Zeď, která rozdělila Berlín, byla postavena před 55 lety a 9. listopadu to bude už 27 let od doby, kdy ji sami občané začali bourat. Dnes na místě, kde stála, najdete jen bíle vydlaždičkovanou bílou čáru a připomíná ji i muzeum útěků u bývalého Checkpoint Charlie: přechodu mezi tzv. západním a východním Berlínem. Zeď měřila bezmála 166 kilometru a oddělovala americký, anglický a francouzský okupační sektor od zbytku města, kde byli Rusové. V průběhu let se stále vylepšovala, nakonec šlo o dvě zdi, kvůli kterým byla zbořena řada domů.

Připomeňme si, proč k tomu došlo: Od roku 1945 do srpna 1961 opustilo NDR z velké části právě přes Západní Berlín 2,7 milionu obyvatel, z toho jen v roce 1953 to bylo 331 000. Ze začátku odcházeli jen podnikatelé, což nikomu nevadilo, později lidé s akademickým vzděláním a studenti, a to už začalo existenci NDR ohrožovat.

Z archívů později vyplynulo, že tehdejší šéf NDR Walter Ulbricht s uzavřením západních sektorů Berlína počítal již od začátku padesátých let. Jako první s myšlenkou postavit v Berlíně zeď přišel tehdejší šéf východoněmecké státní tajné policie Stasi Wilhelm Zaiser. Sovětská strana však byla proti. V roce 1960 dokonce Chruščov dal Ulbrichtovi ještě velice jasně najevo, že na hranici k Západnímu Berlínu se nesmí nic měnit. Pro Ulbrichta ale již začátkem roku 1961 bylo uzavření hranic jen otázkou času. Jak dokumenty ukazují, hlavní problém představoval nedostatek ostnatého drátu. Ještě týden před začátkem stavby ho chybělo 300 tun.

Rozhodnutí o stavbě padlo 6. července 1961. Zřejmě Chruščova přesvědčila čísla: jen za první půlku tohoto roku opustilo NDR 100 000 Němců. Se stavbou se začalo 13. srpna 1961 v jednu hodinu v noci. Západní spojenci se u zdi objevili až 48 hodin poté, co byla stavba započata, a teprve za 72 hodin byla předána v Moskvě víceméně symbolická protestní demarše.

Západní rozvědky, díky svým agentům mezi lékaři, kteří léčili vrcholné funkcionáře, přibližné datum znali několik dní předem, ale nijak se na celou akci nepřipravili, protože informacím nevěřili. Stejně Reuters nevěřil zprávě svého korespondenta. Američané byli informováni i od svého agenta plukovníka Olega Vladimiroviče Penkovského, který byl zároveň ruským agentem, ale ani jemu neuvěřili. Chruščov prý začátkem června 1961 řekl: "Rozbalíme ostnatý drát a západní mocnosti se na to budou dívat jako hloupé ovce. Dřív než se vzpamatují, postavíme zeď!"

Na Chruščovova slova bychom neměli zapomínat.

(Psáno pro ČRo Plus)