Zamrzli jsme v ledničce

25. 10. 2009 | 08:40
Přečteno 10249 krát
Rozhovor s emeritním soudcem Ústavního soudu Vojtěchem Ceplem o malé odvaze soudců, Lisabonské smlouvě a proměně demokracie.

„Zápas s politickými strýci o moderní pojetí práva nás teprve čeká,“ říká soudce Vojtěch Cepl. V posledních měsících ho sice trápí nemoc, ale on neklesá na duchu a aktivně komentuje poslední výroky Ústavního soudu, vývoj právního vědomí od listopadu 1989 i nestabilní politickou situaci v Česku.

* Jak byste se zachoval jako ústavní soudce, kdybyste dostal stížnost senátora Oberfalzera na Lisabonskou smlouvu?

Neznám dobře obsah návrhu na porovnání ústavnosti Lisabonské smlouvy s naší ústavou, ale protože už existuje jeden nález Ústavního soudu v této věci, nejpravděpodobněji - kdybych já to dostal na stůl - ten návrh prohlásím za zjevně neopodstatněný. Odmítnu ho. Ten návyk, že se budeme soudit v každé prohrané politické při přes Ústavní soud, se musí zastavit. Množství odvolání ukazuje, že už se to dělá automaticky, a když už teď pan senátor říká, že připravuje další stížnost nebo její doplnění, tak by mohl ochromit stát. Tomu je třeba učinit přítrž a ukázat, že všechny podobné kauzy musí mít svůj jasný konec.

* Ale jak tomu učinit přítrž?

Naši soudci potřebují větší interpretační volnost. A potřeba je i reformovat procesní pravidla. Co je komu platné, když se dozví až po šesti letech, že je nevinný. Tyto reformy však vyžadují, aby soudci měli větší odvahu a volnost.

* Kvůli tomu, že prezident Klaus zatím odmítá podepsat Lisabonskou smlouvu, se objevují návrhy, aby na něj byla podána žaloba za nečinnost nebo velezradu. Měl by takový postup šanci na úspěch?

Náš ústavní pořádek poskytuje různá řešení, odmítám o nich spekulovat. To by bylo na samostatný rozhovor.

* Co ale dělat s prezidentem, který porušuje ústavu? Jak ho lze přimět k dodržování práva?

Viz předcházející odpověď. Běžný občan v demokratickém státě ví, že ústavní pořádek je založen na principu dělby moci, podle kterého se tyto pilíře moci mají navzájem kontrolovat a jejich pravomoci navzájem vyvažovat tak, aby nedošlo k tomu, že moc se soustředí v jedněch rukou.

* Ústavní soudce Stanislav Balík během projednávání zákona o rozpuštění Poslanecké sněmovny upozornil Lubomíra Zaorálka, že většinová podpora tohoto zákona politickými stranami ještě neznamená jeho právnost. Znamená to také, že Ústavní soud je v České republice instituce, která koriguje vládu většiny?

Ano, protože jak známo, většina se velmi často, nebo dokonce většinou mýlí, hlas větrozhovor šiny proto není základem demokracie. Tohle Američané věděli, už když psali ústavu, a proto ustavili Nejvyšší soud. Tam dokonce vědí, čeho všeho se může většina dopustit: Zaprvé, demokracie se může změnit v tyranii, když se jí zmocní demagog. Zadruhé, demokracie se změní v tyranii, když ve společnosti převládnou dlouhodobé předsudky třeba proti černochům nebo Židům. Zatřetí, demokracie se změní v tyranii, když společnost ovládne momentální vášeň, atd. Tím upozornili na to, že mínění většiny může být nebezpečné.

* Proč by takové důvody neměly být zřejmé i českým politikům?

Protože u nás ještě v roce 2009 převládá takzvaný socialistický parlamentarismus, který hlásá, že „všechna moc patří pracujícímu lidu“. Dnešní politici tomu nejen věří, ale jak vidíme na panu Paroubkovi, tuto metodu používají jako argument. Ještě k nám reálně nepronikla teorie dělby moci, podle které sice máme vládu lidu, ale ta je vykonávána prostřednictvím parlamentu, vlády a soudů. A tyto moci musí být nejen v rovnováze, ale také se musí kontrolovat.

* Hlavní argument poslanců ale zněl, že Ústavní soud nemůže posuzovat ústavní zákony. Má se jimi řídit a posuzovat dodržování jejich litery.

Tato otázka je sporná, protože například německé a rakouské soudy tak činí. Netýká se však daného příkladu, protože Ústavní soud ji považuje spíše za obcházení zákona.

* Co je vlastně „materiální výklad práva“, o kterém jste mluvil před chvílí?

Je to moderní doktrína, která se nazývá „skepse o normách“, což je termín profesora Harta z Oxfordu, který prosadil ústupek formalismu. Říká se o něm, že je to poslední velký pozitivista, a tvrdí, že pravidla lidského chování se nedají přesně artikulovat, a že je tudíž nejlepší, jsou-li uspořádána do hierarchie, na jejímž vrcholu jsou principy a soudci mají dostatek volnosti pro interpretaci. Soudci však musí vážit, který z principů, jež mohou být na rozdíl od pravidel v rozporu, má větší váhu. Napsal stěžejní knihu Pojem práva, v níž vysvětluje, proč se pravidla nikdy nedají přesně sepsat. Jeho teorie posunula celý problém právního myšlení do oblasti interpretace. Od té doby se píší tlusté knihy o interpretačních metodách historických, systematických či lingvistických. Zjednodušeně by se však dalo říci, že důležité jsou jen dvě: jedna advokátská, jež se snaží, aby její strana vyhrála, a druhá státotvorná, která se snaží hledat smysl, cíl daných ustanovení.

* Takže jde o starý spor mezi literou a duchem zákona.

Ano. A toto pojetí práva vyžaduje značnou soudcovskou volnost a důkladnou kontrolu Ústavním soudem. Základní smysl Ústavního soudu je tedy v tom korigovat vládu většiny, jak už jsem říkal. V současné době je to stále důležitější. Jedním z bitevních hesel zastánců čisté vlády většiny je také referendum. Například zamyslete se nad tím, jak by u nás dopadlo referendum o zavedení trestu smrti.

* Ve Švýcarsku má referendum dlouhou tradici.

