Předvolební počty a problémy ODS
Sedm týdnů před volbami vzrůstá nervozita politických lídrů všech stran. Důvodů k tomu je hodně a jeden z hlavních spočívá zřejmě i v tom, že je u nás něco málo přes dvacet procent nerozhodnutých voličů, či přesněji kolem osmi až deseti procent těch, kteří chtějí jít k volbám, ale nevědí, koho budou volit a deset procent těch, kteří nevědí, jestli vůbec půjdou volit.
Rozhodnutí obou těchto skupin, které většinou udělají na poslední chvíli před otevřením volebních místností, často může být pod vlivem i takové skutečnosti, jako je počasí, a i to může zásadně poznamenat výsledek voleb. Bude-li třeba koncem května slunné počasí, hodně lidí odjede na chaty a chalupy, a ty politické strany, které mají měkčí voličské jádro, což jsou většinou malé a nové strany, na to mohou doplatit. V současné době podle sociologa Jana Hartla z agentury STEM mají nejtvrdší voličské jádro komunisté a nejměkčí zelení. ODS, která na tom byla v minulých volbách podobně jako KSČM, rozbroji a pochroumanou pověstí některých svých politiků o věrný elektorát přišla a je na tom už podobně jako ČSSD.
Druhý důvod nervozity spočívá v tom, že v letošních jarních i podzimních volbách půjde o hodně. Ve sněmovních volbách se rozhodne o tom, jestli získá většinu ODS podpořená malými stranami, nebo ČSSD, která by mohla vládnout s tichou podporou komunistů, jak na to zatím ukazují předvolební průzkumy. V podzimních volbách půjde o to, jestli si udrží pravice převahu v Senátu a kdo zasedne ve vedení měst a obcí. Nepřímo pak půjde i o to, kdo bude mít větší šanci v roce 2013 nahradit prezidenta Václava Klause. I když pro přesnost je třeba dodat, že v roce 2012 proběhnou ještě jedny senátní volby.
Sociální demokraté sice ve svém programu mají přímou volbu prezidenta, ale ústavní většinu, která je k tomu zapotřebí s největší pravděpodobností neseženou, protože politici napříč politickým spektrem si vliv na volbu prezidenta nenechají vzít. Prakticky by to znamenalo, že ze současných 281 volitelů ve Sněmovně a v Senátu za plné účasti všech by pro změnu muselo být odevzdáno 141 hlasů. Jak je známo, současný prezident kandidovat nemůže a sám prohlásil, že i kdyby změna prošla, nebude se chovat „podle modelu středoasijských zemí“.
Dolní komora se po květnových volbách promění celá, ale protože situace po změně volebního lídra v ODS je více v pohybu, než se čekalo a protože nad malými stranami visí otazníky, protože si navzájem berou hlasy a samy se marginalizují, dělat prognózy za současného stavu je velmi obtížné.
O něco přehlednější je situace v Senátu, kde se vymění na podzim třetina senátorů: ODS tam dnes má se svými 36 hlasy spolu s TOP 09 a Starostové, kteří mají osm hlasů, dohromady 44 z 81 senátorských mandátů, což představuje většinu. Jenže právě oni dohromady obhajují 18 ze 27 mandátů, zatímco sociální demokraté žádný. Jinými slovy: sociální demokraté mohou jen získat a pravice může o nějaký mandát přijít. Převahu v Senátu získala ODS v roce 2004 hlavně díky krizi v tehdejší sociální demokracii. Kdyby krize v ODS pokračovala, mohla by se situace obrátit. Jediná naděje pro ODS je v tom, že případný červnový kongres, pokud bude předčasně svolán, by situaci uklidnil a zvolil nové a důvěryhodnější vedení.
Problém ODS v porovnání s ČSSD spočívá ale i v tom, že pracuje s těžko srozumitelnými symboly, které jsou nesnadno přeložitelné do přirozeného jazyka, kterému každý rychle rozumí. Zřetelně je vidět toto opomenutí na posledních nápadech obou stran z povelikonočních dní, kdy ODS řekne: snížíme výdaje na zdravotnictví a ČSSD: pozveme penzionované šéfy FBI, aby u nás potlačili korupci. Sdělení o snížení výdajů na zdravotnictví má v archetypální rovině jednoznačně minusové znaménko, zatímco odstraníme korupci za pomocí zkušených Američanů, i když jde spíše o marketingový tah, má v té základní struktuře jednoznačně kladné znaménko u každého vnímatele, který není ochoten o problematice hlouběji přemýšlet. To se týká hlavně těch nerozhodnutých voličů. A vzhledem k tomu, že vnitřní struktura ODS je o něco demokratičtější než v Paroubkově ČSSD, kde je možné snáze rozhodovat z centra, nemůže si Petr Nečas dovolit odstranit z kandidátek urychleně lidi s pošramocenou minulostí, což je další fakt, který ODS na jaře 2010 znevýhodňuje.
