To je otázka, na kterou se pokusím hledat odpověď. A že nepřeháním ukazují události z posledních dní. Dne 23. března 2012 opilý pan Roman Janoušek srazil autem ženu na ulici, ublížil ji na zdraví, neposkytl ji první pomoc a z místa činu ujel. Policie ho vyslýchala opilého a pustila ho ihned na svobodu. Takové jednání je možné považovat za nestandardní, protože se po spáchání trestného činu pokusil utéct a protože se může, díky svým známostem s náměstkem Vrchního státního zastupitelství Liborem Grygárkem a náměstkem policejního prezidenta Vladislavem Husákem, pokusit ovlivňovat vyšetřování. V takových případech bývá zvykem, zvláště u tak vysokého trestu, který mu hrozí: podle kvalifikace může být odsouzen až k pěti či dokonce i osmi letům nepodmíněného vězení, že pachatel je minimálně zadržen nebo umístěn na záchytku, a po vystřízlivění a po výslechu je mu sděleno obvinění, říkají někteří odborníci.

Za podobně nestandardní jednání je možné považovat mnohaleté jednání českých úřadů s panem Petrem Smetkou, který připravil 1095 lidí o úspory v hodnotě 980 milionů a zatím poškozeným z konkursu na společnost H-Systém vrátil necelých 7% vložených peněz. Majetek, který zajistil státní zástupce: mimo jiné hotelový komplex na kanárských ostrovech, a rekreační areál v Rabyni u Slapské přehrady, což jsou nemovitosti v hodnotě asi 200 milionů korun, se mu ale podařilo převést na jiné společnosti, takže se k nim poškození dosud nedostali. Přesto, že okradl takové množství lidí, svůj majetek vyvedl na jiné firmy atd. atd. a přestože ožebračil více než tisíc lidí, kterým doposud nezaplatil ani korunu z toho, oč je připravil, požádal letos po polovině výkonu trestu o propuštění z vězení a obhájce se odvolával na to, že se ve vězení slušně choval a taky na to, že mu jen nevyšel podnikatelský záměr. Obvodní soud jeho žádosti vyhověl a až po protestech poškozených toto rozhodnutí odvolací soud zatím zrušil. Ale už teď je zřejmé, že on, až ho propustí z vězení, bude pohodlně žít z nakradených milionů, zatímco 1095 lidí nikdy od něj s velkou pravděpodobností žádné peníze neuvidí a naopak bude muset splácet hypotéky třeba až do smrti.

Z vlastní zkušenosti však mohu potvrdit, že jeho obhajoba je lživá, protože jsem sám málem panu Smetkovi naletěl. Naštěstí smlouvu, kterou s jeho firmou uzavírali klienti, jsem poslal před podpisem právníkovi ke konzultaci a ten mi obratem doporučil, abych v žádném případě takovou smlouvu nepodepsal, protože hrozí podvod a dodal: ty dva tisíce manipulačního poplatku za vystavení smlouvy jim nechte a buďte rád, že jste nepřišel o miliony. Když po čase H-systém urgoval smlouvu, sdělil jsem muži, který mi telefonoval, názor svého právníka a ten se jen cynicky rozesmál.

Advokátka Hana Marvanová, která některé poškozené zastupuje, situaci vysvětluje následovně: Poškození klienti H-Systému podali v roce 1998 trestní oznámení, v roce 1999 bylo zahájeno trestní stíhání Smetky a spol.. pro podvod. V roce 2000 státní zástupce v souvislosti s trestním stíháním pana Smetky zajistil jeho majetek, mimo jiné nemovitosti na Slapech, hotel na Kanárských ostrovech zajistil až v roce 2003, protože se o něm dozvěděl až dodatečně. Zajištění majetku v trestním řízení bylo zapsáno v katastru nemovitostí jako plomba, takže by se mělo mít za to, že tento majetek nemůže zmizet.

V roce 2004 byl Smetka odsouzen soudem prvního stupně a v roce 2006 byl rozsudek potvrzen u Vrchního soudu v Praze. Hned poté proto dr. Marvanová podala za poškozené, kterým v rozsudku byla přiznána náhrada škody, návrh na exekuci majetku zajištěného na našem území. Exekutor však zjistil, že mezitím majetek zmizel ze Smetkova vlastnictví. Byl totiž půl roku před vynesením pravomocného odsouzujícího rozsudku vydražen v dražbě konané v rámci exekuce pro nějaký údajný Smetkův dluh. Dr. Marvanová zjistila, že tento dluh uznal Smetka fiktivně vůči společnosti, kterou sám ovládal a takto vzniklá fiktivní pohledávka pak byla ze společností na našem území převedena na společnost s anonymním vlastnictvím na Panenských ostrovech. Takže prostřednictvím této "spřátelené exekuce", jak tomu říkjí právníci, vyvedl odsouzený pachatel majetek zajištěný v trestním řízení.

Proto advokátka ihned podala trestní oznámení, ale trvalo pět let, než to policie začala vyšetřovat. Stalo se tak až poté, kdy dr. Marvanová podala stížnost k Nejvyššímu státnímu zástupci Zemanovi. V současnosti byl tento vyvedený majetek znovu zajištěn a probíhá trestní řízení. Napodruhé se tedy advokátka snaží, aby pro náhradu škody poškozeným mohl být použit majetek, který byl pro tento účel zajištěn už před 12 lety. Je to absurdní ukázka toho, že pachatelé mají podle současných právních norem spoustu možností, jak svůj majetek před zraky všech vyvést mimo dosah poškozených. Proto také nyní probíhá jednání i s ministrem spravedlnosti, aby došlo ke změně zákonů, které by měly rozšířit možnosti vymahatelnosti náhrady škody pro poškozené.

Horší je však ta skutečnost, že právě takovéto případy musí nutně v očích občanů vést k vážnému podezření, že celý právní systém je nastaven tak, aby k takovým případům docházelo a že z něj díky lobbistům žijí nejen pachatelé, ale i zákonodárci, tedy poslanci, kteří zákony schvalují, politici, kteří berou peníze pro své strany i od podezřelých podnikatelů a zřejmě i policisté a státní zastupitelé, kteří se s takovými lidmi, jak dokazuje poslední případ pana Janouška, dokonce bez uzardění přátelí. Odpovědnost za to ale neseme my občané, když politikům a státním úředníkům takové chování zvláště v době krize tolerujeme a když my novináři o takových lidech jako jsou pánové Smetka a Janoušek hovoříme jako o podnikatelích, když jde de facto o obyčejné lupiče a bandity, kteří podnikání provozují jen jako krycí činnost.

Psáno pro ČRo 6