V tuto chvíli se zdá, že dopadne-li referendum v ČSSD jakkoliv či budou-li předčasné volby, Andrej Babiš posbírá stejně nejvíce hlasů. A protože se tyto změny týkají celé naší civilizace, sociologové hovoří v této souvislosti o rozpadu veřejného prostoru. Za tímto jevem, podle nich, stojí tři události, na které jsme nedokázali včas reagovat.

Zaprvé došlo k redukci politiky: původně totiž tato disciplína byla multioborová a politik musel ovládat historii, politologii, psychologii, teologii, geografii, ekonomiku atd., dnes se politika redukovala převážně na ekonomiku, a tím došlo k prvnímu ohrožení veřejného prostoru. Už i prestiž médií se neposuzuje podle kvality obsahu, ale jen podle nákladu či poslechovosti, tudíž podle toho kolik majitel vydělává: místo závažných témat se stránky plní buď uměle vykonstruovanými kauzami, které mají zastínit skutečné problémy, nebo přitažlivými příběhy.

Zadruhé v celé naší civilizaci mizí střední třída: ta se propadla do nižších sociálních vrstev a jen málo lidí z ní se vyšvihlo výše. Ve střední Evropě vůbec nevznikla a počet frustrovaných v nižších patrech se ještě rozšířil o ty, jejichž ambice a představy o sobě po roce 1989 neodpovídaly jejich schopnostem.

A zatřetí: politici neposlouchali dost vědce, kteří upozorňovali na to, že každá změna v komunikaci ve veřejném prostoru měla za následek strukturální změny ve společnosti: Bylo tomu tak po vynálezu knihtisku, rozhlasu i televize. Připomeňme, že Kennedy na počátku šedesátých let vyhrál jen díky televizi: Obraz měl větší sílu než slovo. A podobně zafungoval i internet a sociální sítě: ve veřejném prostoru převálcoval hlas frustrovaných či manipulace korporací a ruských trollů skutečné informace. Potvrdila to i analýza e-mailové korespondence německé veřejnoprávní stanice ZDF: lidé poprvé v moderní historii vyčetli redaktorům vysokoškolské vzdělání.

Důsledek je zřejmý: Tradiční politické strany, které původně byly založeny na hodnotách, poté, co hodnoty byly vytlačeny penězi, ztratily respekt a veřejný prostor, který se vytvářel od druhé světové války, se rozpadl. To je zřejmě hlavní důvod, proč vítězí nesystémové strany a u nás Andrej Babiš s jeho hnutím ANO, které nemá žádný program. Babišův problém je ještě v tom, že vzhledem ke kauzám, které se za ním táhnou, se nechová jako vítěz, ale jako ohrožený a poražený: stále na někoho útočí, a tím nepřímo potvrzuje svou vinu. Frustrovaným voličům ale takový detail nevadí, protože oni čekají jen na jednoduché odpovědi na složité otázky. Na víc již nemají sílu. Každý příští vítěz v naší civilizaci musí oslovit frustrovanou většinu. Hlavně by si měl uvědomit, že je rozdíl mezi jazykem a řečí: musí s lidmi z očí do očí hovořit, psané a v médiích vyslovené slovo oslovuje jen menšinu. A tohle Babiš i Zeman vědí.

(Psáno pro ČRo Plus)