se uskuteční 22. května 2016. A jak známo, utkají se v něm dva kandidáti - Norbert Hofer ze Strany svobodných, který v prvním kole obdržel 35,1 procenta hlasů, a Alexander Van der Bellen, který kandiduje jako nezávislý. Ten dostal pouze 21,3 procenta hlasů, přestože právě jemu obě prestižní agentury předvídaly vítězství s 25 respektive 24 procenty a pan Hofer podle prognóz měl dostat jen 24 procent hlasů.

Protože výsledky průzkumů se tak rapidně lišily od skutečných výsledků, rozhodla se většina prestižních médií před druhým kolem výsledky průzkumů nezveřejňovat. A ředitel agentury Market Werner Beutelmeyer, který pracuje i pro jeden z nejserióznějších rakouských deníků Der Standard, s tím souhlasí. Pro web Vienna online řekl: "Výsledek druhého kola se dá těžko odhadovat a ze sebraných čísel se dá velmi těžko předvídat, jak to dopadne." Spolek organizací sdružující tyto agentury v Rakousku se však postavil proti, neboť se domnívá, že tím je poškozeno právo na svobodné vyjádření názoru.

S tím souhlasí představitelé bulvárních deníků, jako je například deník Österreich a Kronen Zeitung, ti - s odvoláním na přání svých čtenářů - budou výsledky průzkumů zveřejňovat a taky tak činí: podle nich jsou však šance obou kandidátů vyrovnané. V Rakousku, na rozdíl od nás, ač i tam je prezident volen přímo, má prezident jasně vymezené pravomoci a je spíše považován za notáře, který svým podpisem jen stvrzuje, že zákony jsou v souladu s ústavou. Nemá pravomoc je vracet. Vůle parlamentu je nedotknutelná.

Pokud by se však úřadující vláda provinila proti zásadním pravidlům, má v Rakousku prezident možnost učinit nouzové opatření či odvolat celou vládu.

Jenže tak tomu bylo doposud a jestli v případě zvolení Hofera nedojde k porušení poválečné tradice, to je ta hlavní otázka, o které se tam hovoří. Pokud by byl zvolen Van der Bellen, komentátoři se shodují, že by pokračoval ve staré tradici a fungoval by jako státní notář. Pokud by však zasedl na prezidentský stolec Hofer, mohl by vyjít vstříc těm občanům Rakouska, kteří by v Hofburgu raději viděli náhradního císaře, který by navázal na Františka Josefa a jeho ženu Sisi, protože takový obraz je hluboce vepsán v představách mnoha místních lidí.

Pětačtyřicetiletý Norbert Hofer by byl takové představě nejspíš blíž než dvaasedmdesátiletý Alexander Van der Bellen. Pro Evropskou unii a i pro mnoho Rakušanů by byl ale těžko předvídatelný a šel by ve šlépějích pánů Orbána, Fica a Kaczynského či prezidenta Zemana. Prezident Evropského parlamentu Martin Schulz před jeho zvolením Rakušany varoval. Zatím se oba kandidáti k sobě chovají korektně a snaží se oslovit hlavně voliče svého soupeře: to znamená Van der Bellen venkov a pan Hofer velká města. Z těch, co vypadli, nikdo svým voličům nedoporučil, koho by měli preferovat. Rozhodující bude zřejmě až účast voličů v druhém kole: pokud bude vyšší než v prvním, kam přišlo bezmála 70 procent voličů, mohl by mít větší šance Van der Bellen.

(Psáno pro ČRo Plus)