Švýcarsko má úplně jinou historii, to si nemůžeme brát jako vzor. Totéž lze říci o Velké Británii. Proto v komparatistických právních úvahách se tyto země berou s rezervou.

* V Česku tedy podle vás ještě pořád převládá právní formalismus?

U nás dokonce ještě převládá extrémní forma formalismu neboli normativismus ze zaniklé, tehdy převládající tzv. brněnské školy, který má základ v představě, že se všechna pravidla musí přesně uzákonit. Představitel této školy, profesor František Weyr, psal za první republiky o matematizujícím právním proudu a věřil, že je možné právo převést na formální logiku. Jeho teorie vyvolala ve Spojených státech v život opačný proud, kterému se pod vlivem bouřlivě se rozvíjející sociologie říkalo právní realismus, a ten sem vůbec nepronikl.

* Co se v něm tvrdí?

Že právo je naopak součástí sociologie, normativních systémů a představuje jen jeden typ lidského chování, který se má prolínat s jinými pravidly estetickými, etickými, a dokonce i takovými, jež jsou rozumem neseznatelné, jako jsou předsudky, návyky, zvyklosti, obyčeje. Teprve tato pestrá směsice norem, z nichž nejnižší jsou normy profesní etiky, jimiž lidé skutečně žijí, mají být v ideálním případě v souladu se všemi ostatními normami, které jsou uspořádány do hierarchického systému, na jehož vrcholu je zákon základní neboli ústava. Ústavní principy musí prozařovat celý právní řád a mají vždy přednost před všemi ostatními právními pravidly.

* Od dob první republiky ale uteklo téměř jedno století. Jakou změnu přinesl rok 1989 a následný vývoj?

Zamrzli jsme v ledničce. Když přišel rok 1989, řeklo se: Kdo byl pronásledován komunisty? A odpověď zněla: Normativci. To znamená, že měli pravdu a na výsluní se znovu dostal profesor Weyr, o němž se pořádají v Brně kongresy. Jenže tato normativistická právní větev je dávno mrtvá, a dokonce se od ní odvrátil i profesor Kelsen, který ji s Weyrem vymyslel. V roce 1938 emigroval do Spojených států, kde přednášel. Když jsem se s ním v Kalifornii v roce 1969 sešel, řekl mi doslova: „To, co jsme s Weyrem vymysleli, byla krásná teorie, ale bohužel nebyla pravdivá. Dnes jsme všichni sociologové.“ A říkal to vesele a sportovně. Zemřel o rok později, v roce 1970.

* Dobře, ale od listopadu uteklo dalších dvacet let. Proč se za tu dobu změnilo tak málo?

Protože se nezměnilo naše školství, je tu velmi malá konkurence jednotlivých fakult a vůbec jsme se nepoučili. V Německu například ten, kdo habilituje či doktoranduje na jedné univerzitě, nemůže na ní zůstat jako učitel, musí jít jinam, aby vznikala konkurence. U nás to zatím funguje takto: když hodně zdravíte, klaníte se, otvíráte dveře, máte největší naději, že na své fakultě zůstanete a budete profesorem. Skepse k pravidlům je přijatá všude ve staré Evropě, jen u nás ne. Já těmto našim právníkům říkám lingvisté nebo textaři. Jsou to hlavně advokáti.

* Není ale u advokátů takové pojetí práva pochopitelné?

Jistě, ti se tím živí a nechají se na tuto práci najímat. Soudce má ale myslet jinak: má uvažovat státnicky o smyslu a cílech interpretovaného textu. To platí i pro politiky, ústavní činitele a právníky ve státní správě. Bohužel advokáti jsou těmi lidmi, kteří obklopili prezidenta Klause a naše politiky a zachází s nimi jako se svými klienty: stranám nabízejí pouze výklad, který je pro ně výhodný. Když se ale podíváte, kdo jsou ti renomovaní experti, o kterých politici hovoří, tak to nejsou právní filozofové, ale pouze advokáti, kteří navíc často pro různé strany a politiky již léta pracují jako poradci. Například často citovaný doktor Kudrna, který stojí za Paroubkem, je asistent pana poslance Jičínského z ČSSD atd. Státní právníci mají myslet opačně: uvažovat o cíli, smyslu, hodnotách. Tento zápas s politickými strýci o moderní pojetí práva nás teprve čeká.

* Proč u nás nepřednášejí profesoři ze zahraničí a proč tak málo našich studentů práv studuje v zahraničí?

Mně prostě připadá, že Češi a Moravané se podobají nemovitostem nebo rostlinám. To je snad přežívající feudalismus v nás, kdy se musela vrchnost žádat o přestěhování do vedlejší vesnice. Naši občané se velice neradi stěhují za prací nebo za studiem. To studium by ještě možná snesli, ale chtějí se vrátit. Už v rakouském právu se považovalo přeložení do odlehlé části říše za sankci. I v prvorepublikové ústavě stálo, že soudce je nepřeložitelný. Podobně je to se studenty, oni už tu příležitost mají, ale často raději zůstávají doma.

* Není to dáno tím, že u nás státní instituce a úřady nepožadují, aby lidé na určitých postech měli alespoň postgraduální kurzy ze zahraničí?

Tady byly pokusy o razantnější reformy už od základního vzdělávání: vzpomeňme třeba na ministryni Buzkovou, která chtěla zavést angličtinu povinně od první třídy. Tyto snahy však naráží na nedostatek učitelů a kvalifikovaní učitelé jsou velice drazí. Učit angličtinu nemůže každý, kdo umí anglicky. Takoví lidé se uživí mnohem lépe v komerční sféře a moc dobře vědí, že učení je těžké řemeslo zvlášť dnes, když děti jsou hodně neposedné. A jak známo, když je výuka jazyka nekvalitní, dokonce blokuje člověka, aby se tu řeč naučil dobře. Nejjednodušší je pobyt v cizině. Za současným stavem je kromě naší neflexibility a nemobilnosti i trochu xenofobie.

* Nenese vinu za takový stav i právnická elita? Proč jste nedokázali politiky a společnost přesvědčit o tom, že se o právu dávno přemýšlí jinak?

