Klára Veselá Samková - Názory Aktuálně.cz

08. 04.

Máte právo na protokol své vlastní výpovědi??

Klára Samková Přečteno 10307 krát

Život tropí hlouposti a občas se po mnohých z nás chce, aby se někam dostavil a svědčil. Tož splníte svou občanskou povinnost, na předvolání se dostavíte a sdělíte, co víte. Přijdete domů a řeknete: „... a tak jsem jim mámo řek....“ Co vlastně?? Nepamatujete se? Vaše chyba. Máte si pamatovat. Nebo též budete mít štěstí a náhodou narazíte na normálního státního zástupce, eventuálně normálního policistu a ten vám váš protokol dá....

Možná tomu nebudete chtít věřit, ale i moje klientka, paní Marcela Urbanová, na jednoho normálního státního zástupce narazila a kdo by to byl řekl, dotyčný úřaduje v Jihlavě..... Ne, nebyl to světoznámý JUDr. Salichov, byl to jeho podřízený, nicméně máme černé na bílém, že jeho postup byl správný.

Celá záležitost se vyvinula tak. 26. července 2007 se moje klientka dostavila do úřadovny PČR v Praze a absolvovala tam pěkný sedmihodinový výslech ve věci p. Čunka. Zdvořile požádala ona i její právní zástupkyně (tedy já) jestli by mohla dostat kopii své výpovědi, protože sedm hodin je sedm hodin a jeden by byl docela rád, kdyby měl přehled o tom, co kde říkal. Nedostali jsme nic a pan vyšetřovatel ve vysoké policejní důstojnické hodnosti nám řekl, že taky nic nedostaneme, protože konec konců v trestním řádu ani v zákoně o policii není nikde napsáno, že by svědek měl nějaký protokol dostat. Pan státní zástupce Salichov nám taky řekl, že nedostaneme nic, protože v trestním řádu ani v zákoně o policii není nikde napsáno, že by svědek měl nějaký protokol dostat.
Tak jsem pár dnů poté sedla a napsala jsem na Okresní státní zastupitelství v Jihlavě dosti dlouhé pojednání o tom, jak je výpověď svědka projevem osobní povahy a jak nemůže být někomu zabraňováno v získání něčeho, co je vlastně jeho. Moc velké naděje jsem v to nevkládala, ovšem o to větší bylo moje překvapení, když mi obratem dorazil protokol a výzva, nechť do státní kasy zaplatím tuším 68,50 za fotografické práce. Požadovanou částku jsem uhradila obratem a moje klientka se mohla kochat tím, co kde řekla.
Proti tomu ovšem stála jednak původní stanovisko JUDr. Salichova a příslušného vyšetřovatele, jednak stanoviska dalších policistů z různých dalších českých a moravských končin, kde paní Urbanová vystupuje jako svědek.
Z Ostravy nám třeba napsali:
„K samotnému nároku na pořízení kopie protokolu o vlastní výpovědi pak sděluji, že pokud uvádíte, že toto právo není explicitně upraveno v trestním řádu, pak Vaše argumentace není zcela přesná. Ustanovení § 65 odst. 3 trestního řádu stanoví, že tomu, kdo měl právo být úkonu přítomen, což je nepochybně i osoba svědka, nemůže být odepřeno nahlédnutí do protokolu o takovém úkonu. Jistě je Vám známo, že praxe policejních orgánů se při hodnocení obsahu pojmu „nahlédnutí“ opírá o jazykový výklad ust. § 65 odst. 1 trestního řádu, z něhož je patrno, že zákonodárce nepovažuje „nahlížení“ za pojem, jež by v sobě zahrnoval i právo na pořízení kopie ze spisů.“

Inu, tento výklad mi sice znám nebyl, ale zato jsem si velmi dobře pamatovala na výklad dříve platného správního řádu zejména složkami PČR, které tvrdily, že pojem „pořizování si výpisů a opisů“ nezahrnuje pořizování fotokopií, neboť to není v zákoně explicitně uvedeno. Mno, bodejžď by bylo, když předchozí správní řád byl z roku 1967, kdy kopírky byly ještě v IT nebi na houbách.... následkem čehož jsem strávila v útulných pracovnách PČR nejednu hodinku opisování dokumentů, sedíc hned vedle zcela funkční kopírky. Při mém čitelném rukopisu bylo toto počínání obzvláště funkční.....

