V posledních dnech jsme slyšeli z úst českých politiků dva výroky, kterých bychom si měli všimnout. Poslankyně ČSSD Vladimíra Lesenská zaútočila v Rusku podle agentury ITAR-TASS na neziskové organizace. Doslova řekla: "Jejich činnost může být určitým nebezpečím v situaci, kdy začínají působit v zájmu těch zemí, z nichž financování směřuje, a nikoliv v zájmu státu, kde jsou registrovány."

Připomeňme, že neziskové organizace, kromě toho, že jsou to organizace, které nevytvářejí zisk, nebyla zřízena státem ani lokálními politickými subjekty, tedy obcemi, kraji atd., ale jejich cíle jsou prakticky vždy politické: snaží se aktivně zasahovat do veřejných záležitostí. Jinými slovy, to je právě to, co paní Lesenské vadí. Útočí tedy evidentně na jeden ze základních principů demokracie, a to v době, kdy jsou v Rusku tyto organizace kriminalizovány.

A o pár dní později premiér Petr Nečas, podle rozhlasové stanice Rádio svoboda, prohlásil, že členky ruské punkové skupiny Pussy Riot nejsou žádnými bojovnicemi za svobodu a lidská práva. Zneuctily pravoslavný chrám a byly za to, byť příliš přísně, potrestány. Později ve vyjádření jeho tiskového odboru bylo uvedeno, že i on osobně podporuje ochranu lidských práv a základních lidských svobod. Řekl to ovšem v době, kdy jsou členky této skupiny vězněny, dostaly dva roky a jedna z nich držela hladovku.

Připomeňme, že tato skupina, kterou tvoří dvě studentky: Jedna byla na žurnalistice a druhá na filozofické fakultě a třetí je programátorkou, se ve své tvorbě zabývá problémem chybějící rovnoprávnosti pohlaví, poukazuje na nespokojenost s vládou, kritizuje různé druhy diskriminace. Jejich ideálem je socialismus skandinávského typu. Vladimíru Putinovi vyčítají sexismus a podporu patriarchálního systému.

Kriminalizace neziskových organizací a dvouletý trest pro členky skupiny Pussy Riot mají evidentně společného jmenovatele: snahu potlačit nezávislé projevy a aktivity, které ruský stát nemá pod kontrolou a které ho kritizují. Pokud čeští politici se v zemi, která má autoritářské rysy, vyjadřují k protestům kriticky, chtějí dělat radost Kremlu, jde o jejich selhání, protože zvláště premiér měl vědět, že z jeho obojakého projevu budou slova vytržena z kontextu a zveřejněna bude jen ta část, která se místní mocenské skupině hodí. A jestli tak učinil z taktických důvodů, v domnění, že Putin spíš podpoří naše projekty v Rusku, je naivní. Putin sice chce reformy, ale zároveň lpí na staroruské pasivitě občanů, což by měl Nečas vědět. Takhle může hovořit na domácí univerzitní půdě, ale ne v Rusku. Putinovi jen ponižujícím chováním vzkázal, že jsme slabí a že ani po třiadvaceti letech nevíme, kam patříme. Navíc Nečas zřejmě zapomněl, že to byl právě jeho stát, který udělil pár dní před jeho odjezdem azyl ruskému knězi Sergeji Baranovi, protože mu hrozil doma trest za podporu Pussy Riot.

Poslankyně sociální demokracie Vladimíra Lesenská se zachovala už vyloženě lokajsky a infantilně, protože pokud si doopravdy myslí, že neziskové organizace jsou pro státy nebezpečné, měla nejprve vystoupit na domácí půdě proti tomu, že sociální demokracie a její Masarykova demokratická akademie spolupracuje již léta s německou Friedrich Ebert Stiftung. Je dobře, že si ji předseda strany Bohuslav Sobotka zve na kobereček.

Premiér Nečas i poslankyně Lesenská provozují vzhledem k Rusku nebezpečnou nepolitickou politiku. Jejich postoje konečně veřejnosti jasně předvádějí, co toto slovní spojení ve skutečnosti znamená!

Psáno pro Český rozhlas Plus