Shrneme-li současnou situaci kolem zástavby Letné do jedné věty, lze konstatovat, že na pražské radnici vládne totální chaos. Na zástavbu Letné neexistuje dodnes regulační plán ani závazná urbanistická studie, která by definovala funkci i objem zástavby, ač na radnici vládnou již léta dvě naše největší politické strany, a nemají se tudíž na koho vymlouvat.

Tuto situaci lze nazvat jako krajně nezodpovědnou už proto, že zaprvé na Národní knihovnu byla vypsána mezinárodní soutěž, v jejíž porotě zasedal primátor, aniž byl zajištěn řádně pozemek. Zadruhé protože se vyjednává o stavbě tzv. národního fotbalového stadionu na místě AC Sparty Praha a ač jde o stavbu finančně stejně objemnou (obě stavby mají stát kolem 2 -3 miliard), tady se již mluví o návrhu AG Studia architekta Luďka Štrefka, aniž byla vypsána na projekt jakákoliv soutěž, tedy ani národní ani mezinárodní, přestože by se na projektu podílel stát i město. Zatřetí se již sedm let vedou debaty s investorem, který na místě bývalého Stalinova pomníku chce postavit mořské akvárium, což je nápad podobný jako měl architekt Kroha, který chtěl z Letné k Hradu vybudovat alej plnou soch, které budou znázorňovat naši usilovnou cestu k socialismu. Žraloci by zřejmě měli symbolizovat zdravý základ našeho dravého kapitalismu.

Situace budí proto oprávněný dojem, že neexistence regulačního plánu zástavby je úmysl, který otevírá magistrálním úředníkům a lobbistům největší prostor k nejrůznějším výhodným hrátkám. V důsledku ale vede k arogantnímu přístupu jak ke staré zástavbě, tak k rezidentům v okolí: Vůbec nerespektuje specifika přechodových území, ač právě ta dotvářejí krásu každé lokality.

Historie
Původně se Letná (jihozápadní část Prahy 7 na území Bubenče a Holešovic) nazývala Leteň nebo Letná pole, název znamenal dobře sluněné místo. Svůj význam získala Letná už ve středověku, kdy se tu nacházely vojenské tábory (habsburské, francouzské, pruské, švédské a i později za ruské okupace v roce 1968 zde bylo helikoptérové letiště). Strategický význam při každém obléhání Prahy tak bránil rozvoji nějakého stabilnějšího osídlení, a proto zůstala neosídlená dodnes.

Již koncem XIX. století se z Letenské pláně navíc stalo důležité shromažďovací místo celé Prahy; ve 20. století se tu konaly vojenské přehlídky, manifestace (například prvomájové) jakož i protestní demonstrace v roce 1989. Místo také občas slouží též coby stanoviště pro pořádání cirkusových představení. Pořádají se zde také modelářské přehlídky, drakiády a jiné společenské akce náročné na volný prostor. V dřevních dobách dostihového sportu zde bývala i dostihová dráha, svůj stadion tu kdysi mívala i Slavia Praha. V 50. letech 20. století tam byl postaven pomník sovětskému vůdci J.V.Stalinovi (který jen za hladomoru nechal zahynout šest milionů lidí a celkově má na svědomí asi 20 milionů usmrcených lidí), známý pod lidovým názvem Fronta na maso. Ve východní části Letné se nachazí významná architektonická památka tzv. Bruselský pavilon. V západní části Letné mezi Letenskou plání a Pražským hradem (parkticky na okraji Letné) je plánována právě výstavba nové Národní knihovny, o které jsme již psali.

Další velkou část z dnešní Letenské pláně ukrojí nově budovaný vjezd do Letenského tunelu. Národní knihovna a Národní stadion by pak definitivně Letenskou pláň zcela změnily. Od projektu mořského akvária se již zřejmě dle posledních vyjádření úředníků (viz třeba náměstek primátora Pavel Klega) na radnici přestává konečně uvažovat.

Stadion
První stadion AC Sparty Praha zde byl postaven v roce 1917, byl pochopitelně dřevěný, stejně jako ten, který tam vznikl v roce 1934: Měl kapacitu 45 000 diváků. Dlouho však nevydržel, v roce 1934 vyhořel. Poslední přestavba stadionu je z roku 1994, kapacita stadionu byla snížena, protože všechna místa jsou k sezení. Dnes se tam vejde 20 852 diváků.

Druhý muž českého fotbalu Vlastimil Košťál nyní prosazuje přestavbu stadionu a předkládá tři studie: nejskromnější pojme 30 000, střední verze 35 000 a největší 40 000 diváků. I ta střední verze, která by znamenala navýšení kapacity o 15 000 diváků proti stávajícímu stavu, by však znamenala pro celé území značnou zátěž, jak jsme mohli vidět 29.listopadu, kdy se jen na současném menším stadionu odehrál zápas mezi pražskou Spartou a ruským Spartakem Moskva a území díky jízdní policii a policejním těžkooděncům připomínalo středověké vojenské ležení.

Proti stavbě stadionu je zcela logicky i radnice městské části Prahy 7 a důvody má samozřejmě pádné: Zvýšená kapacita stadionu by kladla mnohem vyšší nároky na dopravu a na bezpečnost prakticky v centru města, kde by díky novým stavbám už nemohla Letenská pláň sloužit jako parkoviště a jiné prostory tam zatím pro auta a autobusy nejsou.

Proto se nové stadiony stavějí na okraji města, jenže pak mají zase problémy s využitím, viz Stade France v Saint Denis u Paříže nebo Delle Alpi za Turínem. Juventus se dokonce z tohoto stadionu zase odstěhoval zpět do města.

Problém takového stadionu by byl i s využitím: hrála by se tam jistě liga a zápasy evropských a domácích pohárů, ale to je velice málo. Provoz by musel silně dotovat stát a město: šlo by evidentně o více než sto milionů ročně, a to jen za předpokladu, že by součástí stadionu bylo nákupní centrum, velkokapacitní hotel a spousty restaurací.

Proti jsou i nezávislí odborníci, kteří tvrdí, že se zároveň staví podobně předimenzovaný stadion Slavie ve Vršovicích a že by Letná měla zůstat hlavně místem pro odpočinek, dodává třeba historik architektury Milan Lukeš.

Skeptici se ale domnívají, že stadion má přesto velkou šanci (větší než knihovna), aby se prosadil, protože stavbou proteče moc peněz pod přímým dohledem radnice (na rozdíl od knihovny), politici mají fotbal rádi a všichni zúčastnění, tedy sportovci, zástupci stavebních firem a bankéři budou stadion, kde se mohou potkávat s politiky, využívat jako velmi výhodné místo k lobbingu.