Majíc na paměti výše uvedený příklad a fakt, že trestní řád je z roku 1964, takže snadno by to mohlo být s „výkladem vůle zákonodárce“ (už jen pomyšlení, kdo to tehdy byl!!) velmi různé, obrátila jsem se na Krajské státní zastupitelství v Brně s dotazem, zda tedy byl protokol svědkyně s její vlastní výpovědí vydán jí poprávu či nikoliv...
Odpověď z konce března mi dala s tou „vůlí zákonodárce“ za pravdu mně, neboť v odpovědi KSZ bylo uvedeno: „ trestní řád výslovně poskytnutí protokolů o vlastní výpovědi vyslýchané osobě nezakazuje a tento zákaz nelze dovodit pouze z absence práva k nahlížení do spisového materiálu. Tyto protokoly navíc na rozdíl od dalšího spisového materiálu zaznamenávají pouze údaje, které vyslýchaná osoba sama uvedla, jsou jí tedy známy a může do nich pochopitelně nahlédnout, když potvrzuje svým podpisem, že obsah výpovědi souhlasí s tím, co vypověděla. .... Lze tedy shrnout, že státní zástupce nemá povinnost poskytnout protokoly o její výpovědi vyslýchané osobě, ale současně mu ani žádné ustanovení trestního řádu v tomto nebrání.“

Takže nezbývá než doufat, že se v tomto smyslu polepší i PČR Ostrava, eventuelně další....
Možná, že se p.t. čtenářům zdá „boj o protokol“ malicherný. Ale z tak zvaně malicherných věcí se skládá právo. Na začátku – nejde o nic. Na konci – jde o všechno....

Na základě výše uvedeného stanoviska KSZ Brno je možno inkriminované dokumenty na příklad dát k nahlédnutí p.t.l publiku. Což učiníme na www.lawyers.cz v nejbližším možném termínu....

P.S. Jelikož se tentokrát jedná o MOJI kauzu, očekávám, že tentokrát mi vážení čtenáři budou jako obvykle vyčítat „pouze“ to, že zviditelňuji sebe a svoji klientku a nikoliv, že strkám nos do cizích případů. Pokud bych ovšem měla nestrkat nos do cizích případů a zároveň se „nezviditelňovat“ na svých případech, přičemž zároveň bych se měla držet dalších mnohých rad, totiž nevyjadřovat se k tomu, čemu nerozumím, potažmo co není mojí profesí, nezbude už nic, o čem bych vlastně měla psát. To máme dneska krásný den, že???

03. 04.

Drobničky nebudou

Klára Samková Přečteno 11704 krát

Tak jsem se zase jednou vyjádřila…..
V mých předchozích blozích mi moji čtenáři vyčetli, že se vyjadřuji ke SVÝM kauzám a tím se zviditelňuji. Nyní mi je vyčítáno, že se vyjadřuji k CIZÍM kauzám, čímž se zviditelňuji.
Je zde vůbec dovoleno se k něčemu vyjadřovat?, Jako občan?? Jako právník?? Je dovoleno být vidět? Nikoliv. Je dovoleno MLČET – pod pohrůžkou kárného postihu Českou advokátní komorou.
O výsledku mého eventuálního kárného stíhání budu p.t. čtenáře informovat. V každém případě však z níže uvedeného e-mailu vyplývají dvě věci:
1) až do výroku České advokátní komory ve věci samé další drobničky nebudou
2) i dalších blogů bude méně, neboť čas, který bych jinak strávila jejich psaním, budu věnovat rozsáhlým elaborátům se svými stanovisky adresovanými České advokátní komoře.

S pozdravem, KVS

Obdržela jsem e-mailem:

From: JUDr. J. M.
To: lawyers@lawyers.cz
Sent: Thursday, April 03, 2008 7:30 AM

Paní kolegyně,

Komora svého času projednávala návrh stavovského předpisu, kterým mělo být zakázáno advokátům vyjadřovat se k mediálním kauzám, o jejichž podstatě nic neví. Byl jsem tehdy proti přijetí tohoto návrhu a pokud si vzpomínám nebyl tento navrhovaný stavovský předpis přijat. Předpokládal jsem totiž, že není třeba takto regulovat chování advokáta.

Po přečtení Vašeho blogu "Právní drobničky všedních dnů", uveřejněném na aktualně.centrum.cz zjišťuji, že ve Vašem případě by tento stavovský předpis posloužil dobré věci.

Vyjadřujete se ke kauze paní Elišky Mauerové, ačkoliv o této kauze absolutně nic nevíte. Z praxe je Vám snad známo, že to, co uveřejňuje tisk v kauzách, na které je uvaleno tiskové embargo, nemá s meritem věci nic společného. Domnívám se, že pokud bez znalosti věci dovozujete, že moje klientka měla být stíhána pro napomáhání a návod k trestného činu
dle § 215 - týrání svěřené osoby, § 217 - ohrožování výchovy mládeže a § 231 - omezování osobní svobody, porušujete Etický kodex. Vaše "odborné" úvahy nemají totiž ve zjištěném skutkovém stavu žádný podklad.

Na svých blogových stránkách nevystupujete jako občanka Klára Veselá - Samková, ale jako advokátka Klára Veselá - Samková. Vystupujete zde tedy v souvislosti s výkonem své profese. Projevy advokáta v souvislosti s výkonem advokacie mají být věcné a střízlivé /článek 4 Etického kodexu/.