Bohužel, tím moderním euroatlantickým pojetím práva, jak o něm mluvím, zcela opovrhuje prezident Klaus a tím tento proces přechodu k materiálnímu pojetí práva výrazně brzdí. Dnešní konstitucionalismus vychází z přesvědčení, že by se měla oslabovat moc vlády člověka nad člověkem a že by mělo docházet k nahrazování vládce řádem, tedy pravidly; a to ať jde o monarchu nebo o demokraticky zvoleného vládce. My jsme za první republiky převzali do značné míry ústavu z Rakouska-Uherska, a proto náš prezident měl podobné pravomoci jako císař, takže mohl kdykoli cokoli rozpustit či někoho odvolat. I prezident Masaryk to občas zneužíval, například když se mu to nehodilo, nesvolával Senát, ale protože byl slušný, tak to fungovalo. Jenže každá ústava musí být sepsána tak, aby ji nikdo neslušný nemohl zneužít. Ústava má chránit lidi, a ne mocné. Náš problém není jen v tom, že politici tohle neberou v úvahu, ale i v tom, že naši občané chtějí tatíčka mocnáře.

* Za vším přece není třeba hledat Klause. Prozraď te, proč se vám toto moderní pojetí práva v Ústavním soudu nepodařilo spolu se soudci, jako byli například Brožová, Čermák, Holländer, Kessler či Klokočka, prosadit?

Protože právnictvo, kvůli negativnímu výběru v naší a vaší generaci, bylo zásadně proti. Dávala se přednost loajalitě před kvalitou, z loajálních se pak vybírali učitelé a část jich na fakultách sedí dodnes. Někteří se sice z této polohy vysmekli, ale ti byli po roce 1968 vyhozeni nebo emigrovali, jako profesor Klokočka. A toto je důsledek.

* Jenže vaše sestava, kterou jsem jmenoval, byla z jiného těsta. Vy jste jistě nebyli žádné poslušné ovečky, na to se přece nemůžete vymlouvat.

My jsme na počátku nevěděli, kam skočit. Vedení Ústavního soudu bylo na počátku v tomto ohledu velmi plaché. Nedovedli jsme pracovat, na rozdíl od doktora Motejla, s médii. Čeští soudci byli naprosto submisivní ovečky a cítili se jako součást státního aparátu. Všichni staří soudci mají v sobě ještě etatismus. Dodnes si pamatuji na naše první rozhodnutí, kterým jsme zrušili rozhodnutí vlády. To byl pro naše politiky takový šok, a přitom šlo jen o vilku v Ruské ulici na Vinohradech. Tento domek zdědila advokátka, Češka, která působila v Německu a zažádala o restituci. Ústavní soud rozhodl, že vila jí patří. Já byl tenkrát v této věci zpravodaj a do nálezu jsem napsal: „Užívání věci cizí proti vůli vlastníka je nemravné a protiprávní.“ Jen to vyšlo, volali mně čtyři ministři, že jsme se zbláznili a že odporujeme vládní vyhlášce. Tehdy jsme na memorandum nepomysleli. Jediný, kdo se snažil funkci Ústavního soudu veřejnosti objasňovat, byl profesor Klokočka, ale zřejmě jeho články byly moc teoretické pro obyčejné občany.

* Jak se tenhle způsob myšlení podařilo změnit po éře fašismu v sousedním Německu?

Částečně za to může jejich mentalita: vysoká vzdělanost a pořádkumilovnost a pak vliv Spojených států. Marshallův plán po válce zahrnoval nejenom ekonomickou pomoc, ale i duchovní - přeložila se spousta knih a deset tisíc německých a italských právníků vystudovalo v Americe, odkud si přinesli dvě ústavní zásady, o které mají pečovat: o dělbu moci a o ochranu občanů před státem. Takhle u nás není ústava dodnes pojímaná. Tady je považován za nejdůležitější parlament a Ústavní soud je tu většinou politiků vnímán jako ozdoba.

* Vždyť se teď Ústavní soud postavil proti neústavní definici zákona.

Ano a také se postavil za předsedkyni Nejvyššího soudu Ivu Brožovou. Což znamená jen ten fakt, že jsme začali - ke zděšení všech domácích politiků - fungovat jako řádná demokratická země.

* Zažil jste za dobu svého působení v Ústavním soudu nějaký nátlak ze strany politiků?

Já jsem osobně žádný takový nátlak nezažil, jen řekněme sugestivní dotazy a na ně jsme se snažili neodpovídat. Ale říká se, že velký vliv a moc měli asistenti a lidé, kteří spolupracovali se soudci. Tam hrála důležitou roli i atmosféra města: Brno je maloměsto, kde se všichni znají, a to hraje důležitou roli. Mimochodem i tím si lze vysvětlit, že z brněnské právnické fakulty po roce 1990 z politických důvodů nikdo neodešel. Českou společnost tenhle stav ohrožuje dvojnásobně, protože nejen že tu neplatí materiální právo, ale navíc celá naše civilizace zažívá krizi demokracie, v níž hrají největší roli PR agentury, reklama, prezentace v televizi a peníze a jediná obrana proti tomuto posunu je vláda práva, která má nad sebou nějaký vyšší řád. U nás je pořád obava z toho říci nahlas, že většina se často mýlí, a v tom je náš problém, možná největší. Pokud totiž nevládne právo a řád, zvrhne se politika v souboj dvou skupin, jež musí do volebního boje investovat velké peníze, které pak ale po volbách chtějí zase inkasovat zpět. Této degradaci může zabránit jen vláda pevného řádu, o které celou dobu hovoříme. Pro každou společnost je nejdůležitější řád, o který mají dbát právníci. Vždyť i vlastnictví je právnická kategorie a ve Spojených státech došlo ke krizi proto, že se začalo věřit, že bankovní sektor nemá být regulován, a přecenila se takzvaná samoregulační funkce trhu.

Vyšlo v týdeníku Respekt

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Ládik napsal(a):

Komunistická strana patří mezi zločinecké organizace. Komunisté jsou tedy zločinci. Bývalí komunisté jsou bývalí zločinci, jenže nepotrestaní. Těchto nepotrestaných zločinců je v parlamentu 50%; ve státní správě to bude podobné, o justici si také nedělám iluze. Tohle je mafie; má odnože - jedna z nich je soudcovská.
25. 10. 2009 | 08:59

Béda napsal(a):

Autor,

právní systém protežovaný p. Ceplem dle mého představuje odklon od kontinentálního (výčtového) evropského práva a příklon k (precedenčnímu) právnímu systému anglosaského typu.

