Nebo dokonce nejjednotnější v historii, jak zdůraznil o víkendu Jiří Dienstbier?

Někteří politici z této strany to sice tvrdí, ale skoro nikdo z komentátorů si to nemyslí. Spíše všichni předpovídají gerilovou válku, jak napsal Alexandr Mitrofanov. Tu povedou odstranění pučisté v čele s Michalem Haškem. Důvodem není jen blízkost této skupiny k prezidentovi. Ten je sice momentálně oslaben, protože mu dva tahy nevyšly: jeho strana se nedostala do parlamentu, ale i tím, že nemohl jmenovat kvůli větším preferenčním hlasům Michala Haška premiérem. ČSSD oslabuje i fakt, že členy strany netmelí žádná idea, převládají pouze osobní ambice. Za takové situace může prezident jen doufat, že se Bohumilu Sobotkovi nepodaří sestavit vládu a pak pověří tímto úkolem někoho jiného: Nejspíš by to ale měl být někdo z Babišova hnutí Ano, čímž by si mohl tento nový politický subjekt otestovat i naklonit. Problém je však i v tom, že právě občané si podle posledního průzkumu pro ČT nejvíc přejí trojkoalici ČSSD, Ano a KDU-ČSL. Celkem to je 23 procent dotázaných ze skoro 1300 respondentů. Pouze deset procent by bylo pro menšinovou vládu ČSSD s KSČM podporovanou hnutím ANO. Zároveň ale 61 procent dotázaných se domnívá, že i kdyby vznikla vláda, nevydrží celé volební období a 24 procent z nich se domnívá, že volby budou dokonce již v příštím roce.

Jistou logiku to má a vyplývá to z evidentní touhy po moci Michala Haška a jeho enormní energie a zřejmě i peněz za lobbisty a poradce do tohoto projektu vložené. A taky ze samotného faktu, že koalice si vyžádá kompromisy, které on pak bude moci spolu se svými příznivci považovat za nepřijatelné. A může mít i pravdu, jenže by si tím určitě nepomohl, svým chybným krokem se dostal do pasti: V předčasných volbách by sociální demokraté dostali ještě méně hlasů a prezident by pana Haška jen využil k tomu, aby sociální demokracii definitivně marginalizoval. Pak by se od něj jako od nepoužitelného politika odstřihl: Vždyť přece udělal základní chybu: Místo, aby se schůzkou s prezidentem chlubil, lhal, to řádný politik nedělá, slyšeli bychom zřejmě znova z jeho úst. Jenže ve Sněmovně by posílily s největší pravděpodobností nové subjekty Ano, Úsvit a i třeba nějaký zcela nový subjekt založený politickými podnikateli, kteří si vyzkoušeli, že je možné si koupit i poslanecké mandáty, přičemž nevypočítatelnost těchto subjektů v řadě zásadních otázek jako je zahraniční, sociální, energetická a zdravotní politika je příliš vysoká Prezidentovi by to možná nevadilo, zvětšil by se mu prostor pro pomstychtivé hrátky a pánům v jeho pozadí Mynářovi a Nejedlému by takový stav asi vyhovoval. Občané by na to ale zcela jistě doplatili: čekali by dál marně na Mesiáše, zatímco politickou scénu by si rozparcelovali oligarchové.

Psáno pro týdeník Respekt