Příliv uprchlíků do Evropy hrál hlavní roli v prezidentských volbách v Rakousku a nyní představuje jeden z hlavních motivů zastánců odchodu Velké Británie z Evropské unie.

Zjistit ale reálná čísla o migraci do Evropy v loňském a letošním roce je velice těžké. O něco přesnější čísla máme ze sousedních zemí. Podle většiny německým médií došlo k prudkému poklesu migrantů po únorovém uzavření balkánské cesty, uvádí dosud oficiálně nezveřejněná analýza evropské pohraniční agentury Frontex. Dohoda s Tureckem Angely Merkelové hrála podle této analýzy, na rozdíl od toho, co říká Berlín, menší roli.

Předseda bavorské vlády Horst Seehofer, který je ve stálém střetu s paní kancléřkou, to více méně potvrzuje, když řekl Welt am Sonntag: "Křivka klesla v zimě, prudce šla dolů po uzavření balkánské cesty a na této nízké úrovni zůstala i po březnovém summitu EU s Tureckem."

Jiná čísla však uvádí Mezinárodní organizace pro migraci, která sleduje příchody do celé Evropy po moři. Podle ní touto cestou letos dorazilo do Evropy 207 260 migrantů a uprchlíků. Za prvních šest měsíců loňského roku to přitom bylo jen 146 083 příchozích.

Podle ministerstva spravedlnosti během minulého roku a v prvním čtvrtletí tohoto roku zahájila německá státní zastupitelství řízení proti nedovolenému vstupu běženců do země v 627 tisících případů. Jenže trestní stíhání těchto běženců bylo z poloviny zastaveno kvůli bezvýznamnosti. Například v Hamburku v roce 2015 bylo zahájeno řízení v 7060 případech, ale obžalováno bylo nakonec jen 116 lidí.

Nejvíc ze všech spolkových zemí bylo postiženo přílivem běženců Bavorsko, kam od začátku minulého roku do konce března roku 2016 přišlo skoro 269 000 běženců a z toho trestní stíhání bylo zastaveno asi u 230 000 z nich. V praxi to vypadá tak, že trestní stíhání je započato jen u těch běženců, kteří se dopustí ještě nějakého jiného trestného činu, než je nedovolené překročení hranic.

Celkově se dnes odhaduje, že je v běhu trestní stíhání proti asi 700 000 migrantů z celkového počtu asi 1,2 milionu. Jenže se současně neví, kolik je v zemi nezaregistrovaných běženců, takže číslo může být ještě větší.

V osmimilionovém Rakousku v roce 2015 požádalo o azyl 90 000 lidí a v roce 2016 vláda rozhodla, že počet úspěšných žadatelů nesmí překročit 37 500.
V České republice požádalo v roce 2015 1525 osob o azyl a ten byl udělen 71 osobám a 399 lidí dostalo možnost u nás setrvat nejdéle tři roky. Nejvíce osob bylo z Ukrajiny.

Odhady možných nových příchozích do Evropy v tomto roce se různí, a proto nemá cenu je vůbec uvádět.

(Psáno pro ČRo Plus)