, že měl být dvacátým atentátníkem a jen náhodou se do jednoho z letadel nedostal, byl po zatčení údajně vyslýchán 49 dnů a z toho každý den dvacet hodin. Vyplývá to i z protokolu, který uveřejnil Time Magazin. Aby byl ochoten víc hovořit, dostával prý i různé omamné látky v injekcích. Zatím se al-Kahtanimu, dle advokáta, nepodařilo nic dokázat, ale přesto je na Guantanámu stále držen.
To je důsledek globální války s terorismem, který vytvořil nové normy pro normalitu. Za úspěch je dnes na Guantanámu možné považovat i to, že si vězeň, který drží hladovku, může vybrat způsob, jakým mu bude do těla vpravena umělá výživa.
Nejpesimističtější pohled na budoucnost zatčených a neodsouzených má advokát Joshua Dratel, který již obhajoval teroristy z Keni a Tansanii, kteří tam zaútočili na americké ambasády. Ten má ze všech advokátů i největší zkušenost s bezpečnostním aparátem ve Spojených státech. Podle něj je Guantanámo jen nejviditelnějších vrcholem celého bezpečnostního systému, kterému k odsouzení stačí pouhé podezření, což zcela odporuje starému vžitému právu, podle něhož každá pochybnost má hovořit ve prospěch podezřelého. Příčinu vidí mimo jiné v tom, že množství nasbíraných informací již bezpečnostním úředníkům přerostlo přes hlavu. Nikdo neví, co s nimi má dělat, a co všechno nasbírané informace obsahují.
Advokát Ramzi Kassem říká: "Až do prezidentských voleb v listopadu 2012 se určitě nic nezmění. A možná ani potom. Jediné, co se v poslední době změnilo, je, že na Guantanámu byla zřízena malá knihovna: Je tam mimo jiné Harry Potter v pěti jazycích. To je sice příjemná změna, ale zároveň signalizuje, že nikdo nepočítá s tím, že by tento lágr měl být definitivně zavřen."
Zároveň ale tento příběh ukazuje, jak omezenou moc má v demokratické zemi, kde funguje dělba moci, i nejmocnější muž na světě, i když o jeho původních úmyslech asi nemůžeme pochybovat.