Policejní razie v kancelářích zahraničních nadací v Rusku, situace v Syrii, výhružky ze Severní Koree a záchrana bank na Kypru, to byla v pondělí hlavní témata, o kterých debatovala německá kancléřka Angela Merkelová s ruským prezidentem Vladimírem Putinem, u příležitosti největšího průmyslového veletrhu na světě v Hannoveru. Na postojích obou politiků ke zmíněným tématům nejlépe vidíme civilizační rozdíly.

Hlavní střet se odehrál kvůli různému pohledu na ruské zásahy policie v zahraničních organizacích v Moskvě: Angela Merkelová v takových zásazích viděla nepřijatelný útok na civilní společnost. Doslova řekla: "Nevládní organizace musí v Rusku dobře a svobodně pracovat a je nepřípustné, aby jim policie kontrolovala počítače." Tím reagovala hlavně na zásahy v německých nadacích Konrad Adenauer Stiftung a Friedrich Ebert Stiftung a žádala, aby se i v Rusku řádně dodržovala svoboda různých názorů a tisková svoboda, aby tyto organizace mohly pracovat bez velkých starostí a strachu.

Vladimír Putin se proti kritice ohradil argumentem, že přece podobné zákony, které umožňují kontrolu přísunu peněz ze zahraničí, platí i ve Spojených státech již dlouhou dobu. Přímé odpovědi se tedy vyhnul.

Angela Merkelová se k tomuto tématu však vrátila několikrát a nakonec i u večeře. Vladimír Putin ji tam odpověděl, že nechce zahraniční nadace dusit, protože mu záleží na intenzivní spolupráci s tak důležitým strategickým partnerem, jako je Německo. Odpověď byla opět diplomatická a svědčí o zásadním rozdílu: Zatímco euroatlantická civilizace staví nároky občana vždy nad nároky státu, v Rusku je tomu opačně.

Ředitel německé sekce organizace Human Rights Watch Wenzel Michalski později setkání komentoval slovy, že by mohla být paní kancléřka ostřejší a přesnější, ale že jde jen o začátky. Bohužel i v této velmi diplomatické kritice je paní kancléřka v Německu mezi špičkovými politiky sama. Sociálnědemokratický kandidát na kancléře Peer Steinbrück, od kterého by se dala očekávat podobná reakce, byl ještě mírnější a kancléřku nepodpořil. Tuto nejednotnost tradičně Rusko využívá ve svůj prospěch.

Prezident Putin se neshodl s kancléřkou Merkelovou ani ve vztahu k Syrii, kde má své geopolitické zájmy. Shoda panovala jen ve vztahu ke Kim Čong-unovi v Severní Koreji, kterého oba státníci vyzvali, aby situaci neeskaloval a přestal s provokacemi. Tam dochází ke střetu s další civilizací, v níž nároky vůdce jsou nadřazeny nárokům všech ostatních, a to ohrožuje i Rusko.

Jak známo, proti Putinovi se v Hannoveru i protestovalo: Skupina mladých žen se svlékla do naha a jejich těla byla popsána protiputinovskými hesly. Vladimír Putin údajně protest komentoval slovy: Aspoň naše setkání bude mít větší publicitu. Tato předpověď mu ale nevyšla: Z médií ho vytlačila smrt Margaret Thatcherové.

Psáno pro Český rozhlas Plus