Samozřejmě rozvolnění práva podle výkladu soudců dává soudnímu systému mnohem větší možnosti při hledání a nacházení spravedlnosti anebo omluvě nespravedlnosti. Dává soudcům mnohém větší moc ve státě.

Pokud jde o uváděných USA. Podle p. soudce tvůrci americké ústavy již při jejím koncipování věděli o možných úskalích... Přesto se USA ve své historii po přijetí ústavy nevyhly projevům rasismu (definitivně byl pohřben nikoliv v 18. století, kdy ústava vznikala, ale až v 50-ých letech 20. století).

Pokud jde o referendum - je zajímavé jak p. soudce vystříhá před touto formou přímé demokracie. Na švýcarský systém jsme prý ještě nedorostli. Volič v našem politickém systému má právo na základě slibů (ve volebním "referendu") zvolit volební podvodníky (s univerzálním bianco šekem rozhodovat podle ústavy o čemkoliv pouze podle svého svědomí neberouc přitom ohled na vůli voliče, volební program strany na kandidátce které byl jako ZASTUPITEL zvolen do zastupitelského sboru) - a to je tak asi všechno. Žádná korekce po další 4 roky prakticky neexistuje.

Ryba jak známo smrdí od hlavy. Nedivme se proto, že náš politický systém qvázidemokracie i systém vymáhání spravedlnosti je dnes v takovém stavu v jakém je. Jistá vlivná osoba jej dokonce při procesu vedeném synem p. soudce nazvala mafií.
25. 10. 2009 | 09:01

Vilém napsal(a):

Pokud nějaké politické postoje skutečně vážně ohrožují naše současné demokratické poměry, pak to nejsou marginální pravicoví extrémisté nebo komunističtí nostalgici, nýbrž lidé, kteří zamrzli v hrobě, lidé s rakouskouherským myšlením, lidé svévolně se povznášející nad demokratické instituce a dožadující se elitářského, prý principiálního rozhodování. Vláda práva se podle tohoto fanatika řídí něčím víc než zákonem, protože na vrcholu jsou principy, které však mohou být v rozporu, a soudce si z nich proto vybírá, a to podle nepředvídatelných kritérií. A takové orákulum má nahradit demokratické orgány. To by nebylo nic jiného než návrat despocie několika uslintaných dědků třaslavě kdákajících o nadpolitických principech, které například zakazují snižovat jim platy.

Konfliktní politický provoz moderní demokracie s sebou nese atmosféru nejistoty a dětinskou touhu po návratu do stáda vedeného údajně moudrými, nepolitickými osobnostmi a principy. S moderní Evropou to samozřejmě nemá pranic společného, ta je naopak založena na rozhodování většiny a odmítnutí iluzivních nadějí, že někdo bude rozhodovat za občany lépe.
25. 10. 2009 | 09:08

Student napsal(a):

"reformy však vyžadují, aby soudci měli větší odvahu a volnost."
Zcela správně, ale chybí tam odpovědnost.
A platí to i pro Plzeň ?
25. 10. 2009 | 09:23

Bavič napsal(a):

Dědo, kolik ti ještě zbývá života? Dej si pohov. Stařecká demence je velmi nepříjemná věc. Pro mladé je nejpříšernější, když je oslovuje svraštité, nebarevné, nechutně zapšle stáří. Ale jinak mě nevadíš.
25. 10. 2009 | 09:31

Ládik napsal(a):

Baviči,
kolik zbývá Vám?
25. 10. 2009 | 09:32

Kamil 30 napsal(a):

Baviči , kolik života zbývá tobě ? A to že jsi mladý vypravuj holubům . Z toho Tvého příspěvku čouhá blbé , nevzdělané mentální stáří .
25. 10. 2009 | 09:46

Desiderius napsal(a):

Profesor Cepl patří k národní intelektuální elitě.Je skvělé,že ho máme.Obávám se avšak,že mu mnozí nerozumějí a někteří ani nechtějí rozumět.Ale to nevadí.Důležitá je již prostá existence jeho názorů a jeho osobnosti.
25. 10. 2009 | 09:49

SuP napsal(a):

Pane Hvížďalo -
Děkuji vám za tohoto hosta a za možnost seznámit se s jeho myšlenkami a názory. Napsat cokoliv víc, jen bych to pokazil.

Jen si přátelé (viz Ládik)všímejte, co se rodí v hlavách oponentů těchto myšlenek (viz bavič).....
25. 10. 2009 | 09:57

hoven napsal(a):

ufff, tady probíhá nějaká kampaň proti presidentovi...proč jsou zde neustále dokola zveřejnovány pouze blogy chonických a profláklých klausobijců ..hvížďala, pehe, senil cepl, zaorálek,jirka havel....kteří pořád dokola omílají ty svoje s prominutím hovadiny, lži a demagogie????? co nějaká vyváženost???
25. 10. 2009 | 10:12

Pavel Skeptik napsal(a):

Hoven.
a to je právě to nebezpečí klausofilů a možnost zneužití moci narcisistními zjevy, když diskusi o pojetí práva je někdo schopný převést do roviny ublíženosti JEHO NEJSVĚTĚJŠÍHO SPASITELE NÁRODA A GENIÁLNÍHO UČITELE A TVŮRCE!Mimochodem opravdu nemluvím o Stalinovi...
P.S. To, že je doktor Cepl starší než já, ještě neznamená, že je senilní! Spíš bych tu senilnost hledal na nějakém pražském kopci, tam to už je totiž ve stádiu na zbavení svéprávnosti!
25. 10. 2009 | 11:29

Rob napsal(a):

Béda:

''Přesto se USA ve své historii po přijetí ústavy nevyhly projevům rasismu (definitivně byl pohřben nikoliv v 18. století, kdy ústava vznikala, ale až v 50-ých letech 20. století).''

V tom máte úplnou pravdu.

Není ovšem bez zajímavosti, že rasovou segregaci v oblasti školství zrušil svým rozhodnutím Nejvyšší soud USA, aniž by došlo k legislativní změnám(konkrétně ke změně klauzule o rovné ochraně práv obsažené ve 14. dodatku Ústavy USA).

