Stop tunelování veřejných zakázek!
Marshallovy ostrovy, Seychely, Belize... ne, to nejsou žádné prázdninové destinace, ale místa, kde končí peníze českých daňových poplatníků . Na těchto exotických ostrovech se kasírují zisky z českých veřejných zakázek. Firma dostane zakázku, stát do ní nalije peníze občanů a peníze vytečou přes řetězec fiktivních firem anonymním vlastníkům na tropické ostrovy.
Systém českých veřejných zakázek je naprosto zrůdný: stát vybere od občanů peníze na daních a tyto peníze za jejich zády vylije anonymním firmám do zahraničí. Tyto anonymní firmy jsou ohromně ziskové. Jejich produktem je ovšem šmejd. Peníze za veřejné zakázky nejsou používány na stavbu dálnic, silnic či škol. Tyto peníze pouze protečou kanálem anonymních firem přímo do kapes „tajemným“ vlastníkům – pijavicím, které vysávají náš stát. Skutečně odvedená práce na veřejných zakázkách je minimální, kvalita mizerná.
A co proti tomuto perverznímu systému dělá vláda? Vůbec nic. Na začátku roku zavedla pravidlo, že ten, kdo vyhraje zakázku, musí prohlásit, jaké má hlavní vlastníky. Toto pravidlo je ale zcela bezzubé, protože nelze zkontrolovat, že si vítěz svého vlastníka nevymyslel. Nebo stačí, aby vítěze zakázky vlastnila jiná firma a skutečný vlastník je opět zcela anonymní. Ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský, který je za veřejné zakázky odpovědný, má navíc tu drzost tvrdit, že přesunutí uvedeného zcela neúčinného pravidla z jedné části zákona do druhé představuje zásadní reformu systému veřejných zakázek.
Má-li nový zákon o veřejných zakázkách zabránit vyvádění peněz českých daňových poplatníků neznámým vlastníkům na exotické ostrovy, je nutné - za prvé - vyžadovat od všech vítězů veřejných zakázek odkrytí jejich skutečných konečných vlastníků. Bez ohledu na to, za kolika firmami se tito skuteční vlastníci skrývají. Za druhé, je třeba nepřipustit k zakázkám firmy, u kterých nelze jejich vlastníky prokázat, tedy firmy s listinnými akciemi na doručitele a firmy z neprůhledných daňových rájů. Za třetí, odkrytí a doložení vlastníků je potřeba vyžadovat i u subdodavatelů. Jinak půjdou nastíněná pravidla transparentnosti snadno obejít a budou k ničemu.
Zavedení uvedených tří pravidel doporučila v červenci tohoto roku České republice Rada EU, nejvyšší orgán Evropské unie. Jelikož vláda se rozhodla toto pravidlo ignorovat, Nadační fond proti korupci a občanské sdružení Veřejnost proti korupci nechaly uvedená tři pravidla zpracovat právními experty a předložily je na konci srpna ministerstvu pro místní rozvoj a poslancům. A co na to ministr Jankovský? Uvedené opatření přišlo pozdě, je nedopracované, je komplikované... Není to ale spíše tak, že si pan ministr ulévá skrz veřejné zakázky peníze do vlastních „bezpečně“ anonymních firem? Nebojí se pan ministr, že by odkrytí vlastníků firem ve veřejných zakázkách odkrylo jeho kšefty? Lze si vůbec nějak jinak vysvětlit ministrovu zatvrzelost, s jakou není schopen předložit jediný argument proti předloženým opatřením?
Neexistuje naprosto žádný logický argument, který by vyvracel nutnost transparentnosti vlastnictví u firem, které se účastní veřejných zakázek. Pokud někdo rozporuje nutnost transparentnosti, je buďto naprosto pomýlený, nebo - a to je výrazně více pravděpodobné - je součástí systémové korupce a jako pijavice vysává ekonomiku této země. V naší zemi je bohužel pijavic velké množství. Je nutné, aby každý občas v rámci svých možností přijal osobní zodpovědnost a parazity odstraňoval. Bez aktivního přístupu obyvatel nás pijavice umoří bolestivou smrtí.
