Těsný výsledek byl ale očekáván jak lidmi, tak agenturami. Výsledek již prvního kola ale signalizoval zcela jasně nespokojenost většiny těch, kteří přišli k volbám, s dosavadní politikou dvou tradičních rakouských politických stran: lidovců a sociálních demokratů. Proto hned po volbách odstoupil z funkce kancléře sociální demokrat Werner Faymann a nahradil ho Christian Kern. A má to logiku, starý kancléř doufal, že tím sníží počet protestních hlasů v druhém kole, které volily Norberta Hofera.

Volba nebyla jednoduchá: Rakušané volili mezi krajně pravicovou hlavou státu, která získala body hlavně tvrdým postojem k migrantům, a umírněným profesorem ekonomie, který byl vždy pro otevřenou a multikulturní společnost.

Když se podíváme na volby čistě matematicky a logicky, můžeme říci, že ten, kdo dal hlasy panu Hoferovi v prvním kole, a těch bylo o čtrnáct procent víc, než hlasů pro pana Van der Bellena, mu je dal opět, a to platí nejspíš i opačně.

Jenže dohromady oba tito kandidáti obdrželi v prvním kole jen něco málo přes polovinu voličských hlasů z celkového počtu 6,4 milionu voličů, a k té druhé polovině je třeba ještě připočíst něco přes dva miliony voličů, kteří se k urnám vůbec nedostavili. A právě tyto dvě skupiny rozhodovaly v druhém kole.

Hofer se v televizních debatách i ve veřejných vystoupeních prezentoval jako reprezentant lidu a na Van der Bellena, který má sofistikovanější rétoriku, útočil jako na představitele městské šikérie, tedy u nás bychom řekli pražské kavárny, za kterým stojí jen intelektuálové a umělci.

Zatímco od Van der Bellena se očekávala tradiční prezidentská role usmiřovatele a moderátora, Hofer prohlašoval, že bude hrát velice aktivní roli, protože jeho úkolem je zavést v zemi pořádek. Doslova: "Nyní potřebujeme někoho, kdo zasáhne!"

Redaktor rakouských novin Der Standard Gerald Schubert mi k tomu řekl: "I pokud by vyhrál Van der Bellen, Strana svobodných bude od nynějška v Rakousku hrát ještě silnější roli a nový kancléř Kern na to bude muset reagovat. Každopádně volby definitivně ukončily charakter tzv. Druhé republiky, jak ji známe, s dominancí dvou "velkých" stran."

Der Spiegel k tomu dodává, že propad tradičních stran v rakouských prezidentských volbách může ukazovat předobraz politické krajiny v dalších zemích, kde budou tzv. staré strany marginalizovány.

(Psáno pro ČRo Plus)