Tedy 9 soudců, nikoli většina zástupců lidu v Kongresu nebo nějaké referendum, zrušilo rasovou segregaci.

Většina se skutečně může i mýlit,jak upozorňuje prof. Cepl..
25. 10. 2009 | 14:46

kartan napsal(a):

Kdo zradil jednou, Hvížďalo, zradí i po druhé.Že si s Vámi, ještě někdo láme hlavu.Na smetiště dějin s takovými, jako jste vy!
25. 10. 2009 | 15:16

Vico napsal(a):

Hoven : Budu básnický, abych nebyl smáznut :

Exkremente, jež v množném čísle a v druhém pádu jsi nás tu navštívil - Ave!
25. 10. 2009 | 15:31

zd napsal(a):

Je to velmi poučný rozhovor. Děkuji
25. 10. 2009 | 15:40

Vojta napsal(a):

Ať už je nejvhodnější cesta k lepší budoucnosti jakákoli, je sympatické, že se poslední dobou diskutuje o problémech současné podoby naší demokracie. V tom vidím jistou naději pro tento národ.
25. 10. 2009 | 17:02

Krupa Václav napsal(a):

Vico,v tom uplakaném počasí jsem i já uronil slzu nad tím druhým pádem v množném čísle.Kéž by takových bylo více.Zdravím KV
25. 10. 2009 | 17:44

RK napsal(a):

Problem je v tom, ze pravni system u nas je zalozen na kontinentalnim pravu. Tzn. zakon tvori zakonodarce a soudce je pouze tim kdo stanovi, jestli ten ci onen to co je napsano prekrocil ci ne, s tim ze v omezene mire muze pouzit vlastni rozum a odchylit se v pripade ze pravo jasne odporuje dobrym mravum. Nasi soudci si ale zacali pred nekolika lety vytvaret vlastni system, ktery neni ani timto ani pravem precedencnim. Tzn. ze kazdy soudce ma vlastni vyklad prava, ktery se muze mnohdy lisit od psaneho (platneho)a to i bez ohledu na predchozich rozhodnutich soudcu jinych (tzn. je uplne jedno, jak stejny spor odsoudil nekdo pred nim - precedens). To je duvod proc se mluvi o soudcokracii, kde rozhoduji soudci kteri bori jakekoli jistoty a hranice chovani, ktere musi mit kazdy jedinec aby mohl vubec existovat. Pan Cepl je pradstavitelem tohoto smeru a pro mne je otazkou, jestli to dela z jesitnosti ci ma opravdu predstavu ze je onim jedinym vyvolenym rozhodujicim o byti ci nebyti jinych nebo na politickou objednavku. Na stabilite pravniho systemu stoji kazdy stat - to co delaji soucasni soudci a zbytek justice je totalni (mozna planovana) destrukci statniho zrizeni.
25. 10. 2009 | 17:45

Vico napsal(a):

K.V. :)

Materiální pojetí práva v podobě, kterou nám tu nabízí Vojtěch Cepl by mnohého občana až tolik nepotěšil.

Zaplatil by totiž tím, co si na právním státě cení - právní jistotou. Tu by vystřídala velká právní nejistota.

Běžný občan se pohybuje v mantinelech daných soustavou zákonů. Když chce učinit jakýkoliv právní úkon směřující do budoucna, drží se zákonných norem, případně si k tomu přizve "advokátský klon právníka", který mu pomůže, v dobré víře, že teď, když učinil právu zadost, má své záležitosti do budoucna ošetřeny.

Chyba lávky! Občánek, ani pozitivisticky pracující právní zástupce není totiž držitelem oné prazvláštní mantry. Tu mají jen soudci, kteří, dle rady pana profesora, by se obsahem zákonů neměli nijak zvlášť omezovat a naopak by se měli povznést nad tyto zákony /z despektem nazývanými tzv. jednoduchým právem/.

Problém je v tom, že běžný občan, ani běžný advokát nositelem oné mantry nejsou. Čili jsou v pytli.

Nejvíce povzneseni až do stratosféry, kde už žádní ptáci nelétají, jen duchové zákonů, by měli být ústavní soudci.

Ti už ve svém krajně materiálním pojetí práva pracují s tak abstraktními, ale hlavně vágními pojmy, jako je materiální ohnisko Ústavy, kautely vyššího principu mravního atd. Kdo to čte, většinou spadne na zadek, či spíše si klekne a začne zdvíhat ruce k nebi jak mohamedán, kterého pobožnost zastihla někde na poušti.

Prof.Cepl tu vyslovuje myšlenku, že v demokratických volbách vzniklá většina je spíše nositelkou potenciálního zla a proto by nad ní měl stát jakýsi Sbor veleknězů se svým materiálním výkladem práva s právem konečného slova.

Je to pradávný archetyp, kdy Velekněz, který má přímou horkou linku na samotného Boha vynese svůj rezultát navzdory platným zákonům, které jsou jen nepotřebnou veteší, kterou stvořila ta nebo tamta zlopověstná parlamentní většina v toku času.

To jest, milí zlatí podoba možné soudcokracie, pokud se urve z řetězu. Což se v případě našeho Ústavního soudu stalo.

Panu Hvížďalovi bych doporučoval rozhovor s ústavním soudcem prof. Musilem. To by se mu pěkně orosily brejle /tedy Hvížďalovi/.
25. 10. 2009 | 18:32

Rob napsal(a):

RK:

Určitě žertujete, že?

Já bych byl mnohem raději, kdyby soudci používali vlastní rozum pokud možno v každé kauze.

Teď vážně; ono to psané právo není zdaleka vždy tak jasné, a ani nemůže být.

Jsou to pouze obecná pravidla a principy (psané i nepsané), která musejí právě ti soudci interpretovat a následně aplikovat na konkrétní případ. Role soudce pak není podle mého názoru ani zdaleka tak jednoduchá.

Nekonzistentnost judikatury je skutečně značný problém, ale nedával bych za to vinu pouze soudcům. To víte, když se ty zákony mění téměř každý druhý den, no tak to se potom jen ztěží může vyvinout nějaká stabilní judikatura.
25. 10. 2009 | 18:34

Rob napsal(a):

Vico:

Mohl by jste sem prosím hodit link na zmiňovaný rozhovor se soudcem Musilem.