Systém českých veřejných zakázek je naprosto zrůdný: stát vybere od občanů peníze na daních a tyto peníze za jejich zády vylije anonymním firmám do zahraničí. Tyto anonymní firmy jsou ohromně ziskové. Jejich produktem je ovšem šmejd. Peníze za veřejné zakázky nejsou používány na stavbu dálnic, silnic či škol. Tyto peníze pouze protečou kanálem anonymních firem přímo do kapes „tajemným“ vlastníkům – pijavicím, které vysávají náš stát. Skutečně odvedená práce na veřejných zakázkách je minimální, kvalita mizerná.
A co proti tomuto perverznímu systému dělá vláda? Vůbec nic. Na začátku roku zavedla pravidlo, že ten, kdo vyhraje zakázku, musí prohlásit, jaké má hlavní vlastníky. Toto pravidlo je ale zcela bezzubé, protože nelze zkontrolovat, že si vítěz svého vlastníka nevymyslel. Nebo stačí, aby vítěze zakázky vlastnila jiná firma a skutečný vlastník je opět zcela anonymní. Ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský, který je za veřejné zakázky odpovědný, má navíc tu drzost tvrdit, že přesunutí uvedeného zcela neúčinného pravidla z jedné části zákona do druhé představuje zásadní reformu systému veřejných zakázek.
Má-li nový zákon o veřejných zakázkách zabránit vyvádění peněz českých daňových poplatníků neznámým vlastníkům na exotické ostrovy, je nutné - za prvé - vyžadovat od všech vítězů veřejných zakázek odkrytí jejich skutečných konečných vlastníků. Bez ohledu na to, za kolika firmami se tito skuteční vlastníci skrývají. Za druhé, je třeba nepřipustit k zakázkám firmy, u kterých nelze jejich vlastníky prokázat, tedy firmy s listinnými akciemi na doručitele a firmy z neprůhledných daňových rájů. Za třetí, odkrytí a doložení vlastníků je potřeba vyžadovat i u subdodavatelů. Jinak půjdou nastíněná pravidla transparentnosti snadno obejít a budou k ničemu.
Zavedení uvedených tří pravidel doporučila v červenci tohoto roku České republice Rada EU, nejvyšší orgán Evropské unie. Jelikož vláda se rozhodla toto pravidlo ignorovat, Nadační fond proti korupci a občanské sdružení Veřejnost proti korupci nechaly uvedená tři pravidla zpracovat právními experty a předložily je na konci srpna ministerstvu pro místní rozvoj a poslancům. A co na to ministr Jankovský? Uvedené opatření přišlo pozdě, je nedopracované, je komplikované... Není to ale spíše tak, že si pan ministr ulévá skrz veřejné zakázky peníze do vlastních „bezpečně“ anonymních firem? Nebojí se pan ministr, že by odkrytí vlastníků firem ve veřejných zakázkách odkrylo jeho kšefty? Lze si vůbec nějak jinak vysvětlit ministrovu zatvrzelost, s jakou není schopen předložit jediný argument proti předloženým opatřením?
Neexistuje naprosto žádný logický argument, který by vyvracel nutnost transparentnosti vlastnictví u firem, které se účastní veřejných zakázek. Pokud někdo rozporuje nutnost transparentnosti, je buďto naprosto pomýlený, nebo - a to je výrazně více pravděpodobné - je součástí systémové korupce a jako pijavice vysává ekonomiku této země. V naší zemi je bohužel pijavic velké množství. Je nutné, aby každý občas v rámci svých možností přijal osobní zodpovědnost a parazity odstraňoval. Bez aktivního přístupu obyvatel nás pijavice umoří bolestivou smrtí.