Dr. Radek Mezulánik z Univerzity Jana Ámose Komenského vyzval na zasedání Rady ČT ve středu 20. června 2012 ředitele Petra Dvořáka aby odstoupil slovy: "Vyzývám pana generálního ředitele, aby velmi vážně zvážil své další setrvání ve funkci, protože zatím vidím za jeho působením pouze škody jak v oblasti ekonomické, tak programové a personální." Projev, který byl velmi konkrétní, reagoval na výzvu ředitele z minulého zasedání, aby kritické hlasy byly konkrétní. Ve stejný den opustil funkci člena kolegia generálního ředitele režisér a pedagog Jiří Svoboda, protože se - dle něj - chování ředitele neslučuje s představami, které sdílí o veřejnoprávní kulturní instituci. Odkazoval na tuhý centralismus v řízení a neprůhledný systém hodnotitelů. Možná že jde ale o to, že pan Svoboda nebyl komisí vybrán jako šéf jednoho z producentských center. Rozhodně situace v České televizi je ale napjatá, protože minulý týden byli odvolání i oba šéfredaktoři regionálních studií v Ostravě a Brně, aniž byla vytvořena nějaká nová koncepce organizace, takže v těchto studiích vzniká vakuum a zbytečná nervozita, která samozřejmě se vždy odrazí na snížení kvality práce, a to v době, kdy právě sledovanost zpravodajství klesá.

Nejzávažnější výtka zněla: Rada byla nepravdivě informována o rozpočtu na rok 2012. Ředitel Dvořák hovořil o vyrovnaném rozpočtu, přestože podle pana Mezulánika je na straně výdajů o 460 milionů více než na straně příjmů. Dále vytýkal radní novému vedení, že mlží, když hovoří o tom, že do původní tvorby se bude investovat o 150 milionů více, i když všichni vědí, že většina těchto peněz jde na poplatky za sportovní přenosy, které nemají s původní tvorbou nic společného. Rovněž se pan Mezulánik rozhořčoval nad 300 miliony, které mají jít na modernizaci studia v Brně, které ale podle něj ani pak nebude vyhovovat dnešním standardům. Stavbu nazval televepřínem.

Problém podle něj je i v tom, že do programové rady byli jmenováni lidé amúzičtí, bez patřičného vzdělání a veřejnoprávní zkušenosti, což v důsledku znamená, že renomovaní autoři odkupují od České televize náměty a scénáře a nabízejí je jinam, protož situace v České televizi je podle nich nejhorší za poslední roky. V tom se tedy v kritice shoduje i s režisérem Svobodou.

Kritika se ale nezmínila o situaci ve zpravodajství, která je rovněž problematická: po prodloužení zpráv na počátku března se na zprávy dívalo skoro milion diváků a nyní je to přibližně polovina, zatímco Prima vykazuje průměr kolem 800 tisíc a nova 1,8 milionů diváků. Dle průzkumů jakmile začnou Události stále utíká na Primu a později na Novu 150 až 170 tisíc diváků. Hlavní problém je v obsahu bezmála hodinových zpráv, které přináší velmi málo původních informací, i když je třeba říci, že za poslední měsíc se zpravodajství vylepšilo, když přestalo tak ortodoxně trvat na formě a víc strukturu zprávy podřizuje obsahu. Jak známo minulý týden i Nova ohlásila, že bude prodlužovat dobu zpravodajství zatím jen v letních měsících, takže uvidíme, jak bude zpravodajství vypadat na podzim.

Pravda ale je, že s dalším vývojem veřejnoprávních televizí mají problémy i ve staré Evropě. Nejslavnější britská veřejnoprávní televizi BBC, která pracuje s rozpočtem tři miliardy liber a kde roční poplatek činí 145,50 liber, což je asi týdenní příjem důchodce, čeká hned po olympiádě volba nového ředitele. Mark Thompson po osmi letech odchází a již byl vypsán konkurz na nového ředitele. V inzerátu stojí, že nový šéf má být osoba, která inspiruje a ví, co BBC potřebuje: má navázat na tradici zakladatele Lorda Reitha, který změnil BBC v roce 1927 z compny na corporatin právě kvůli tomu, aby udržel vysokou kulturní úroveň stanice, aby nepodlehla komerčním tlakům. Proto - dle inzerátu - musí být nový ředitel schopen rychle připustit, že se mýlil, ale také dokázat odolat veřejnému nátlaku, když je přesvědčen, že má pravdu. Jeho plat je několikrát větší, než plat premiéra, aby mohl odolávat tlaku politiků. Výhoda nového ředitele asi bude v tom, že dosavadní ministr kultury Jeremy Hunt byl navázán úzce na Ruperta Murdocha, který tlačil na ministerstvo, aby se BBC změnila a nedostávala tolik peněz. Jenže po skandálech s odposlechy, které organizovala média Ruperta Murdocha, je ministr oslaben, nebo dokonce křeslo ministra bude nucen opustit.

Základní rozdíl mezi veřejnoprávní BBC a ČT je ale vtom, že ve Velké Británii mají s takovouto instituci bezmála stoletou tradici (založena byla v roce 1922), u nás je veřejnoprávní televize stará pouze dvacet let a dodnes je zpochybňovaná. Naopak Velká Británie ji považuje za rodinné stříbro a všude se jí chlubí.