Děkuji.
25. 10. 2009 | 18:46

Jirka napsal(a):

"Například zamyslete se nad tím, jak by u nás dopadlo referendum o zavedení trestu smrti."

Tak myslím...že by byl schválen. A co je na tom? Vždyť funguje i v některých státech oněch Ceplem vyzdvihovaných USA. Nechápu ho, demokrata...
25. 10. 2009 | 18:55

hoven napsal(a):

Pavel Skeptik
pokud by se jednalo o diskuzi o pojetí práva, neřekl bych ani slo. mluvím o sugestivních otázkách typu " co dělat, když president porušuje ústavu....."to není o právu, to je politika a lži veškrnofilů jako se senil cepl( zajímalo by mě jak se dostal k titulu jeho synator, kteremu už bylo odebráno několik případů pro naprostou neschopnost), jsem právník, ustavu znám a myslím si, že president ustavu neporuše, podle meho nazoru, jestli někdo porušil v poslední době ustavu, tak to byl ustavní soud, který zrušil ustavní zákon o předčasných volbách, ale to je na jinou diskuzi.
25. 10. 2009 | 19:03

vaclavurban napsal(a):

Drobná oprava:

Pražský rodák Hans KELSEN nezemřel v roce 1970, ale 19. dubna 1973.

http://neuhaus.cz/lide/1_in...

.
25. 10. 2009 | 19:03

Vico napsal(a):

rob : Já jen Hv. doporučil, aby ten rozhovor udělal. Neudělal.

Doporučuji vám a všem, kteří mají zájem, si přečíst oponentní stanovisko ústavního soudce Jana Musila k rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti Miloše Melčáka ÚS 24/09 ze dne 15. září.
Kdyby se tvořil jakýsi právnický Nový zákon, dal bych tuto stať jako evangelium sv. Jana Musila.

Cepl je ...Cepl.
25. 10. 2009 | 19:20

Rob napsal(a):

hoven:

''zajímalo by mě jak se dostal k titulu jeho synator, kteremu už bylo odebráno několik případů pro naprostou neschopnost''

Myslíte snad jako např. v kauze tzv. ''justiční mafie''?
25. 10. 2009 | 19:21

hoven napsal(a):

rob,
například. ale těch věcí, co mu odebrali je mnohem víc.
25. 10. 2009 | 19:26

Rob napsal(a):

hoven:

Odebrání kauzy ''justiční mafie'' soudci Ceplovi bylo ale minulý čtvrtek prohlášeno ÚS za protiústavní, jak jistě víte.

Vico:

Ten disent soudce Musila je skutečně kvalitní. Přesto se domnívám, že ÚS v této kauze nepochybil.

I soudce Musil obecně souhlasí s možností přezkumu souladu ''ústavních zákonů s Ústavou. Jen se mu zdá, že v tomto případě měl být ÚS zdrženlivější nebo případně přesvědčivější.
25. 10. 2009 | 19:45

Pavel Skeptik napsal(a):

Hoven.
to asi budete ten dotčený právník, které pan Cepl označil za ty poradce...Mimochodem, Vaše vyjadřování typu "veškrnofil, senil a otázka na titul jeho syna" přesně sedí na to co pan Cepl upozorńuje. tzn. že máme právníky bez morálky, nadhledu a vlastního INTELIGENTNÍHO úsudku ohledně práva! Ale proč ne! vždyť podle Klausofilů je všechno jenom kšeft! Kdo platí může!
25. 10. 2009 | 19:47

hoven napsal(a):

rob,
ustavní soud podle ustavy hlídá ustavnost zakonů a rozhodnutí, bohužel nikdo při psaní ustavy netušil, že se ustavními soudci stanou lide typu rychetskeho, wangnerové a spol a tak v ustavě není napsáno, kdo bude hlídat ustavní soud..... cožý je škoda. protože by to někdo dělat evidentnmě měl.
Pavel Skeptik,
ja mam moralku v pořádku, nekradu, nepodvádím...možná právě proto nesnáším veškrnu , cepla a podobné typy. ...a propo za VLASTNÍ usudek považuješ ten, který je shodný s tím ceplovým???
25. 10. 2009 | 20:20

Rob napsal(a):

hoven:

Ona ta obliba/neobliba konkrétních soudců asi právě závisí do značné míry na tom, jaké pojetí práva kdo zastává.

Řekněme - formální pojetí práva v. materiální pojetí práva.
25. 10. 2009 | 20:45

Pavel Skeptik napsal(a):

...si tykáme? A Cepl snad krade?
25. 10. 2009 | 20:53

Pepa napsal(a):

Skvely clanek! Dekuji. K diskutujicim: rozdilnost nazoru je prirozena vec, veci se daji videt z ruznych uhlu. Ale pokud to diskutujici podlozi hanlivostmi (viz. Hoven), prokazuje nam jen nikym nechtenou prezentaci sve vulgarity.
25. 10. 2009 | 20:55

hoven napsal(a):

rob.
tady nejde o oblibu, ale o dodržování zákona. mladymu ceplovi polde myho nazoru ten titul vydupal starej. mladej cepl by soudce dělat neměl, protože na to nemá ani osobnostní ani intelektuální profil.
skeptik,
já ti tykám, věk na to mám. nevim jestli cepl krade, ale že lže, to vim určitě. a od toho je ke kradeži už jen kruček.
25. 10. 2009 | 21:27

hovorka11 napsal(a):

Pěkný rozhovor.
ÚS, je konečná instance. Jeden blázen bez znalostí nemůže nahradit 15 odborníků, kteří bdí nad ústavou.
Jestli to někdo tvrdí, tak stojí za despotismem - a že už toho prezidentského není málo !!
25. 10. 2009 | 21:34

Paterik napsal(a):

Vico:

musíte vzít ovšem na vědomí, že parlament nemá při změnách ústavy žádné limitace. ústava musí garantovt určitou stabilitu a určité principy, například také nemožnost měnit pravidla v průběhu hry jak se komu zachce. domáhat se zde tedy nějakého striktně formálního výkladu práva mi přijde neúnosné. je zajímavé, že u normálních zákonů může ÚS parlamentu zrušit, co chce, a nikdo to neoznačuje jako vládu 15 veleknězů nad vůlí lidu.
25. 10. 2009 | 22:05