Psáno pro ČRo6
Rozhodnutí obou těchto skupin, které většinou udělají na poslední chvíli před otevřením volebních místností, často může být pod vlivem i takové skutečnosti, jako je počasí, a i to může zásadně poznamenat výsledek voleb. Bude-li třeba koncem května slunné počasí, hodně lidí odjede na chaty a chalupy, a ty politické strany, které mají měkčí voličské jádro, což jsou většinou malé a nové strany, na to mohou doplatit. V současné době podle sociologa Jana Hartla z agentury STEM mají nejtvrdší voličské jádro komunisté a nejměkčí zelení. ODS, která na tom byla v minulých volbách podobně jako KSČM, rozbroji a pochroumanou pověstí některých svých politiků o věrný elektorát přišla a je na tom už podobně jako ČSSD.
Druhý důvod nervozity spočívá v tom, že v letošních jarních i podzimních volbách půjde o hodně. Ve sněmovních volbách se rozhodne o tom, jestli získá většinu ODS podpořená malými stranami, nebo ČSSD, která by mohla vládnout s tichou podporou komunistů, jak na to zatím ukazují předvolební průzkumy. V podzimních volbách půjde o to, jestli si udrží pravice převahu v Senátu a kdo zasedne ve vedení měst a obcí. Nepřímo pak půjde i o to, kdo bude mít větší šanci v roce 2013 nahradit prezidenta Václava Klause. I když pro přesnost je třeba dodat, že v roce 2012 proběhnou ještě jedny senátní volby.
Sociální demokraté sice ve svém programu mají přímou volbu prezidenta, ale ústavní většinu, která je k tomu zapotřebí s největší pravděpodobností neseženou, protože politici napříč politickým spektrem si vliv na volbu prezidenta nenechají vzít. Prakticky by to znamenalo, že ze současných 281 volitelů ve Sněmovně a v Senátu za plné účasti všech by pro změnu muselo být odevzdáno 141 hlasů. Jak je známo, současný prezident kandidovat nemůže a sám prohlásil, že i kdyby změna prošla, nebude se chovat „podle modelu středoasijských zemí“.
Dolní komora se po květnových volbách promění celá, ale protože situace po změně volebního lídra v ODS je více v pohybu, než se čekalo a protože nad malými stranami visí otazníky, protože si navzájem berou hlasy a samy se marginalizují, dělat prognózy za současného stavu je velmi obtížné.
O něco přehlednější je situace v Senátu, kde se vymění na podzim třetina senátorů: ODS tam dnes má se svými 36 hlasy spolu s TOP 09 a Starostové, kteří mají osm hlasů, dohromady 44 z 81 senátorských mandátů, což představuje většinu. Jenže právě oni dohromady obhajují 18 ze 27 mandátů, zatímco sociální demokraté žádný. Jinými slovy: sociální demokraté mohou jen získat a pravice může o nějaký mandát přijít. Převahu v Senátu získala ODS v roce 2004 hlavně díky krizi v tehdejší sociální demokracii. Kdyby krize v ODS pokračovala, mohla by se situace obrátit. Jediná naděje pro ODS je v tom, že případný červnový kongres, pokud bude předčasně svolán, by situaci uklidnil a zvolil nové a důvěryhodnější vedení.
Problém ODS v porovnání s ČSSD spočívá ale i v tom, že pracuje s těžko srozumitelnými symboly, které jsou nesnadno přeložitelné do přirozeného jazyka, kterému každý rychle rozumí. Zřetelně je vidět toto opomenutí na posledních nápadech obou stran z povelikonočních dní, kdy ODS řekne: snížíme výdaje na zdravotnictví a ČSSD: pozveme penzionované šéfy FBI, aby u nás potlačili korupci. Sdělení o snížení výdajů na zdravotnictví má v archetypální rovině jednoznačně minusové znaménko, zatímco odstraníme korupci za pomocí zkušených Američanů, i když jde spíše o marketingový tah, má v té základní struktuře jednoznačně kladné znaménko u každého vnímatele, který není ochoten o problematice hlouběji přemýšlet. To se týká hlavně těch nerozhodnutých voličů. A vzhledem k tomu, že vnitřní struktura ODS je o něco demokratičtější než v Paroubkově ČSSD, kde je možné snáze rozhodovat z centra, nemůže si Petr Nečas dovolit odstranit z kandidátek urychleně lidi s pošramocenou minulostí, což je další fakt, který ODS na jaře 2010 znevýhodňuje.
Psáno pro ČRo6