Šéf frakce sociálních demokratů v bundestagu, tedy německém parlamentu, Frank Walter Steinmeier byl spolu s vládní koalicí pro účast Německa v protipirátské misi v Somálsku, ale byl svými straníky přehlasován. Analytici soudí, že tato prohra pro jednoho z kandidátů na kancléře za sociální demokraty jeho pozici oslabila. Sice hned druhý den se někteří poslanci pokusili význam takového kroku před veřejností bagatelizovat slovy, že nejde o žádné zásadní nedorozumění, ale jen o věc vkusu. Jinými slovy, že jde o velmi málo podstatnou otázku, řekl například Thomas Oppermann.

Bohužel reakce tohoto kancléřského kandidáta takovému vyjádření vůbec neodpovídala: za návrhem bývalého ministra zahraničí Steinmeiera totiž stálo jen 52 poslanců a naopak 58 poslanců sociálních demokratů bylo proti, což ho rozčílilo. Tento poměr zcela jasně ukazuje zvláště s odstupem několika dnů na to, že jeho vedoucí pozice ve straně je oslabena a dokonce mu mohou jeho poslanci předhazovat, že sociální demokraté se vzdávají odpovědnosti ve věcech zahraniční politiky. Ale hlavně nesouhlas s šéfem frakce v otázce somálské mise je možné číst v kontextu německé politiky jako jasný signál nesouhlasu s kurzem sociálních demokratů, za který je pan Steinmeier spoluzodpovědný. Část jeho poslanců mu tím dává velmi důrazně najevo to, co mu již dlouho vyčítá, že je slabý a že se nedokázal vůči kancléřce Angela Merkelové jasně vymezit, a tím pádem i vyprofilovat, což ukazuje, že nemá jeho osobnost státnický rozměr. Nejvíc se z jeho konzervativnějšího křídla sociálních demokratů proti němu vymezují poslanci Edelgard Bulmahn a poslankyně Ulla Schmidtová. Doslova říkají, že místo aby situaci v parlamentu jasně vymezoval, zabetonovává sílu současné opoziční vládní koalice.

Sice důsledky výsledku takového hlasování o misi v Somálsku nemají žádný zahraničněpolitický dopad, ale kdyby nesouhlas se Steinmeierem měl znamenat nový vyhraněnější kurs sociálních demokratů, mohlo by být ohroženo hlasování o fiskálním paktu Evropské unie, protože vláda k takovému souhlasu potřebuje dvě třetiny hlasů poslanců. Po vítězství socialisty Francoise Hollanda ve volbách ve Francii si evidentně jak Steinmeier, tak předseda sociálních demokratů celkem oprávněně myslí, že jejich strana má nyní větší šanci prosadit balík změn, které by podporovaly konjunkturu. Otázka je, a na tu zatím nikdo neumí odpovědět, jak se kancléřka vyrovná s kritiky takového kroku ve vlastních řadách, kteří by nejraději stále jen šetřili.

Poslanec Oppermann vedení frakce podporuje, ale zřejmě víc než polovina poslanců je již nespokojená a je otázka, jestli tento spor bude eskalovat, nebo skončí jen u prvního varovného signálu. Jedno se zdá být ale zřejmé: po zemských volbách ve Šlesvicku - Holštýnsku a v Severním Porýní - Vestfálsku levicová část strany požaduje tvrdší kurz a volá po mobilizaci členské základny. Strana by podle levé frakce měla být mnohem bojovnější. Šéfka skupiny demokratická levice Hilde Mattheiová dokonce volá po vyjednávání nového fiskálního paktu a tvrdí, že takových lidí, kteří si to přejí, je ve straně většina. Tato situace evidentně oslabuje pana Steinmeiera a nahrává druhému sociálnědemokratickému kandidátovi na kancléře Peeru Steinbrückovi, i když oběma se levicovější kurz nelíbí.

Psáno pro Čro 6