Papouch napsal(a):

tak nevi, jestli povazovat prof. Cepla za pravni autoritu

napriklad Volksgerichty v cele s Rolandem Freislerem, to bylo kladivo na pozitivismus - nebyla dulezita litera zakona, ale dosahnout materialniho zameru jejich tvurcu

a davat jako vzor italskou justici, s prehledem nejmene efektivni v EU (vcetne novych clenu), to taky vyzaduje slusnou davku... neinformovanosti
25. 10. 2009 | 22:10

hoven napsal(a):

hovorka11...15 co??? odborníků?? možná odborníků na přečtení novin, i když možná i na to mají asistenty. uvědom si, že Veškrna tam navrhoval jenom sve kamarady a Klausovi prošli senátem jenom vysloužilí politici. ....odborníci....to jsi mě rozesmál.
25. 10. 2009 | 22:22

Vico napsal(a):

Paterik : To, že nejsem zastánce ryze formalistického výkladu práva, jste se mohl přesvědčit, když jsem si oba více méně notovali ohledně postupu prezidenta VK.

Na druhé straně musíte uznat, že zákon o ÚS taxativně připouští pouze rušení obyčejných zákonů. Nic více.

Ano je tu ten čl.9/2 Ústavy, který v zcela mimořádných případech by mohl opravňovat zrušení i ústavního zákona, ovšem jen tehdy, pokud by byly ohroženy základy demokracie.

Netvrdím, že postup Parlamentu byl ústavně čistý. Nebyl.Rozhodně však nešlo o situaci, která by opravňovala k aplikaci zcela mimořádného postupu ÚS přes čl.9/2.

ÚS tak projevil velkou nezdrženlivost. Smutné je, že očekával maximální zdrženlivost zejména zákonodárců. Holt někdo v takové situaci zdrženlivý být musí.

Materiální pojetí musí být spojeno se zdrženlivostí, jinak je zle.

Zákonodárci ustoupili od silového řešení, kterým by dosáhli předčasných voleb.

Bohužel si myslím, že v tomto sporu moudřejší ustoupil a tím moudřejším rozhodně nebyl ÚS.

O prezidentovi Klausovi pak vůbec darmo mluvit.V tom se však, pokud jsem si všiml, zcela shodneme.

Dobrou noc.
25. 10. 2009 | 23:15

majolenka napsal(a):

jen houšť a víc, soudě zvlášť podle ohlasů pod blogem je toho třeba, občan potřebuje diskuzi, ovčan nikoliv, pokud se skutečně máme nazývat demokratickou zemí, pak potřebujeme více občanů, než ovčanů
26. 10. 2009 | 00:11

Paterik napsal(a):

Vico:

pokud vím, tak ústava dává ÚS pravomoc rušit zákony. není zde zcela explicitně stanoveno, že se nemůže jednat i o zákony ústavní. pokud přiznáte soudu rušit zákony "narušující demokracii", pak tedy nelze nic namítat proti tomu, že soud melčákovu stížnost projednal. můžete samozřejmě nesouhlasit s výrokem soudu, ale já se domnívám, že nyní nám parlament začal rýsovat určitý trend - trend jednorázových účelových zásahů do ústavy, což je podle mě pro demokracii mnohem nebezpečnější, než ten samotný zákon. ÚS tedy jasně vykolíkoval politikům hřiště. je možné, že tak učinili pod dojmem pořádků minulých režimů, kdy byla ústava víceméně ignorována a razilo se heslo že "ústava se nevztahuje na ÚV strany" atd.
26. 10. 2009 | 06:37

Rob napsal(a):

Paterik:

Současné znění čl. 87 odst. 1, písm. a) Ústavy Vám dává zdánlivě za pravdu.

Nicméně původní znění tohoto článku hovořilo pouze o možnosti rušit ''zákony'' jsou-li v rozporu s ústavními zákony nebo mezinárodními smlouvami o lidských právech.

Tedy pouze tzv. obyčejné zákony, a nikoli zákony ústavní.

Ke změně došlo v souvislosti s přijetím tzv. euronovely Ústavy, jejímž účelem zcela jistě nebylo přidat ÚS kompetenci rušit ústavní zákony. Pokud tedy budeme ''materialisté'' a nikoli ''formalisté''.

Přesto se domnívám, že ÚS pravomoc rušit ústavní zákony má. Jinak by skutečně čl. 9 Ústavy byl jen pouhou floskulí.

Otázkou je samozřejmě, zda ji v případě zrušení voleb do PS využil uvážlivě.

hoven:

Soudce Cepla považuji za jednoho z nejlepších soudců jakými se může naše justice pochlubit.
26. 10. 2009 | 08:22

Pocestny napsal(a):

Jojo, smutný čtení.
Ještě smutnější diskuse.....
Holt nám už terminálně mizi gnerace starců, kteří mají ve svém myšlení vtělenu etiku.
Kde se vzala? No tam, kde tito starci čerpali své poznání v dětství...

Etika zemřela s Benešem, od té doby tu máme jen zástupy "zdělanců", kteří ovšem žijí dle naprosto oprtunně utilitárního rozumu.

Právo už dávno nepodporuje etický kodex, naopak, padesát let totalitního "práva" udělalo z našich juristů zedníky, kteří "pocitvě" staví dům dle plánů, které odporují prostému zednickému rozumu.

Dnešní seznam "předpisů", to není zákoník, to je systém prováděcích pravidel, která chrání sama sebe, instituci je "hájící" před každým jedincem, který by systém antagonizoval, ať je jakkoliv "v právu" dle prostého principu "přirozeného smyslu práva" - tedy vždy chránit svobodu jedince před "svobodou instituce".

My dodnes zažíváme opak - institucionální zlo vtělené do politického boje už dávno ovládlo právo, dnes to není kodex, který by stál "nad všemi", je to kuchařka mocenské zvůle "v rámci zákona".

Politizace práva je prostě jeho meritorní likvidací, protože už není tím činitelem, který tvoří pevné mantinely našeho občanského kluziště, ale je naopak tím, co jest ohýbáno tak, aby se mohlo legalizovat vše nelegitimní.

