Podle spolkového kriminálního úřadu je nebezpečí pravicového extremismu v Německu vysoké. Z tajného dokumentu z července 2012, který má newsmagazín Der Spiegel k dispozici, vyplývá, že nebezpečí hrozí nejen cizincům, ale i policistům, politikům a dalším osobám, které jsou veřejně činné. Německá společnost by měla počítat s delikty, které končí smrtí.

Je tomu skoro přesně rok, co byla objevena organizace Národně socialistické podzemí s protagonisty Uwe Böhnhardtem, Uwe Mundlosem a Beate Zschäpeovou, ale jak je vidět, pravicoví extrémisté se nenechali zastrašit a jsou stále vysoce aktivní. Naopak zvýšená aktivita může souviset s připravovaným procesem s Beate Zschäpeovou, který není ojedinělý. Podle policie se chystají i další dva procesy proti podobným "teroristickým" strukturám, které policie zatím přesněji neoznačila.

Ve zmíněném dokumentu doslova stojí, cituji: Musí se počítat s násilnými činy proti cizincům od jednotlivců i skupin se smrtelnými následky či poškozením zdraví a s útoky zápalnými láhvemi na ubytovny cizinců, které mohou mít rovněž smrtelné následky. Ohroženy jsou i všechny židovské instituce.

Nebezpečí je o to větší, že policie není schopná při dnešní migraci osob v Evropě ani odhadnout kolik a jaké zbraně mohou mít tito jednotlivci či skupiny k dispozici. To je také důvod, proč nedávno v Rostocku německý spolkový prezident Joachim Gauck při vzpomínce na oběti teroru vyzval k větší obezřetnosti a solidaritě s poškozenými i možnými ohroženými osobami.

Kvůli větší pozornosti, která se v posledním roce věnuje právě pravicovému extremismu, se dostaly na veřejnost informace, že i v největší takové organizaci z devadesátých let, která nesla název Domobrana z Thüringenu, byla nasazena řada policistů pod falešným krytím a mezi jinými členy této organizaci byli i příslušníci tzv. Národně socialistického podzemí. Podle novin Thüringener Allgemeinen, které se tímto tématem zabývají v Německu asi nejsystematičtěji, policie nasadila do této organizace 40 špiclů, což byla skoro třetina veškerých členů, pakliže tato organizace čítala 140 lidí.

Vzhledem k zvyšujícímu se nebezpečí ze strany pravicového extremismu a taky vzhledem k tomu, jak napsal týdeník Die Zeit, že jednotlivé složky policie a rozvědky spolu špatně spolupracují, začalo se hovořit mezi odborníky o nové filozofii Úřadu na ochranu ústavy, který se touto problematikou převážně zabývá. Na tom se před časem, právě kvůli tomu, že nebyla včas odhalena teroristická buňka v Thüringenu, která má na svědomí zřejmě deset životů, domluvili zemští ministři vnitra společně se spolkovým ministrem. Zatím ale platí jen jedna obecná shoda, že by se měla zlepšit koordinace jednotlivých složek a jejich úřadoven, aby se snáze a hlavně rychleji daly zjistit souvislosti třeba mezi zmizením teroristů v podzemí a zvýšeným počtem přepadení bank v Sasku.

Zdá se, že kvůli tomu by měla být brzy zřízena tzv. centrála boje s terorismem, která by spolupracovala velmi úzce s Úřadem na ochranu ústavy. Tato nová centrála by přebírala i úkoly, které překračují pravomoci jednotlivých spolkových zemí, což doposud brzdilo rychlost zásahů. Zároveň by tento úřad měl k dispozici úplný seznam nasazených policejních agentů mezi pravicové extrémisty, aby rychleji rozpoznal, co není pod kontrolou a kde je třeba nasadit nové síly. Problém je někdy v tom, že zemské úřady se brání proti tomu, aby ztratily své výsostné kompetence.

Psáno pro ČRo 6