Zcela pomíjím Vaši terminologii, podle které se moje klientka údajně "dohodla na podmínečném upuštění od potrestání". Domnívám se, že byste měla znát rozdíl mezi instituty narovnání, podmíněné zastavení trestního stíhání a upuštění od potrestání.

Pokud pociťujete potřebu zviditelňovat se v mediálních kauzách, měla byste tak činit se znalostí věci. Poněvadž Váš postup považuji za zcela neetický, obracím se zároveň na kontrolní radu za účelem posouzení, zda jste se nedopustila kárného provinění.

Jsem s pozdravem

J. M.

Odpověď:
Vážený pane doktore, na věc máme jiný názor a domnívám se, že jsem dostatečně upozornila na to, z jakých pramenů vycházím.
Navíc jsem přesvědčena o tom, že k veřejně prezentovaným kauzám má právo se vyjádřit každý.

s pozdravem,

JUDr. Klára Veselá Samková

02. 04.

Právní drobničky všedních dnů

Klára Samková Přečteno 7064 krát

O Škrlovic famíliji

Nemine den, aby noviny, televizní zpravodajství či jiná média nepřinesla zprávu – ba často dokonce i několik různých zpráv – o věcech, které se vztahují k hodnocení právních případů. Zprávy o případech bývají většinou kusé, každý právník by řekl, že se „k případu odmítá vyjadřovat, protože nezná spis“. I když spisy neznám pochopitelně ani já, přesto několikrát týdně vrtím hlavou a přemýšlím, kde se vloudila chyba: jestli to vidím úplně špatně já nebo novináři přinesli té kauzy jenom kousek a podstatná část informace vypadla cestou nebo se stala chyba ještě někde úplně jinde. Řekla jsem si, že se pokusím tyto případy předkládat p.t. obecenstvu na aktuálně.cz.

Případ týraných dětí z Kuřimi zná skutečně již celá republika a není divu. Sestry Mauerovy, neklame-li mě paměť, jsou ve vazbě. Barbora Škrlová je rovněž ve vazbě a čelí obžalobě. Babička Mauerová, která falešně svědčila, že Anička je Anička, se dohodla tuším na podmínečném upuštění od potrestání a složila nějakou finanční částku ve prospěch obětí trestných činů. No to mi zůstal rozum stát. Tím, že uvedená paní svědčila nepravdivě o Aničce, nejen napomáhala vytvořit identitu někoho jiného, ale především – a to je nutno zdůraznit – se aktivně podílela na vytváření podmínek, které umožnily bestiální týrání obou dětí – jejích vnuků (!!!!) Jakuba a Ondřeje - a konec konců i Barbory Škrlové samotné. Hodnotit její jednání jinak než jako napomáhání a návod k trestnému činu dle § 215 – týrání svěřené osoby, § 217 – ohrožování výchovy mládeže a § 231 – omezování osobní svobody, mi přijde úplně nepochopitelné.
Jestliže nechápu postup orgánů činných v trestním řízení vůči paní Mauerové st., pak už mi je totální záhada jejich postupu vůči otci Barbory Škrlové. Ačkoliv je dle mediálních zpráv hlavou sekty, kolem které se vše točí, ačkoliv pro něj a pro jeho „duchovní bytost“ byla Anička – Adam připravována a kvůli němu byli Ondřej a Jakub týráni, přesto tento člověk si vesele žije na svobodě a nebylo proti němu ani vzneseno žádné obvinění. A což takhle § 164 – podněcování k trestnému činu (no já vím, má se tak dít veřejně….) a § 165 – schvalování trestného činu (no já vím, zase ta nutná podmínka „veřejného“ schvalování trestného činu) – ale co je to v tomto případě „veřejné“ ? Není veřejností také jedna uzavřená skupina lidí?? Je nutno pod pojmem „veřejně“ skutečně nutno vidět jen plakáty na nárožích a reklamy v hlavním vysílacím čase?? Není to taky třeba skupina lidí – byť uzavřená – před kterou dotyčný svoje názory „veřejně“ prezentuje? Nu a pak máme § 167 – nepřekažení trestného činu: dopustí se jej ten, kdo se hodnověrným způsobem dozví, že došlo … mimo jiné…. k týrání svěřené osoby, tedy naplnění skutkové podstaty tr. činu dle § 215. Chtějí mi orgány činné v trestním řízení skutečně tvrdit, že p. Škrla senior skutečně celou dobu o tom, co se děje s Ondřejem, Aničkou a Jakubem nevěděl??
To mám skutečně „skousnout“ to, že v tomto otřesném případě půjdou nakonec sedět oběti – neboť těmi alespoň částečně i sestry Mauerovy jsou – a skutečný původce bude vesele dále hlásat svoje bludy, eventuelně ohrožovat další děti?? To snad ani nemyslí naši orgáni činní v trestním řízení vážně…..

Archiv článků: duben 2008

Máte právo na protokol své vlastní výpovědi??

Drobničky nebudou

Právní drobničky všedních dnů

Klára Samková

Blogeři abecedně