Rozpor mezi legálním a legitimním, na který tu zadělala okupace, bolševik a normalizace se zrcadlí v dnešní době, kdy Cepl je "bezvýznamným prduchem", pan Sokol pak nejmenovaným králem této epochy.

Stačí porovnat zdejší poslední články obou, abychom viděli, jak právo delegitimizuje do podoby Havlova ptydepe právě skrze tu generaci, která celý život trávila legalizací nelegitimního.

Pro přemýšlející doporučuji četbu pana Marcelina - Soumrak říše Římské.

Dnes už není potřeba koně v senátu, aby jeden viěl tu hrůzu...
26. 10. 2009 | 09:46

george napsal(a):

Za mne diskutuje Cicero (Tuskulské hovory)dnes jen úryvek O stáří
.
http://amicuswebsite.blogsp...
26. 10. 2009 | 10:34

Vico napsal(a):

No už jsem to tu chtěl skončit, ale na své osamělé pouti sem zavítal Pocestný a tak mi to nedá.

Nemá smysl srovnávat prof. Cepla a advokáta Sokola. Jediné, co mají společného, je, že jsou právníci.

I vy Pocestný, když budete potřebovat právní pomoc např. s fúzí dvou velkých podn. subjektů, zajdete za nějakým tím pr. řemeslníkem, který dle platného pozitivního práva splní vaše zadání.

A když zbude čas, tak si můžete už mimo účtované palmáre u lahvinky pinot blanc popovídat o materiálním pojetí práva.

Sokol není nějakým až tak velkým králem, byť vskutku je až provokativně zdravý a bohatý.

Králi jsou vskutku ti, co sedí v talárech ústavních soudců a více méně drží linku zanechanou Vojtěchem Ceplem.

To opět všichni zjistíme zítra při projednávání úst. stížnosti senátorů /či senátorských koňů?/.
26. 10. 2009 | 10:37

george napsal(a):

Ještě Cicero > Kdo tvrdí, že se staří nemohou zabývat veřejnými záležitostmi, říká něco neopodstatněného a počíná si podobně, jakoby někdo prohlašoval, že kormidelník při plavbě nic nedělá
<

http://amicuswebsite.blogsp...
26. 10. 2009 | 10:40

Pocestny napsal(a):

Vico, to není o vašem fortelném zednictví, to je o user unfriendly architektuře.

Můžete zdít jako bůh, ale když se v tom nebude fajn bydlet, je celé dílo na nic.

Oddělme profesionální předpisy od těch občanských, protože jinak neodhalíme to samé, co ve všech projevech naší společnosti - inžinýrský fortel ve jménu sick ideas nebo bezduchý, formální profesionalismus, který nemá zpětnou lidskou vazbu.

Tímhle způsobem stavíme dálnice, které vyhoví svou existencí jen zájmům těch, kteří je staví, tímhle způsobem spravujeme společný dům tak, aby domovník žil na úkor nájemníků, kteří jsou zároveň vlastníky "ideálního promile" vlastnických zájmů.

To je jedno z nejhorších dědictví totality, pocit, že odborná komise ví více a proto se na základě svého fachidiotismu může dopouštět trapných lapsů common sense z důvodů "hodných vyššího odborného zřetele".

Víte Vico, opravdu je čas, aby občan 21. století přestal delegovat své přemýšlení, odpovědnost a sociabilitu na instituci a choval se jako vazal mocenských poměrů.

V konkrétní rovině, mým ideálem je oligargie společnch zájmů, ne monarchie názoru skupinové lobby.

Ono prostě platí, že universalita je cennější, než hluboký fachidiotismus, proto bychom měli přestat hledět na svět jako vykonavatelé nějaké profese, ale striktně jako občané, residenti.

Proto budu vždy skeptický k jakékoliv vládě či režimu "odborníků".
26. 10. 2009 | 11:20

Vico napsal(a):

Pocestný :

Cíl vámi kladený je asi nedosažitelný, ale to neva.

Protože - důležitý není cíl, ale způsob, kterým se snažíme k němu dostat.

Bude-li ten způsob civilizovaný, je všechno tak, jak má být.

Oligarchie společných zájmů? Proč ne.
26. 10. 2009 | 11:59

Paterik napsal(a):

Rob:

podle mého názoru není možné tolerovat, aby politici jedním ústavním zákonem dočasně deaktivovali zákon jiný. z toho prostě čouhá účelovost a na to je ústava příliš důležitý dokument. navíc argumenty politiků typu "je krize a tudíž nemáme na regulérní postupy čas", nebo "předčasné volby jsou ve veřejném zájmu" jsou jen chabým zdůvodněním pro obbcházení ústavy.
26. 10. 2009 | 12:41

Rob napsal(a):

Paterik:

Já s Vámi naprosto souhlasím.

Zvláště když se o to politici pokusili již podruhé. Dokonce to snad začali považovat za ústavní konvenci.

Jsem velmi rád, že tomu ÚS učinil přítrž, byť postupoval poněkud kontraverzním způsobem.
26. 10. 2009 | 13:44

Xavier napsal(a):

Pochopil jsem: Ústavní soud patří do Prahy a brněnskou fakultu je třeba zesměšnit, když už nejde zrušit! Jen marně přemýšlím, jakou právnickou školu s celosvětovým ohlasem kdy vyprodukovala pražská fakulta...
27. 10. 2009 | 10:31

JK napsal(a):

Jsem studentem prvního ročníku práva, a proto oceňuji, když si mohu přečíst i jiné názory, než které jsou nám prezentovány na fakultě. Děkuji.

To Hoven: Díky lidem jako jste VY musím často pochybovat o důstojnosti zvolené profese. Nezatahujte prosím do čisté právnicko-teoretické diskuse vaše politické názory.
02. 11. 2009 | 00:42

Zdeněk 1 napsal(a):

to Vico
Oligarchie společných zájmů? Proč ne.

Takže, když většina, která má společný zájem se mít dobře, rozkrade majetek menšiny, pak je všechno vpořádku. A pokud se to menšině nelíbí, tak je pošle do lágrů nebo je rovnou pověsí. To už nám tu předvedl soudruh Lenin s učením komunismu.

Pokud se bude prosazovat oligarchie společných zájmů tohoto typu, máme zaděláno na občanskou válku.
24. 11. 2009 | 10:22

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Navrátil Marek · Němec Václav · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy