Dne 17. prosince uveřejnila Česká tisková kancelář zprávu, která v předvánočním ruchu skoro zanikla, Vyplývalo z ní, že pravicoví extremisté po akcích v Praze v den výročí Křišťálové noci si vybrali za další cíl provokace Plzeň, kde ohlásili pochod za svobodu slova na 19. ledna, což je datum, které těsně koresponduje s odjezdem prvního transportu Židů z Plzně do Terezína.

V tomto městě byl sběrný tábor, z kterého pak vyjížděly další vlaky do pracovních a likvidačních táborů, které se nacházely většinou na území dnešního Polska.

Pravicoví extrémisté ústy Václava Bureše, který pochod ohlásil 12. listopadu 2007, otevřeně přiznávají, že jde o reakci na zásah policie v Praze, která podobnou akci znemožnila o dva dny dříve, než o ní požádali v Plzni. Národní odpor, tedy hnutí – jak sami uvádějí – které spojuje stejná národně sociální ideologie - na svých webových stránkách dokonce účastníky vyzývá, aby se na shromáždění dostavili ozbrojeni. Ve výzvě doslova stojí, aby si „kamarádi a kamarádky, kteří vlastní zbrojní průkaz, zažádali o povolení mít zbraň na shromáždění s sebou.“

V rozhovoru na jejich webu můžeme mimo jiné číst: „Spíše než vzhled je důležitá rasová příslušnost. Aktivista hnutí Národního Odporu má patřit k árijskému, tedy indoevropskému typu. Je to kvůli … jednotě, ať už ideové či kulturní, bez které by nebylo pro naše hnutí možné dosažení vytyčených cílů. Odmítáme multikulturalismus. Každou kulturu (popř. rasu) hodnotíme jako vlastní, odlišnou a samostatnou jednotku světového celku… Vycházíme z předpokladu, že ideál, který se projevil skrze politiku a filosofii národního socialismu, je správným ideálem.” Dodejme, že národní socialismus byl ideologií fašistické strany NSDAP. A podobně jako tato strana i Národní odpor na svých stránkách vyzývá k fyzické konfrontaci.

Z uvedeného textu, který je vystaven na webu vedle svolání k demonstraci, jednoznačně vyplývá, že jde o hnutí antisemitské, tedy rasistické, které se veřejně hlásí k fašistické ideologii. Je-li ale Listina základních práv a svobod součástí našeho právního systému (a je-li normou nejvyšší právní síly, jak říkají právníci), pak ji lze využít a právo svobody omezit, aby, cituji „byla ochráněna práva a svobody druhých a veřejný pořádek, zdraví, mravnost atd.“

Připočteme-li k tomu zvolené datum, které odpovídá šestašedesátému výročí první deportace Židů právě z Plzně, odkud bylo transportováno dle Tomáše Pěkného do koncentráku 2617 lidí, z nichž přežilo jen 202, je úmysl jednatřicetiletého svolavatele Václava Bureše, který se pokoušel založit stranu Národní sociální blok, víc než zřejmý. Pro přesnost uveďme, že v říjnu 1941, čili před začátkem transportů, v Plzni žilo 3 106 Židů, čili některým se podařilo ještě emigrovat, nebo se ztratit v ilegalitě či spáchali sebevraždy.

A i samotné aktivity pana Václava Bureše hovoři samy za sebe. Loni, jak uvádí web O2 Active, pan Bureš svolal dvě protestní akce proti uvěznění Vlastimla Pechance, odsouzeného za spáchnání rasově motivované vraždy. Aktivně objíždí zahraniční neonacistické akce, jako například vzpomínkové pochody za Rudolfa Hesse ve Wunsiedelu. A naposled pronesl projev na demonstraci Národního odporu na obhajobu popírače holocaustu Zündela. Své aktivity sám označuje za podporu toho, že patriotismus žije v Evropě.
Všechny tyto okolnosti, jejichž vypovídací hodnota se zdá být normálnímu občanovi zřejmá, ale magistrátním úředníkům v Plzni nestačí. A jak připomněl ředitel židovského muzea v Praze Leo Pavlát, nestačil jim ani precedentní rozsudek Nejvyššího správního soudu k pražské demonstraci (který by měl být respektován i jinými soudy) a dokonce ani to, že proti demonstraci se vyslovila tamní policie. Jediné, co se podařilo poslední pracovní den před Štědrým dnem Židovské obci, bylo, že na radnici dostali příslib, že v koordinaci s Policií České republiky, městskou policií a orgány státní správy v kraji i ve městě – udělají vše proto, aby v souvislosti s ohlášeným pochodem extremistů nedošlo k jakýmkoliv neonacistickým a antisemitským provokacím a projevům.

Je to ale trochu málo: Pokud k takovým akcím budeme tolerantní, můžeme se brzy dočkat třeba toho, že další podobný pochod bude svolán v říjnu do Ostravy, odkud v roce 1939 odjely první dva transporty do Niska. Šlo o první transporty Židů v Evropě vůbec.

Na místě je tedy otázka, jestli si tímto výkladem zákona místo dočasným zjednodušením práce jen v brzké budoucnosti práci nepřiděláváme. S naší a vůbec evropskou zkušeností jde přeci o nezodpovědnost či přinejmenším lajdáctví a neochotu pochopit a respektovat, že Listina základních práv a svobod je pro nás závazná.

Místní Židé se zatím brání alespoň tím, že ve spolupráci s Federací židovských obcí v České republice svolali na sobotu 19. ledna ve 14 hodin před Velkou synagogou v Plzni pietní náboženské shromáždění.

Vysíláno v ČRo6