V Nostickém paláci řádí jakási infekce posledního dne. Antonín Staněk totiž není první ministr, který na poslední chvíli potopil nějakou památku.

Odstupující ministr kultury Antonín Staněk podepsal ve svůj poslední úřední den zrušení památkové ochrany budovy Hadích lázní v Teplicích. Staněk, přenášející o dva měsíce po své rezignaci z vůle nevyzpytatelného prezidenta republiky svoji ministerskou funkci, tak vyšel vstříc jednomu ze sponzorů prezidentské kampaně, který chce na místě historické budovy postavit novou lázeňskou budovu, a již řadu let o sejmutí památkové ochrany s památkáři bojuje.

Z webu Prázdné domy.

Před Staňkem podobný varietní kousek provedl ministr kultury Daniel Herman, když zastavil v listopadu 2017 řízení o památkové ochraně souboru budov Transgas v Praze na Vinohradské třídě, ačkoliv se jen pár dnů před tím holedbal v denním tisku, že budovu za památku prohlásí. A před Hermanem to zas byla ministryně kultury Alena Hanáková, proslulá nastavovatelka procesů, když po měsících váhání pár dnů před odchodem z úřadu podepsala 1. července 2013 podobný ortel smrti nad domem na nároží Václavského náměstí a Opletalovy ulice v Praze na Novém Městě.
Moc ministra kultury, když už se mu památková kauza dostane na stůl, je doslova absolutní, může rozhodnout jakkoliv. Ministr kultury je totiž v oblasti památek nejvyšší instancí, nejvyšším památkářem této země, i kdyby památkám ani za mák nerozuměl. Ale žádný ministr kultury si nikdy nepřipustí, že by památkám nerozuměl. Spíš to bývá tak, že rozhodne ve prospěch té strany, která mu svůj názor dokáže vnutit nejúčinněji.

Ze školy si pamatuji epigram Karla Havlíčka Borovského:

Českých knížek hubitelé lítí:
plesnivina, moli, jezoviti.

Myslím, že bychom jej mohli aktualizovat asi takto:

Památky nám poškozují rády
plísně, houby. A ministři české vlády.

Ve Wikipedii mohou zájemci nalézt řadu dalších informací o objektu.

V Teplicích jsem shodou okolností byla před měsícem, a to poprvé v životě, takže jsem si město prohlédla trochu důkladněji. Z nejasných důvodů mne právě zanedbaná budova Hadích lázní zaujala. Asi to byla intuice. Velmi ušlechtilá klasicistní stavba má všechny atributy svého slohu, symetrické rozvržení hmot, kolonádu, trojúhelné štíty. Pro Pražáky, kteří v Teplicích nebyli, bych ji vzdáleně přirovnala k pražské budově Občanské plovárny, která je ze stejné doby. Budova stojí na okraji promenádního lázeňského parku a hodila by se nejlépe pro lázeňskou kavárnu či restauraci. Rozhodně jde o jednu z nejstarších a ikonických budov lázeňské části města, která je uvedena ve všech průvodcích a dává jméno ulici, ve které stojí.

Rozhodnutí, které učinil bývalý ministr Staněk, hodnotím takto: Tisíckrát hanba ministrovi kultury, který necítí základní úctu ke kulturnímu dědictví!