Nedávno jsem se dočetl na internetu, že se pražští radní usilovně snaží zastavit distribuci pořadu Praha - město podvodů, jejž natočil televizní kanál National Geographic. Hned z několika důvodů, jež zde pro nedostatek místa nebudu rozvádět, velmi doufám, že se jim to nepodaří.

Osobně by mne ale zajímalo, zdali ve filmu figuruje také pražská MHD. Ta se pro mě stává jakousi osobní obsesí. Aby bylo jasno, nemyslím si, že Dopravní podnik hlavního města Prahy je úplně kriminální organizace, ani že máme kvůli Ivo Rittigovi a jemu podobným 'předplaceno' a můžeme se z principu nechat vozit zadarmo, jak nás nabádali před časem Piráti. Byly tu sice různé aféry, např. oněch 17 haléřů z každé jízdenky pro výše zmíněného lahůdkáře v Monaku atd., ale vlaky v metru jezdí pravidelně a systém funguje dobře. Jsou horší, věřte mi, jel jsem v nich.

Pražské metro, respektive některé jeho stanice (tramvají se týká jen okrajově), má ovšem jednu velkou vadu na kráse. Přestože si to mnozí neuvědomují, anebo to ignorují, vládne v něm zvůle, agrese, zastrašování a brutální okrádání pasažérů, jež jsem nezažil nikde jinde v civilizované Evropě a někdy matně připomíná epizody z filmů o mafii. Zvláště nyní v letních měsících, kdy je Praha plná turistů, totiž v 'krtku' řádí velmi specifický typ (poddruh) dravce, tzv. 'revizor'. Tzv. píši úmyslně, neboť revizor v metru se většinou - ne vždy - zabývá zcela jinými aktivitami než těmi, jež má v popisu práce, což je, pokud vím, kontrola jízdenek a pokutování hříšníků. Ten, kdo se často pohybuje ve stanicích Muzeum, Hlavní nádraží, Florenc, Můstek a jiných frekventovaných turisty, musel být svědkem následující situace nesčetněkrát. Osobně ji sleduji několikrát v týdnu a zanechá ve mně pokaždé hluboký pocit trapnosti, studu a bezmocného vzteku.

Odehrává se následovně. Právě přijel vlak a po eskalátoru se blíží dlouhá šňůra lidí. Seshora ji již nadějně vyhlíží a pečlivě studuje skupina jedinců v uniformách Dopravního podniku připomínajících vzhledem něco mezi exekutory a přestárlými fotbalovými hooligans. Zezadu je často jistí dvojka policistů. Spatří-li tato individua mezi pasažéry skupinu cizinců s kufry a batohy, okamžitě zbystří vytahujíce bloky a leštíce odznáčky. Čím větší skupina turistů, tím větší jas v oku a lačnější mlaskání. Budou další Vánoce v létě, bude bohatá odměna za krátké čekání - turistů je tu teď habaděj - , bude se zas kasírovat a kasírovat ve velkém.

Funguje to jednoduše. Našince necháme projít, nezajímají nás, mluví česky, jsou tu doma a vědí, která bije. Zastavíme 'cizáky', kteří většinou právě přibyli z letiště (mnozí dosud v šoku ze setkání s taxikářem), anebo dorazili vlakem na Hlavní nádraží. Důležité také je, abychom umně vyhmátli ty ze Západu nebo z exotických krajin. Rusům se vyhýbáme, jsou to notoričtí potížisté a naše metody a zvyky jim z rodné Rusi nejsou zcela cizí a hrozí tudíž, že by nás prokoukli a odmítli spolupráci. Nešťastníci vytipovaní v předběžné selekci zatím netuší, že se právě ocitli v pasti, z níž není úniku. Skočíme jim do cesty, obklopíme je - síla je v číslech - vytasíme odznáčky a vyžadujeme platnou jízdenku. 'Tyket plís!', což jsou dvě z několika málo slov a frází, jež zvládáme anglicky. Ostatní jsou - 'tiket not valid', 'gif pásport', 'fájn' (pokuta, ne pěkný) 'polís','pej many', 'kam viz mí' a 'benk mešín' (EjTýEm).

Je to systém, jenž, jak se lidově říká, nemá chybu. Téměř všichni zadržení sice mají platnou jízdenku - a to jsem sám vícekrát ověřil - , kterou si zhruba před půl hodinou zakoupili na letišti nebo na nádraží, ale je jim to houby platné. Někteří sami usnadní práci tím, že si s sebou na cestu nevzali mikroskop a slovník, aby si mohli přelouskat instrukce na našich výtečných 'tiket mašíns', a následně si 'necvakli' své lístky. Tito jsou snadnou obětí. Ale ani turista s platnou jízdenkou nemá šanci. Revizor ji pečlivě prostuduje, a pak s pochmurným výrazem použije první naučenou frázi : 'tiket not valid'. Turista se marně snaží namítnout, že se přece ptal na Tourist Information, za kolik se dostane na (doplňte destinaci) a ... 'Tiket not valid', důrazně opakuje revizor. Pokračuje-li cizinec v obstrukcích, dodá výhružně, 'pásport or gou tú polís! V tu chvíli cizinci zvyklí na určitá pravidla, slušné chování a civilizovaný svět, kde v metru obvykle nenapadají pasažéry uniformovaní gangsteři, většinou usoudí, že někde skutečně pochybili - vedle přece hlídkují policisté - odevzdají pasy a smíří se se svým osudem. Následuje krátký výlet k 'EjTýEm', jež se naštěstí vždycky nachází někde poblíž a platí se 'fájn'. 'Fájn' se pohybuje od 800 Kč výše, zdeptaní a morálně ochablí platí více.

Jednou jsem byl svědkem situace, kdy revizor na Václavském náměstí za úsměvné asistence dvou policistů zkasíroval dvě vzpurné mladé Italky za 10 000 Kč. Mně osobně se nedávno pokoušel na Florenci jiný, s nímž jsem schválně mluvil anglicky a prokázal se platnou jízdenkou za 24 Kč zakoupenou před deseti minutami na Vyšehradě, napařit pokutu 2000 Kč. Poté, co jsem na něj vyjel česky, ovšem zbaběle prchl. Nedávno jsem byl také svědkem poněkud komické epizody, kdy revizor právě pokutující českého mladíka náhle zaslechl angličtinu, nechal jej být a vyrazil sprintem za dvěma mladými Američankami, z nichž se ovšem vyklubaly Čechoameričanky, které se v rodném jazyce tak polekaly, že se jim musel omluvit.

Několikrát jsem se sám pokoušel o intervenci, což - nepřekvapivě - nikdy nedopadlo dobře, a skončilo legitimováním, výzvami k neprodlenému odchodu z placeného prostoru a výhružkami ublížením na zdraví. Bavil jsem o tomto fenoménu v metru i s policisty, pár nebylo příliš vstřícných, ale několik z nich mi potvrdilo, že se 'o tom ví' a že 'je to skutečně problém'. Jeden policista dokonce říkal, že si na chování revizorů i některých svých kolegů, již s nimi evidentně spolupracují dělíce se pravděpodobně o kořist, opakovaně stěžoval u nadřízených, ale bylo mu řečeno, že se s tím 'nedá nic dělat a 'ať se o to nestará'. Sám tak musí tomuto okrádání pasivně přihlížet a občas u něj i hlídkovat. Nakonec prý vždy dopadnou nejlépe ti, kteří vědouce, že se ničím neprovinili, zabojují a odmítnou odevzdat pasy, nechat se zastrašit přítomností policistů a okrást. Tací jsou znechuceně 'propuštěni na svobodu'. Chvála jim. Alespoň někdo začátek výletu do stověžaté přežije bez újmy na psychice a na financích a nezačne nás všechny hned první den hluboce nesnášet. Pokud ovšem nepřijeli tím taxíkem, že ano ...